Archiv rubriky: Tipy

Výstava: Zlatá Praha (5. 12. 2018 – 31. 3. 2019)

Druhá polovina 19. století, zejména její závěrečná třetina, byla dobou mimořádného urbanistického, architektonického a technického rozmachu Prahy, zásadní etapou její proměny z  provinčního města rakouské monarchie v rušné, pulsující velkoměsto nově se probudivšího národa, oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou. Vždyť jen počet obyvatel Prahy a jejích předměstí se v průběhu druhé poloviny 19. století téměř zdvojnásobil a dosáhl dvou set tisíc. Růst počtu obyvatelstva a hospodářský rozmach si vynutily stavbu nových mostů, komunikací, moderní pouliční dopravy, železnice a železničních nádraží. Nutnost vzdělání stále širších vrstev obyvatelstva si vynutila stavbu základních, ale i středních a vysokých škol. Rostoucí národní sebevědomí vedlo k zakládání spolků, výstavbě sokoloven a měšťanských besed, ale i radnic, peněžních ústavů a bank.

Odrazem národního sebeuvědomění byla i postupná proměna vztahu ke stavebním památkám minulosti. Symbolem kulturní síly národa se stala výstavba Národního divadla, Národního muzea a dalších kulturních zařízení, symbolem rostoucí hospodářské síly pak Velká jubilejní výstava v roce 1891. Výstava Zlatá Praha má za cíl provést návštěvníky Prahou šedesátých až osmdesátých. let 19. století, a seznámit ho s jejími proměnami, tak jak byly zachyceny v ilustracích a textech v té době vydávaných českých obrázkových časopisů Zlatá Praha, Květy a Světozor. V jejím rámci bude vydána rovněž stejnojmenná publikace.

Místo:
Hlavní budova muzea

Termín:
5. 12. 2018 – 31. 3. 2019

Zdroj: TZ MHMP

Výstava Případ Světlana v Praze (7. 12. 2018 – 1. 4. 2019)

Po uvedení ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se v Praze představí rozsáhlá výstava o protikomunistické odbojové skupině Světlana. Výstavu s názvem Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje můžete navštívit v Národním památníku na Vítkově, a to od 7. prosince 2018 do 1. dubna 2019. Pro více informací navštivte stránky http://pripadsvetlana.cz/

Výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje

Zdroj: TZ ÚSTR

Aspoň na víkend si připomeňte československé svátky

Chtěli byste si připomenout významné československé svátky a ukázat svým dětem, proč jsou některé dny tak důležité? Pak společně přijďte v sobotu 17. listopadu do Nové budovy Národního muzea na akci s názvem Aspoň na víkend si připomeňte československé svátky. Nejenže využijete sváteční vstup zdarma do Národního muzea, ale také se vaše ratolesti dozví zábavnou formou řadu zajímavých informací.
Pokračování textu Aspoň na víkend si připomeňte československé svátky

Výstava: Pomníky Velké války (9. – 25. 11. 2018, Jilemnice)

Národní památkový ústav v rámci oslav vzniku republiky a připomínky 100 let od ukončení první světové války připravil výstavu Pomníky Velké války. Představí výběr pomníků a jejich osudů na území Čech, Moravy a Slezska, a to jak pomníky z prostředí českého, tak ty, které vznikaly na území osídleném především německy mluvícím obyvatelstvem. Zájemci si ji mohou prohlédnout v Krkonošském muzeu v Jilemnici od 9. do 25. listopadu.

Pomník Obětem 1. světové války v Domažlicích
Pomník Obětem 1. světové války v Domažlicích, foto: NPÚ

Pokračování textu Výstava: Pomníky Velké války (9. – 25. 11. 2018, Jilemnice)

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Přednáška: Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava (22. 11. 2018, 17:00)

Ve čtvrtek 22. listopadu 2018 v 17 hodin zve ÚSTR společně s Parlamentní knihovnou do Informačního střediska Poslanecké sněmovny (Malostranské nám. 6/18) na přednášku historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Gestapo představovalo nejdůležitější nástroj nacistického Německa k potírání jeho politických protivníků. Kdo byli jeho nejvyšší představitelé na území protektorátu? Jakými znaky se tato skupina vyznačovala? Jaké byly kariéry těchto mužů? A jaké byly jejich poválečné osudy? Byli za své zločiny potrestáni, či nikoli?

Přednáška: Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava

Zdroj: TZ ÚSTR

100 let republiky oslaví Národní knihovna dnem otevřených dveří (28. 10. 2018)

Letošní rok se nese ve znamení připomínky 100. výročí založení Československé republiky. Nejvíce oslav se chystá na 28. října, kdy ani Národní knihovna ČR nezůstane pozadu a v tento slavnostní den otevře své brány. V Klementinu, barokním sídle Národní knihovny České republiky, se uskuteční Den otevřených dveří. Každý návštěvník si odnese malý dárek v podobě klopové trikolóry.

Zrcadlová kaple, Klementinum
Zrcadlová kaple, Klementinum

Pokračování textu 100 let republiky oslaví Národní knihovna dnem otevřených dveří (28. 10. 2018)

Památky budou 28. října pro děti, studenty a seniory zdarma

Národní památkový ústav k příležitosti 100. výročí vzniku Československa v neděli 28. října umožní dětem, studentům a seniorům vstup zdarma na všechny objekty. Vybrané hrady a zámky budou mít také mimořádně otevřeno v době podzimních prázdnin 29. a 30. října.

Český Krumlov, foto NPÚ

Pokračování textu Památky budou 28. října pro děti, studenty a seniory zdarma

Národní muzeum zve na akci Dějiny s nadhledem (28. 9. 2018)

Národní muzeum slaví v tomto roce výročí 200 let od svého založení a v rámci oslav připravilo pro své návštěvníky různorodé akce, během kterých budou mít všichni příchozí nejen možnost zdarma si užít bohatý program, ale také nahlédnout pod ruce pracovníků Národního muzea. Jednou z těchto výjimečných akcí je i ta s názvem Dějiny s nadhledem, která se uskuteční 28. září v Národním památníku na Vítkově.

Dějiny s nadhledem

Pokračování textu Národní muzeum zve na akci Dějiny s nadhledem (28. 9. 2018)

Diskuze: Živé pochodně Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

ÚSTR zve na filmově-diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer, který ve spolupráci s námi pořádají Národní muzeum, Maďarský institut v Praze, Český rozhlas Vltava a Polský institut v Praze u příležitosti uplynutí 50 let od tragického činu Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil ve Varšavě na protest proti okupaci Československa.

Akce se koná v pondělí 10. září v 17 hodin v Nové budově Národního muzea, Vinohradská 52/1. Jako hosté vystoupí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, historik a člen kolegia Institutu národní paměti (IPN) Jan Draus a kulturolog a spoluzakladatel Maďarského demokratického fóra Csaba G. Kiss. Během večera budou promítnuty dva dokumentární filmy mapující osudy R. Siwiece a S. Bauera: Uslyšte můj křik / 1991, rež. Maciej J. Drygas, a  Smrt v plamenech / 2002, rež. Tamás Horváth . Večer moderuje šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.

Diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

Večer se koná v rámci projektu sPOLeCZně: připomínka polsko-českých výročí 1918-2018, jehož hlavním organizátorem je Polský institut v Praze.

Zdroj: TZ ÚSTR

Jak si postavit středověký hrad

Znáte Nový Hrádek u Lukova?

Jestli ne, tak jste o nic nepřišli, je to zřícenina stejná jako spousta ostatních. Byl založen jako zemanský hrad někdy ve 14. století, mnohokrát změnil majitele a někdy ve století šestnáctém jej panstvo opustilo. Poté byl tento prst vztyčený vysoko nad meandry Dyje sporadicky využíván jako skladiště lukovského hospodářství. Potom tam jakési polské hrabátko prodávalo hrnce a džbány. Jak je v našich zemích zvykem, hrad jeho potomkům sebrali při pozemkové reformě ve dvacátých letech minulého století a pronajali jej Klubu českých turistů, který hrad zpřistupnil veřejnosti a část přetvořil na noclehárnu. Wehrmacht tam prý během války měl nějaký post. Tohle všechno si můžete vygooglit na webu. Včetně toho, že za komunistů byl hrad v ochranném pásmu státní hranice, takže když si naši čačtí obránci obránci socialistické hranice zastřelili nějakého toho nebožáka, který se snažil utéct před StB, chodili si tam odpočinout po dobře vykonané práci.

Co ovšem na nevygooglíte je, obsah komentované technologické prohlídky, která se uskuteční 21. září 2018. Porce informací, kterou během chození po hradě nasajete rozhodně není typu „hrad byl dobyt a vypálen dobyt a vypálen z doby obléhání se zachovalo těchto dvacet dělových koulí“. Ale veřte tomu, že od té chvíle už nebudete hledět na žádnou zříceninu tak, jak jste to dělali dosud – budete koukat na zbytky omítek a poznáte, která je která. Najdete stopy po lešení a nespletete si je s místy pro uložení stropních/podlahových trámů. Poznáte, kde byla podlaha, která měla zvýšenou nosnost. Budete umět identifikovat přístavby, poznáte tajemství horké malty a vůbec – dozvíte se takovou spoustu věcí, že vám možná praskne hlava.

Takže, pokud se toho nebojíte, vyražte 21. září 2018 na komentovanou technologickou prohlídku – opravdu to stojí za to. Asi je vhodné udělat si rezervaci na NPÚ.

Protip: Můžete výlet spojit s víkendem ve Znojmě, je to tam fajn. Dá se jet také do Jaroměřic nad Rokytnou. Pokud byste chtěli tohle moravské Versailles navštívit, jeďte tam před tím, než vyrazíte na Nový hrádek – jinak vám bude prohlídka jaroměřického zámku připadat k uzoufání nudná.