Komentář: Pochybnosti o české hymně

Zdá se, že česká hymna Kde domov můj? je zřejmě plagiát. Nápěv pochází z druhé věty Koncertantní symfonie Es dur pro ho­boj, klarinet, fagot a lesní roh K297 b, zkomponované Wolfgangem Amadeem Mozartem v Paříži ro­ku 1778, tedy zhruba o půl století dříve, než se konala premiéra hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka.


Fid­lovačka měla jen dvě reprízy, zno­­va se hrála skoro až po jednom století. Podobnost nápěvu je tak zjevná, že hu­debník a dirigent Josef Krček v roce 2014 pro­­hlásil: „Tyl napsal slova, to je jasné, ale ta melodie je opravdu Mozart.“ Jenže týž o dva roky později v tele­vizním pořadu His­torie.cs s názvem Kde domov můj? řekl, že „melodie hym­ny vychází z lidové písně… Škroup nepoužil motivy Mozarta… Mo­zartovy melodie hráli potulní harfeníci, jeho (Mo­zartovy) písně byly tady (v českých zemích) v po­vědomí… melodie se do­sta­la do hymny náhodou“. Tedy po ně­kolika desítkách sekund jeho proslovu už melodie české hymny z lidové písně nevychází. Dále divákům sdělil, že Mozart se přátelil s rodinou Němečkovou ze Sadské, od nichž dostal darem Sbírku písní ze Sadské. Jed­na píseň ze sbírky – zahrál ji na klavír – „je (podle Krčka), jako kdyby ji napsal Mozart. Lze se domnívat, že se jí Mozart inspi­­roval.“ Krček se touto cestou snaží imprimovat divákům, že vlastně Mozart opsal i melodii české hymny. Ten tak učinit ne­mohl, protože byl již dávno po smrti. Názorná ukázka, jak jedinec podleh­nuvší tlaku českého národní­ho spo­lečenství se snaží ze všech sil zastřít původ melodie české hymny, markantní důkaz, s jakou vehementností Češi dezinterpretují i málo vý­znamné minulé děje. Považte, kdy se tak děje: v roce 2016!

Instrumentalizace skladby Kde domov můj? se od doby premiéry Fidlovačky v prosinci 1834 ve Stavovském di­vadle, kde píseň tklivě zpíval slepý žebrák za doprovodu houslí a klavíru, změnila do podoby mohutnější a hraje se rychleji, aby dnešnímu uchu zněla (skoro) normálně a ne tak přeslazeně.

Text Kde domov můj? je ale velmi podobný, až na použité reálie, básni Johanna Wolfganga Goetha Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn (Goethe byl inspirován prvním městečkem za tehdejší rakousko–italskou hranicí Limone Sul Garda na bře­hu Gardského jezera, které je pověstné nejsevernějším pěstováním citronů) natolik, že je její parafrází. Jako ukázka první sloka (v dobovém pře­kladu):

Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn, / Zda znáš ten kraj, kde citron rozkvítá

Im dunkeln Laub die Gold-Orangen glühn, / a v temném loubí oranž (= pomeranč) prosvítá,

Ein sanfter Wind vom blauen Himmel weht, / kde vánek jemný s modré výše dchne,

Die Myrte still und hoch der Lorbeer steht? / kde klidná myrta, laur (= vavřín) se vzhůru pne,

Kennst du es wohl? / ó zda jej znáš?

Dahin! dahin / V ten sad, v ten sad,

Möcht ich mit dir, o mein Geliebter, ziehn. / tam chtěla bych, milenče můj, se brat (= odebrat).

Vladimír Macura upozorňuje, že slova Kde domov můj? Josefa Kajetána Tyla zdaleka nebyla ojedinělým textem „inspirova­ným“ německými autory. Originály se parafrázovaly naprosto běžně a velmi těsně. Například Jan Nepo­muk Ště­­pánek vydal v ro­ce 1825 báseň Alina aneb Praha v jiném dílu světa, která až na reálie je k nerozeznání po­dob­ná ně­mecké předloze z roku 1822 Aline oder Wien in einem anderen Weltteil (Alina aneb Vídeň v jiném dílu světa) od Adolfa Bäuerle­ho.

Obdobně dětinský je český postoj k Triumfální symfonii Bedřicha Smetany (Triumph-Sinfonie E-Dur, op. 6) z ro­ku 1855, když se dodnes nehrají (ani nejsou k mání na CD) věty symfonie obsahující melodii Haydnova Kaiser­liedu, rakouské císařské hym­­ny Gott erhalte unsern Kaiser und in ihm das Vaterland!, protože je melodicky totožná s Deutschlandliedem, hymnou ně­mec­kou od roku 1922. (Do té doby mělo Německo hymnu Heil Dir im Siegerkranz stejné melodie jako je britská God Save the King /Queen/.)

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz