Archiv štítku: Praha

Správa pražských hřbitovů umožňuje adopci významných hrobů

Narazil jsem na informace o zajímavém projektu, který umožňuje lidem adoptovat v Praze zanedbané hroby významných osobností. Na přehled hrobů, o které se mohou zájemci starat, najdete tady.

Adopce hrobů

O projektu

Praha byla a je už po staletí centrem kulturního, politického a společenského života. Proto se mnohdy stala také místem posledního odpočinku velké řady významných osobností naší i světové historie. Každým rokem se však bohužel zvětšuje počet hrobů bez řádně uhrazených nájemních smluv. Hroby výjimečných osobností jsou často zanedbané, chátrají i cenná sochařská díla. Z pohledu zákona není rozdíl mezi hroby mimořádných postav naší historie a hroby osob, jejichž jména byla vyslovována pouze za jejich života. Stávalo se proto v minulosti, že významné, leč opuštěné hroby byly pronajaty dalším zájemcům a ostatky původně zde pochovaných osobností skončily ve společných hrobech. Adopce významných hrobů je dlouhodobý projekt, který byl spuštěn Správou pražských hřbitovů, p.o. v červenci 2013 a je součástí připravovaného konceptu péče o hroby významné z hlediska historického, uměleckého či společenského. Jeho cílem je aktivně zapojit širokou veřejnost do péče o významné hroby a ve spolupráci s ní tak zabránit zaniknutí a chátrání takových hrobů. Na našem webu www.hrbitovy.cz a na vývěskách jednotlivých správ se pravidelně objevují jména osobností, které vynikaly v různých oblastech společenského života, svojí činností zanechaly dodnes patrné stopy, a přesto jsou jejich hroby dnes opuštěny, některé jsou navíc v dezolátním stavu. Lze mezi nimi nalézt i jména kdysi významná, která již upadla v zapomnění nebo jsou známá jen úzkému okruhu odborníků. Prostřednictvím našeho projektu má veřejnost unikátní příležitost nejen si připomenout jejich zásluhy, dílo a odkaz, ale i aktivně rehabilitovat jejich památku. 

Pravidla projektu

Adopcí hrobu se rozumí akt uzavření smlouvy o nájmu hrobového zařízení, tedy především náhrobku, nebo uzavření smlouvy darovací. Předmětem smlouvy o nájmu je závazek nájemce se o tento náhrobek řádně pečovat, tedy i zajistit jeho opravu a údržbu po celou dobu nájmu. Předmětem smlouvy darovací je finanční dar určený na opravu anebo údržbu konkrétního hrobového zařízení. Tyto opravy a údržbu pak zajišťuje z těchto prostředků SPH. Adopcí hrobu je v obou případech garantováno, že předmětné hrobové místo nebude pronajímáno min. po dobu 10 let a hrobové zařízení zůstane po tuto dobu majetkem hl. města Prahy. Záznam o adopci zůstane v evidenční složce hrobu, čímž bude zajištěno, že i po uplynutí doby tohoto pronájmu bude hřbitovní správa motivována hledat alternativy k běžnému pronájmu tak, aby bylo zachováno stávající hrobové zařízení a pieta zde pohřbených. U hrobů zahrnutých do projektu bude individuálně posouzeno jejich zařazení na připravovaný seznam významných hrobů s ochranným režimem (ve smyslu bodu 4, článku 7 řádu pohřebiště). Pro zařazení hrobu do tohoto projektu musí splňovat alespoň jednu ze skutečností uvedených v bodech 1 – 3 a současně podmínku uvedenou v bodě 4. 1. V tomto hrobě jsou uloženy ostatky osoby, která byla prokazatelně významnou osobou v oblasti kultury, vědy, politiky, náboženství či v ostatních oblastech společenského života nebo významnou osobou z historického hlediska. 2. Součástí hrobu je hrobové zařízení s vysokou uměleckou či historickou hodnotou. 3. Hrob byl navržen fyzickou nebo právnickou osobou na zařazení hrobu do Projektu s jednoznačným úmyslem o tento hrob pečovat či hrob rekonstruovat. 4. Hrobové místo není v nájmu fyzické nebo právnické osoby – jedná se o “volný hrob“. Postup adopce: Hroby zařazené do Projektu jsou zveřejněny na webových stránkách SPH (www.hrbitovy.cz) a k tomu určených veřejných místech. Seznam je pravidelně aktualizován. Významné hroby jsou podle rozsahu poškození a přepokládaných nákladů na jejich opravu rozděleny do dvou skupin: a) Významné hroby určené k “adopčnímu nájmu” hrobového zařízení. b) Významné hroby určené k “adopčním darům”. ad a) Hrobová zařízení významných hrobů zařazených do kategorie a) jsou nabízena k nájmu za účelem zajištění jejich rekonstrukce, opravy či údržby, které hradí a zajišťuje adopční nájemce. Veškeré práce mohou být prováděny pouze se souhlasem SPH. Nájemné je stanoveno ve výši odpovídající výši nájmu hrobového místa a služeb s nájmem spojených dle platného ceníku SPH ve stejné výměře jakou má hrobové místo, na němž se nachází předmětné hrobové zařízení. ad b) Hrobová zařízení významných hrobů zařazených do kategorie b) budou opravována a rekonstruována prostřednictvím SPH v rozsahu odpovídajícím množství nashromážděných finančních prostředků z darů veřejnosti. Informace o aktuálním průběhu oprav bude průběžně uveřejňována na webových stránkách SPH. Uzavření smluv o adopčním nájmu či darovacích smluv je možné nejdříve 30 kalendářních dní po zveřejnění významného hrobu zařazeného do Programu adopcí. Upřednostněni budou vždy nájemci, kteří v této lhůtě prokážou příbuzenské vazby s osobností, jejíž ostatky se nacházejí ve významném hrobu. Nájemci a dárci vždy obdrží v souladu s platnými smlouvami certifikát o adopci, který vystaví pověřený zaměstnanec SPH zodpovědný za koordinaci Projektu.

Adopce válečných hrobů

Ve spolupráci s Ministerstvem obrany, odborem pro válečné veterány se SPH rozhodlo umožnit veřejnosti adoptovat i válečné hroby. Válečným hrobem se pro tyto účely rozumí hrob, který je zahrnut v centrální evidenci válečných hrobů vedené Ministerstvem obrany a nachází se na některém ze hřbitovů ve správě SPH. Může jít například o hroby barikádníků, nebo o hroby padlých v důsledku aktivní účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Na základě žádosti veřejnosti pracovníci SPH prověří, zda se jimi navrhovaný hrob nachází v evidenci MO a pokud ano, bude zájemci vydán Certifikát o adopci. Tímto certifikátem se adopční nájemce zaváže, že bude po dobu 5ti let na své náklady pečovat o válečný hrob a jeho bezprostřední okolí a trvale jej udržovat v čistém a důstojném stavu. Dále se zaváže organizovat ve výročních dnech u hrobu vzpomínkové pietní akty.

Evidence válečných hrobů je k dispozici na www.valecnehroby.army.cz/Evidence

Hroby významných vojenských osobností, které však nejsou válečnými hroby podle zákona 122/ 2004 Sb., o válečných hrobech, to znamená, že tyto osobnosti nezemřely v důsledku aktivní účasti, budou zařazovány do Programu adopce významných hrobů. I v tomto případě uvítáme podněty široké veřejnosti, a pokud bude navrhovaný hrob splňovat podmínky Projektu adopce významných hrobů, bude do něj neprodleně zařazen.

Zdroj: http://www.hrbitovy.cz/?page_id=123

Výlet: Přírodní památka Klepec

Kousek za Prahou (přesněji řečeno za Úvaly směr Kolín) se můžete zastavit podívat na jedno krásné a zároveň tajemné místo. Jmenuje se Klepec a jde o soubor osamocených žulových skalních útvarů. Tato nepříliš známá přírodní památka byla nejdřív považována za dílo lidí, tedy menhiry. Nyní už víme, že jde o dílo přírody, která postupným opracováváním zemského povrchu odhalila prvohorní skály tvořené takzvanou říčanskou žulou.

Klepec

Na první fotografii vidíte útvar pojmenovaný Slouha, na ten narazíte cestou od vesnice Přišimasy. Na tuto několik metrů vysokou skalku často šplhají lezci a také slouží jako památník padlým za první světové války (na jedné straně je pamětní deska).

Pak můžete jít dál krásnou alejí, přijdete k dalším skalkám, na některé mohu vlézt i malé děti. Můžete si užívat výhledu do kraje nebo zajít ještě o kousek dál k jezírkům, která sloužila za první republiky jako koupaliště. Nyní jsou plná bahna a žab, přesto je to nádherné a klidné místo, kde se můžete kochat krásami přírody.

Klepec

Pročtěte si heslo na Wikipedii a mrkněte na mapu:

Tip na procházku: Pražská Invalidovna

Pokud se někdy budete vyskytovat v Praze na trase metra B u stanice Invalidovna, můžete se zajít podívat na barokní budovu Invalidovny.

Invalidovna

Jde o oficiální kulturní památku Prahy 8 (více se dozvíte na magistrátním webu nebo na Wikipedii), bohužel opravenou pouze ze strany hlavní ulice Sokolovské. Když tedy jedete kolem tramvají, vidíte nádhernou stavbu, z boku (viz fotka) je ale vidět, že zub času na Invalidovně pracuje dost neúprosně.

V budově je Vojenský ústřední archiv (veřejnosti nepřístupný) a majitel (Ministerstvo obrany ČR) prý uvažuje o prodeji – mohly by tu nakonec být prostory Filozofické fakulty UK.

Před budovou je hezký revitalizovaný park a pomník investora hraběte Petra Strozziho, který po vzoru pařížské Invalidovny chtěl postavit obří komplex pro válečné invalidy. To vše v první polovině 18. století. Podle projektu měla být Invalidovna mnohem větší, realizována byla jen jedna devítina původně plánovaného záměru.

I tak jde o velký komplex, který budete obcházet několik minut. V okolí jsou nové kancelářské budovy, stanice metra a další daleko novější stavby.

Pražské “V upomínku zapsal …” z doby okolo roku 1900

Doba 50 let po epoše zvané ´Národní obrození´, po obrození zvané správně česky ´Národní vzkříšení´. Lid obecný již mluví česky i v Praze, nejen na venkově, ovšem čeština je to pravidelná, nijak moc podobná češtině původní. A jak taková obecná čeština konce zlatých časů vypadala? Nevím. Ale mohu vám ukázat, co si lidé psali do památníčků.

Příspěvky z památníčku jsou zapsány doslova, včetně chyb a pokud možno je zachováno i rozmístění slov, symbolů a řádků na stránce a další specifika psaného projevu.

Obálka památníku, cca1895
Obálka památníku, cca 1895

 

1.) roku 1899

  • Až spukřelý snad tento
  • List po řadu roků budeš
  • číst tu nechť si srdce
  • spomene s lystem tím
  • máš srdce mé.
  • .
  • ……………………….jméno+příjmení
  • ……………………..Praha I., 27/2 ´99

Jak jsem koupil, tak prodávám. Pro odlišení ukázek od mých komentářů jsou ukázky značeny tečkou na začátku řádku.

 

2.) roku 1899

  • Jsili češkou prosím za-to,
  • předku slovutný hlas slyš.
  • Česky jazyk cti co zlato,
  • Česky mluv a česki piš.
  • .
  • ……………………..jméno+příjmení
  • ………………………..18 24/2 99

Český jazyk cti a česki piš! :-)))

 

3.) roku 1913

  • Kdo není schopen oběti
  • ten lásky hoden neni
  • a špatný kněz kdo sebe víc
  • než svoji oběť cení.
  • .
  • ……..jméno
  • ………………..19 24/3 13

Prakticky současná čeština.

 

4.) roku 1896

  • Zbožná mysl. láska k vlasti,
  • pracovitosť s pilností,
  • připraví Ti mnohé slasti,
  • potěší Tě v starosti.
  • .
  • V Praze 18 20/3 96
  • …………………………………………………..jm.+příjmení
  • ………………………………………………………..ředitel
Scan listu památníku
Josef Brož, ředitel

Ke schopnostem, potřebným k výkonu funkce ředitele zřejmě patřilo i kaligrafické písmo. Nebo snad reprezentativní provedení za úplatu?

 

5.) roku 1896

  • Zůstaň přímou, když vůkol tebe pokrytectví se rodí.
  • Zůstaň dobrou, když hříšníci kol tebe zlé jen plodí.
  • .
  • Praha dne 5.června 1896
  • ………………………………………………jméno+příjmení
  • …………………………………..kooperátor u sv. Haštala
scan z památníku
Jaroslav Půst, kooperátor u sv. Haštala

Nevíte někdo, jaké povinnosti s sebou neslo být kooperátorem u sv. Haštala? Každopádně je to čeština hodně podobná dnešní.

 

6.) roku 1896

  • Co, dítě drahé, tobě při rozchodu
  • bych v duši, v srdce chtěla vrýt,
  • tak hluboce, jak pramene proud živý
  • je v lůně horské skály poukryt.
  • .
  • O jedno nade vše: “Že česká země
  • ta velebivá, ta slavná naše máť,
  • že prací svou, svým nadšením a vzletem
  • jí máme lásku svoji dokázať.
  • .
  • Praha dne 6.června 1896
  • ………………………………………..jméno+příjmení
  • ………………………………………….učitelka
  • Anna Honsová, učitelka
    Anna Honsová, učitelka

    Už to, že tehdy chtěli učitelé svým žákům něco vrývat do srdce a duše, je nezvyklé. Ovšem to, co jim tam chtěla vrýt tato paní učitelka, to je pro dnešní obyvatele ČR jen těžko srozumitelné.

 

7.) roku 1896

  • Šlechetné city jsou nejkrásnější jistinou,
  • která se zúrokuje ne lichým kovem, ale spokojeností,
  • jež jedinou jest a pravou podmínkou blaha.
  • .
  • V Praze dne 6.června 1896
  • ……………………………………..jméno+příjmení
Anna Dvořáková
Anna Dvořáková

Už tehdy se snažili češi tlumočit Bibli, světskými slovy, do světské češtiny.

 

8.) roku 1903

  • ……………………………………..19 I/II 03
  • .
  • Co v nekonečném nebi svítí hvězd
  • jež všecky v nocích tichou září planou,
  • v mé duši tolik upomínek jest
  • na bytost jednu drahou zbožnovanou
  • o pověz, bytosť onu drahou znáš-li,
  • jež tak mi život celý, štěstím krášlí?
  • .
  • V upomínku na zlaté mládí
  • ………………………….jméno+příjmení
František Janoušek
František Janoušek

Co dodat, slzička.

 

9.) roku 1896

  • Poznáš-li přátel a jich upřimnosti
  • těch přiviň k sobě pouty kovovými !
  • Praha, 8.června 1896
  • ………………………………………j.+příjmení

Co dodat.

 

10.) roku 1896

  • Po světě chodí andělíček a krásné dary rozsívá,
  • jest-li ho dítko modlitbičkou z večera, z rána prosívá.
  • .
  • O žádej též pro celé žití, by Tobě v srdce květy vsel,
  • to ctnosti nehynoucí krásy, jež svět by Tobě záviděl.
  • .
  • 9.června 1896………………………………..jméno+příjmení
Marie Roubínková
Marie Roubínková

Chtěli-lí tehdy mít v srdci květy nehynoucí krásy, museli o to pravidelně prosit.

 

11.) cca 1900

  • Pracuj každý s chutí úsilovnou
  • na národu roli dědičné,
  • cesty mohou býti rozličné,
  • jenom vůli mějme všickni rovnou !
  • .
  • ……………………….jméno+příjmení
Jana Honsová
Jana Honsová

Ortodoxní klasika.

 

12.) roku 1899

  • ………………………………V Praze, dne 13./7. 1899
  • ………….Upomínka
  • Jazyk Tvůj, ten svatý ducha meč,
  • ten klenot srdcí, krve naší řeč
  • i naší půdy, živý dech ten boží,
  • jímž z hlíny mrtvé národ probuzen,
  • zdaž ústy našimi se slavně množí
  • a nezníli snížen, ochuzen ?
  • .
  • ……………………………..jméno+příjmení
Zdenka Šmidtová
Zdenka Šmidtová

Zdaž ústy našimi se slavně množí? Nevím, řekl bych, že spíš placatí.

 

13.) roku 1900

  • Věř v dobro, miluj je a vždy je konej !
  • .
  • Praha 21.1.1900
  • …………………………………..j.+příjmení

Věř v dobro, miluj je a vždy je konej.

 

14.) roku 1900

  • Životem dvoji vede cesta:
  • K štěstí a k ctnosti.
  • Hledáš štěstí? mineš se ctností !
  • Hledej ctnost a najdeš i štěstí !
  • .
  • V Praze 19/4 1900
  • ……………………………jméno+příjmení

Pozdě, tohle jsem měl vědět, když jsem se narodil. 🙁                      Prakticky současná čeština.

 

 15.) roku 1900

  • Ruka Páně veď Tě stále,
  • šťastnou dráhou života,
  • růže štěstí, blažeností,
  • nechť Ti stále vykvétá.
  • .
  • V úpomínku vepsala.
  • .
  • …………………..jméno+příjmení
  • .
  • V Praze, dne 22.listopadu 1900.

 

16.) roku 1900

  • ………………………………19 25./11. 00.
  • Kde se palmy zelenají,
  • vonna větérkové hrají,
  • kde okrášlen starý kámen,
  • růžemi a brěčťanem    ;
  • tam stracený světa ráj
  • než kdo cnostmi se honosí
  • ten v svém srdci ráje nosí
  • tomu květe večný máj.
  • .
  • V Praze……………………..jméno+příjmení.

 

17.) roku 1900

  • …………Upomínka.
  • Nad jarní hory v plné kráse,
  • jak ranní slunce vychází,
  • tak ať Ti vzejde věčné štěstí,
  • a životem tě provází.
  • .
  • V Praze dne 19 27./11. 00
  • …………………………….jméno+příjmení.

Psáno v roce 1900, dnešní češtinou. Bylo by zajímavé, zjistit něco o autorovi těchto veršů a prostředí, ve kterém žil.

 

18.) roku 1901

  • Vytrvej jen v dobrém díle,
  • nechť i těžkým zdá se,
  • píle kde se druží k síle,
  • snadno obtíž přemáhá se.
  • .
  • ………………………Na památku
  • .
  • …………………………………………jméno+příjmení
  • .
  • V starožitné Praze 19 26./3 01.

 

19.) roku 1902

  • Jsou tajné boly v světě,
  • jež Ti nic nepoví,
  • když žalost srdce hněte
  • cizí se nedozví……..
  • ba často líc se rděje
  • a usmíva se ret,
  • co však se v srdci děje,
  • to nikdy nezví svět……..___
  • .
  • ………………………………jméno+příjmení
  • .
  • Praha 7/II 1902

 

20.) cca 1900

  • Všechno se ku konci svému
  • na   tom   světě   sklání;
  • cnost jen Bohu zasvěcená
  • ………věčné má trvání .
  • .
  • ……………………………………..j.+příjmení.

 

21.) roku 1901

  • Vždy jasné mysli buďte,
  • Vaše duše hajej v slasti jen
  • Noc dej Vám sladké sny
  • a nové štěstí každý den.
  • …V Úpomínku vepsala
  • ……………….jméno+příjmení
  • .
  • V Hořením Cetně   7 řijna 1901.

 

22.) cca 1900

  • ……………Upomínka.
  • jak v jitřním poupěti
  • …plá krůpěj rosy,
  • jak prsten v objetí,
  • ….svou perlu nosí,
  • jak nebe hvězdy jas
  • a křišťál horská sluj:
  • tak chová v každý čas
  • mé srdce obraz obraz tvůj.
  • .
  • …….Vepsala
  • .
  • ………………………………….j.+příjmení

Dnešní a spisovná čeština.

 

23.) roku 1901

  • ……………………………………………………..V Praze 19 1/4 01
  • .
  • Ať Tě zde již v živobytí,
  • přítelkyně vítá ráj,
  • radosť v cestu sype kvítí
  • jako z jara v luhy máj.
  • .
  • ………Až bude v paměti Tvé
  • ………jméno mé smazáno,
  • ………na památku nechať je
  • ………aspoň zde napsáno.
  • .
  • K vzpomínce na šťastné mládí vepsala
  • ……………………………………………………….jméno+příjmení

 

24.) roku 1902

  •  …Památník zpomínek
  • jest zahradou, jež jediný nám
  • ………………………věrný zůstane
  • listy v památníku růže jsou
  • nám světem v cestu nastlané.
  • .
  • Když vše milé kryje nám již rov
  • a nedbá víc, kdo druhdy nás
  • ……………………………….měl rád
  • jdem v památník jak na hřbitov
  • na mohylách snít, neb si
  • ……………………………..zaplakat.
  • .
  • V Matičce Praze
  • …19 14/11 02
  • .
  • ……………………jméno+příjmení

 

25.) roku 1901

  • Né jen slova na památku
  • v kníze této chtíti měj-te,
  • ale také v srdci lásku
  • pro přítele zachovej-te.
  • .
  • V upomínku vepsal a vkreslil
  • .
  • ……………………….příjmení+jméno
  • V Hořením Cetně, dne 15.září 1901.
  • ….absolvent státní průmyslové školy
  • …………………………..v
  • ………………………..Plzni
Matouš Josef
Matouš Josef

 

26.) roku 1903

  • …………………………………………….19 12/4. 03.
  • Buď šťastná dívko vžíti svém,
  • neměj chvíle teskné,
  • ať v oku tvém se nikdy slzy nezaleskne.
  • Ať nikdy nepoznáš
  • jak klam a zráda boli
  • buď šťastná dívko se svým budoucím
  • jenž srdce tvé si zvoli
  • .
  • v Praze
  • ………………………jméno+…….příjmení

 

27.)  roku 1901

  •  Nač hledat štěstí s pospěchem
  • jež nelze najít ve světě,
  • jest štěstí v srdci poupětem
  • jen chtěj a ono rozkvete.
  • .
  • ……………………………..j.+příjmení
  • .
  • V Praze dne 11. března 1901.
M. Hrubá
M. Hrubá

 

28.) roku 1901

  • 19 28./5. 01
  • Ba, lehko psáti v památník,
  • když stále spolu dlíme,
  • však budeš-li též vzpomínat,
  • ,až se rozloučíme ?
  • .
  • Věnuje
  • .
  • …………………jméno+příjmení
  • Praha
Otilie Nováková
Otilie Nováková

Čárka oddělující věty vycházející na konec řádku zopakovaná na začátku řádku dalšího? Nijak vyjímečný způsob zápisu.

 

29.) roku 1902

  • …….Za krůpěj lásky osudu buď
  • ……………………………vděčná,
  • ne láska Tvá, ale vzpomínka ať
  • ………………………….jest věčná…..Nechť v štěstí, nechť v lkaní,
  • ……………………………….se loučíš s lásky snem, vždy srdce tvoje
  • ………………………………………………………………………….bude,
  • A kdybys vyrvat chtěla, hrobním kamenem.
  • tu lásku dumám svým, tu srdce
  • ………………………………….tvoje
  • v ňadrech zbude, a vzpomínka
  • ………………………………….s ním.
  • ………………………………………………..jméno+příjmení
  • Praha dne 18. měs. listopadu leta Páně   1902.

´Dumy své´ – prostě patříme ke Slovanům, přestože toto slovo již vymizelo. Ostatní čeština hodně blízká dnešní.

 

30.) roku 1905

  •  Život, život – černá propasť,
  • ale můžete přezní jíti
  • a se smát nechť hřmí a bouří
  • pod Váma tam vlnobití
  • .
  • Láska podá Vám ruku
  • povede Vás přes ní hravě
  • a ty bouřné vlny budou
  • v sluch Váš zníti kolébavě………
  • .
  • V Praze dne 5.února 1905.
  • ………………………..V upomínku vepsala
  • ……………………………………………………jméno+příjmení
Milada Veselá
Milada Veselá

Láska podá Vám ruku… V Rusku revoluce 1905, škoda, že se nedrželi těchto slov.

 

31.) roku 1903

  • ………………………………………………………..V Praze dne 18/4 1903
  • ……………….V upomínku !
  • .
  • Mnohý Tobě ruku stiskne
  • obdařítě usněvem
  • a přec ne lásku ba zrádu
  • chovat bude v srdci svém
  • mnohý bude věrným druhem Tvým
  • milá přítelkyně, ale za kratickou dobu
  • osud zas Tě rozdělí;
  • ………………….Nejvěrnější srdce Tobě, v rodičích sám Tvůrce dal
  • ………………….nikdo na světě není, jenž bytě víc miloval,
  • ………………….a cti jej miluj v srdci chovej,
  • ………………….jak nejdražší poklad
  • ………………….moudrá jejich naučení
  • ………………….celý život pamatuj.
  • .
  • ……….Vedle ních své učitele
  • ……….vsrdci chovej hluboce
  • ……….a tvůj život, blahé jednou
  • ……….vlasti vydá ovoce.
  • .
  • ……………………………………….V hubokou vzpomínku vpsal,
  • ………………………………………………jméno+příjmení.
Antonín Dupal
Antonín Dupal

Zdá se, že úvahy o Bohu jako Tvůrci či inteligentním Tvůrci, nejsou nejnovějším produktem naší doby.

 

32.) roku 1898

  • Víš-li, kam prchá zlaté, lidské mládí ?
  • K moři, pokraj světa – hlavičku tam chladí,
  • chladí si tam nohy od tisíců kroků,
  • smutně ruku tiskne ku levému boku…
  • Zpívalo-li druhdy, mlkne žalem, teskne,
  • v oku se mu rosa místo jisker leskne.
  • Naříká a želí, hlavu v ruce skládá  —
  • škoda je vás, škoda, krásná léta mladá !
  • .
  • V Praze, 23./1. 98.
  • ………………………………………………………..jméno+příjmení

Věnceslava Bulířová

Věnceslava Bulířová

Víš-li, kam prchá zlaté, lidské mládí?                                              K moři, pokraj světa – hlavičku tam chladí.

 

33.) roku 1900

  •                     Boha vzývej
  •                             a
  •                      ruky přikládej !
  • .
  • V Podolí dne 26/11. 1900.
  • ………………………………………….Vepsala
  • …………………………………………………..jméno+p.
Mařka Š.
Mařka Š.

 

34.) konec

zadní obálka
zadní obálka

Toť vše. Mám z toho pocit, že Češi dostali první republiku za propagování ctnosti/cnosti.

Bylo zvykem uvádět nejdřív křestní jméno a za něj příjmení

Mně je blízké připojování ti a tě k slovům, která je předcházejí, což je zde opakující se jev. Asi nebyl nijak ustálen slovník českých slov, jejich tvary i znění se různí, jen jedno slovo je vždy stejné, přestože často používané – srdce. Dva příspěvky jsou psány češtinou, která je naprosto shodná s češtinou současnou, většina ostatních češtinou, kterou zná moje generace z TV a školy jako obrozenou, obrozeneckou.nebo sokolskou. Jeden z příspěvků jehož čeština je dnešní, je zapsán učitelkou, tehdejší školní čeština asi byla hodně podobná dnešní obecné češtině.

Pokud není Bůh nebo víra zmíněna výslovně, alespoň z upomínek víra pisatele vyplývá.

Proč jsou příspěvky jen z doby od 1895 do 1906 nevím, osobu, které patřil památníček neznám.

 

35.) přídavek – jména používaná v Praze okolo roku 1900

Pro zajímavost uvádím jména autorů příspěvků, v abecedním pořadí.

a) nejdřív jméno, pak příjmení

Věnceslava Bulířová, František Doskočil, Ida Doskočilová, Antonín Dupal, Anna Dvořáková, Anna Honsová, Jana Honsová, Johana Hulíková, František Janoušek, Marie Koželuhová, Jana Kunertová, Annastásie Máslová, Emilie Matoušová, Otilie Nováková, Jaroslav Půst, Marie Roubínková, Marie Soukupová, Zdenka Šmidtová, Olga Tadrová, Amalie Vaňková, Anča Vaňková, Josefa Vaňková, Milada Veselá, Marie Warausová,

b) jméno ve zkratce, pak příjmení

Jos. Brož, M. Hrubá, Z. Neslezová, Z. Řezníčková, P. Šmídova, K. Šuranová,

c) jméno, pak zkratka příjmení

Mařka Š.,

d) nejdřív příjmení, pak jméno

Matouš Josef,

e) jen jméno

Jiří.

 

36.)

V Bechyni dne 4.1.2015

Jiří Bouška

 

 

Poznámka ke klárovskému lvu

Sledujete kauzu památníku letců RAF na Klárově? Do obrazu se dostanete třeba přečtením článku na Aktuálně.cz. V létě byl odhalen pomník našim letcům v RAF, zaplatila ho britská komunita žijící v Praze. Okřídlený lev byl umístěn na Klárově, kousek od pomníku odbojářů.

Čtvrt roku po odhalení, které mimochodem znamenalo pro pražany možnost zahlédnout v akci opravdový Spitfire a setkat se s Churchillovým vnukem, se všechno tak nějak zkomplikovalo. Pomník byl označen za partyzánštinu, která se na Klárov nehodí a do roka musí zmizet. Požadavek na přestěhování vyšel ze strany úředníků, konkrétně pražského odboru památkové péče a stavebního úřadu Prahy 1.

Za pomníkem na Klárově naopak stojí Ministerstvo kultury. Národní památkový ústav si přál od začátku, aby pomník stál někde jinde, aby nebyl na tak frekventovaném místě, aby byl jaksi uklizen někam, kde by bylo těžké ho najít a zavzpomínat na naše hrdiny.

Na straně Ministerstva kultury je i Praha 1, ta o pomník na Klárově stála a chce se soudit. Lev je na jejím pozemku, ale z pohledu druhé strany jde o nepovolenou stavbu, kterou je třeba odstranit.

Práci památkářů respektuju a uznávám, je potřeba chránit dědictví po předcích. Je ale strašná škoda, že se památkáři musejí blýsknout zrovna na případu klárovského lva. Vadí jim pomník hrdinům, kterým tímto způsobem chtěli poděkovat potomci Britů, za které Čechoslováci bojovali.

Když si představím, jak památkáři mnohdy podléhají v boji za svojí věc s podnikateli s velmi nekalými úmysly a pak si zchladí žáhu na pomníku letcům, je mi smutno. Bourají se chráněné domy, stavějí se obludnosti v místech, kde nemají co dělat a památkáři a stavební úřady si to často nechávají líbit, vyměřují pokuty (směšné), ale nebourají a nepřesunují.

Zdá se, že je právě tvořen precedens. Pokud tedy odteď budou památkáři tvrdě prosazovat své a budou všem měřit stejným metrem, přesunutí lva za to bude stát.

Pokud ale půjde jenom o ojedinělé dupnutí a demonstraci síly proti slabému soupeři (teď myslím Brity, kteří na pomník vybrali a nechali ho postavit na Klárov), tak je to bude víc než trapné.

Ministr kultury Herman prohlásil, že lev na Klárov patří a že tam zůstane. Jinak je prý ochoten bránit ho třeba vlastním tělem. Pokud se bude pomník odstraňovat, i já se půjdu podívat. Nebudu se k němu poutat, ale pokud bude na místě ctěné úřednictvo, řeknu jim, co si o nich myslím.

Poznámky z Národního technického muzea

Do Národního technického muzea se dnes a ještě dvakrát v letošním roce dá zajít za snížené vstupné 50 Kč. Je to dobrá příležitost, jak strávit klidně několik hodin prohlížením spousty dopravních prostředků a historických artefaktů.

Nejvíc mě samozřejmě zajímal Spitfire z výzbroje 310. československé stíhací perutě RAF. Můžete si ho prohlédnout opravdu zblízka a když se nikdo z hlídačů nekouká, dá se i dotknout jeho křídla. Vedle Spitfiru najdete několik věcí plukovníka Josefa Koukala, stíhače, který byl během své služby těžce popálen, ale dokázal se vrátit operačního kolotoče RAF. A to přesto, že právě v kokpitu stíhačky byl mimo jiné jeho obličej znetvořen popáleninami. Koukalovy věci, tedy třeba uniforma, boty, brýle a legitimace, jsou z pohledu zajímavosti překonány maličkým kouskem dřívka. Tím si pomáhal při startování svého Spitfiru po nehodě, jelikož měl poškozené prsty a nemohl kvůli tomu provádět jemné výkony při “kontaktu”.

Koukal se ve vzduchu potkával i s německámi stíhačkami Bf109. V  jedné z vitrín se dá vidět přední pancéřové sklo “mezka”. Je silné několik centimetrů a ozdobené několika důlky od kulek, které mu neměly šanci ublížit. K RAF se poutá i další exponát – helma československého letce z 80. let, ozdobená nálepkou připomínající naše perutě v RAF. Docela by mě zajímalo, jestli jde o autentický exponát. Nějak si neumím představit, že by s tím lezli naši piloti za normalizace do svých letadel…

Spitfire

Baťovy Zliny byla nádherná letadla, předválečné kurýrní stoje patřily k nejlepším ve své době a i v NTM jde o jeden z nejelegantnějších exponátů. Vůbec stojí za to si udělat na prohlídku víc času a pročítat pečlivě popisky. Dozvíte se mnoho zajímavých informací.

Tak třeba: Jawa financovala za války vývoj z německých peněz, populární model “pérák” jezdil kamuflován značkou SS, aby zbytečně nebudil pozornost. Brněnská zbrojovka byla jedním z největších meziválečných výrobců automobilů. A jejich aut označená písmenem Z vypadala skvěle.V roce 1932 byl v Československu zrušen skoro 30 let starý předpis – do té doby se v obci jezdilo maximálně 15 km/h a mimo obec 45 km/h. V roce 1952 se u nás prodalo několik tisíc osobních aut, jen několik desítek z nich do soukromých rukou.

Do NTM určitě zajděte, dozvíte se toho mnohem víc, než jsem si stačil všimnout já. Za 50 korun budete mít letos šanci ještě 28. října a 18. prosince.