Archiv štítku: Armádní muzeum Žižkov

Chcete vidět umělé oko K. H. Franka a další protektorátní artefakty?

Když jsem zde nedávno upozorňoval na novu výstavu V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren, probíhající v prostorách žižkovského Armádního muzea, věděl jsem, že se na ní musím co nejdřív zajít podívat. Podařilo se mi to poměrně brzy, zde je tedy pár fotek a poznámek z mojí návštěvy expozice.

Měl jsem štěstí, protože tu hodinu, kterou jsem na výstavě byl, se nedostavila žádná školní výprava, takže jsem si expozici prošel sám, bez jakéhokoliv vyrušování. Kromě pracovníků muzea jsem nepotkal živou duši.

Výstava představuje jak “běžný” život v Protektorátu – tedy oblékání, potravinové lístky, zábavu mládeže a tak dále, tak i prostředí odboje a příběhy hrdinů, kteří byli vězněni a popraveni.

Vyhláška o zřízení Protektorátu

Nejznámějšími ze sedmi představovaných uvězněných jsou Josef Mašín a gen. Alois Eliáš. V jejich celách je připomínají cenné památky (Mašínův moták se s posledním vzkazem rodině a generálova vycházková hůl) a audionahrávky. I příběhy dalších vězněných, například “západního” parašutisty a dívky, která s rodinou pomáhala atentátníkům z operace Anthropoid, stojí za pozornost.

V každé místnosti je vždy průvodní tabule s popiskem na vybrané téma. Je možné číst si o protektorátní mládeži nebo o nacistech, kteří stáli za represemi proti českému národu. Exemplární popravy a represivní aparát jsou popsány detailně, zajímavým údajem je minimálně 8 000 českých občanů popravených za protektorátních dob. Jsou zde zmíněny příběhy odbojářů, například Jana Smudka. Ten krátce po obsazení ČSR na Kladně zabil něměckého četníka a pak se složitě dostával do československé zahraniční armády.

Probírána je i zbrojní výroba v Protektorátu, ukázán je motor pro německá letadla Bückler vyráběný ve Zlíně. Další artefakty demonstrují bombardování Protektorátu spojeneckými letadly, zajímavý je kryt kabiny americké stíhačky Mustang nebo padák jednoho ze sestřelených amerických pilotů – konkrétně šlo o hloubkaře, který koncem války útočil na kbelské letiště.

Kryt kabiny americké stíhačky Mustang

Nechybějí informace o Českém národním povstání (první akce probíhaly už 1. května v Přerově, místní si mylně mysleli, že Německo po Hitlerově sebevraždě kapitulovalo) a Pražském povstání, kterému je věnováno hodně prostoru. Návštěvníci mohou vidět několik autentických upravovaných zbraní používaných povstalci, helmy, osobní věci.

Jak je zmíněno v titulku, jedna z vitrín je věnována K. H. Frankovi. je možné vidět jeho pas z roku 1944, uniformu, ve které byl po válce popraven nebo jeho oční protézu.

Oční protéza K. H. Franka

Artefakty doplnují stručné a výstižné titulky a mnoho dobových, často méně známých fotografií. Ta hodina, kterou na výstavě strávíte, není ztraceným časem. Návštěvník se dozví mnoho zajímavostí a uvidí věci, které jsou jindy v soukromých sbírkách nebo v Severočeském muzeu v Liberci. A i tato výstava, stejně jako všechny ostatní pořádané v Armádním muzeu, je zdarma.

Výstava: V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren

Ve čtvrtek 7. května byla za účasti ministra obrany Martina Stropnického v prostorách Armádního muzea Žižkov slavnostně otevřena reprezentativní výstava V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Přibližuje život v okupované zemi v letech 1939-1945 a představuje i osudy těch, kteří bojovali za svobodu své vlasti a zemřeli na nacistických popravištích.

Expozice o transportech Židů

Expozice V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren je jedním z klíčových výstavních projektů Vojenského historického ústavu Praha v roce 2015, jehož prostřednictvím si tato instituce připomíná 70. výročí konce druhé světové války. Výstavu slavnostně zahájil ministr obrany Martin Stropnický, vernisáže se zúčastnili i další oficiální hosté politického a kulturního života České republiky.

Pro umístění výstavy byly vybrány unikátní, dosud veřejnosti neznámé prostory v podzemí Armádního muzea Žižkov, tedy přímo v sídle Vojenského historického ústavu Praha; v minulosti zde byly depozitáře a nacházely se zde některé části sbírek VHÚ. Tyto podzemní a „stísněné“ prostory tak výrazným způsobem evokují celkovou náladu válečných let v protektorátu. Výstavu připravil široký tým pracovníků VHÚ, hlavním autorem výstavy je kurátor Jan Šach.

„Jsem přesvědčen, že naši muzejníci vytvořili působivou expozici, která respektuje současné moderní trendy ve výstavnictví a návštěvníky bezpochyby osloví,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plukovník Aleš Knížek. „Výstava přibližuje život v okupované zemi, strach i pocit neustálého ohrožení, ale také odvahu a obětavost mužů i žen, kteří působili v odboji. Součástí expozice jsou unikátní dokumenty a artefakty. Chtěl bych také poděkovat všem, kteří do muzejních sbírek věnovali památky na své blízké. V boji za svobodu častokrát jejich předci zaplatili cenu nejvyšší.“

Po slavnostním zahájení a přestřižení pásky se všichni účastníci přesunuli do pozemních místností budovy žižkovského muzea, aby si prohlédli expozici. Ta je koncipována tematicky, v desítce jednotlivých částí jsou představeny různé aspekty života protektorátu. Každá část je také prostorově oddělena od druhé, návštěvník prochází vnitřním labyrintem chodeb. Ty jsou menších rozměrů, zúžený tmavší prostor tak skutečně plně navozuje atmosféru protektorátní doby.

V úvodní sekci jsou ilustrovány první měsíce protektorátu. V další místnosti jsou už ukázány způsoby, jimiž se tehdy někteří příslušníci porobeného národa snažili působit proti okupační moci: jsou zde ukázány vysílačky a formy kontaktů se zahraničím.

V jedné z částí výstavy je i malé kino promítající ukázky z filmů protektorátní doby – zábavných, oddychových snímků jakoby mimo čas a prostor. Střídavě s těmito únikovými veselohrami běží i příznačné ukázky dobových aktualit. Celý prostor kina je dotvořen tehdejšími filmovými plakáty a také dřevěnými sedačkami z kinosálu.

Smrt byla za války všudypřítomná – této problematice se věnují další části, které ukazují na nejrůznějších předmětech život v koncentračních táborech a vězeních. Tematika pronásledování židovského obyvatelstva je zde traktována i prostřednictvím velmi působivé celoplošné fotografie těch, kteří se chystají nastoupit do transportu.

Neobyčejně silně musí zapůsobit ta část výstavy, která je věnována likvidaci českých obyvatel, vlastenců i vojáků, ale také obyčejných lidí, kteří se zapojili do odboje či jen odbojářům pomáhali. Opět prostřednictvím velkoformátových fotografií jsou zde ukázány vypjaté okamžiky popravy skupiny Čechů.

Klíčovým prostorem celé expozice je část, která má podobu vězeňské chodby s železnými dveřmi po stranách, které vedou do vězeňských cel. Jde o sedm cel se sedmi jmény Čechů, kteří byli za války popraveni, neboť vystoupili proti nacistické moci. Jedná se o Aloise Eliáše, Annu Novákovou, Irenu Bernáškovou, Karla Evalda, Oldřicha Pechala, Václava Kropáčka a Josefa Mašína. Všichni jsou představení prostřednictvím fotografie a předmětu, který se k jejich osobě váže. Návštěvník může okénkem cely nahlédnout na jejich fotografii a vystavený předmět, zvukový záznam mu podává informace o jejich činnosti a osudu. Zároveň si může návštěvník odtrhnout i dobově pojatý informační leták – papír, na kterém je biografické heslo osoby a další informace týkající se jejího osudu za protektorátu.

Výstava pak pokračuje dalšími částmi, v nichž je například ukázán pracovní život v protektorátu, především výrobní programy továren s důrazem na zbrojní výrobu. Je zde i představeno tzv. totální nasazení, tedy nucená práce Čechů v německé říši. Vykreslena je i problematika náletů na nejrůznější části země ve snaze vyřadit protektorátní průmysl.

Závěrečná část výstavy představuje povstání českého lidu, včetně Pražského povstání, které je zde názorně ukázáno pomocí části barikády. V úplně poslední sekci je pak popsáno poválečné vypořádání se nacisty, jejich nejvýznamnějšími představiteli v čele s K. H. Frankem. Ten byl z amerického zajetí vydán českým soudům a následně také popraven.

Výstava vedle fotografických a textových ploch nabízí i četné trojrozměrné předměty, které každou z vyjmenovaných oblastí dokládají. Vystaveny jsou předměty z vězení, v další části je početná sbírka zbraní, včetně unikátního raketometu, jednoho z mála dochovaných kusů. Raketomet byl schopen zasáhnout nízko letící cíle a střílel v salvách po čtyřech a pěti raketách. Vystavena je zde i jedna z kuriozit: umělé oko K. H. Franka.

Výstava V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren v Armádním muzeu Žižkov je důstojným a reprezentativním kulturněhistorickým počinem, který přibližuje českou historii z let 1939-1945 způsobem obsažným a návštěvnicky vstřícným, co do výsledného dojmu pak emocionálně velmi silným.

Výstava je v Armádním muzeu Žižkov otevřena každý den kromě pondělí od 10.00 do 18.00. Vstup je zdarma.

Zdroj: http://www.vhu.cz/vystava-v-ulicich-protektoratu-bohmen-und-mahren-v-armadnim-muzeu-zizkov-otevrena/

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz