Archiv rubriky: Tipy

Opět se blíží Mezinárodní den archeologie (21. 10. 2017)

Během předchozích tří ročníků jsme s potěšením zjistili, že zájemců o archeologii je u nás dost a dost. Naším cílem je nabídnout tuto formu poučení (a možná i zábavy) ve větší míře veřejnosti v regionech a přitom udržet míru aktivit v Praze. S pomocí nadšených kolegů z nejrůznějších institucí se nám to snad daří. Program MDA 2017 pro celou ČR právě zveřejňujeme a odkazy na jednotlivé akce v ČR Vám přehledně nabízíme i v Google mapě. Další informace najdete také na našem Facebooku.

Co je mezinárodní den archeologie a proč se koná?

Mezinárodní den archeologie (MDA) je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu různé archeologické organizace napříč celým světem nabízejí archeologický program a aktivity návštěvníkům všeho věku a všech zájmů. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek, přednášek nebo návštěvy archeologa ve škole. Každopádně aktivity a zábavné programy Mezinárodního dne archeologie jsou příležitostí, abyste v sobě i vy objevili vášeň pro minulost.

Organizací MDA my archeologové usilujeme o zvýšení povědomí o archeologii tím, že veřejnosti nabízíme možnost zapojení do mnoha různých aktivit. Hlavně je ale MDA oslavou archeologie a zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Poprvé byl slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2013 už jej slavilo přes 70 tisíc lidí v různých zemích světa. V roce 2014 se MDA poprvé konal i v České republice.

Zdroj: http://denarcheologie.cz/

Přednáška: Hilsneriáda – Mediální stereotypy nacionalismů (25.10. 2017 od 18:00)

Případ Leopolda Hilsnera jako ilustrace doby, antisemitismu a stereotypů. Přednáška představí dobový kontext s přesahem do 20. století. Jak vznikají, živí se a fungují mediální stereotypy? Věnovat se bude také problému a nebezpečí nacionalismu. Kde jsou hranice nacionalismu a vlastenectví? Zaměří se i na schémata ovlivňování veřejného prostoru. Přednáška je pořádána v rámci doprovodného programu k výstavě Fenomén Masaryk a doprovodné výstavy Hilsneriáda. Masaryk jako disident uvnitř davu.

Hilsneriáda: Mediální stereotypy nacionalismů

Přednášející: Michal Stehlík, Martin Sekera

Termín konání: 25.10. 2017 od 18:00, vstup zdarma
Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1

Zdroj: TZ NM

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Tip: Codenames.info, atlas krycích jmen operací druhé světové války

Přes 6000 hesel obsahuje skvělý přehled krycích jmen válečných operací Codenames.info. Je škoda, že na tomto webu není fulltextové vyhledávání, takže se uživatel musí naslepo proklikávat stránkami podle abecedy nebo si pomoci jinak, přesto je tahle databáze perfektní. Hesla jsou naštěstí otagovaná, což prohlížení pomáhá, mrkněte se například na heslo Czechoslovakia.

Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé „Prezidenta Osvoboditele“ a „tatíčka“. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako „profesora“ před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.

T. G. Masaryk

Pokračování textu Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Hradozámecká noc nabídne poslední srpnový víkend nevšední zážitky (26. – 27. 8. 2017)

Přesně osmdesát šest památek po celém Česku otevře v noci z 26. na 27. srpna své brány. Na návštěvníky čekají kromě neopakovatelné noční atmosféry rytířská klání, kostýmované prohlídky, divadelní představení, koncerty a další pestrý program. Centrem již osmého ročníku populární Hradozámecké noci bude tentokrát renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou, kde nebude chybět ani závěrečný ohňostroj.

Pokračování textu Hradozámecká noc nabídne poslední srpnový víkend nevšední zážitky (26. – 27. 8. 2017)

Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu, jehož českou verzi spouští Ústav pro studium totalitních režimů na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví.

Na zdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl. V roce 1949 ho komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Na stejném místě předtím shodou okolností žil také právník a diplomat Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu; před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Nyní tu tedy bude připomínka obětí dvou totalitních režimů.

Pokračování textu Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Náprstkovo muzeum ožije Tibetem (24. 6. 2017, 13–18 hod)

Národní muzeum zve velké i malé návštěvníky na nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, kde se v sobotu 24. 6. 2017 od 13 do 18 hodin bude konat další festival z cyklu Barevné nádvoří, který je tentokrát zavede na „střechu světa“, do Tibetu. Návštěvníci se mohou těšit na taneční představení, ukázky jantrajógy a alikvotního zpěvu, cyklus přednášek, workshopy, výtvarné dílny pro děti i ochutnávky tibetských gastronomických specialit a tradičního čaje. Vstup na festival je zdarma.

Pokračování textu Náprstkovo muzeum ožije Tibetem (24. 6. 2017, 13–18 hod)