Archiv rubriky: Články

Komentář: Cesta k vítěznému únoru 1948

Ideová východiska poválečného státu (1945–1948) před nastolením vlády bolševismu vycházela z nekomunistického odboje. Shrnuta byla v programu Za svobodu zpracovaném v létech 1939–1941 autory Miladou Horákovou, Ludmilou Jankovcovou a Vladimírem Krajinou. Podle něj měl být kapitalismus nahrazen řádem „sociálně spravedlivějším a hospodářsky účelnějším“ a společnost měla být uspořádána na „základě netřídním“, neboť „teprve demokracie hospodářská a sociální trvale upevní demokracii politickou a umožní státům vnitřní rovnováhu a vnější bezpečnost“. Autorům se druhá světová válka jevila jako „boj mravního a politického názoru demokratického… s fašismem a nacismem“. Potíž spočívala v tom, že k „demokratickému názoru“ podle nich patřil nejen socialismus, nýbrž „svým ideovým cílem“ i komunismus.

Pokračování textu Komentář: Cesta k vítěznému únoru 1948

Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář

O Ludvíkovi Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte, stejně jako já.

Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek, foto: zskaznejov.webnode.cz

Pokračování textu Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář

Antinacista Albert Göring

Albert Günther Göring se narodil 5. března roku 1895 v Berlíně-Friedenau. To, že se do historie zapsal výrazněji, než je obvyklé, můžeme přičítat i tomu, že jeho starším bratrem byl Hermann
Göring, tedy šéf Luftwaffe a jeden z nejvýše postavených představitelů nacistické Třetí říše. Pokud si ale myslíte, že byl Albert také válečným zločincem, budete překvapeni. Po válce byl sice zadržet a vyslýchán, ovšem souzen nebyl. Spojencům se ani při nejlepší vůli na něj nepodařilo najít nic, za co by ho mohli odsoudit. Naopak, ukázalo se, že Albert Göring před válkou i během ní pomáhal nezištně nejenom Židům, ale všem, kteří byli v ohrožení. Byl přesvědčeným antinacistou.

Albert Göring
Albert Göring, foto: endthekilling.ca

Pokračování textu Antinacista Albert Göring

Komentář: Okolnosti přepadení vysílače v Gleiwitzu nejsou dostatečně doloženy

Britská vláda se od 29. 8. 1939 snažila zprostředkovat přímá jednání německo–polská, které Poláci již několik měsíců odmítali. Hitler s touto aktivitou Velké Británie souhlasil, požadoval však vyslání polského zplnomocněnce do Berlína k jednání, které se mělo konat 30. 8. Otázkou je, nakolik se Velká Británie o dohodu obou zemí snažila a nakolik to bylo britské alibi pro případ vzniku války. Polsko Německu neodpovědělo, zmocněnce nevyslalo a polský ministr zahraničí Józef Beck zakázal Józefu Lipskému, polskému vyslanci v Berlíně převzít jakýkoliv dokument s německými návrhy a o nich jednat. Němci se o tom dověděli, Beckovu depeši s tímto sdělením zachytili a rozšifrovali.

Pokračování textu Komentář: Okolnosti přepadení vysílače v Gleiwitzu nejsou dostatečně doloženy

České hrady a zámky navštívilo v roce 2018 5,5 milionu lidí

Památky ve správě Národního památkového ústavu se i v minulém roce těšily mimořádně velké oblibě. Od ledna do prosince 2018 je navštívilo přes 5,5 milionu lidí, podařilo se tak navázat na velmi úspěšné sezony z předchozích let. V hlavní sezoně se návštěvnost blížila k 5,3 milionům, téměř čtvrt milionu lidí si přišlo hrady a zámky prohlédnout během speciálního adventního programu. Nejsilnějším měsícem byl červenec, v němž památky navštívilo bezmála 1,3 milionu zájemců.

Třemi nejnavštěvovanějšími objekty byly zámky Český Krumlov, Lednice a Hluboká. Českokrumlovský areál si prohlédlo přes 400 tisíc lidí, zámek v Lednici se této hranici blíží. Téměř 300 tisíc lidí zavítalo na Hlubokou, hrad Karlštejn zaznamenal přes 200 tisíc návštěvníků. Hranici 100 tisíc návštěvníků ročně překonaly rovněž další památkové objekty: Valtice, Kroměříž, Konopiště, Sychrov, Křivoklát, Bouzov, Trosky, Buchlovice a Telč.

10 nejnavštěvovanějších památek ve správě NPÚ za období leden-prosinec 2018

Český Krumlov 429 000

Lednice 394 000

Hluboká 288 000

Karlštejn 223 000

Valtice 194 000

Kroměříž 181 000

Konopiště 161 000

Sychrov 115 000

Křivoklát 113 000

Bouzov 111 000

Spolu s vysokou návštěvností vzrostly i výnosy. Za uplynulý rok činily výnosy 572 milionů korun. Stejně jako v minulých letech budou i nyní tyto prostředky použity zejména na obnovu památek a zkvalitňování služeb pro návštěvníky.

Zdroj: TZ NPÚ

Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Když jsem psal o rozpoutání druhé světové války a incidentu v Gliwici formou stručného medailonku Franciszka Honioka, padlo i jméno Alfreda Naujockse. Tenhle esesák narozený 20. září 1911 v Kielu se účastnil několika speciálních operací, z nichž nejznámější je fingovaný útok na vysílač v Gliwicích, který posloužil Hitlerovi jako záminka k útoku na Polsko.

Alfred Naujocks
Alfred Naujocks, foto: https://twitter.com/3rdReichStudies

Pokračování textu Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

V české společnosti je hluboce zakořeněné přesvědčení, že nejkrutější gestapáci byli sudetští Němci. Nicméně nová, ke konci roku 2018 ještě nedokončená studie historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o úřednících Gestapa v protektorátu to nijak nepotvrzuje, ba nepřímo ji vyvrací.

Pokračování textu Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

Komentář: Česká územní nenasytnost

Již na jaře 1939 připravily protektorátní odbojové organizace Politické ústředí (PÚ) a Obrana národa (ON) návrh úpravy budoucích československých hranic, které napříště měly probíhat za hraničními horami. V něm se opět objevuje požadavek koridoru k Jugoslávii rakouským Burgenlandem jako po první světové válce, s tím rozdílem, že by ČSR připadla severní a Jugoslávii jižní polovina koridoru. Maďaři měli být včleněni do „zájmové sféry slovanské“. Zdůvodňovalo se to například jako v týdeníku Nové slovo z 18. 8. 1945 takto: „Slovanské území už za starých časů sahalo od Baltského moře až po Jadran… Společné československo-jugoslávské hranice jsou nutností. Heslem všech Slovanů dnes nechť jest: Od Baltu až po Jadran!“

Pokračování textu Komentář: Česká územní nenasytnost

Národním muzeum má novou unikátní sbírku zkamenělin

Národní muzeum slavilo v loňském roce výročí 200 let od svého založení a od Severočeských dolů a.s. dostalo k tomuto jubileu jedinečný dárek. Jedná se o sbírku zkamenělin třetihorní flóry a fauny z dolů Bílina. Symbolické předání sbírky se uskutečnilo v pondělí 14. ledna v nově zrekonstruované Historické budově Národního muzea.

Foto: NM

Pokračování textu Národním muzeum má novou unikátní sbírku zkamenělin

Z domu Jana Palacha se již letos stane památník

Ve středočeské obci Všetaty v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Památník, který se otevře již 21. srpna tohoto roku připravuje Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury  podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Dům Jana Palacha ve Všetatech
Foto: NM

Pokračování textu Z domu Jana Palacha se již letos stane památník