Dovolte, abych těm z vás, kteří se zajímáte o informace z historie SSSR, doporučil WWW stránky poskytující informace o časopisech, vycházejících v Sovětském svazu, často i s ukázkami z obsahu.

Dovolte, abych těm z vás, kteří se zajímáte o informace z historie SSSR, doporučil WWW stránky poskytující informace o časopisech, vycházejících v Sovětském svazu, často i s ukázkami z obsahu.
Dovolte, abych Vás upozornil na existenci knihy, která mluví o životě člověka i lidí lidsky a díky časovému odstupu od doby, kterou popisuje, i bez velkého ideologického nebo jiného patosu.
Doba předbělohorská nebyla v Čechách jednoduchá, stejně jako v celé Evropě. Autor vypráví o životě Polyxeny z Perštejna a dalších českých žen, o jejich starostech, radostech, láskách a především, o jejich obživě. Vznikla tím kniha, která věcně, realisticky a skoro naturalisticky popisuje dobu předbělohorskou v Čechách, ale zachycuje život natolik prostým způsobem, že doba přestává být důležitou a čteme o lidech a lidském rodu jako takových, bez ohledu na to, v jaké době se jejich osudy odehrávají. A v mnohých případech zřejmě jedním dechem.
Závěrečný zkratkovitý popis dalších osudů světa popisovaných postav jen dokresluje, o čem život člověka mezi lidmi je. O tom, že kniha má své kvality, svědčí i její trojí vydání, v Československém spisovateli 1976 a 1987, v nakladatelství Brána v roce 1996.
Podrobněji v ČBDB, kde získala hodnocení 85%, viz http://www.cbdb.cz/kniha-17260-zeny-ceske-renesance-zeny-ceske-renesance.
Fotografickou databázi KRÁLOVSKÉ DÍLO vytváří Ústav pro dějiny umění Katolické teologické fakulty. Výsledkem je elektronický katalog fotografií s odborným popisem pro veřejné užívání. Virtuální galerie uměleckých děl má za úkol pomoci vytvořit syntetický pohled na kulturní aspekty vzniku a vývoje českého státu a zpřístupnit hodnoty kulturního dědictví široké obci zájemců a uživatelů, dále zpřístupnit využití výsledků výzkumu ve vzdělávání založeném na poznání historických a kulturních kořenů národní identity a kultury.
Projekt vznikl za podpory programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), Lesk a sláva českého království – Kořeny české státní a národní identity.
Doba 50 let po epoše zvané ´Národní obrození´, po obrození zvané správně česky ´Národní vzkříšení´. Lid obecný již mluví česky i v Praze, nejen na venkově, ovšem čeština je to pravidelná, nijak moc podobná češtině původní. A jak taková obecná čeština konce zlatých časů vypadala? Nevím. Ale mohu vám ukázat, co si lidé psali do památníčků.
Příspěvky z památníčku jsou zapsány doslova, včetně chyb a pokud možno je zachováno i rozmístění slov, symbolů a řádků na stránce a další specifika psaného projevu.
1.) roku 1899
Jak jsem koupil, tak prodávám. Pro odlišení ukázek od mých komentářů jsou ukázky značeny tečkou na začátku řádku.
2.) roku 1899
Český jazyk cti a česki piš! :-)))
3.) roku 1913
Prakticky současná čeština.
4.) roku 1896
Ke schopnostem, potřebným k výkonu funkce ředitele zřejmě patřilo i kaligrafické písmo. Nebo snad reprezentativní provedení za úplatu?
5.) roku 1896
Nevíte někdo, jaké povinnosti s sebou neslo být kooperátorem u sv. Haštala? Každopádně je to čeština hodně podobná dnešní.
6.) roku 1896
Už to, že tehdy chtěli učitelé svým žákům něco vrývat do srdce a duše, je nezvyklé. Ovšem to, co jim tam chtěla vrýt tato paní učitelka, to je pro dnešní obyvatele ČR jen těžko srozumitelné.
7.) roku 1896
Už tehdy se snažili češi tlumočit Bibli, světskými slovy, do světské češtiny.
8.) roku 1903
Co dodat, slzička.
9.) roku 1896
Co dodat.
10.) roku 1896
Chtěli-lí tehdy mít v srdci květy nehynoucí krásy, museli o to pravidelně prosit.
11.) cca 1900
Ortodoxní klasika.
12.) roku 1899
Zdaž ústy našimi se slavně množí? Nevím, řekl bych, že spíš placatí.
13.) roku 1900
Věř v dobro, miluj je a vždy je konej.
14.) roku 1900
Pozdě, tohle jsem měl vědět, když jsem se narodil. 🙁 Prakticky současná čeština.
15.) roku 1900
16.) roku 1900
17.) roku 1900
Psáno v roce 1900, dnešní češtinou. Bylo by zajímavé, zjistit něco o autorovi těchto veršů a prostředí, ve kterém žil.
18.) roku 1901
19.) roku 1902
20.) cca 1900
21.) roku 1901
22.) cca 1900
Dnešní a spisovná čeština.
23.) roku 1901
24.) roku 1902
25.) roku 1901
26.) roku 1903
27.) roku 1901
28.) roku 1901
Čárka oddělující věty vycházející na konec řádku zopakovaná na začátku řádku dalšího? Nijak vyjímečný způsob zápisu.
29.) roku 1902
´Dumy své´ – prostě patříme ke Slovanům, přestože toto slovo již vymizelo. Ostatní čeština hodně blízká dnešní.
30.) roku 1905
Láska podá Vám ruku… V Rusku revoluce 1905, škoda, že se nedrželi těchto slov.
31.) roku 1903
Zdá se, že úvahy o Bohu jako Tvůrci či inteligentním Tvůrci, nejsou nejnovějším produktem naší doby.
32.) roku 1898
Věnceslava Bulířová
Víš-li, kam prchá zlaté, lidské mládí? K moři, pokraj světa – hlavičku tam chladí.
33.) roku 1900
34.) konec
Toť vše. Mám z toho pocit, že Češi dostali první republiku za propagování ctnosti/cnosti.
Bylo zvykem uvádět nejdřív křestní jméno a za něj příjmení
Mně je blízké připojování ti a tě k slovům, která je předcházejí, což je zde opakující se jev. Asi nebyl nijak ustálen slovník českých slov, jejich tvary i znění se různí, jen jedno slovo je vždy stejné, přestože často používané – srdce. Dva příspěvky jsou psány češtinou, která je naprosto shodná s češtinou současnou, většina ostatních češtinou, kterou zná moje generace z TV a školy jako obrozenou, obrozeneckou.nebo sokolskou. Jeden z příspěvků jehož čeština je dnešní, je zapsán učitelkou, tehdejší školní čeština asi byla hodně podobná dnešní obecné češtině.
Pokud není Bůh nebo víra zmíněna výslovně, alespoň z upomínek víra pisatele vyplývá.
Proč jsou příspěvky jen z doby od 1895 do 1906 nevím, osobu, které patřil památníček neznám.
35.) přídavek – jména používaná v Praze okolo roku 1900
Pro zajímavost uvádím jména autorů příspěvků, v abecedním pořadí.
a) nejdřív jméno, pak příjmení
Věnceslava Bulířová, František Doskočil, Ida Doskočilová, Antonín Dupal, Anna Dvořáková, Anna Honsová, Jana Honsová, Johana Hulíková, František Janoušek, Marie Koželuhová, Jana Kunertová, Annastásie Máslová, Emilie Matoušová, Otilie Nováková, Jaroslav Půst, Marie Roubínková, Marie Soukupová, Zdenka Šmidtová, Olga Tadrová, Amalie Vaňková, Anča Vaňková, Josefa Vaňková, Milada Veselá, Marie Warausová,
b) jméno ve zkratce, pak příjmení
Jos. Brož, M. Hrubá, Z. Neslezová, Z. Řezníčková, P. Šmídova, K. Šuranová,
c) jméno, pak zkratka příjmení
Mařka Š.,
d) nejdřív příjmení, pak jméno
Matouš Josef,
e) jen jméno
Jiří.
36.)
V Bechyni dne 4.1.2015
Jiří Bouška
Také si kladete otázku, proč jsou sousední národy jiné než my? Nebo otázku, proč k nám utíkají lidé z jiných oblastí?
Zde je drobounká část odpovědi, mluvící o tom, jak to vzniklo, převzatá z knihy Dějiny světa v souvislostech napsané Imanuelem Geissem a vydané nakladatelstvím Ivo Železný v roce 2002.
Tabulka popisuje skutečnosti, charakteristické pro vznik jednotlivých moderních evropských národů, netýká se tedy celého lidstva. Přesto ji zde uvádím, protože z ní lze čerpat návod, čeho si všímat u jednotlivých moderních národů světa nebo návod, jak odlišit národ od nářeční skupiny nebo od jednotlivých kultur. Nebo jak rozpoznat národ uvnitř kultury jej přesahující.
Všimněte si též, že vznik všech v tabulce uvedených moderních evropských národů doprovázelo jako hlavní náboženství křesťanství.
Prostá kopie stránek z knihy.
Blog pojednává o historii, přispívám tedy tabulkou popisující vznik moderních evropských národů, tedy pomůckou, pomáhající při rozeznávání, určování a popisování národů. Ať už geograficky nebo v čase.
Protože tabulka podléhá subjektu autora a není nejnovější, uvítám připomínky k věcné správnosti z hlediska názoru na věc i vývoje nahlížení na problematiku od dob jejího vzniku.
Zdroj: Imanuel Geiss – Dějiny světa v souvislostech, Nakladatelství Ivo Železný, 2002