Archiv rubriky: Objevy

Graffiti? Ne, umění staré tisíce let

Místo nazvané North Shore v Sydney je opravdu zvláštní. Na skále jsou skvěle zachované umělecké výtvory původních australských obyvatel, staré prý několik tisíc let. Vzácné umění bylo ale po mnoho generací ukryto pod křovím a když je někdo náhodou zahlédl v poslední době, myslel si, že jde o současné graffiti.

Australské umění

Místo bylo objeveno náhodou, kousek od něho byl totiž objeven starý kostěný rybářský háček, také pozůstatek po Aborigincích. Přesná poloha místa, kde je možné vidět malby na skále, je tajné. Úřady se totiž bojí vandalů, kteří by jistě rádi na vzácnou tvorbu domorodců něco dokreslili…

Zdroj a foto: http://www.abc.net.au/news/2014-11-20/ancient-aboriginal-rock-art-site-discovered-in-sydney/5907530

V Dánsku byly objeveny stopy rybářů staré 5 000 let

Archeologové našli při výkopových pracech před výstavbou tunelu v Dánsku stopy rybářů staré 5 000 let. Stopy byly nalezeny podél systému rybářských jezů, používaných k rybolovu v době kamenné.

Stopy dánských rybářů staré 5 000 let

Foto: cphpost.dk

Otisky nohou rybářů na jezech naznačují, že se obyvatelé žijící na pobřeží právě snažili jezy zabránit záplavám. Povodeň stejně přišla a stopy zakonzervovala nánosem písku. Archeologové podle velikosti otisků soudí, že šlo minimálně o dva lidi, kteří se při povodni brodili vodou a snažili se zachránit, co se dalo. Voda jejich stopy zaplavovala prakticky okamžitě, proto se z nich dal vyčíst tento dramatický příběh starý pět tisíc let.

Zdroje: http://www.ablogabouthistory.com/2014/11/26/stone-age-footprints-found-during-tunnel-excavation/, http://cphpost.dk/news/archaeologists-unearth-5-000-year-old-footprints.11582.html

Ve Willendorfu byly nalezeny nástroje staré 43 500 let

Slyšeli jste někdy o Willendorfské Venuši (více na anglické Wikipedii)? Jde o malou sošku, která byla nalezena v Rakousku a její stáří je odhadováno na víc než 25 000 let. Toto umělecké dílo vzniklo ve stejnou dobu, jako naše místní Venuše Věstonická.

Kamenné atrefakty Willendorf

Willendorf (více na Wikipedii) se nedávno stal opět centrem pozornosti milovníků historie a archeologie, jelikož zde byly nalezeny kamenné nástroje staré přibližně 43 500 let. Jde tak o nejstarší nalezené artefakty “moderních” lidí v Evropě.

Kousky kamene byly vykopány v letech 2006 – 2011, experti je označili za hroty šípů a jejich stáří určili pomocí statigrafie a rozpadu radioaktivního uhlíku.

Více čtěte zde: http://www.cam.ac.uk/research/news/they-werent-wimps-how-modern-humans-like-neanderthals-braved-the-northern-cold

 

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Podívejte se na skvělou mapu historie světa z roku 1881

Můj oblíbený web The Retronaut zveřejnil skvělou “mapu historie” (ukázka na obrázku ukazuje situaci z let 0 – 700 našeho letopočtu, v mapě je to strana 8) z roku 1881. Jde vlastně o takovou starou infografiku ukazující co, kdy a kde se dělo. Doporučuji prohlédnout a prostudovat, určitě si najdete to své. Více se o mapě a jejím autorovi S. Adamsovi dočtete zde, kompletní mapu v digitální podobě prohlížejte tady.

Mapa historie 1881 (Adams)

Na Sibiři byl objeven hrob válečníka z 11. století

Web Archeology.org přinesl informaci o odkrytí hrobu sibiřského válečníka z 11. století. Muž objevený na jihozápadní Sibiři, dostal přezdívku “Bohatýr” neboli “Velký válečník”. Archeologové zjistili, že zemřel v boji. Jeho levá ruka byla oddělena od těla a ležela kousek dál, na obličeji měl látkovou masku. Oči a ústa zakrývala navíc březová kůra, plnící funkci jakési rakve. Pod ní měl válečník uložené železné figurky ryb, což ruský archeolog označil za pravděpodobně náboženský rituál a záměr.

Na obličeji, blízko nosu, objevili archeologové medvědí tesák, který byl symbolem síly a válečníků vůbec. Bohatýr měl u sebe v hrobě také 25 šípů a pod hlavou koňskou uzdu, což značí, že byl dobrým jezdcem na koni. Zemřel asi ve čtyřiceti letech, měřil 180 centimetrů, což bylo výrazně nad výškovým průměrem obyvatel Sibiře té doby.

Sibiřský bohatýr    Sibiřský bohatýr

Více se dočtete v The Siberian Times, odtud jsou i obrázky.

Dejte si rande s dámou z období lovců mamutů

2014-08-21 12.23.45

2014-08-21 12.24.40

2014-08-21 12.22.53

2014-08-21 12.01.59

V nové budově Národního muzea v Praze si můžete na výstavě Unikáty zemských muzeí ještě několik dnů prohlédnout opravdové skvosty z muzejních sbírek. Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic a vzácné meteority z Opavy-Kylešovic jsou k vidění zřídka, většinu času jsou pečlivě uzamčené v depozitářích.

Národní muzeum dalo k dispozici kupón na slevu 20 % ze vstupného do nové budovy, takže kromě tří pečlivě hlídaných a zabezpečených arfefaktů můžete v rámci návštěvy muzea prohlížet i další dvě aktuální výstavy, Peníze a První světová válka – prolog k 20. století.

Venuši, Kelta a meteority si můžete v Praze prohlédnout do 27. srpna, pak se výstava stěhuje do Brna, které bude výstavu hostit od 5. do 30. září, konkrétně v Moravském zemském muzeu.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic představuje jednu z ikon sbírek Národního muzea a keltského (laténského) umění vůbec. Byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před Kristem a svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami. Více o keltské hlavě si můžete přečíst v článku Nálezce keltské hlavy jejich objev pobavil.

Věstonická venuše patří mezi nejvzácnější umělecké poklady z období téměř před 30 000 lety, kdy osídlení Moravy představovalo vrchol kulturního vývoje v rámci celé Evropy.

Železné meteority z Opavy-Kylešovic jsou unikátní především díky tomu, že byly nalezeny v sídlišti paleolitických lovců jehož stáří je datováno do doby před 18 000 lety.