Podívejte se na infografiku, která naznačuje paralely v životech a politických rozhodnutích Adolfa Hitlera a Vladimira Putina. Podobností je víc, než by se mohlo zdát…
Diskuze: Nevybuchlé pumy – Tři čtvrtě století policejní pyrotechniky (4. 9. 2014)
Jak se zachází s nevybuchlými pumami z druhé světové války nalezenými na území České republiky? Přijďte diskutovat s experty Pyrotechnické služby Policie ČR do pražského Amerického centra.
Kdy: 04.09.2014 – 17:30 – 19:00
Kde: Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1 – Malá Strana
Vstup: volný, registrujte se zde.
V přednášce přiblíží Michal Dlouhý, ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR, historii a současnost této policejní složky, Pavel Studený ze stejné služby popíše nález nevybuchlé americké letecké pumy v únoru 2014 u obce Uhy a Michal Plavec z Národního technického muzea v Praze nastíní okolnosti spojeneckých náletů na území Čech a Moravy za druhé světové války.
Sedmdesát let od začátku systematického bombardování průmyslových závodů v okupovaném Československu se stále ještě nacházejí nevybuchlé pumy. Jejich likvidací se zabývá Pyrotechnická služba Policie ČR. Jejím předchůdcem byla pyrotechnická skupina při pražském policejním ředitelství, která vznikla v roce 1939. O pět let později, v květnu 1944, začalo systematické bombardování území tehdejšího protektorátu spojeneckým letectvem. Odhaduje se, že při náletech nevybuchlo 8 až 13% pum. Větší část z nich byla zneškodněna bezprostředně po náletech, ale některé unikly pozornosti a stále představují nebezpečí.
Video: Tak začal protektorát
15. března 1939 v brzkých ranních hodinách překročily první jednotky Wehrmachtu hranici s Německem a vpadly do Československa. První německé jednotky dorazily do Prahy kolem 7. hodiny ranní. Ve 13 hodin byla již obsazena všechna letiště na našem území. Do večera bylo celé území Čech, Moravy i Slezka pod kontrolou Němců. Druhý den byl oficiálně vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
Národní muzeum má nově ve sbírkách pero, kterým byla podepsána kapitulace v květnu 1945
Sbírky Národního muzea budou obohaceny o kolekci dokumentů a předmětů Muzea dělnického hnutí, která mapuje české a československé politické, sociální i kulturní dějiny od poloviny 19. do konce 20. století.
Ve sbírce je dokumentován veřejný a společenský život, významné události novodobých dějin či tradice profesních skupin. Velmi hodnotnou část sbírky pak představují předměty dokladující každodenní život ve 20. století.
Sbírka Muzea dělnického hutí obsahuje i takové skosty, jakými je obraz světoznámého kubistického malíře Emila Filly nebo pero, kterým byla podepsána kapitulace německých vojsk v Praze 8. května 1945.
Berlíňané postavili památník psychicky nemocným vyvražděným nacisty
Český rozhlas přinesl reportáž o prvních obětech systematického nacistického vraždění, šlo o pacienty psychiatrických léčeben. V Berlíně jejich památku nově připomíná dlouhá modrá zeď ze skla. Vznikla přesně tam, kde se o životě a smrti desetitisíců duševně nemocných za druhé světové války rozhodovalo.
Psychicky nemocní byli vražděni v plynových komorách, šanci na přežití měli jen ti, kteří byli schopni pracovat. O těchto zločinech se v Německu dlouho mlčelo, na veřejnost se informace o nich dostaly až v osmdesátých letech minulého století. Záznam reportáže si můžete poslechnout v přehrávači níže.
Obsáhlý fotoarchiv ze života východoevropských Židů je přístupný online
Obsáhlý archiv fotografií ze života východoevropských Židů z období před a po druhé světové válce je zdigitalizován a přístupný online. Jde o asi 9 000 nascanovaných negativů snímků fotografa Romana Vishniace (jeho heslo na české Wikipedii najdete zde), tyto snímky nikdy před tím veřejnost neviděla. Celkem bude k prohlédnutí online zpřístupněno asi 40 000 položek, včetně dopisů, filmů a nahrávek.
V archivu najdeme třeba 29 fotek pořízených v Bratislavě, Praha nebo jiná česká města bohužel v archivu chybí, fotograf pracoval jinde. Roman Vishniac se narodil v Rusku v roce 1897, první fotoaparát dostal k sedmým narozeninám. V roce 1920 z Ruska odešel, fotil Berlín a život ruských Židů v jeho ulicích. Před druhou světovou válkou dokumentoval trampoty Židů utíkajících před Hitlerem do zatím svobodných zemí, během války se mu podařilo zmizet do New Yorku. Amatérští historici a celá veřejnost vůbec je zvána k registraci a pomoci se štítkováním zatím zveřejněných fotek. U mnohých z nich nejsou známy bližší podrobnosti a je možné, že pamětníci z dob pořízení snímků jsou ještě naživu a mohou poskytnout cenné informace k jednotlivým fotografiím.
CIAF – Czech International Air Fest 2014 v Hradci Králové (6. 9. – 7. 9. 2014)
Video: Svědectví Viktora Laše, muže, který musel uklízet zničené Lidice
Patnáctiminutový filmový úryvek z jedinečného svědectví pana Viktora Laše (1923-2004), který byl na základě rasistických zákonů platných v Protektorátu Čechy a Morava deportován do židovského ghetta v Terezíně. Kromě práce v dolech na Kladensku byl z Terezína povolán do otrockého komanda, které mělo „vyčistit” právě zničené Lidice, a stal se tak unikátním svědkem nacistického barbarství.
Video: Životní podmínky v táboře nucených prací v Karviné
Podívejte se na skvělou mapu historie světa z roku 1881
Můj oblíbený web The Retronaut zveřejnil skvělou “mapu historie” (ukázka na obrázku ukazuje situaci z let 0 – 700 našeho letopočtu, v mapě je to strana 8) z roku 1881. Jde vlastně o takovou starou infografiku ukazující co, kdy a kde se dělo. Doporučuji prohlédnout a prostudovat, určitě si najdete to své. Více se o mapě a jejím autorovi S. Adamsovi dočtete zde, kompletní mapu v digitální podobě prohlížejte tady.