Archiv rubriky: Články

České hrady a zámky navštívilo v roce 2018 5,5 milionu lidí

Památky ve správě Národního památkového ústavu se i v minulém roce těšily mimořádně velké oblibě. Od ledna do prosince 2018 je navštívilo přes 5,5 milionu lidí, podařilo se tak navázat na velmi úspěšné sezony z předchozích let. V hlavní sezoně se návštěvnost blížila k 5,3 milionům, téměř čtvrt milionu lidí si přišlo hrady a zámky prohlédnout během speciálního adventního programu. Nejsilnějším měsícem byl červenec, v němž památky navštívilo bezmála 1,3 milionu zájemců.

Třemi nejnavštěvovanějšími objekty byly zámky Český Krumlov, Lednice a Hluboká. Českokrumlovský areál si prohlédlo přes 400 tisíc lidí, zámek v Lednici se této hranici blíží. Téměř 300 tisíc lidí zavítalo na Hlubokou, hrad Karlštejn zaznamenal přes 200 tisíc návštěvníků. Hranici 100 tisíc návštěvníků ročně překonaly rovněž další památkové objekty: Valtice, Kroměříž, Konopiště, Sychrov, Křivoklát, Bouzov, Trosky, Buchlovice a Telč.

10 nejnavštěvovanějších památek ve správě NPÚ za období leden-prosinec 2018

Český Krumlov 429 000

Lednice 394 000

Hluboká 288 000

Karlštejn 223 000

Valtice 194 000

Kroměříž 181 000

Konopiště 161 000

Sychrov 115 000

Křivoklát 113 000

Bouzov 111 000

Spolu s vysokou návštěvností vzrostly i výnosy. Za uplynulý rok činily výnosy 572 milionů korun. Stejně jako v minulých letech budou i nyní tyto prostředky použity zejména na obnovu památek a zkvalitňování služeb pro návštěvníky.

Zdroj: TZ NPÚ

Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Když jsem psal o rozpoutání druhé světové války a incidentu v Gliwici formou stručného medailonku Franciszka Honioka, padlo i jméno Alfreda Naujockse. Tenhle esesák narozený 20. září 1911 v Kielu se účastnil několika speciálních operací, z nichž nejznámější je fingovaný útok na vysílač v Gliwicích, který posloužil Hitlerovi jako záminka k útoku na Polsko.

Alfred Naujocks
Alfred Naujocks, foto: https://twitter.com/3rdReichStudies

Pokračování textu Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

V české společnosti je hluboce zakořeněné přesvědčení, že nejkrutější gestapáci byli sudetští Němci. Nicméně nová, ke konci roku 2018 ještě nedokončená studie historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o úřednících Gestapa v protektorátu to nijak nepotvrzuje, ba nepřímo ji vyvrací.

Pokračování textu Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

Komentář: Česká územní nenasytnost

Již na jaře 1939 připravily protektorátní odbojové organizace Politické ústředí (PÚ) a Obrana národa (ON) návrh úpravy budoucích československých hranic, které napříště měly probíhat za hraničními horami. V něm se opět objevuje požadavek koridoru k Jugoslávii rakouským Burgenlandem jako po první světové válce, s tím rozdílem, že by ČSR připadla severní a Jugoslávii jižní polovina koridoru. Maďaři měli být včleněni do „zájmové sféry slovanské“. Zdůvodňovalo se to například jako v týdeníku Nové slovo z 18. 8. 1945 takto: „Slovanské území už za starých časů sahalo od Baltského moře až po Jadran… Společné československo-jugoslávské hranice jsou nutností. Heslem všech Slovanů dnes nechť jest: Od Baltu až po Jadran!“

Pokračování textu Komentář: Česká územní nenasytnost

Národním muzeum má novou unikátní sbírku zkamenělin

Národní muzeum slavilo v loňském roce výročí 200 let od svého založení a od Severočeských dolů a.s. dostalo k tomuto jubileu jedinečný dárek. Jedná se o sbírku zkamenělin třetihorní flóry a fauny z dolů Bílina. Symbolické předání sbírky se uskutečnilo v pondělí 14. ledna v nově zrekonstruované Historické budově Národního muzea.

Foto: NM

Pokračování textu Národním muzeum má novou unikátní sbírku zkamenělin

Z domu Jana Palacha se již letos stane památník

Ve středočeské obci Všetaty v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Památník, který se otevře již 21. srpna tohoto roku připravuje Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury  podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Dům Jana Palacha ve Všetatech
Foto: NM

Pokračování textu Z domu Jana Palacha se již letos stane památník

Poslední měsíce republiky

Po odstoupení území Německu v říjnu 1938 se vkládaly naděje do nové slovanské solidarity, ke které dojde, až německý vliv zachvátí všechny slovanské země a vyvolá mezi nimi odpor. Hlavní silou, která obnoví ČSR v hranicích z roku 1937, bude sovětské Rusko. Na rozdíl od představ Karla Kramáře se již připouštělo, že to bude Rusko bolševické. Zde Padl i návrh na přejmenování republiky na Novoslávii. Zde je patrný vliv panslavistických mýtů ražených buditeli českého národa a je jasné, že Češi začali tímto okamžikem dobrovolně směřovat do budoucího sovětského područí.

Pokračování textu Poslední měsíce republiky

Atentát na Heydricha

V duchu jsem svěřil vylíčení atentátu na Heydricha jiným a předpoklad vyšel. K výročí vysazení Gabčíka a Kubiše 29. 12. 1941 se objevily články, které české aktéry atentátu oslavovaly, například na aktuálně.cz. Každý sice může nahlížet na atentát různě, ale měl by se v popisu činu vždy pokud možno vypořádat se všemi rozhodujícími událostmi kolem něj, i s těmi, které nejsou vůbec obdivuhodné. Atentát, mnohými adorovaný jako hrdinský čin, byl ukázkou diletantismu československého odboje v Londýně i parašutistů samých. U parašutistů to bylo způsobeno především nekvalitním výcvikem a nekázní. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zahynul jen shodou náhod, vlivem infekce zanesené do těla střepinou bomby, chybným svým rozhodnutím a svého vojenského šoféra.

Výbuchem zničený Heydrichův vůz Mercedes-Benz W142
Výbuchem zničený Heydrichův vůz Mercedes-Benz W142, foto: German Federal Archives [Public domain]
Pokračování textu Atentát na Heydricha

Výsadky do protektorátu

Před 77 lety začaly paravýsadky do protektorátu. První skupinu o devíti mužích vysadil SSSR 31. 8. 1941 u Varšavy a ona pak proklouzla do protektorátu. Gebhart s Kuklíkem ale tvrdí, že prvními parašutisty z SSSR byla v únoru 1940 skupina pěti bývalých československých vojenských letců v Polsku prošlých zpravodajským výcvikem v SSSR, která se dostala do protektorátu pozemní cestou z Maďarska a ze Slovenska. Navázala kontakt s NKVD v sovětském konzulátu v Praze a během měsíce byla pochytána Gestapem, s ní byly zatčeny asi dvě stovky osob.

Alfréd Bartoš, velitel výsadku Silver A
Alfréd Bartoš, velitel výsadku Silver A, foto: Wikipedia (neznámá osoba)

Pokračování textu Výsadky do protektorátu

Národní muzeum navštívilo za necelé dva měsíce rekordních 200 000 návštěvníků

Národní muzeum se 28. října 2018 částečně otevřelo svým návštěvníkům po náročné rekonstrukci. Zájem o tuto opravenou dominantu Václavského náměstí byl od první chvíle obrovský. Opravenou budovu navštívilo už přes 200 000 návštěvníků a toto číslo každým dnem narůstá.  Vstup zdarma trvá již jen do konce roku 2018!

Pokračování textu Národní muzeum navštívilo za necelé dva měsíce rekordních 200 000 návštěvníků