Nové datum smrti židovské dívky Anny Frankové mění jen velmi málo na tragických osudech životů Anny a její sestry Margot. Dívky našly úkryt se svojí rodinou v Amsterdamu v domě u vodního kanálu, ale byly nakonec prozrazeny a poslány do nacistických koncentračních táborů a zemřely během holocaustu společně s miliony jiných Židů.
Nový termín data úmrtí Anny Frankové tak dává jinou podobu myšlence, že by sestry mohly být zachráněny, kdyby žily jen o něco déle.
“Když říkáte, že zemřely na konci března, tak vám to dává pocit, že zemřely těsně před osvobozením. Takže možná kdyby žily další dva týdny …,” řekl badatel Prins.
Projekt fotografa Richarda Homoly se zaměřuje na zachycení stop, vzkazů a jiných nápisů rytých během válečných let vězni ghetta do terezínských zdí, jež se dochovaly do dnešní doby.
Nápisy, které se dochovaly do dnešní doby, jsou ohroženy různými opravami a přestavbami. Práce je realizována technikou velkoformátové černobílé fotografie, tj. formát negativu 18 × 24 cm a 20 × 25 cm, která ve své technické i výtvarné kvalitě dává vyniknout příběhu, jenž je obsažen v těchto artefaktech. Vznikl tak jedinečný fotografický soubor čítající asi 300 negativů, část jsou nálezy osobního charakteru, část se týká organizační struktury ghetta a zbytek jsou doplňující výtvarné práce charakterizující Terezín v jeho specifické podobě.
Obsáhlý archiv fotografií ze života východoevropských Židů z období před a po druhé světové válce je zdigitalizován a přístupný online. Jde o asi 9 000 nascanovaných negativů snímků fotografa Romana Vishniace (jeho heslo na české Wikipedii najdete zde), tyto snímky nikdy před tím veřejnost neviděla. Celkem bude k prohlédnutí online zpřístupněno asi 40 000 položek, včetně dopisů, filmů a nahrávek.
V archivu najdeme třeba 29 fotek pořízených v Bratislavě, Praha nebo jiná česká města bohužel v archivu chybí, fotograf pracoval jinde. Roman Vishniac se narodil v Rusku v roce 1897, první fotoaparát dostal k sedmým narozeninám. V roce 1920 z Ruska odešel, fotil Berlín a život ruských Židů v jeho ulicích. Před druhou světovou válkou dokumentoval trampoty Židů utíkajících před Hitlerem do zatím svobodných zemí, během války se mu podařilo zmizet do New Yorku. Amatérští historici a celá veřejnost vůbec je zvána k registraci a pomoci se štítkováním zatím zveřejněných fotek. U mnohých z nich nejsou známy bližší podrobnosti a je možné, že pamětníci z dob pořízení snímků jsou ještě naživu a mohou poskytnout cenné informace k jednotlivým fotografiím.
