Třicetiletá válka 1914-1945 (17.)

KRYPTOANALYTICI V BLETCHLEY PARKU

V červenci 1939 jednali britští, francouzští a polští kryptoanalytici ve Varšavě. Po vypuknutí války utekli polští odborníci do Francie a pracovali ve Vignolles u Paříže. Po pádu Francie se uchýlili do Anglie a usídlili se ve kryproanalytickém středisku Bletchley Park, asi 70 km severozápadně od Londýna. Spolu s Brity se jim dařilo dekódovat německé rádiové depeše i prolomit kód německých mechanických šifrovacích strojů Enigma. Německo totiž rozesílalo každodenní plány a rozkazy vojenských a námořních útoků proti britské armádě a námořnictvu krátkovlnným rádiovým vysíláním morseovkou. Ty depeše však byly zakódovány prostřednictvím mechanického přístroje Enigma, jehož jeden exemplář ukořistila britská rozvědka v Berlíně. Šifrovací kód se denně měnil a měl na výběr asi ze 190 milionů možností. K dešifrování pomohla Britům náhoda a bystrá úvaha. Kryptoanalytici měli k dispozici pár vzorků ještě nezakódovaných německých zpráv, které získala rozvědka. Věděli, že o půlnoci se vždycky vysílá šifrovaná předpověď počasí, která začínala slovem Wetter (počasí) a končila Heil Hitler! Stačilo tedy nalézt kód pro tato tři slova, což pomohlo dešifrovat veškerá německá sdělení po dalších 24 hodin, než se kód zase změnil.

Jenže co s takto získanými přesnými plány německých námořních útoků na britské válečné lodi plovoucí v mořích? Jak zabránit, aby Němci nepoznali, že se jim britské lodi vyhýbají, protože Britové jejich tajné depeše rozšifrovali? Rozvědka MI6 tedy vyvinula statistický systém, podle něhož se v nadcházejících letech války německým útokům vyhýbala jen část britského námořnictva, aby německé velení nepojalo podezření a nezměnilo způsob šifrování. RAF dostávala podle stejného systému jen některé informace o složeních a dislokacích letek Luftwaffe na kontinentu, takže mohla německá letadla ničit ještě na zemi, ale ne ve větším rozsahu, který by vzbudil podezření protivníka. Uvádí se též, že Churchill předem věděl přesné podrobnosti zhruba o 80 % všech německých bombardovacích akcích vůči Velké Británii: datum, hodinu, cíle, rozsah.
Vojensko-civilní tým kryptoanalytiků, dešifrérů, techniků, překladatelů a písařek v Bletchley Parku rychle rostl z 500 v létě 1941 (v té době USA zaměstnávaly pro obdobný účel necelých 180 lidí) na 2000 v únoru 1942. Dekódovaly se nejen německé rádiové depeše, nýbrž i diplomatické depeše americké, sovětské, francouzské (Vichy), španělské, italské, japonské a podobně. O výkonnosti skupiny svědčí například přibližně 300 rozšifrovaných depeší týdně mezi japonskými vyslanectvími v Evropě a Tokiem v obou směrech. Churchill nechal Stalinovi posílat německé zprávy týkající se úmyslů Vrchního velení Wehrmachtu (Oberkommando der Wehrmacht, OKW) proti SSSR, ale patřičně upravené, aby z nich nebylo možno soudit, jakou cestou byly získány. Britové tehdy přísně tajili všem svým spojencům, že rozluštili kód německé Enigmy, Američanům jen do roku 1942. Obvykle přihráli upravené informace z německých rádiových depeší švýcarské zpravodajské službě, která je nechala „prosáknout“ k sovětským agentům ve Švýcarsku, kteří je odvysílali do SSSR.

Hlavní důvody, proč kryptoanalýza v USA nebyla na dostatečné výši, byly dva: kryptoanalytici coby matematici byli většinou židovského původu a v USA tehdy panoval silný antisemitismus, zbytek šel na vrub tříštění sil řevnivostí mezi ozbrojenými silami USA – v sudé dny odposlouchávala a dešifrovala kódované zprávy, například japonské radiodepeše, americká armáda, v liché dny námořnictvo.

Po skončení války nařídila rozvědka MI6 kryptografům v Bletchley Parku, aby veškerou dokumentaci o rozšifrování kódu Enig¬ma spálili a o věci nemluvili. Britská vláda utajovala skutečnost, že se jim za války podařilo rozšifrovat kód Enigma, dalších celých padesát let.

DÉPRUSSIFICATION

Musíme se zmínit i tomto podivuhodném trendu, o deprusifikaci (odpruštění), to jest o snaze vítězných mocností přičíst pruskému státu výhradní vinu za světové války, zejména za druhou, a vymazat pruský stát z paměti lidí. Britští politici již na podzim 1945 hlasitě požadovali, že „smrti zasvěcená mrtvola Pruska musí být konečně usmrcena“. Všimněte si oné tautologie, definice kruhem! Britský zástupce ve Spojenecké kontrolní radě v Německu pak krátce poté vyhlásil: „Prusko v posledních dvou století představovalo hrozbu pro bezpečnost v Evropě. Další trvání pruského státu, byť jen ve formě názvu, by se mohlo později stát východiskem revanšistických snah německého národa, povzbuzovat militaristické ambice Německa a podporovat vzestup autoritářského, centralistického Německa. Tomu se musí v zájmu všech bezpodmínečně zabránit.“ To se setkalo se širokou podporou Američanů a Francouzů, leč nebyl tomu nakloněn Sovětský svaz, protože Stalin považoval Prusko za jádro budoucího sjednoceného Německa pro případ, pokud by situace skýtala možnost dostat Německo pod sovětskou nadvládu. Na začátku února 1947 se své představy prozatím vzdal a umožnil tak 25. 2. 1947 zánik pruského státu zákonem Spojenecké kontrolní rady č. 46, tedy dekretem spojenců.