Archiv štítku: Armia Krajowa

Kniha: Chtěli jsme být svobodní…

Tématika Varšavského povstání v roce 1944 mě začala zajímat až v poslední době. Jde o velmi smutnou kapitolu historie druhé světové války. Pokud i vás zajímá, co se vlastně během těch několika týdnů srpna a září 1944 ve Varšavě dělo, doporučuji knihu Chtěli jsme být svobodní… Proč byste si jí měli přečíst? To se dozvíte v této recenzi.

Chtěli jsme být svobodní...

Pokračování textu Kniha: Chtěli jsme být svobodní…

Paměť a dějiny 2/2015: Sovětizace střední Evropy, neznámá fakta o Josefu Gabčíkovi a příběhy bojovníků proti totalitě

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je jako vždy plné zajímavých článků a studií. Ústředním tématem je konec druhé světové války a sovětizace střední Evropy ve stejnojmenné studii Václava Vebera. Autor popisuje přípravy na poválečné ovládnutí východní Evropy a následující dění v Polsku, Maďarsku a krátce i v Českolovensku, Německu a Rakousku. Jde zejména o kroky, kterými Sověti pomáhali svým zpřáteleným komunistickým stranám. Doposud neznámou mi byla poválečná situace v Polsku, kde asi 100 000 lidí (partyzánů a bývalých bojovníků Zemské armády (Armia Krajowa)) povstalo se zbraní v ruce proti novému komunistickému režimu, podporovanému a zřízenému Sověty. Proti povstalcům kromě jiných stálo i 300 000 vojáků Rudé armády, 200 000 polských vojáků a příslušníci politické policie. Příslušníci domácího odporu byli popravováni a deportováni na Sibiř.

Paměť a dějiny 2/2015

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2015: Sovětizace střední Evropy, neznámá fakta o Josefu Gabčíkovi a příběhy bojovníků proti totalitě

Proti Polákům jsme skutečně národem zbabělců

Poláci o nás, Češích, občas tvrdí, že jsme národem zbabělců, poseroutků a Švejků. O svojí svobodu nebojujeme, poklonujeme okupantům, nejsme schopni přinášet oběti za vlast. K tomuto pohledu mám samozřejmě svoje výhrady, ale pokud si toto hodnocení Čechů a českého národa může někdo dovolit, tak to jsou právě Poláci. Jde pro změnu o národ, který proléval vždycky dost krve a byl stejně jako my v kleštích Němců a Rusů.

Armia krajowa

Zejména polský odboj za druhé světové války zaslouží pozornost. Poláci byli v celé okupované Evropě ze všech nejaktivnější, do odboje se zapojily statisíce lidí. Protinacistický odboj byl opravdu velmi silný a nutno dodat, že šlo skoro výhradně o odboj nekomunistický. Komunisté byli v Polsku během války zalezlí a po té, co se objevila blízko Rudá armáda, začali lézt Sovětům do zadku. A přesto to přesto, že NKVD vyvraždila u Katyně mnoho tisíc polských elitních důstojníků a Sovětský svaz zabral začátkem války větší část Polska než nacistické Německo. Když už jsme u katyšnkého masakru – naše armáda taková jatka nezažila, ani nebojovala. Tedy až na světlé výjimky.

Pokud budete mít tu možnost, přečtěte si dva skvělé články o polském protinacistickém odboji v čísle 3/2014 magazínu Paměť a dějiny. Pochopíte, že Poláci si z našeho odboje opravdu mohou dělat srandu. Zde je pár vybraných údajů, které myslím velmi dobře demononstrují, proč bychom měli polský protinacistický odboj (zejména Zemskou armádu – Armia Krajowa) obdivovat.

Armia Krajowa měla až 350 000 členů. Fungovala jako skutečná armáda s veškerým zázemím. Poláci měli ilegální síť lékařů, podzemní univerzitu, samosprávu a lidové soudy. Speciální jednotka likvidovala zrádce, kolaboranty a představitele německých okupantů. Byla podporována i židovská povstání v ghetech, hlavně zbraněmi a materiálem. Od srpna 1944 až do začátku října téhož roku trvalo Varšavské povstání. Šlo o strategickou akci, která měla předejít osvobození hlavního polského města Rudou armádou. Proti Němcům bojovalo nejdřív 20 000 a nakonec až 45 000 lidí, Němců bylo kekonci povstání 50 000. Kapitulace povstalců přišla daleko později, než se čekalo. Varšava byla skoro kompletně zničena, zástavba byla z poloviny srovnána se zemí. Povstalců padlo 10 000, 7 000 bylo pohřešováno a 5 000 zraněno. O život přišlo 150 000 polských civilistů. Němci měli 7 000 mrtvých, 6 000 pohřešovaných a 9 000 raněných. Polští povstalci dali okupantům co proto, i když měli výrazně slabší výzbroj.

Podívejme se i na několik impozantních čísel ze článku Polský protinacistický odboj od Pavla Zemana (je ve zmíněném čísle P&D).

Přehled samotážních a diverzních akcí polského odbojového hnutí (leden 1941 – červen 1944), výběr:

6 930 poškození lokomotiv

732 vykolejených transportů

443 zapálených transportů

38 zničených železničních mostů

638 přerušení elektrických sítí ve Varšavě

130 vypálených vojenských táborů

1 167 zničených benzínových cisteren

Tak takový byl polský odboj. Až tedy příště uslyšíte od někoho tvrdou kritiku naší povahy co se bojování proti okupaci týče, ujistěte se, kdo jí pronáší. Pokud to bude Polák, tak vězte, že zrovna on na to právo má. Jeho předkové totiž předvedli, co je to skutečný odboj, do kterého se zapojí velká část národa…

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz