Zdá se, že česká hymna Kde domov můj? je zřejmě plagiát. Nápěv pochází z druhé věty Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K297 b, zkomponované Wolfgangem Amadeem Mozartem v Paříži roku 1778, tedy zhruba o půl století dříve, než se konala premiéra hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka.
Fidlovačka měla jen dvě reprízy, znova se hrála skoro až po jednom století. Podobnost nápěvu je tak zjevná, že hudebník a dirigent Josef Krček v roce 2014 prohlásil: „Tyl napsal slova, to je jasné, ale ta melodie je opravdu Mozart.“ Jenže týž o dva roky později v televizním pořadu Historie.cs s názvem Kde domov můj? řekl, že „melodie hymny vychází z lidové písně… Škroup nepoužil motivy Mozarta… Mozartovy melodie hráli potulní harfeníci, jeho (Mozartovy) písně byly tady (v českých zemích) v povědomí… melodie se dostala do hymny náhodou“. Tedy po několika desítkách sekund jeho proslovu už melodie české hymny z lidové písně nevychází. Dále divákům sdělil, že Mozart se přátelil s rodinou Němečkovou ze Sadské, od nichž dostal darem Sbírku písní ze Sadské. Jedna píseň ze sbírky – zahrál ji na klavír – „je (podle Krčka), jako kdyby ji napsal Mozart. Lze se domnívat, že se jí Mozart inspiroval.“ Krček se touto cestou snaží imprimovat divákům, že vlastně Mozart opsal i melodii české hymny. Ten tak učinit nemohl, protože byl již dávno po smrti. Názorná ukázka, jak jedinec podlehnuvší tlaku českého národního společenství se snaží ze všech sil zastřít původ melodie české hymny, markantní důkaz, s jakou vehementností Češi dezinterpretují i málo významné minulé děje. Považte, kdy se tak děje: v roce 2016!
Instrumentalizace skladby Kde domov můj? se od doby premiéry Fidlovačky v prosinci 1834 ve Stavovském divadle, kde píseň tklivě zpíval slepý žebrák za doprovodu houslí a klavíru, změnila do podoby mohutnější a hraje se rychleji, aby dnešnímu uchu zněla (skoro) normálně a ne tak přeslazeně.
Text Kde domov můj? je ale velmi podobný, až na použité reálie, básni Johanna Wolfganga Goetha Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn (Goethe byl inspirován prvním městečkem za tehdejší rakousko–italskou hranicí Limone Sul Garda na břehu Gardského jezera, které je pověstné nejsevernějším pěstováním citronů) natolik, že je její parafrází. Jako ukázka první sloka (v dobovém překladu):
Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn, / Zda znáš ten kraj, kde citron rozkvítá
Im dunkeln Laub die Gold-Orangen glühn, / a v temném loubí oranž (= pomeranč) prosvítá,
Ein sanfter Wind vom blauen Himmel weht, / kde vánek jemný s modré výše dchne,
Die Myrte still und hoch der Lorbeer steht? / kde klidná myrta, laur (= vavřín) se vzhůru pne,
Kennst du es wohl? / ó zda jej znáš?
Dahin! dahin / V ten sad, v ten sad,
Möcht ich mit dir, o mein Geliebter, ziehn. / tam chtěla bych, milenče můj, se brat (= odebrat).
Vladimír Macura upozorňuje, že slova Kde domov můj? Josefa Kajetána Tyla zdaleka nebyla ojedinělým textem „inspirovaným“ německými autory. Originály se parafrázovaly naprosto běžně a velmi těsně. Například Jan Nepomuk Štěpánek vydal v roce 1825 báseň Alina aneb Praha v jiném dílu světa, která až na reálie je k nerozeznání podobná německé předloze z roku 1822 Aline oder Wien in einem anderen Weltteil (Alina aneb Vídeň v jiném dílu světa) od Adolfa Bäuerleho.
Obdobně dětinský je český postoj k Triumfální symfonii Bedřicha Smetany (Triumph-Sinfonie E-Dur, op. 6) z roku 1855, když se dodnes nehrají (ani nejsou k mání na CD) věty symfonie obsahující melodii Haydnova Kaiserliedu, rakouské císařské hymny Gott erhalte unsern Kaiser und in ihm das Vaterland!, protože je melodicky totožná s Deutschlandliedem, hymnou německou od roku 1922. (Do té doby mělo Německo hymnu Heil Dir im Siegerkranz stejné melodie jako je britská God Save the King /Queen/.)
