Na Vítkově se otevírá výstava o Jazzové sekci, moderním umění a hudbě v Československu (23. 9. 2016 – 8. 1. 2017)

V Národním památníku na Vítkově mají návštěvníci do 8. ledna 2017 možnost zhlédnout novou výstavu Složité hledání rovnováhy. Jazzová sekce, moderní umění a hudba v Československu, která prostřednictvím třinácti textových panelů s dobovými fotografiemi mapuje činnost jedné z nejdůležitějších organizací, která v letech 1969–1986 působila v socialistickém Československu a která později výrazným způsobem ovlivnila českou alternativní kulturu. Výstavu připravil Dr. Rüdiger Ritter z Katedry středoevropských dějin na Univerzitě Brémy (prof. Dr. Martina Winkler) ve spolupráci s Národním muzeem a Slovenským národním muzeem a je výsledkem několikaletého zpracovávání archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu při Univerzitě Brémy, který vznikl během 80. let minulého století. Tímto zahraničním projektem Národní muzeum navazuje na předchozí výstavy, připomínající významné historické události a postavy 20. století.

Složité hledání rovnováhy. Národní muzeum otevírá výstavu o Jazzové sekci, moderním umění a hudbě v Československu.
Složité hledání rovnováhy. Národní muzeum otevírá výstavu o Jazzové sekci, moderním umění a hudbě v Československu. Foto: nm.cz

Nová výstava v Národním památníku na Vítkově je již druhou výstavou, na které Národní muzeum spolupracovalo s Univerzitou Brémy. V loňském roce zde otevřelo výstavu fotografií Ivana Kyncla, pražského fotografa a disidenta, jehož snímky z pozůstalosti jsou rovněž uloženy v archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu. Díky této spolupráci máme opět možnost představit důležité momenty z naší novodobé historie a přiblížit je i dnešní mladé generaci, říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Jazzová sekce v Československu

V roce 1971 tehdejší komunistický režim v Československu oficiálně schválil organizaci „Jazzová sekce“ se záměrem dostat ‚rebelskou‘ jazzovou hudbu pod vlastní kontrolu. Plán se však nezdařil a Jazzová sekce se postupně začala ubírat podobným směrem jako Václav Havel a Charta 77. Z původně kulturního sdružení se tak toto uskupení dostalo až do role opozičního fóra, proti kterému režim v roce 1987 zkonstruoval monstrproces, jenž vyústil v zatčení jeho stěžejních členů a v zákaz činnosti. „Výstavou chceme poukázat na vliv, kterým Jazzová sekce prostřednictvím jazzové hudby a moderního umění přispívala k oslabování socialistického režimu v Československu,“ říká kurátor výstavy Dr. Rüdiger Ritter z Katedry středoevropských dějin na Univerzitě Brémy. Jedním z významných počinů organizace byly každoročně pořádané Pražské jazzové dny, kde se setkávali opozičně smýšlející umělci a intelektuálové. Velké koncerty jazzové a rockové hudby každoročně přilákaly mnoho mladých lidí a přinášely jim moderní český i zahraniční jazz a také tzv. hudbu třetího proudu.

Členové Jazzové sekce také vydávali edice o československém moderním umění. Publikace označovali jako „interní písemnosti pro členy“ a dokázali tak obcházet přísnou cenzuru. Jazzová sekce si prostřednictvím své činnosti postupně získala mnoho příznivců a díky ní bylo možné i v socialistickém Československu prezentovat avantgardní umění, které již v meziválečném období dosáhlo evropského významu, i přesto, že jeho koncepce nebyla slučitelná s oficiální naukou o umění. „V archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu (Forschungsstelle Osteuropa) je uložena podstatná část korespondence členů Jazzové sekce. Kromě toho se zde také nachází některé Sekcí vydané umělecké edice (mnohdy vizuálně velmi atraktivní), návrhy koncertních plakátů, programy nebo fotografie a protokoly z výslechu protagonistů v předem zinscenovaném procesu. Jejich prostřednictvím je návštěvníkům vysvětlena vlivná funkce umění v tehdejším socialistickém zřízení,“ dodává Rüdiger Ritter.

Role jazzu a Jazzové sekce

Otázka role jazzu a Jazzové sekce je návštěvníkům výstavy objasněna na základě čtyř okruhů. První, Jazz jako pozvánka do nového světa, jako alternativa s prvky umění, popisuje Jazzovou sekci jako experimentální pole pro hudbu a umění různého druhu, která se snažila vnést barvu do šedi socialismu. Druhá část, Jazzová sekce jako kulturní památka, zdůrazňuje její důležitou funkci vydavatele, bez něhož by nebyla zpracovávána témata mimo dosah státního vydavatelství. Třetí okruh, Umění a politická provokace, se zabývá její činností v šíření informací o tématech či událostech, které se samotný režim snažil zatajit. S rostoucím počtem členů se tak stala pro tehdejší vládu velmi nebezpečnou. Poslední část, Složité hledání rovnováhy. Mezi „povoleným“ a „zakázaným“ připisuje Jazzové sekci největší zásluhu právě ve složitém pohybování se na hraně mezi tím, co bylo „povolené“ a „zakázané“.

Výstava se koná pod záštitou českého velvyslance v Německu pana Tomáše Jana Podivínského.

Národní památník na Vítkově je otevřen denně od středy do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, vstupné do objektu je 120 Kč/plné, 80 Kč/snížené, 200 Kč/rodinné.

Zdroj: TZ NM

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz