V severovýchodním Bulharsku, v blízkosti města Varbitsa, byla nalezena asi 7 500 let stará hliněná soška, archeology nazvaná “tančící kněžkou”.
Pokračování textu V Bulharsku byla objevena soška tančící kněžky stará 7 500 let
Na území dnešního jižního Kazachstánu byly objeveny kosterní pozůstatky starověké ženské bojovnice. Dokonale zachovaná kostra je opravdu ženská (vědci to zjistili na základě velikosti a tvaru lebky) a vedle ní byl nalezen obrovský meč a dýka.
Pokračování textu Na území Kazachstánu byla nalezena kostra starověké válečnice
Sen každého lovce pokladů se stal skutečností pro Floriana Bautsche loni v říjnu. Amatérský archeolog našel 217 zlatých mincí z nacistické éry u Lüneburgu na severu Německa.
Pokračování textu Amatérský archeolog našel na severu Německa nacistický zlatý poklad
Archeologové z Clevelandu v americkém Ohiu objevili obydlí indiánských kmenů, staré přibližně 4000 let. JDe konkrétně o podlahu, jejíž pravidelný tvar napovídá, že tehdejší obyvatelé Ohia si stavěli domy, které byly uskupeny ve vesnice.
Jak je vidět na fotografiích, zachována zůstala pouze podlaha, tu vědci označují za nejstarší podlahu severu Ameriky. Archeologové netuší, jak si říkali obyvatelé vesnice ani jakým jazykem mluvili, jediné informace o nich mají z nálezů na místě vykopávek.
Zdroj: http://www.cleveland.com/avon-lake/index.ssf/2015/07/museum_teams_unearth_4000-year.html
Meč, objevený v hrobu na jihu Norska, musel patřit velmi bohatemu muži, žijícímu v období sklonku nadvlády Vikingů nad severem Evropy. Meč je 94 cm dlouhý, a i když železo podléhá korozi, rukojeť je velmi dobře zachována. Zdobí ji stříbro, zlato a měď, na čepeli byly objeveny zbytky kůže a dřeva, meč tedy pravděpodobně spočíval v pochvě.
Týden upozornil na zajímavý archeologický objev. Ve Virginii, konkrétně v Jamestownu, byly odkryty pozůstatky čtyř prvních anglických kolonistů, kteří byli před víc než 400 lety pohřbeni v místě historického protestantského kostela.
Ve Washingtonu nález oznámil vědecký tým vedený historikem Jamesem Hornem. Podle expertů má nález pro studium raných dějin osídlení USA zásadní význam. Pozůstatky byly objeveny na místě vůbec prvního anglikánského kostela v Americe, který byl postaven v roce 1608. Archeologům se podařilo identifikovat totožnost zemřelých, jde o reverenda Roberta Hunta, prvního anglikánského duchovního v Jamestownu, kapitány Gabriela Archera a Williama Westa a Sira Fernanda Wainmana, zřejmě prvního anglického šlechtice pohřbeného v Americe. Zemřeli mezi lety 1608-10.
Více na Týden.cz, o historickém Jamestownu si můžete přečíst na tématickém webu.
Dánští archeologové našli 2000 zlatých spirál pohřbených v poli v oblasti Zealand. Je možné, že spirály byly použity k zdobení slavnostních krojů kněží uctívajících slunce v průběhu doby bronzové.
Dánské národní muzeum ve středu oznámilo, že archeologové odhalili zlaté spirály, které mohly být používány pro náboženské obřady v průběhu doby bronzové. Tehdy předkové Dánů uctívali slunce.
Pokračování textu V Dánsku našli zlatý poklad z doby bronzové
Archeologové kopali na Lækjargata v centru Reykjavíku kvůli chatě postavené v roce 1799 a nakonec našli vikingské obydlí staré asi 900 let. Dům byl nejméně 20 m dlouhý a 5,5 m široký v nejširším místě. Ohniště ve středu chaty je jedním z největších objevených na Islandu, bylo 5,2 m dlouhé.
“Tento objev je velkým překvapením pro každého,” řekl Þorsteinn Bergsson, generální ředitel Minjaverndu, nezávislého sdružení pracující na zachování starých budov na Islandu. “Objev přepisuje historii Reykjavíku.”
Lísabet Guðmundsdóttir, archeoložka Islandského archeologického ústav říká, že neexistuje žádný způsob, jak zjistit, kdo mohl v domě žít. “Nemáme žádné záznamy o domě v tomto místě, tedy kromě chaty postavené v roce 1799,” vysvětluje.
Objekt prý pochází z prvních let osídlení Islandu – tedy období z let 870 – 930. Na přesné datování bude potřeba počkat až do ukončení vykopávek. Skupina provádějící výzkum již našla uvnitř domu tkalcovské náčiní a stříbrný prstýnek s perlou v bezprostřední blízkosti domu.
Zdroj: http://icelandmonitor.mbl.is/news/news/2015/07/08/viking_age_hut_found_in_reykjavik/
Antropologové objevili dalších 24 tajemných obrazců v Peru, na populárním a navštěvovaném místě u Nazca. Vědci z Yamagata University Institute zkoumají nově nalezené geoglyfy od 7. července.
Objev byl učiněn týmem asi deseti výzkumných pracovníků, včetně Masato Sakaie, profesora kulturní antropologie na univerzitě. Sakai je zároveň zástupcem ředitele japonského univerzitního výzkumného ústavu v Nazca. Tým začal pracovat na severních svazích městských oblastí Nazca od podzimu 2013 a objevil 17 geoglyfů zobrazující lámy do konce roku. Nejnovější objevy se zakládají na zjištění týmu v 2014. Objevili pět nových obrazců v blízkosti místa, kde našli geoglyfy předchozí rok a dalších 19 na svazích blízké hory.
Geoglyf je malba nebo velký motiv vytvořený na zemském povrchu.
Nově objevené obrazce nejsou díky erozi příliš patrné, pocházejí z let 400 – 200 př. n.l. a jsou velké 5 – 20 metrů.
Místo bylo objeveno v roce 1920, geoglyfy a kresby Nazca a Pampas de Jumana jsou součástí světového dědictví UNESCO, pokrývají asi 450 kilometrů čtverečních.
Zdroj: http://ajw.asahi.com/article/behind_news/social_affairs/AJ201507080063
To si takhle začátkem prázdnin vykračujete s rodinou po litoměřickém náměstí a chce se vám nadávat, protože hned vedle chodníku je docela hluboký výkop, ve kterém je plno dělníků a vůbec lidí, kteří něco prohlížejí. Říkáte si, že jste dlouho neviděli u výkopu takový rej, co se to děje, že by tam někdo skutečně pracoval? Pak si najednou všimnete, že nejde o kopáče, ale o lidi, kteří lopatičkami cosi odkrývají a košťátky odmetají. A to, co odkrývají jsou kosti, na první pohled lidské…
Samozřejmě hned začnete spekulovat, o co jde, jak je nález starý a tak dále. Říkáte si, že jelikož kostry nejsou tak hluboko, nepůjde o nález tak moc starý a vzácný. Ovšem díky tomu, že moje tchýně v jednom z archeologů poznává svého bývalého žáka, dozvídáme se brzy víc.
Sympatický archeolog Olda nám řekne, že jde o nález z 11. – 12. století, stavaři prý při výkopu narazili na staré pohřebiště. Zajímavé je, že na tomto místě byly pohřbeny jenom ženy (našli jich prý 7) a šlo o křesťanky, jelikož nebyly skoro vůbec ozdobené. Tehdejší kněží prý považovali zdobení mrtvol v hrobech za pohanské a neměli to rádi. Jedna z žen měla takzvané záušnice (opravdu nešlo o náušnice, tohle byl jiný druh šperku, který se vplétal do vlasů na uši) a další žena byla pohřbena s asi půlročním dítětem.
Na litoměřickém hlavním náměstí bylo srocení davu, kolemjdoucí se přidávali k přihlížejícím, všichni si fotili kostru, která byla odkrývána v hloubce asi 1,5 metru pod současným povrchem. Archeologové postupovali velmi pečlivě, zakreslovali a fotili nálezy, které pak skládalli do popsaných pytlíků. Přišlo mi, že tam chybí trochu pokory a piety k pozůstatkům našich předků, ale pak mi došlo, že jediné, co by je mohlo rušit jsou přihlížející. Archeologové se ve výkopu pochybovali pomalu a potichu, asi tento přístup tak nějak patří k jejich práci. Pro nás i ostatní přihlížející to byl rozhodně nečekaný a nevšední zážitek…