13. dubna 2016 bylo na slavnostním setkání účastníků z celé Evropy vyhlášeno devět pamětihodností, které byly letos zařazeny na seznam míst s označením Evropské dědictví: neandrtálské naleziště a muzeum v Krapině (Chorvatsko), Olomoucký hrad a Arcidiecézní muzeum (Česká republika), mys Sagres (Portugalsko), císařský zámek ve Vídni (Rakousko), historický komplex Tartuské univerzity (Estonsko), hudební akademie Ference Liszta (Maďarsko), Mundaneum (Belgie), hřbitov východní fronty první světové války č. 123 (Polsko) a Evropská čtvrť ve Štrasburku (Francie). Připojí se ke dvaceti pamětihodnostem, které během posledních dvou let rovněž obdržely uvedené označení.
Státní hrady a zámky spravované Národním památkovým ústavem (NPÚ) vstupují do lucemburského roku, v němž si rozličnými akcemi a programy – zábavnými i odbornými – připomenou a oslaví 700. výročí narození Karla IV. Na novou sezonu chystají památky řadu dalších novinek – otevírají nové prohlídkové trasy, připravují výstavy a zpřístupňují dosud uzavřená místa a části. Návštěvníky pobaví na slavnostech evokujících časy dávno minulé, přitom nezanedbávají ani svou budoucnost: Národní památkový ústav totiž plánuje opravy a obnovy, které zajistí zachování památkových hodnot největších skvostů pro další generace. Přispívají k tomu i výzkumy a vědecké úkoly, na nichž odborníci v NPÚ pracují, a jejichž výsledky využívají při péči o památky, tedy v praxi.
Prolomení této magické hranice je výsledkem přetrvávajícího zájmu návštěvníků o klasické prohlídky interiérů s průvodcem i rostoucího zájmu o speciální – kulturní, zážitkové a vzdělávacích – akce, kterých správci památek připravují rok od roku více. S nadějí však kasteláni vyhlížejí i nadcházející sezonu, Lucemburský rok 2016, v němž oslaví 700. výročí narození císaře a krále Karla IV., připomenou historii jeho rodu i každodenní život a kulturu jejich doby.
Pohodlné plánování výletů na míru, podle zájmů a potřeb každého návštěvníka, a zároveň symbolické otevření nejcennějších památek mladé, „elektronické“ generaci – to je cílem Klíče k památkám, webové a mobilní aplikace, kterou v rámci stejnojmenného projektu připravuje ministerstvo kultury spolu s Národním památkovým ústavem. Po svém spuštění v prosinci 2015 přinese svým uživatelům přehledně strukturované informace o otevírací době památek, cenách vstupného, kulturních akcích a dalších aktualitách ze života památek, ale také inovovanou podobu oblíbeného věrnostního programu a další výhody.
Právě v těchto dnech ukončuje Národní památkový ústav dva projekty, jejichž cílem je usnadnit širokému spektru zájemců o památky a památkovou péči přístup k informacím. Podařilo se to díky finanční spoluúčasti Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu, výzvy č. 17 Projekty eGovernmentu.¨
Ještě několik volných míst zbývá v kursech vzdělávacího programu Řemeslná obnova historických staveb, který spustí Národní památkový ústav v polovině listopadu. V jednom teoretickém a osmi řemeslných kursech (pro obory zedník, štukatér, kameník, malíř a natěrač, truhlář, tesař, kovář, pokrývač a klempíř) si účastníci osvojí znalosti a dovednosti potřebné pro práci, která přesahuje běžnou kvalifikovanou práci řemeslníka a tvoří jakýsi mezičlánek k práci restaurátorů. Zájemci se do projektu ještě mohou přihlásit – po absolvování teoretické přípravy si nové poznatky vyzkouší v praxi na zámcích v Brtnici, Červené Řečici a v Uherčicích.
Památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo letos od ledna do konce září přes čtyři a půl milionu návštěvníků, což je více než za stejné období v loňské – do té doby rekordní – sezoně. Více návštěvníků přitom pro památky znamená i vyšší výnosy, a tak za zhruba 30 milionů korun, které NPÚ získal ze vstupného, zaplatí například opravu fasády zámku Mnichovo Hradiště, obnovu kostela sv. Víta v Zahrádce nebo restaurování papírových tapet v tzv. kardinálském pokoji na Sychrově.
Velký zájem o návštěvu hradů a zámků přitom letos kastelány překvapil – jaro přicházelo pozvolna, na začátku sezony namísto návštěvníků dorazil sníh a o prázdninách panovala horka vybízející spíš k pobytu u vody; proto ve srovnání s minulým rokem čekali spíše pokles. Již v polovině prázdnin však bylo jasné, že na hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu chodí letos ještě více lidí než loni. Přesně to bylo 4 586 506 návštěvníků, což je o 173 tisíc více než v roce 2014.
V Bečově nad Teplou bylo jistě mnoho čtenářů Historieblog.cz. Všichni, co jsme tam byli, jsme si během prohlídky vyslechli povídání průvodců o historii hradu, osudech jeho posledních majitelů z rodu Beaufort-Spontin a určitě jsme všichni vyrazili na prohlídku Relikviáře svatého Maura. Na první pohled je to zámek úplně obyčejný. Ale asi tak 150 lidem ročně umí Bečov ukázat i něco docela jiného.
V kostele sv. Floriána v Ústí nad Labem – Krásném Březně byly v úterý 15. září vyhlášeny výsledky druhého ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Ocenění symbolizované stříbrnou plaketou získaly obnova Havlíčkových sadů v Praze 2, objev středověkého stropu v klášteře klarisek v Českém Krumlově, bohatá činnost Sousedského spolku Merboltice a záchrana sušárny chmele v Odrlicích. Mimořádné ocenění generální ředitelky si odnesli strůjci záchrany, obnovy a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči. Plaketa pro osobnost památkové péče byla za prezentaci kulturního dědictví na pamětních mincích udělena guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi. Plaketu z českého křišťálu si odnesl historicky první vítěz veřejného hlasování Památky děkují za záchranu oranžerie s hrnčírnou v Lomnici u Tišnova.
