Výstava: Roky 1945, 1968 a 1989 objektivy fotografů

Pozvánku na výstavu Česká osudová data jsem zveřejnil nedávno. Probíhá v Českém centru v Rytířské ulici v Praze. Pokud půjdete okolo, určitě se stavte, prohlédnutí asi padesáti fotek vám zabere pár minut. Výstava trvá do 3. září.

2014-08-25 12.41.00

2014-08-25 12.41.22

2014-08-25 12.42.44

2014-08-25 12.43.19

2014-08-25 12.46.43

Uvidíte sovětské vojáky, kteří nejdříve křepčili po osvobození Prahy v roce 1945 a následně se museli vyrovnávat s rolí okupantů v témže městě o třiadvacet let později. Fotky z oslav (a třeba pohřbu sovětského důstojníka) v roce 1945 nevyjadřují až tolik radosti, jak by si jeden myslel. Sověti byli unavení a opotřebovaní. V roce 1968 se navíc museli vyrovnat s pochopitelnými nepřítelskými reakcemi Pražanů a třeba i Liberečáků. Mimochodem, nejvíc se mi líbila právě fotka (první snímek z fotogalerie) z libereckého náměstí, která zachytila tank, demolující podloubí domu. Všude kolem spousta lidí, napětí strach a hlavně smrt, to všechno je na snímku vidět.

Sověti na snímcích z let 1945 a 1968 jsou si něčím podobní. Spojuje je nejen únava a určitá odevzdanost, ale i překvapení z toho, kde jsou a co tam vlastně dělají. Ruský (a samozřejmě to platí i pro ostatní národy Sovětského svazu) voják je jeden z mnoha, jde bojovat a mnohdy ani neví kam a proč.

Další sérii tvoří fotografie z pohřbu Jana Palacha a vše završují snímky z roku 1989. Národní třída ze 17. listopadu, demonstrace, osobnosti. Zaujaly mě hlavně fotky Radka Bajgara a Jana Šibíka (poslední ve fotogalerii, omluvte kvalitu, fotografie jsem přefocoval telefonem) z Národní třídy, pořízení při té památné demonstraci 17. listopadu. Všiml jsem si, že byly pořízeny přes záda zasahujících členů bezpečnostního pluku. Nebyly foceny z davu, který si nakonec odnesl rány pendrekem. A vedou k úvahám, kde jejich autoři stáli, s kým a jak se vůbec dostali na tak pěkná místa k focení.

Co z české historie musejí znát žadatelé o občanství?

LOGO-OBCANSTVI

Médii nedávno proběhla zpráva o tom, že se pomalu ale jistě zvyšuje počet nově udělaných občanství imigrantům. A to přesto, že zájemci musejí prokazovat příjmy a také procházejí testem z českého jazyka a českých reálií, mimo jiné ze zeměpisu a historie. Podle iDNES.cz v prvním pololetí letošního roku psalo test z reálií 971 cizinců a neuspělo jich pouze deset.

Jak takový test vůbec vypadá? Kompletní testy a informace k nim je možné najít na webu http://obcanstvi.cestina-pro-cizince.cz/.  Pokud bych měl stručně zhodnotit obtížnost testu, tak by ho s minimem chyb měli zvládnout absolventi základní školy.

Otázky z českých reálií jsou rozčleněny do 3 oblastí a celkem do třiceti témat. 16 témat zabírá takzvaný občanský základ, 7 témat geografie a 7 témat tákajících se kulturních a historických informací o České republice. Každé z 30 témat je v testu zastoupeno 1 testovou úlohou. Takže cizinec žádající o občanství se v testu může setkat maximálně se sedmi dotazy z historie.

Sedm témat o historii a kultuře je definováno takto: středověk, novověk,  dějiny Československa do roku 1948, dějiny Československa v letech 1948 – 1989, dějiny Česka od roku 1989, významné osobnosti od 19. století do současnosti, umění od středověku do současnosti. Jak jsem již naznačil, většina otázek v testu je triviální, ale najdou se tam i o trochu tvrdší oříšky.

Z každého tématu z historických okruhů jsem vybral jednu otázku (podle mého názoru ne tak triviální) a sestavil krátký testík. Zkuste si ho projít, správná je vždy jedna odpověď, za poslední otázkou najdete seznam správných odpovědí.

1. Ze kterého rodu byl slavný český král a římský císař Karel IV.?
A) Z rodu Jagellonců.
B) Z rodu Habsburků.
C) Z rodu Přemyslovců.
D) Z rodu Lucemburků.
2. V 17. století se Češi postavili proti Habsburkům. Která válka touto událostí začala?
A) Sedmiletá válka.
B) Třicetiletá válka.
C) Napoleonské války.
D) Války o dědictví rakouské.
3. Kdy začala okupace Československa německou armádou?
A) 1. září 1939.
B) 30. září 1938.
C) 15. března 1939.
D) 17. listopadu 1939.
4. Kdo se stal československým prezidentem po Edvardu Benešovi v roce 1948?
A) Gustáv Husák.
B) Antonín Novotný.
C) Klement Gottwald.
D) Antonín Zápotocký.
5. Do které organizace vstoupila Česká republika 1. května 2004?
A) Do NATO.
B) Do UNESCO.
C) Do Rady Evropy.
D) Do Evropské unie.
6. Který český spisovatel získal Nobelovu cenu za literaturu?
A) Franz Kafka.
B) Jaroslav Hašek.
C) Jaroslav Seifert.
D) Bohumil Hrabal.
7. Která významná pražská židovská památka je na obrázku?
A) Anežský klášter.
B) Staronová synagoga.
C) Staroměstská radnice.
D) Kostel svatého Tomáše.

 

Správné odpovědi: 1D, 2B, 3C, 4C, 5D, 6C, 7B

Tak jak jste dopadli? Z tohoto testu je vidět, že to žadatelé o občanství tak moc jednoduché nemají. Ano, šlo jen o necelou čtvrtinu otázek z celkového počtu, který uchazeče čeká. A ano, vybral jsem záměrně to podle mého názoru pro cizince těžší. Pokud jste odpověděli bez chyby, máte moje uznání.

Za rok vyjde kniha o císaři Hirohitovi, bude mít 12 000 stran

Na blogu JapanRealtime (patří pod WSJ) vyšlo upozornění na zajímavý projekt – knihu shrnující život a panování císaře Hirohita. Půjde o neuvěřitelných 12 000 stran, které budou dění okolo císaře Hirohita popisovat den po dni. Historici na materiálu pracovali 24 let.

emperor-hirohito-dictator-415x260

Obrázek: http://japandailypress.com

Císař Hirohito se narodil v roce 1901, korunován byl v roce 1926. Předtím procestoval Evropu, poznal skvěle místní kulturu a mezinárodní vztahy. Japonsko pak zavedl do 2. světové války. Za jeho vlády se poté z japonské ekonomiky stal všemi obdivovaný a dobře fungující mechanizmus, zemřel v roce 1989.

Dejte si rande s dámou z období lovců mamutů

2014-08-21 12.23.45

2014-08-21 12.24.40

2014-08-21 12.22.53

2014-08-21 12.01.59

V nové budově Národního muzea v Praze si můžete na výstavě Unikáty zemských muzeí ještě několik dnů prohlédnout opravdové skvosty z muzejních sbírek. Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic a vzácné meteority z Opavy-Kylešovic jsou k vidění zřídka, většinu času jsou pečlivě uzamčené v depozitářích.

Národní muzeum dalo k dispozici kupón na slevu 20 % ze vstupného do nové budovy, takže kromě tří pečlivě hlídaných a zabezpečených arfefaktů můžete v rámci návštěvy muzea prohlížet i další dvě aktuální výstavy, Peníze a První světová válka – prolog k 20. století.

Venuši, Kelta a meteority si můžete v Praze prohlédnout do 27. srpna, pak se výstava stěhuje do Brna, které bude výstavu hostit od 5. do 30. září, konkrétně v Moravském zemském muzeu.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic představuje jednu z ikon sbírek Národního muzea a keltského (laténského) umění vůbec. Byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před Kristem a svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami. Více o keltské hlavě si můžete přečíst v článku Nálezce keltské hlavy jejich objev pobavil.

Věstonická venuše patří mezi nejvzácnější umělecké poklady z období téměř před 30 000 lety, kdy osídlení Moravy představovalo vrchol kulturního vývoje v rámci celé Evropy.

Železné meteority z Opavy-Kylešovic jsou unikátní především díky tomu, že byly nalezeny v sídlišti paleolitických lovců jehož stáří je datováno do doby před 18 000 lety.

Do Národního technického muzea za 50 Kč

ntm_cervene_negativ_14

Náhodou jsem objevil zajímavou nabídku Národního technického muzea v Praze. Při příležitosti výročí a významných dnů je možnost navštívit expozice za skvělých 50 Kč.  Jednodenní plné vstupné přitom jindy stojí 190 Kč. Letos už pár takových dnů proběhlo, ale do konce roku jsou další tři:

28. 9. 2014 – Výročí prvního otevření expozic Národního technického muzea ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech v roce 1910

28. 10. 2014 – Vznik Československé republiky

18. 12. 2014 – Výročí úmrtí Václava Havla

Pokud jste se do Národního technického muzea chystali, ale při rozhodování vás ovlivňovalo poměrně vysoké vstupné, máte do konce roku 3 pokusy ušetřit.

Zdroj: http://www.ntm.cz/aktualita/dny-kdy-bude-vstupne-do-ntm-v-hodnote-50-kc

Co s sebou nosili vojáci do bitev v 11. století a co nosí nyní?

Wired publikoval skvělou fotogalerii ukazující, jakou výzbroj používali vojáci během posledního tisíciletí. První obrázek ukazuje výzbroj válečníka v Bitvě o Hastingsu (více na české Wikipedii) v roce 1066, poslední výbavu britského vojáka účastnícího se války o Falklandy v roce 1982. Za pozornost ale stojí všechny slidy, ukazují nejen vývoj výzbroje napříč staletími, ale také demonstrují fakt, že vojáci to měli vždy těžké. Autorem projektu je fotograf Thom Atkinson.

Huscarl-Battle-of-Hastings-1066

Fotky: Starověký Kos

2014-06-01 10.16.08 2014-06-01 10.15.30 2014-06-01 10.12.36 2014-06-01 10.11.35 2014-06-01 10.04.11 2014-06-01 10.02.45

Pokud se chystáte na dovolenou do Řecka a vyberete si ostrov Kos, určitě navštivte i hlavní město. Je plné starověkých i středověkých památek. Založeno bylo už ve 4. století před naším letopočtem a o nadvládu nad ním se přetahovali Řekové, Římané i Turci. Za zhlédnutí stojí středověký hrad, amfiteátr po Římanech, lázně, muslimské mešity i populární platan, pod kterým prý sedával sám Hippokrates. Projděte se i po dva tisíce let staré římské cestě.

Video: Bloody foreigners. Untold Battle of Britain

Hraný dokument “Bloody foreigners. Untold Battle of Britain” se věnuje historii 303. (polské) perutě RAF. Hlavní hvězdou fiktivních příběhů (vyprávěných ovšem na základě skutečných událostí a reálných postav) je stíhací eso Jan Zumbach. Po desáté minutě dokumentu se divák krátce seznámí i s Josefem Františkem, Čechoslovákem, který se stal hvězdou Bitvy o Británii ve službách polské stíhací perutě. Zajímavé je, že herec je opravdu Františkovi podobný, navíc se obdivovatelé známého stíhače dozvědí, jak těžké mohl mít František v Británii začátky.

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…