Archiv rubriky: Objevy

Starověké graffiti ukazují gladiátorské souboje

Graffiti staré 1 500 let? Ve městě Aphrodisias (nachází se na území současného Turecka) se na starověkém městském stadionu našly obrázky gladiátorských soubojů. Líčí bitvu mezi dvěma bojovníky: gladiátorem vyzbrojeným s trojzubcem a sítí a gladiátorem vybaveným mečem a štítem).

Starověké graffiti

Jedna scéna ukazuje vítězícího gladiátora s trujzubcem nad hlavou a mířící nad poraženého protivníka, druhá situaci opačnou, bojovník s mečem a štítem pronásleduje prchajícího muže s trojzubcem. Další obrázek ukazuje dva gladiátory při souboji a rozhodčího. Mimochodem, několik tisíc let staré graffiti byly objeveny i v Austrálii.

Zdroj: www.livescience.com/51203-ancient-graffiti-gladiator-combat-discovered.html

Vědci zkoumali 400 000 let staré lidské zuby. Co prozradil prastarý plak?

Znečištění vzduchu způsobené člověkem je možné dokázat až neuvěřitelných 400 000 let zpět. Vědci objevili stopy zplodin v zubním kameni našich velmi vzdálených předků. Šlo prý o následek pobytu v uzavřených prostorách s rozdělaným ohněm, který sloužil k pečení masa. Jelikož tehdejší lidé měli oheň rozdělaný prakticky neustále a vdechovali zplodiny, projevilo se to na jejich zdraví, a to nejenom na zubech, ale i na dýchacím ústrojí.

Zubní plak starý 400 000 let

Vědci z Tel Avivské univerzity měli šanci zkoumat 400 000 let staré lidské zuby v takto zachované podobě vůbec poprvé. Jeskyně Quesem byla 200 000 let nedostupná, takže pozůstatky po tehdejších obyvatelích našli archeologové v dobrém stavu.

Zdroj: http://www.ablogabouthistory.com/2015/06/25/air-pollution-found-in-400000-dental-plaque/#sthash.MTEjcJ99.dpbs

V Peru byly nalezeny 3 800 let staré hliněné sošky politiků a kněžky

Hliněné sošky byly objeveny uvnitř rákosového košíku v budově u starobylého města Vichama v severním Peru, tedy na místě, které je dnes významným archeologickým nalezištěm.

Hliněná soška z Peru

Sošky bývaly pravděpodobně používány při náboženských obřadech prováděných začátkem stavby nové budovy. Dvě z postav, nahý muž a žena, byly namalovány bílou, černou a červenou barvou, prý reprezentovaly tehdejší politiky. Třetí soška znázorňuje ženu s 28 prsty a červenými tečkami na bílé tváři, v tomto případě šlo prý o kněžku.

Zdroj: http://www.ablogabouthistory.com/2015/06/22/3800-year-old-statuettes-found-in-peru/#sthash.ugyZudfX.dpuf

Američtí Indiáni se věnovali hazardním hrám už ve 13. století

Jeskyně na břehu Velkého solného jezera v americkém státě Utah dávají archeologům vzácnou možnost podívat se do prehistorie Ameriky. Poslední objevy ukazují, že se místní domorodci věnovali hazardním hrám už ve 13. století, tedy dávno před tím, než na kontinent zavítali Evropané.

Hazardní pomůcky Indiánů ze 13. století
Hazardní pomůcky Indiánů ze 13. století (Foto: Ives a Yanicki)

Vědci zkoumající jeskyni označovanou “Cave 1” identifikovali mezi nálezy stovky hracích kostek, obručí, vyřezávaných holí a jiných cetek používaných k domácím hazardním hrám, rébusům a hádankám. Většinou šlo o výrobky ze stonků cukrové třtiny a nálezci odhadují, že v jeskyni je ukryto dalších asi 10 000 těchto herních a zábavních artefaktů, což z nálezu činí největší poklad historie hazardu na západě Ameriky. Britský bulvární list Daily Mail nález také zmínil a dokonce ho označil za dávné indiánské casino.

Jeskyně je zkoumána již od roku 1930 a na nálezy je opravdu bohatá – byly v ní objeveny například kosti ulovených bizonů a sobů, stovky mokasín, většinou dětských. Nálezy pocházejí z konce 13. století, konkrétně z velmi krátkého období dvaceti až čtyřiceti let. Vědci tvrdí, že hazard v té době mohl nahrazovat války, věnovaly se mu různé sociální skupiny a vsazené částky byly poměrně vysoké. Ti, co kostky přímo nehráli prý alespoň vsázeli nižší částky na výsledek.

Zdroj: http://westerndigs.org/dice-gaming-utah-cave-prehistoric-gambling/

V Bulharsku objevili pravěkou vesnici starou 8 000 let, s vysokými domy a ulicemi

Bulharští archeologové podle listu Sofia Globe tvrdí, že objevili vesnici starou 8 000 let. Šlo prý o 60 domů vysokých 7 – 8 metrů, mezi nimi prý byly ulice. Vzhledem k tomu, že má jít o objev z neolitu (tedy mladší doby kamenné), může jít o velmi důležitý nález, jemuž se snad ani nechce věřit.

Bulharská neolytická vesnice u Mursaleva

Neolytická vesnice byla objevena nedaleko Mursaleva, asi 67 km daleko od hlavního města Sofie. Našli jí stavaři při budování dálnice k hranicím s Řeckem. Archeologové tvrdí, že lidé, kteří vesnici vybudovali, byli velmi kulturní a před stavbou vesnice museli hodně plánovat a organizovat, což nebylo v tehdejší době běžné.

Zdroj: http://www.ablogabouthistory.com/2015/05/29/8000-year-old-village-unearthed-in-bulgaria/#sthash.azF34aLX.dpuf

U Cambridge našli kostru koně z římských dob

Na území Biomedical Campusu v anglickém Cambridge byla nalezena kostra koně – tři metry pod zemí a se zlomenou nohou.

Kostra koně

Archeologové prohlásili, že jde o velmi neobvyklý nález, protože jde o téměř kompletní kostru a událost, se kterou tento nález souvisel, musela být velmi zajímavá.

Skelet, který je asi 2000 let starý, byl nalezen před třemi týdny při přípravných pracích na místě stavby nového hotelu a konferenčního centra.

Alison Dickens, šéf archeologického odděleni univerzity v Cambridge, řekl, že úplná analýza nebyla doposud provedena, ale počáteční vyšetřování specialistou na zvířecí kosti ukázalo, že kůň byl asi jeden a půl metru vysoký.

Zdroj: http://www.cambridge-news.co.uk/Ancient-Roman-horse-skeleton-hotel-site/story-26238732-detail/story.html

Anna Franková zemřela o měsíc dříve, než si doposud historici mysleli

Nové datum smrti židovské dívky Anny Frankové mění jen velmi málo na tragických osudech životů Anny a její sestry Margot. Dívky našly úkryt se svojí rodinou v Amsterdamu v domě u vodního kanálu, ale byly nakonec prozrazeny a poslány do nacistických koncentračních táborů a zemřely během holocaustu společně s miliony jiných Židů.

Deník Anny Frankové

Nový termín data úmrtí Anny Frankové tak dává jinou podobu myšlence, že by sestry mohly být zachráněny, kdyby žily jen o něco déle.

“Když říkáte, že zemřely na konci března, tak vám to dává pocit, že zemřely těsně před osvobozením. Takže možná kdyby žily další dva týdny …,” řekl badatel Prins.

Zdroj: http://www.cbc.ca/news/world/anne-frank-died-a-month-earlier-than-thought-dutch-museum-says-1.3016166

Masový hrob obětí moru byl objeven i v Paříži

Nejen v Londýně bylo nalezeno hromadné pohřebiště obětí morové epidemie. V Paříži bylo nedávno nalezeno ve společném hrobě 200 obětí moru.

Masový morový hrob v Paříži

Místo nálezu bylo dříve nemocnicí, která fungovala od 12. až do 17. století. Odborníci se ale domnívali, že mrtvoly byly přesunuty v 18. století do pařížských katakomby, ve kterých jsou kosti dohromady šesti milionů lidí přenedených z městských hřbitovů před dvěma sty roky.

Archeologové nález objevili vyloženě náhodou, bylo pozváni k ohledání místa před stavbou supermarketu Monoprix. Na stavbě pak nečekaně našli hromadný hrob, o kterém předtím neměl nikdo ani tušení.

Zdroj: http://www.ablogabouthistory.com/2015/03/16/mass-graves-of-plague-victims-found-in-paris/#sthash.dO4zcpUF.dpbs

Kde vzali Vikingové arabské mince?

Arabové (přesněji řečeno Maorové) drancovali Španělsko v roce 711, norští Vikingové přišli do Španělska v následujícím století. Plenili, kromě jiných například ve městě Sevilla. Možná, že maorské mince nalezené na štítu vikingského náčelníka byly ukradené ve Španělsku někdy kolem roku 844. Nebo Vikingové přišli k mincím při svých obchodních cestách k Volze?

Arabské mince ve vikingském štítu

Severští válečníci se totiž na svých lodích dostávali do Konstantinopole právě přes ruské řeky. Dostali mince někde cestou jako platbu za otroky, kožešiny nebo mroží kly?

Každopádně nález v Trondheimu hovoří jasně. Norský válečník si odněkud přivezl arabské mince, měl je schované ve svém štítu, který navíc vykazoval známky boje, byl poškozený ranami mečem. Jesli mince pocházejí ze Španělska nebo z Konstantinopole, se už asi nikdy nedozvíme. Nález ale ukazuje, jak zcestovalí a mocní Vikingové ve své době byli.

Pod Londýnem bylo nalezeno 3 000 lidských koster, šlo o oběti moru

Bagr v Londýně náhodou při výkopových pracech narazil na 3 000 lidských koster. Archeologové nyní pracují na pohřebišti pod Liverpool Street, pozůstatky Londýňanů jsou datovány mezi roky 1569 až 1738.

Kostry pod Londýnem

Mezi zemřelými jsou oběti černé smrti a vědci doufají, že testy prováděné na kostech pomohou osvětlit, jak se bakteriální kmen moru vyvíjel a šířil.

Londýnské Muzeum archeologie (MOLA) provádí práce jménem Crossrail, obrovské železniční stavby vedoucí přes město. Tým 60 lidí bude pracovat šest dní v týdnu na odstranění koster a umožnění pokračování stavby.

“To místo představuje jedinečnou příležitost pochopit život a smrt v Londýně 16. a 17. století,” řekl Jay Carver, archeolog pracující pro Crossrail.

Vykopávky budou pokračovat příští čtyři týdny a ostatky se přemístí na hřbitov v Essexu.

Zdroj: http://mashable.com/2015/03/10/crossrail-skeletons-london/