Archiv štítku: památky

Přes milion dokumentů, 400 tisíc fotografií a 500 knih z archivů Národního památkového ústavu bude on-line – část ještě letos

Sbírky, depozitáře a spisovny Národního památkového ústavu uchovávají ohromné množství historických fotografií, plánů a cenných dokumentů. Díky financím z Evropské unie se letos otevřela možnost zpřístupnit je každému, koho budou zajímat – digitalizací a zveřejněním on-line. První část – listinné dokumenty ústředního seznamu kulturních památek – budou na webu již na konci letošního roku.

Například fotoarchiv Národního památkového ústavu obsahuje téměř milion fotografií včetně 70 tisíc cenných skleněných negativů z konce 19. století, tisíců negativů, diapozitivů a fotokopií. Část těchto cenných dokumentů je v současné době na hranici životnosti a zachování informací, které nesou, je jedním z důvodů, proč Národní památkový ústav usiluje už několik let o digitalizaci svých fondů. Sbírky NPÚ však opatrují také plány, staré tisky, matrice a polní náčrtky – a mezi nimi nesmírně vzácné historické unikáty.

Až rok 2014 však přinesl možnost digitalizaci realizovat; Národní památkový ústav získal prostřednictvím výzvy 17 IOP podpořené Evropským fondem pro regionální rozvoj finanční podporu pro projekt Digitalizace fondů NPÚ a zahájil díky tomu digitalizaci 1 200 000 dokumentů, 400 000 fotografií a 500 knih. Od konce roku 2015 je postupně zpřístupní veřejnosti prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií a umožní do nich nahlížet, bádat a čerpat z nich informace. V úterý 18. února ocenil význam projektu a kvalitní výsledky práce zaměstnanců dílny při své návštěvě NPÚ také ministr kultury Daniel Herman.

Realizaci zakázky vyhrála ve výběrovém řízení firma Handicap, výrobní družstvo invalidů, které se řadí k největším digitalizačním zpracovatelům v ČR a poskytuje špičkové služby v oblasti digitalizace, archivace a outsourcingu lidských zdrojů. Spolu se společností WAY UP, s .r. o., vytvořilo v prostorách generálního ředitelství NPÚ na Valdštejnském náměstí v Praze chráněnou dílnu, kde se ve dvousměnném provozu střídá na 18 skenerech 14 osob se změněnou pracovní schopností.

Projekt Digitalizace fondů NPÚ tím však nekončí – z celkového příspěvku 18 milionů korun získaného z projektu bude také zřízeno nové specializované digitalizační centrum, které umožní díky špičkovým strojům bezkontaktně ve vlastní režii naskenovat nepřenosné vzácné vybavení z hradů a zámků – tedy například obrazy, textilie, koberce či tapiserie, rozměrné obrazy, a podobně. Dodání tří skenerů pro nové digitalizační centrum a zahájení jeho zkušebního provozu je plánováno ještě v první polovině tohoto roku.

Zdroj: TZ NPÚ

Zájem o státní hrady, zámky a ostatní památky ve správě NPÚ byl v roce 2014 mimořádný

Speciálními prohlídkami, oslavami adventu, ale hlavně otevřením výpravné výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované žily v posledním měsíci roku 2014 památky ve správě Národního památkového ústavu. Zakončily tak úspěšnou sezonu, během níž se práce kastelánů a jejich týmů zúročila v podobě výborné návštěvnosti – na památky dorazilo 4 799 929 zájemců, což je bezkonkurenčně nejvíce za posledních několik let a o 575 tisíc víc než v roce 2013. Výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované, otevřenou od 19. prosince v Jízdárně Pražského hradu, navštívilo v prvních dnech konání přes 9 tisíc návštěvníků.

Prohlídky památek včetně těch speciálních (pro rodiny s dětmi, noční i kastelánské), slavnosti jako Hradozámecká noc, kulturní akce (výstavy, koncerty, recitály) i další programy, například jarmarky a trhy, přitáhly v průběhu celého roku k památkám mimořádnou pozornost. Na 90 procent hradů a zámků zavítal ve srovnání s rokem 2013 vyšší počet návštěvníků, na třetinu z nich dokonce o více než 20 procent. V případě nejpopulárnějších památek, jako jsou zámek Lednice, hrad a zámek Český Krumlov, Konopiště či Kroměříž, to znamená o desítky tisíc návštěvníků více. Celkově přivítal NPÚ na svých 103 objektech 4 799 929 návštěvníků, což znamená oproti roku 2013 o 13,3 procenta více.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované i celá loňská sezona vypovídají o tom, že památky dnes nejsou jen svědky minulosti, strážci největších pokladů a dominantami krajiny, ale že jsou také živými centry kultury. Jsou to místa, která mají nezpochybnitelnou památkovou hodnotu a kulturně-historický význam, zároveň ale mají svým milovníkům stále co nového nabídnout. A přízeň, kterou lidé památkám ve správě NPÚ v tomto roce věnovali, to potvrzuje. Počet návštěvníků a hlavně fakt, že se lidé na památky vracejí, svědčí o tom, že kasteláni dělají svou práci dobře a při přípravách akcí a programů dokážou najít ty správné cesty. Snad se tento trend udrží,“ přeje památkám Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.

Nejnavštěvovanější památkou roku ve správě NPÚ se opět stal zámek Lednice, na který zavítalo 376 559 lidí, tedy o 14,7 procenta víc než roce 2013. Ve velmi těsném závěsu za ním je hrad a zámek Český Krumlov s 367 629 návštěvníky a trojici nejoblíbenějších českých památek uzavírá zámek Hluboká, který si prohlédlo 263 519 lidí. Kapacita návštěvnického provozu Hluboké je přitom prakticky naplněna, stejně jako kapacita hradu Karlštejn, který dlouhodobě navštěvuje kolem 220 000 zájemců o prohlídky ročně.

Přes sto tisíc návštěvníků vloni napočítalo celkem jedenáct památek spravovaných Národním památkovým ústavem, v roce 2013 jich bylo „jen“ devět. Skokanem roku, tedy památkou, na níž se návštěvnost zvýšila nejvíce (o 119 procent), se stal zámek Zákupy v Libereckém kraji s 35 894 návštěvníky (oproti 16 358 v roce 2013). Nový kastelán Petr Weiss se svým týmem pozměnil prohlídkovou trasu, připravil speciální stavebně-historické prohlídky i prohlídky upravené pro potřeby rodin s dětmi a zorganizoval řadu kulturních akcí. Ještě větší procentní růst zaznamenal zámek Stekník v Ústeckém kraji, který v květnu poprvé zpřístupnil své interiéry, konkrétně kapli a prostory prvního patra, a připravil i speciální prohlídky zaměřené na průběh restaurování zámku; přilákal tak téměř 4 tisíce návštěvníků, což je o 164 procent více než v roce 2013, kdy byl přístupný pouze park. O 108 procent více návštěvníků přišlo také na statek U Matoušů v Plzni-Bolevci, který však zatím nepořádá pravidelné prohlídky a je možné jej vidět pouze při zvláštních příležitostech. Další drobnější památkou, která zaznamenala velký úspěch, je Hamousův statek ve Zbečně. Těsně před Vánocemi, v neděli 21. prosince po půl jedenácté dopoledne, v něm přivítali stotisícího návštěvníka, přesněji řečeno návštěvnici, která při té příležitosti získala dárkový poukaz pro dvě osoby na soukromou noční prohlídku hradu Křivoklát (pod jehož správu Hamousův statek spadá) a možnost přenocování v apartmánu magistra Kelleyho.

Celoročně přístupné památky

Větší část památek ve správě NPÚ nemá – kvůli ochraně vybavení – v zimních měsících pravidelně otevřeno. Výjimkou je dvanáct míst, které je možné si prohlédnout po celý rok; denně má otevřeno Květná zahrada v Kroměříži a zámek Sychrov. Hrad a zámek Český Krumlov, zámky Hluboká nad Vltavou, Mníšek pod Brdy a Rožmberk a Betlém Hlinsko (součást souboru lidových staveb Vysočina) mají otevřeno denně kromě pondělí. Zámek Valeč otevírá každý den s výjimkou pondělí a úterý. O víkendu otevírají hrady Karlštejn a Křivoklát a brněnská vila Stiassni. Jihočeský hrad Nové Hrady naopak návštěvníky vítá ve středu a v pátek. Mnoho dalších památek je pak možné si prohlédnout na objednání – více informací na webu http://www.npu.cz/news/15510-n/ a na stránkách jednotlivých objektů.

Hrady a zámky objevované a opěvované

Celou zimní sezonu pomáhá milovníkům památek zpříjemnit velkolepá výstava Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu, otevřená denně až do 15. března. Představuje přes 600 nejvzácnějších, nejhodnotnějších a nejzajímavějších exponátů z hradů a zámků celé České republiky, například relikviář svatého Maura z hradu Bečov, originály obrazů Mistra Theodorika a vrata z hradu Karlštejn, pískovcovou alegorii Pýchy sochaře Matyáše Bernarda Brauna z Kuksu, cestovní deníky básníka Karla Hynka Máchy s kresbami hradů v krajině, automobil Benz knížete Karla V. Schwarzenberga, o kterém se mluví i v knihách Jaroslava Haška, a další. Od prosincového zahájení výstavy si tyto poklady prohlédlo do konce roku 9201 návštěvníků, tedy v průměru 767 lidí za jeden den. V lednu však expozice nabídne mnoho dalšího – komentované prohlídky s autorem výstavy či kurátory, zábavné programy pro rodiny s dětmi, které pomohou prohloubit zážitky z výstavy, zajímavé akce pro školy s názvy Příběh skrytý v kabinetu, Kovářská krása nebo Cesta do středověku i semináře pro učitele (více na www.npu.cz/hrady-objevovane/vzdelavaci-programy/). Vstupné na výstavu činí 150 Kč, snížené 80 Kč (podrobnosti na www.npu.cz/hrady-objevovane/). Výstava je úvodem k projektu Po stopách šlechtických rodů – Velká hradozámecká inventura, jemuž se bude Národní památkový ústav věnovat po celý letošní rok.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Rovněž spravuje více než sto nemovitých památek (kromě hradů a zámků jsou to i významné klášterní areály, památky lidové architektury a technické památky 19. a 20. století) a v jejich rámci pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky. www.npu.cz.

Zdroj: TZ NPÚ

Brněnská vila Stiassni se otevírá návštěvníkům

Po komplexní tříleté obnově se v Brně slavnostně otevírá vila Stiassni, významné dílo meziválečné moderní architektury, známé jako „vládní vila“. Slavnostním otevřením vily, které proběhne v neděli 14. prosince, zároveň zahájí činnost Metodické centrum moderní architektury v Brně, které v areálu vily Stiassni vzniká a jež umožní odborníkům, studentům i dalším zájemcům hlouběji poznávat architekturu 20. století a pečovat o ni.

vila Stiassni

Vilu, kterou vybudoval židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni, navrhl architekt Ernst Wiesner, jedna z nejvýznamnějších osobností generace zakladatelů brněnské moderní architektury. První návrhy pocházejí z roku 1927, stavba byla dokončena v roce 1929. Vilu obklopuje důmyslně koncipovaná zahrada se vstupním domkem, v němž bydlel řidič, domkem zahradníka, bazénem a tenisovým kurtem.

Celý areál vily Stiassni byl jako prvotřídní příklad brněnské meziválečné architektury zapsán  v roce 1982 na seznam nemovitých kulturních památek. Do správy Národního památkového ústavu přešel v roce 2009 – již se záměrem zřídit zde centrum pro výzkum a dokumentaci moderní architektury. Na projekt Centrum obnovy památek architektury 20. století (COPA) byla podána žádost o dotaci z integrovaného operačního programu a 30. června 2010 podepsali ministr kultury Václav Riedlbauch a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková rozhodnutí o poskytnutí dotace, jejíž výše činila nakonec celkem 179 203 478 korun. Tyto prostředky pocházely jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak částečně ze státního rozpočtu; Národní památkový ústav se podílel částkou více než dvanáct milionů korun ze svého rozpočtu. Projekt na obnovu vily Stiassni vypracovala společnost Project building, s. r. o., zatímco nový přednáškový objekt navrhla společnost Archteam, s. r. o. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Unistav, a. s. Specializované odborné práce na památkové obnově vily provedla stavební společnost Archatt, s. r. o.

„Vzorová obnova vily a jejího areálu byla zahájena v polovině roku 2012. Cílem projektu však byla nejen stavební obnova, ale také vytvoření centra památek moderní architektury, které by bylo místem setkávání odborníků s širokou veřejností a ověřování stavebních postupů specifických pro architekturu dvacátého století,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Při vzorové obnově vily se tým odborníků NPÚ musel vypořádat s řadou technických i koncepčních otázek a rozhodnout, které novější prvky a konstrukce, přidané v průběhu času k původní podobě vily, mohou být zachovány, a které je nutné odstranit, protože nejsou v souladu se základní myšlenkou architekta stavby. Při rekonstrukci v roce 1961 byla například přičleněna k domu původně otevřená loggie, která poskytovala zázemí pro sportovní a oddychové aktivity v bazénu a na tenisovém kurtu. Vznikl tak velmi příjemný a hosty hojně využívaný nový obytný prostor. Komise expertů rozhodla o odstranění této úpravy hlavně proto, že otevřená loggie byla stejně jako prosvětlená schodiště a rafinovaná kování pro Wiesnerovy stavby charakteristická. Další otázkou bylo, zda již poněkolikáté opravovat původní bazén, nebo jej vybudovat znovu. Po detailním průzkumu pomocí sond, laboratorních šetření a statické analýzy se ukázalo, že ani za pomoci moderních technologií nelze bazén opravit; proto byl odstraněn a na jeho místě vznikla přesná kopie.

Návštěvníci, kteří znali podobu vily před rekonstrukcí, si mohou pamatovat koupelny obložené zeleným a růžovým kubánským mramorem. Na fotografiích z alb Hermine Stiassni však koupelny vypadaly jinak. V tomto případě byl zvolen kompromis. Tam, kde bylo možné opravit vodovodní rozvody a kanalizační stoupačky bez poškození mramoru, zůstala zachována podoba z 80. let, jinde byl koupelnám vrácen původní vzhled – i díky tomu, že inženýr Otava, který prováděl v 80. letech rekonstrukci, zachránil a uschoval původní umyvadla a armatury.

Staronovou tvář získala také zahrada; hustý neudržovaný porost, který ještě před nedávnem vilu obklopoval v důsledku nedostatečné údržby, vystřídala úprava kopírující podobu zachycenou na leteckých snímcích z 50. let a dobových fotografiích, jíž dominují průhledy na vilu.

Důležité informace k těmto i řadě dalších úprav i dispozici vily přinesl podrobný a během celé stavby prováděný stavebně-historický průzkum a odkrývání původních stavebních detailů; zajímavým příkladem je nález dřevěných špalíků, které jasně vymezily osazení původního ribstolu v jedné z koupelen Stiassni. Určení barevnosti stěn se zase opřelo o důsledný stratigrafický průzkum. Důležitým zdrojem informací se staly také amatérské fotografie a akvarely paní Hermine Stiassni, jimiž dokumentovala interiér i exteriéry objektu. Díky nim bylo možné zjistit, jak byl v domě rozmístěn nábytek, kde visely o obrazy či jakou barvu měly pěšiny v zahradě, které proto byly obnoveny z písků lomu v Lomničce u Tišnova.

Manželé Alfred a Hermine Stiassných žili ve vile do roku 1938, kdy i se svou dcerou Susanne z obavy před blížící se okupací odjeli do USA. Za války ji zkonfiskovalo gestapo a sídlila v ní banka, na jaře 1945 ji částečně zdevastovali ruští vojáci, ale už v květnu 1945 v ní pobýval prezident Edvard Beneš, proto se jí začalo říkat „vládní vila“. Po válce připadla konfiskací československému státu, který ji využíval k reprezentačním účelům.

Celý areál prošel za dobu své existence několika rekonstrukcemi, z nichž nejzásadnější proběhla v 80. letech 20. století. Jejím zadáním bylo přizpůsobit objekt i areál pro pobyt prominentních hostů. V téže době rovněž přibyl ubytovací dům v horní části areálu, přestavěný na vzdělávací centrum. I současná etapa obnovy přinesla areálu nový objekt – moderní budovu s plně vybaveným přednáškovým sálem, který již Metodické centrum moderní architektury v Brně využilo k pořádání své první odborné konference s názvem Obnova vily Stiassni.

Od slavnostního otevření vily 14. 12. 2014 budou její prostory zpřístupněny veřejnosti. V pracovních dnech bude areál sloužit studijním a badatelským účelům, přístupná bude knihovna a depozitáře. V pátek, v sobotu a v neděli budou ve vile probíhat komentované prohlídky – podobně jako na další více než stovce památek ve správě NPÚ, tedy hradech, zámcích, klášterech atd. Vila Stiassni však bude mít jako jedna z mála otevřeno i v zimní sezoně.

Zdroj: TZ NPÚ