Objevné „pravdy“ pana K.: Pavouk má čtyři nohy! (reakce)

Bylo mi sděleno, že pan K. touží po kontaktu se mnou. Nevím, k čemu by to bylo dobré. Bude mu muset stačit toto:

Tímto odpovídám na mnou nevyprovokované a zbytečné útoky jakéhosi pana K. na mou osobu. Nezván, nevítán, neosloven, útočil a útočí na mě veřejně a opakovaně pan K. ve svých písemných cvičeních zveřejněných na stránkách HistorieBlogu. Proč? Čeho tím chce tento vlezlý a výrazně protičeský pan K. dosáhnout? Chce snad vést objektivní diskuzi o minulosti? Ne, ne. Chce se hádat. Smyslem života pana  K.  je totiž zřetelná snaha obhaj(l)ovat a  legitimizovat období, které v konečném důsledku skončilo totální porážkou nacistického Německa. Jsem sice prakticky abstinent ale, než bych se zabýval nahnědlými úvahami pana K., to si radši dám panáka. Nebudu zde ale zatěžovat možného nezaujatého  čtenáře pitváním všech jeho neomalených  drzostí, a to nejen na mou adresu.

Uvedu namátkou jen jeden příklad. V mém článku nazvaném „Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“, a který je dosud přístupný na stránkách jménem HistorieBlog, ani v žádném jiném svém článku netvrdím toto:

„.. že by se britská vláda nějakým způsobem zavazovala obnovit Československo v hranicích před rokem 1938! “,

nikde ani netvrdím toto:

„ a hlavně neprohlásila Mnichovskou smlouvu za neplatnou, natožpak od samého počátku!“,

což se pan K,  pokouší svým demagogicky oblíbeným způsobem vsugerovat případným čtenářům jako moje tvrzení.

V mém článku nazvaném „Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“, a který je, jak opakuji, dosud přístupný na stránkách jménem HistorieBlog, uvádím však v souvislosti s Velkou Británií a Mnichovskou dohodou, mimo jiné, něco odlišného a sice toto:

„Britské stanovisko k Mnichovské dohodě bylo a je i dnes takové: Německo mělo morální nárok na české pohraničí. Mnichovská dohoda byla řádně uzavřena a byla platná. Přestala platit, protože ji Německo dne 15. března 1939 porušilo.“

Jinde v tomto článku uvádím: „Britové se zpočátku stavěli k uznání neplatnosti vlažně. Po uznání československé exilové vlády 21. července 1940 britská vláda uvedla, že uznání neznamená žádný závazek ohledně budoucích československých hranic.

Dne 30. září 1940 britský premiér W. Churchill v rozhlasovém projevu prohlásil, že „Mnichovská dohoda je mrtvá, neboť byla zničena muži bez skrupulí, kteří kontrolují osud Německa“. 11. listopadu 1940 pak britské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že v otázce československých hranic není vázáno Mnichovem, nechce se však do skončení války přiklonit ani k jinému řešení. MNICHOVSKÁ DOHODA BYLA PODLE NĚJ PLATNĚ UZAVŘENA, její závaznost však zanikla 15. března 1939 v důsledku jejího zničení Hitlerem.

Zvrat v jednání byl ovlivněn událostmi v Protektorátu, kdy byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a také sovětským postojem, když ministr zahraničí SSSR Molotov 9. června 1942 potvrdil obnovu Československa v předmnichovských hranicích. Za zneplatnění mnichovské dohody se považuje prohlášení obsažené v dopise britského ministra zahraničních věcí Anthonyho Edena šéfovi československé diplomacie Janu Masarykovi z 5. srpna 1942. Přes britské prohlášení Mnichov dál ovlivňoval vzájemné vztahy. Potvrzuje to další průběh jednání o československých hranicích a o odsunu německé menšiny.“

Tolik z mého článku, v němž jsem některé pasáže  převzal a téměř doslovně citoval z jiných relevantních zdrojů, v kterých jsou uvedena fakta v souladu s historickou pravdou a s jejichž závěry souhlasím.

Například:

http://www.e-polis.cz/recenze-knih/213-ceskoslovenska-zahranicni-politika-1918-1938.html
http://www.e-polis.cz/mezinarodni-pravo/250-vznik-1-ceskoslovenske-republiky-a-princip-sebeurceni.html
http://www.e-polis.cz/mezinarodni-vztahy/64-vyznam-vysledku-konference-v-locarnu.html
http://www.cs-magazin.com/2007-02/view.php?article=articles/cs070238.htm
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=507/1921
CEP: Sborník 72/2008 “Mnichov 1938 – sedmdesát let poté”
http://www.fronta.cz/dotaz/zruseni-mnichovske-dohody
Pečenka, M. Luňák, P.: Encyklopedie moderní historie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Briand-Kelloggův_pakt
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mnichovská_dohoda
Kuklík, J., Čornej, P.: Dějepis pro gymnázia 4
http://www.ims.obscurus.net/mnichov.doc
Šrámek, P: Ve stínu Mnichova
a jiné.

Jen zdrogovaný nebo psychicky narušený jedinec a nebo… nebo pan K. (což čistě teoreticky, nemusí být v rozporu z předchozími dvěma, zde uvedenými možnostmi, ale bez odborného lékařského posudku to nelze tvrdit s jistotou), může z údajů v článku „Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“, týkajících se názoru Velké Británie na Mnichovskou dohodu, vyvodit závěr, že pan Fried tvrdí, že Velká Británie  … prohlásila Mnichovskou smlouvu za neplatnou od samého počátku!

Je to stejná pravda jako by z faktu, že pavouci (Araneae) mají čtyři páry nohou, což znamená, že mají celkem osm noh, někdo vyvodil závěr, že pavouci mají nohy čtyři.

Ano. Zjevené „objevné pravdy“ svérázného pana K. jsou na úrovni tvrzení, že pavouk má čtyři nohy. Podobu takto deformovaného pavouka, je možno neomylně nalézt téměř ve všech zveřejněných písemných projevech zmíněného patvůrce historické reality. Patologické příznaky tzv. pavoučího syndromu  (tj.   nezvratitelného přesvědčení pana K. o přirozené existenci  onoho bájného čtyřnohého pavouka). se však vyskytují i u jiných podobně zaměřených pisálků z rodu křižáků.

Ano,  může  být pravda, že pavouk má čtyři nohy, tedy takzvaná „pravda“, za předpokladu, že mu nějaký sadista předtím  přebytečné nohy utrhne, neboť právě tak má správný pavouk  (neboli „echte  Spinne“ v řeči našich „milých krajanů“) dle jeho představ vypadat. To je přesně ona činnost, kterou pan K. s pravdou provádí.

Ať tak, či onak. Mnichovská dohoda z roku 1938, je dávno mrtvá a její mrtvola a mrtVolky s ní spřízněných krys, tlí kdesi hluboko v zemi, ale ne v zemi české.

Mohl bych pokračovat dále, ale je to zbytečné a marné, podobně jako je zbytečnou a marnou snaha, přesvědčit fanatického zastánce placatosti Země o tom, že Země je ve skutečnosti kulatá.

Psal jsem tento článek s nechutí. Se stejnou nechutí, jakou většina lidí pociťuje v případě, že na veřejné komunikaci šlápne do produktu, který tam zanechal venčící se pes. I když, i to možná může někdo považovat za obohacující záležitost. Já ale, pokud vidím na veřejné komunikaci něco podobného, tak se tomu vyhnu. Ne ovšem proto, že bych se toho bál. Diskuze s takovým produktem je totiž zbytečná a pošetilá. Mluv na něj jak chceš, stále bude smrdět stejně.

Toto moje vyjádření se vztahuje i na možné budoucí osobní útoky pana K. na moji osobu a na které již pravděpodobně nebudu reagovat.

Á propós. Teď si jdu opláchnout boty.

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz