Paměť a dějiny 4/2017: Helmut Kohl v předrevolučním Československu, Lidové milice v únoru 1948 a osud Gustava Bubníka

Poslední číslo roku 2017 revue Paměť a dějiny je z pochopitelných důvodů z velké části věnováno událostem roku 1948. Hned první text se tomuto vymezení výrazně vymyká, ale věnuje se dalšímu, asi mnohem méně sledovanému výročí.

Paměť a dějiny 4/2017

Pojednává o třicátém výročí návštěvy Helmuta Kohla v Československu. Německý kancléř se v Praze a i na další zajímavých místech objevil s velkým odstupem od poslední návštěvy vrcholného západoněmeckého představitele v Československu, tedy až v roce 1988. Text Tomáše Malínka je velmi podrobný a čtenáře uvádí do děje velmi zeširoka, začíná poválečnými vztahy obou zemí a samozřejmě akcentuje osobnost Kohla jako politika. Ve článku se dozvíme přesný program a protějšky, se kterými Kohl jednal. Seznámíme se i s jeho neoficiálním programem, jelikož se setkal i s představiteli církve (na své výslovné přání) a zcela náhodně i s východními Němci, který jeho přítomnosti v Československu využili k naplánování setkání s ním.

Kohl navštívil Lidice, pražské židovské město a motolský hrob vojáků wehrmachtu. Šlo o symbolické návštěvy, daleko zajímavější než setkání se Štrougalem. I když zrovna v jeho případě prý Kohl uznal, že jde o poměrně schopný protějšek k jednání.

V dalším článku autor Roman John představuje osobnost Gustava Bubníka, sportovce a později i politika, který vloni zemřel. Jde o komplexní text zabývající se pochopitelně hlavně dobou, kdy byl Gustav Bubník vězněn.

Následující text se věnuje komunistickým elitám ve vybraných krajích, zde autor Matěj Bílý ukázal velký talent pro pronikání do struktur komunistické moci a orientaci v archivech. Jde o unikátní vhled do spletité sítě mocenských vztahů a třeba i pořádání krajských konferencí.

Činnost Lidových milicí v únoru roku 1948 popisuje ve svém článku Milan Bárta. Jde o velmi rozsáhlou studii přibližující čtenářstvu tuto doposud mnohými tajemstvími opředenou organizaci. Dále jsou představeny méně známé osobnosti pronásledované po roce 1948, Ludvík Macháček a poslanec Alois Jaroš. Tito dva muži zažili na vlastní kůži pocit jaké to je, když se s někým rozhodne režim zatočit. Za pozornost stojí také fotomateriál z pohřbu Jana Masaryka a zápisky jeho kolegy, který popsal program jeho posledních dnů.

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz