NPÚ nepřestává usilovat o pražskou Invalidovnu

Vážný zájem Národního památkového ústavu o převzetí objektu Invalidovny a jeho zpřístupnění veřejnosti trvá. NPÚ se v této souvislosti rozhodl zveřejnit dokumenty předložené Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových včetně investičního záměru na obnovu celého objektu. Invalidovna by měla dle představ NPÚ nabízet široké veřejnosti kulturně-výchovné využití této unikátní národní kulturní památky a zároveň by měla sloužit jako sídlo Pražského filharmonického sboru a některých dalších příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo kultury.

Pražská Invalidovna
Pražská Invalidovna, foto: NPÚ

„NPÚ je jednou z nejkompetentnějších státních institucí, která je schopna tento památkově cenný objekt, který je navíc národní kulturní památkou, řádně obnovit a zároveň jej v budoucnu společně s Pražským filharmonickým sborem a dalšími partnery adekvátně využívat v souladu s principy památkové péče a prezentovat jej veřejnosti. Příkladem může být v tomto případě barokní hospitál Kuks, za jehož obnovu nedávno Česká republika dostala nejprestižnější evropské ocenění na poli památkové péče,“ uvádí generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

To ostatně odpovídá i Statutu NPÚ, na jehož základě byl ústav Ministerstvem kultury zřízen. Dle něj Národní památkový ústav mimo jiné sleduje kulturně-výchovné využití kulturních památek a zabezpečuje zpřístupnění a propagaci konvolutu nejcennějšího souboru národních kulturních památek, tedy hradů, zámků, klášterů a dalších objektů.


Mrkněte se na tip na procházku k pražské Invalidovně.


Záměr na převzetí Invalidovny plně podporuje i Pražský filharmonický sbor. „Sbor dnes sídlí v nájmu v prostorách, které jsou pro jeho provoz naprosto nevyhovující.  Zkušebna je malá, nevhodná pro zkoušky osmdesátičlenného souboru, navíc orientovaná do rušné křižovatky. Národní památkový ústav je pro Pražský filharmonický sbor zárukou naprosté kompetentnosti a solidnosti, a to nejen ve věci rekonstrukce, ale i pokud hovoříme o dalším využití celého objektu Invalidovny a jeho zpřístupnění veřejnosti,“ říká ředitelka sboru Eva Sedláková. „Část našich aktivit, které nyní provozujeme mimo naše sídlo, bychom mohli přenést do Invalidovny. Mám na mysli zejména některé komorní projekty a pořady určené školní mládeži či rodičům s dětmi,“ upřesňuje Sedláková.

„Během posledních devíti měsíců NPÚ předložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podklady potřebné k prokázání účelnosti a efektivity k převodu příslušnosti hospodařit s nemovitostmi v areálu Invalidovny na NPÚ, a to v nadstandardní podobě. Vzhledem k tomu, že ÚZSVM podklady stále považuje za nedostatečné, rozhodli jsme se je zveřejnit,“ zdůvodňuje tento krok N. Goryczková.

Budoucí využit areálu Invalidovny předkládané Národním památkovým ústavem:

1) Zpřístupnění významného památkového objektu prezentujícího jedinečnou typologii, výjimečnou architekturu, českou vojenskou tradici a významného barokního architekta. S ohledem na umístění v bezprostřední blízkosti historického centra Prahy zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO se dá předpokládat velká návštěvnost veřejnosti. Přidanou hodnotou je i možnost zapojení Invalidovny do řady městských veřejných aktivit např. formou pořádání farmářských trhů, koncertů apod.

2) Výstavní prostory za účelem prezentace paměťových příspěvkových organizací Ministerstva kultury (Národní galerie v Praze, Národní technické muzeum, Památník Národního písemnictví). Volné prostory umožní moderní interaktivní prezentaci bohatých sbírek uložených v současné době v depozitářích z důvodu nedostatku výstavních prostor v sídlech těchto institucí.

3) Vzdělávací a edukační centrum NPÚ a Ministerstva kultury. Národní památkový ústav naplňuje vzdělávací roli v oblasti kulturního dědictví, ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy připravuje řadu vzdělávacích programů.

NPÚ by převodem příslušnosti hospodařit vyřešil v části objektu též problematiku sídla územní památkové správy Praha. Současně by NPÚ pomohl řešit neutěšenou situaci Pražského filharmonického sboru, příspěvkové organizace Ministerstva kultury, který v současné době sídlí v pronajatých prostorách s vysokým nájem a náklady (1,999 mil. Kč/rok).

Budova Invalidovny v pražském Karlíně představuje skvost české barokní architektury. I když základní koncept byl vytvořen a schválen u císařského dvora ve Vídni, patří mezi nejvýznamnější stavby předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, provedené v jeho vrcholném tvůrčím období ve 30. letech 18. století. Stylově vhodným způsobem kombinuje vojensko-erární charakter stavby inspirovaný římskou antickou architekturou s monumentálním severním průčelím. Toto reprezentativní průčelí palácového typu představuje zajímavý a specificky český ohlas oficiálního „imperiálního“ stylu doby vlády císaře Karla VI. Habsburského. Jako možný zdroj inspirace pro pražskou Invalidovnu mohl sloužit kromě pařížské Invalidovny i komplex El Escorial v Madridu španělského krále Filipa II. Nespornou hodnotou celku je skutečnost, že se památka do dnešní doby dochovala v autentické podobě. Jedině severní křídlo bylo ve 20. století částečně upraveno pro účely archivu Národního technického muzea. To vše předurčuje budovu Invalidovny k prezentaci veřejnosti po vzoru konvolutu národních památek nejvyšší kvality ve správě NPÚ. Konverze pro nové alternativní užitné funkce areálu je dochovanými památkovými hodnotami výrazně limitována.

Zdroj: TZ NPÚ

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *