Archiv rubriky: Objevy

Co se dělo s odhozenými palivovými nádržemi amerických letadel ve Vietnamu?

Válka ve Vietnamu probíhala i ve vzduchu, respektive americké letectvo se nad územím nepřítele věnovalo hlavně podpoře pozemních jednotek. Ne vždy vystačila letadla s palivem, takže se hojně čerpalo ve vzduchu z “létajících cisteren”, nebo byly používány externí palivové nádrže, které po vypotřebování paliva letouny odhazovaly.

Palivová nádrž

Jak vidíte na obrázku, Vietnamci dokázali i tento zdánlivě nepotřebný odpad zužitkovat. Z nalezených nádrží si vyráběli loďky.

Zdroj: http://theaviationist.com/2013/09/18/fuel-tanks-se-asia/

V kostře staré 4 500 let byla objevena rakovina

Kostra muže ze Sibiře, stará 4 500 let, vykázala znaky rakoviny plic nebo prostaty. Rakovina se šířila kostmi nemocného muže a podle vědců jde o jeden z nejstarších (ne-li vůbec nejstarší) doložený výskyt rakoviny v lidské historii.

Kostra rakovina

Foto: Angela Lieverse, University of Saskatchewan, The Canadian Press

Muž žil v mladší době bronzové, zemřel ve věku 35 – 45 let. U jiných o trochu starších kosterních nálezů nebyla rakovina definitivně potvrzena. Je tak vyvracen názor, že rakovina je záležitostí moderní doby. Příčinou rakoviny mohlo být v případě tohoto lovce inhalování kouře při vytápění uzavřeného obydlí – tedy přírodní karcinogeny.

Terakotová armáda v Praze, aneb exkurz do historie čínské říše

Historie stará víc než dva tisíce let mě obecně moc nezajímá, ale šance vidět pražskou výstavu Terakotová armáda a první čínský císař se prostě využít musí. Kdo by nechtěl vidět kousky takzvaného osmého divu světa a jednoho z největších archeologických objevů světa minulého století, že?

Terakotová armáda

Výstava návštěvníkovi představuje rozsáhlou rekonstrukci proslulého mauzolea prvního čínského císaře Čchina, a to včetně pohledu na pověstnou terakotovou armádu. Bojovníků z vypálené hlíny, skvěle propracovaných, střeží hrob císaře neuvěřitelných 8 000 (jen necelá třetina byla doposud vykopána). Stojí čelem k východu a jsou připraveni bránit císaře před zlými duchy bojovných kmenů.

Terakotová armáda

Hlavní útočnou silou hliněné armády je 150 válečných vozů, nechybí jezdci, generálové, lučištníci… O tom všem se na výstavě dozvíte maximum informací a můžete si prohlédnout asi 300 artefaktů a replik zbraní, soch a všemožných nástrojů. Pokud vás zbraně té doby zajímají, tak si to opravdu užijete. Každá zbraň je dopodrobna popsána, včetně výroby, materiálů a používání.

Terakotová armáda

Hlinění vojáci jsou v nadživotní velikosti, z jejich zbroje a zbraní (ty byly k jejich ozbrojení použity pravé) lze poznat, jak vysoko v armádní hierarchii stáli. Sochy byly vypalovány při téměř tisíci stupních a váží od 120 do 200 kilogramů. Pokud se na vojáky zaměříte, zjistíte, že rozhodně nejde o nějaké prefabrikáty. Postavy mají různé výrazy v obličeji a je na nich vidět, že si s nimi dělníci dali práci.

Ač to možná není na první pohled zřejmé, vojáci byli po vypálení naberveni, a to poměrně křiklavými odstíny barev. Tisíce let pod zemí barvy nevydržely, takže mají teď vojáci stejnou neutrální barvu vypálené hlíny.

Terakotová armáda

První fragmenty Terakotové armády byly nalezeny náhodou v roce 1974 poblíž města Si-an. Rolníci chtěli kopat studnu a narazili na archeologický pohlad úžasných rozměrů. Místo je zkoumáno několik desetiletí a stále je co objevovat. Samotná hrobka císaře, jejíž model je na výstavě možné vidět, zatím otevřena nebyla.

Čínští vědci čekají, až jí budou moci bez obav o její poškození za pomocí nejmodernějších postupů otevřít. Jejich snahy samozřejmě ovlivňuje i etika. Vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka prvního císaře v roce 1987 zařazena na seznam světového dědictví Unesco.

Terakotová armáda

V roce 221 př. n. l. začal Číně vládnout první císař Čchin, po mnoha bitvách s ostatními královstvími sjednotil území zahrnující asi čtvrtinu dnešní Číny a vytvořil tak nejmocnější říši své doby. Podle historiků je toto datum nejvýznamnějším v historii Číny vůbec. Obrovskou nekropoli Čchin si nechal stavět už za svého života, její stavba stála životy mnoha dělníků. Vyráběny byly nejen tisíce hliněných vojáků, ale také třeba úředníci a artisté.

Výstava je skvěle připravená. Audioprůvodce umožní návštěvníkovi určit si vlastní tempo prohlídky, informacní panely jsou plné zajímavých informací a pokud si člověk výstavu projde pozorně (což může trvat asi tak hodinku), udělá si docela dobrý obrázek o tom, jak to asi na stavbě obrovského komplexu vypadalo a jak se v té době žilo. Pokud lze něco označit za skutečný (byť osmý) div světa, tak Terakotová armáda si tento přídomek stoprocentně zaslouží. Vidět jí naživo není jednoduché, takže je fajn, že se její kousíčky dostaly k nám do Prahy.


Co je terakota?

Terakota nebo také terra cotta (latinsky vypálená hlína) je druh keramiky. Je využívána k výrobě keramiky, vodovodů nebo dekorací staveb. Má hnědooranžovou barvu. Terakota byla od období starověku využívána k výrobě soch a sošek, keramiky, cihel nebo střešní krytiny.


Vstupenky na výstavu, je až do 8. února 2015 umístěna do Křížíkova pavilónu E, jsou v prodeji v síti Ticketpro v ceně od 190 korun pro děti, od 290 korun dospělé. K dispozici je rovněž zvýhodněné vstupné pro studenty, seniory, ZTP a školní skupiny.

Graffiti? Ne, umění staré tisíce let

Místo nazvané North Shore v Sydney je opravdu zvláštní. Na skále jsou skvěle zachované umělecké výtvory původních australských obyvatel, staré prý několik tisíc let. Vzácné umění bylo ale po mnoho generací ukryto pod křovím a když je někdo náhodou zahlédl v poslední době, myslel si, že jde o současné graffiti.

Australské umění

Místo bylo objeveno náhodou, kousek od něho byl totiž objeven starý kostěný rybářský háček, také pozůstatek po Aborigincích. Přesná poloha místa, kde je možné vidět malby na skále, je tajné. Úřady se totiž bojí vandalů, kteří by jistě rádi na vzácnou tvorbu domorodců něco dokreslili…

Zdroj a foto: http://www.abc.net.au/news/2014-11-20/ancient-aboriginal-rock-art-site-discovered-in-sydney/5907530

V Dánsku byly objeveny stopy rybářů staré 5 000 let

Archeologové našli při výkopových pracech před výstavbou tunelu v Dánsku stopy rybářů staré 5 000 let. Stopy byly nalezeny podél systému rybářských jezů, používaných k rybolovu v době kamenné.

Stopy dánských rybářů staré 5 000 let

Foto: cphpost.dk

Otisky nohou rybářů na jezech naznačují, že se obyvatelé žijící na pobřeží právě snažili jezy zabránit záplavám. Povodeň stejně přišla a stopy zakonzervovala nánosem písku. Archeologové podle velikosti otisků soudí, že šlo minimálně o dva lidi, kteří se při povodni brodili vodou a snažili se zachránit, co se dalo. Voda jejich stopy zaplavovala prakticky okamžitě, proto se z nich dal vyčíst tento dramatický příběh starý pět tisíc let.

Zdroje: http://www.ablogabouthistory.com/2014/11/26/stone-age-footprints-found-during-tunnel-excavation/, http://cphpost.dk/news/archaeologists-unearth-5-000-year-old-footprints.11582.html

Ve Willendorfu byly nalezeny nástroje staré 43 500 let

Slyšeli jste někdy o Willendorfské Venuši (více na anglické Wikipedii)? Jde o malou sošku, která byla nalezena v Rakousku a její stáří je odhadováno na víc než 25 000 let. Toto umělecké dílo vzniklo ve stejnou dobu, jako naše místní Venuše Věstonická.

Kamenné atrefakty Willendorf

Willendorf (více na Wikipedii) se nedávno stal opět centrem pozornosti milovníků historie a archeologie, jelikož zde byly nalezeny kamenné nástroje staré přibližně 43 500 let. Jde tak o nejstarší nalezené artefakty “moderních” lidí v Evropě.

Kousky kamene byly vykopány v letech 2006 – 2011, experti je označili za hroty šípů a jejich stáří určili pomocí statigrafie a rozpadu radioaktivního uhlíku.

Více čtěte zde: http://www.cam.ac.uk/research/news/they-werent-wimps-how-modern-humans-like-neanderthals-braved-the-northern-cold

 

Podívejte se na skvělou mapu historie světa z roku 1881

Můj oblíbený web The Retronaut zveřejnil skvělou “mapu historie” (ukázka na obrázku ukazuje situaci z let 0 – 700 našeho letopočtu, v mapě je to strana 8) z roku 1881. Jde vlastně o takovou starou infografiku ukazující co, kdy a kde se dělo. Doporučuji prohlédnout a prostudovat, určitě si najdete to své. Více se o mapě a jejím autorovi S. Adamsovi dočtete zde, kompletní mapu v digitální podobě prohlížejte tady.

Mapa historie 1881 (Adams)

Na Sibiři byl objeven hrob válečníka z 11. století

Web Archeology.org přinesl informaci o odkrytí hrobu sibiřského válečníka z 11. století. Muž objevený na jihozápadní Sibiři, dostal přezdívku “Bohatýr” neboli “Velký válečník”. Archeologové zjistili, že zemřel v boji. Jeho levá ruka byla oddělena od těla a ležela kousek dál, na obličeji měl látkovou masku. Oči a ústa zakrývala navíc březová kůra, plnící funkci jakési rakve. Pod ní měl válečník uložené železné figurky ryb, což ruský archeolog označil za pravděpodobně náboženský rituál a záměr.

Na obličeji, blízko nosu, objevili archeologové medvědí tesák, který byl symbolem síly a válečníků vůbec. Bohatýr měl u sebe v hrobě také 25 šípů a pod hlavou koňskou uzdu, což značí, že byl dobrým jezdcem na koni. Zemřel asi ve čtyřiceti letech, měřil 180 centimetrů, což bylo výrazně nad výškovým průměrem obyvatel Sibiře té doby.

Sibiřský bohatýr    Sibiřský bohatýr

Více se dočtete v The Siberian Times, odtud jsou i obrázky.

Dejte si rande s dámou z období lovců mamutů

2014-08-21 12.23.45

2014-08-21 12.24.40

2014-08-21 12.22.53

2014-08-21 12.01.59

V nové budově Národního muzea v Praze si můžete na výstavě Unikáty zemských muzeí ještě několik dnů prohlédnout opravdové skvosty z muzejních sbírek. Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic a vzácné meteority z Opavy-Kylešovic jsou k vidění zřídka, většinu času jsou pečlivě uzamčené v depozitářích.

Národní muzeum dalo k dispozici kupón na slevu 20 % ze vstupného do nové budovy, takže kromě tří pečlivě hlídaných a zabezpečených arfefaktů můžete v rámci návštěvy muzea prohlížet i další dvě aktuální výstavy, Peníze a První světová válka – prolog k 20. století.

Venuši, Kelta a meteority si můžete v Praze prohlédnout do 27. srpna, pak se výstava stěhuje do Brna, které bude výstavu hostit od 5. do 30. září, konkrétně v Moravském zemském muzeu.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic představuje jednu z ikon sbírek Národního muzea a keltského (laténského) umění vůbec. Byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před Kristem a svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami. Více o keltské hlavě si můžete přečíst v článku Nálezce keltské hlavy jejich objev pobavil.

Věstonická venuše patří mezi nejvzácnější umělecké poklady z období téměř před 30 000 lety, kdy osídlení Moravy představovalo vrchol kulturního vývoje v rámci celé Evropy.

Železné meteority z Opavy-Kylešovic jsou unikátní především díky tomu, že byly nalezeny v sídlišti paleolitických lovců jehož stáří je datováno do doby před 18 000 lety.