Úvaha: Kdo byl Sámo. Nový pohled

Při pátrání po tom, kdo byl Sámo, první známý vládce západních Slovanů, musíme jít od nás hodně na východ. Do doby existence Velikého Bulharska. V 7. století n.l. tam žil panovník jménem Kubrat. Kdy se narodil není známo, zemřel někdy mezi roky 641 a 668. Byl to prabulharský vládce (kagan), později i vládce ostatních kočovníků mezi Kubání a Azovským mořem.

Jeho jméno v překladu znamená doslova: vlk, z turkického „böri“. Za vlády Kubrata se Bulhaři zbavili nadvlády Avarů či západních Turků někdy v letech 623 – 636 (pravděpodobně 632/635). Tehdy se zformovala říše Prabulharů, známá jako Velké Bulharsko, Staré Velké Bulharsko neboli Onogurie. Poprvé je Kubratovo jméno zmíněno v byzantské kronice v souvislosti se vznikem státu Velké Bulharsko. Kubratovo sídlo Baltavar (Poltava), leželo v centru tohoto území.

Sámo

Kubrat měl pět synů. Jmenovali se Batbajan, Katrag, Asparuch, Kuber a Alcek. Kubrat měl také bratra a ten se jmenoval Sámo!
Tento kníže Sámo, který žil údajně v letech 593 až 653, kdy byl zavražděn, byl bratrem kagana Kubrata a byl také nazýván jménem Kij. Jinak byl též nazývaný jako Šambat, Šam Bat, Sambat Kij. Sámo vytvořil další prabulharský státní útvar nazvaný Černé Bulharsko (Duloba neboli země rodu Dulo/Doudlebů), se stejnojmenným hlavním městem. Posléze bylo centrum Duloby přesunuto do Sámem nově budovaného Kyjeva (Baštu), který se později stal hlavním městem Kyjevské Rusi.

Když Chazaři obsadili centrum Velkého Bulharska, uprchl jeden z Kubratových synů, jménem Asparuch před Chazary k svému strýci Sámovi do Černého Bulharska neboli do země Duloba. Zanedlouho byl však Sámo zavražděn. Údajně asi roku 653, ale možná, že to bylo později. “Dopis chazarského hakana Jusúfa” (Josef, 945 – 965) popisuje, jak Chazaři vyhnali Onogury které vedl Asparuch. Ten pak se svou hordou uprchl mimo dosah Chazarů, do západní části starobulharské říše ke svému strýci Sámovi (Šambat Kij). V této souvislosti je zajímavé, že náš známý král Slovanů, který v roce 623 porazil panonské Avary se také jmenoval Sámo.

Uvádí se, že Kubrat zemřel při střetu s Chazary, přičemž chán Kubrat umřel někdy mezi lety 641 a 668 (nejčastěji se uvádí 651 nebo 665) jako mocný a uctívaný vládce. Pokud by Asparuch (640-701) utíkal se svou hordou před Chazary, což se mohlo stát nejspíše po smrti jeho otce Kubrata, ke svému strýci Sámovi v roce 651, byl by teprve jedenáctiletý a v době údajné smrti starobulharského Sáma (653) by byl jen třináctiletý, což se zdá i na tehdejší dobu jako příliš nízký věk pro vůdce kmene. U „našeho“ Sáma se odhaduje datum jeho smrti na rok 658 nebo na rok 661. Po Sámově smrti Asparuch odtáhl k Dunaji a později, roku 679, vkročil na císařské území Byzance a roku 681 na Balkán. Arménský historiograf Mojžíš Kagankatvaci dává na vědomí „Asparhruk syn Xubraatův, který uprchl před Chazary pryč z Bulharských hor (Stavropolská vrchovina).“ K tomu je vhodné uvést, že Stavropolská vrchovina je na severní straně Kavkazu, tedy poměrně daleko od centra Velikého Bulharska na Ukrajině, a pokud tam Asparuch nad svou hordou vládl samostatně, muselo mu jistě být v době smrti jeho strýce Sáma více než třináct let. Z toho lze usuzovat, že Asparuchův strýc Sámo zemřel později než roku 653.

Jiný Kubratův syn – Alcek – se se svou skupinou Bulharů usídlil nejdříve v Panonii. Dle Fredegarovy kroniky tam tito Bulhaři byli součástí tamního Avarského kaganátu.

Fredegarova kronika nám o tom k roku 631 říká: „V tom roce zavládlo velké vzrušení v Panonii, království Avarů, zvaných Hunové, poněvadž se bojovalo o královládu. Šlo o to, kdo by se měl stát nástupcem, [zda] jeden z Avarů, [či] druhý z Bulharů. Sešlo se množství lidu a oba dva vzájemně zápolili. Nakonec Avaři Bulhary přemohli. Bulhaři [byli] přemoženi a devět tisíc mužů s ženami a dětmi bylo vypuzeno a uchýlilo se k Dagobertovi. Žádali, aby je přijal a ponechal v zemi franské. Dagobert přikázal Bavorům, aby je přijali k přezimování, a mezitím jednal s Franky, co s nimi počít dále. Když byli rozděleni po domech Bavorů na přezimování, rozkázal Dagobert na radu Franků Bavorům, aby ve svých domech v jedinou noc zabili každého Bulhara s ženami a dětmi. To bylo hned Bavory vykonáno. Nikdo z oněch Bulharů nezůstal, pouze Alciok se sedmi sty muži a s ženami a s dětmi se zachránili v marce Vinidů. Potom po mnoho let žil se svými u Valuka, vévody Vinidů.“

Tato genocida se stala v tom samém roce, co „náš” Sámo porazil Dagoberta u Wogastisburku. Zachránilo se pouze cca 700 Bulharů, kteří se usadili na území vévody Valuka v Karantánii, což v té době byla, jak se předpokládá, součást tzv. Sámovy říše. Po Sámově smrti přesídlili tito Bulhaři do severní Itálie k Langobardům, kde se udrželi cca do 8. století. O Alciokovi-Alzekovi se zmiňuje ještě Paulus Diakon, „Dějiny Langobardů“ V, kap. 29, který uvádí, že Alzek odešel kolem roku 663 po Sámově smrti od Vinidů k lagobardskému králi Grimoaldovi a byl se svými lidmi usídlen v Beneventsku. Vévodství Valukovo (Walluc, srovnej staroslověnské Vl?k?) se tradičně spojuje s Karantánií, která snad náležela k Sámovu království.

A nyní se vrátíme k „našemu“ známému Sámovi. Kronika tzv. Fredegara nám k roku 623 říká: „Čtyřicátého roku vlády Chlotarovy shromáždil člověk jménem Sámo, národností Frank z kraje Senonago, větší počet kupců a vypravil se obchodovat ke Slovanům, zvaným Vinidé. Slované se již počali bouřit proti Avarům zvaným Hunové a jejich králi – kaganovi. Vinidové byli již od dřívějška befulci Hunů, neboť když Hunové s vojskem válčili proti nějakému národu a stáli s celým svým vojskem před táborem, Vinidé bojovali: jestliže se schylovalo k vítězství, tu Hunové v touze zmocnit se kořisti vyráželi, jestliže však byli Vinidé přemáháni, opřeni o pomoc Hunů nabývali nových sil. Befulci byli Huny nazýváni proto, poněvadž v bitvě tvořili dvojitý šik, postupující před Huny.

Hunové přicházeli po jednotlivé roky přezimovat ke Slovanům, ženy Slovanů a jejich dcery si brali do lože. Kromě jiných útlaků platili Slované Hunům daně. Synové Hunů, kteří byli zplozeni s ženami a dcerami Vinidů, nechtěli nakonec snášet křivdy a útisk. Odmítajíce vládu Hunů – jak jsem shora připomněl – začali se bouřit.

Když Vinidé s vojskem zaútočili proti Hunům, obchodoval [u Vinidů] Sámo, o kterém jsem se zmínil výše. I vytáhl s nimi ve vojsku a tam prokázal [Vinidům] proti Hunům takovou užitečnost, že to bylo hodno podivu, [neboť] nesmírné množství [Hunů] bylo pobito mečem Vinidů. Vinidé, když viděli Sámovu užitečnost, zvolili ho králem nad sebou a šťastně u nich vládl třicet pět let. Za jeho panování svedli Vinidé mnoho bojů proti Hunům a jeho radou a schopností Vinidé vždy nad Huny zvítězili. Sámo měl dvanáct žen z pokolení Vinidů, z nichž měl dvacet dva synů a patnáct dcer.“

Kdy a kde se Sámo, označovaný jako král Vinidů, narodil, není známo, podle toho, že panoval od zvolení králem ještě 35 let, se usuzuje, že mohl zemřít roku 658, tj. 35 let od porážky Avarů nebo roku 661, pokud k Sámovu zvolení došlo za avarského tažení ke Konstantinopoli roku 626, kterého se Avaři zúčastnili se Slovany z dolního Podunají a Balkánu jako spojenci Íránu.

Ve Fredegarově kronice je Sámo označen za Franka, zatímco „Spis o obrácení Bavorů a Karantánců“, kap. 4, ho považoval za Slovana. Kraj Senonago se ztotožňuje se Sens nebo Soignies v nynější Francii. Jakého původu tedy mohl být Sámo? Byl to rodem Frank, Kelt, Slovan nebo … kdo? Předně je vhodné říci, že v době Sámově ve výše zmíněné oblasti keltští Senonové již nežili. Je také známo, že Senonové v Itálii založili město Senigallia, které existuje dodnes. V době Sámově patřila Senigallia k Byzanci. V sousedství ovšem žili germánští Langobardi a jejich vliv mohl dosahovat i do Senigallie a okolí. Langobardi ovšem nebyli Frankové, přesto mohl Sámo, pokud by byl Germán, teoreticky pocházet i odtamtud. Lze vyloučit, že tam, na území, které zde Byzantincům v 7. století ještě patřilo, Sámovi kupci občas obchodovali se svým zbožím (třeba i s otroky získanými ve slovanských zemích?)

Fredegar nepíše přímo, že Sámo byl kupec. Podle Fredegara „shromáždil člověk jménem Sámo, národností Frank z kraje Senonago, větší počet kupců a vypravil se obchodovat ke Slovanům“. Z toho je sice možno odvodit, že snad kupcem byl. Pravděpodobnější ale bude, že byl spíše organizátorem nebo vůdcem většího počtu nějakých kupců. S jakou komoditou tito kupci vedeni Sámem u Slovanů obchodovali, Fredegar neuvádí.
Mohl být Sámo Frank? Ve východní Germánii sice není kraj Senonský, zato tam ale na středním toku Labe žil dříve germánský kmen Semnonů. Nelze vyloučit, ale ani nijak doložit, že tam Sámo působil. Mohl tedy být Sámo Frank původem z germánského kmene Semnonů? Otázkou je, zda v 7. století Semnonové ještě existovali. Pokud by byl Frankem byl by již v 7. století zřejmě křesťanem. Pokud by byl opravdu Frankem a přitom současně kupcem, byla by to v dané době spíše rarita. Ani jeho jméno nezní germánsky.

Mohl být Sámo Slovanem, jak tvrdí „Spis o obrácení Bavorů a Karantánců“? Nelze to zcela vyloučit ale pokud porovnáme staré písemné zprávy ze západu Evropy o „našem“ Sámovi a písemné zprávy o starobulharském Sámovi z východu, pak lze tvrdit, že se zřejmě jedná o jednu a tutéž osobu, a to i přes určité neshody v letopočtech, které v souvislosti se Sámem, uvádějí staré letopisy. Pokud tomu tak bylo, pak je velmi pravděpodobné, že Sámo, král Vinidů, vládce Sámovy říše, či lépe Sámova územního svazu, byl turkický Bulhar a oblast, kterou ovládal, sahala za jeho života od karantánské (dnes rakouské) části Dunaje přes Moravu a dnešní jižní Polsko až po Kyjev, v délce přes 1000 kilometrů a možná ještě o něco dál, což nemusí být v rozporu s tvrzením, že starobulharský Sámo vládl v zemi Duloba. Tak rozsáhlou oblast nemohl Sámo, zejména v pozdějším věku, celou řídit sám. Proto mohl v zemi Duloba vládnout přímo a jinde mohl mít k dispozici nějaké oblastní, mu podřízené vládce, pomocí nichž tam vládl, jak lze usuzovat z doložené existence karantánského vévody Valuka, který mu údajně podléhal.

Současně můžeme v širším kontextu vnímat Sámovu vítěznou bitvu proti Avarům z roku 623 jako součást osvoboditelského boje převážné většiny starých turkických Bulharů proti avarské nadvládě,tedy zřejmě s výjimkou Alcekovy (Alciokovy) hordy, přičemž Sámo v boji proti Avarům, dovedně využil ve svůj prospěch i protiavarského povstání staroslovanského obyvatelstva, v místě, kde se zrovna při svých nomádských cestách nacházel.

Existuje více otázek v souvislosti s existencí Sáma. Položme si otázku hlavní. Proč se Sámo v naší oblasti v dané době vůbec objevil?

Cílem a hlavním důvodem toho, proč se Sámo objevil v naší oblasti, určitě nebyla Sámova touha osvobodit tamější Slovany od Avarů. Pokud vyjdeme z předpokladu, že byl Sámo bratrem bulharského chána, tedy členem vládnoucí dynastie turkických Bulharů jménem Dulo, pak nemusíme mít přiliš velkou fantazii, abychom Sáma a větší počet kupců, které dle Fredegara shromáždil, vnímali spíše jako starobulharského velmože s jeho doprovodnou družinou, než jako kupce. Sámo tedy s vysokou praděpodobností nebyl ani Frank, případně Kelt, ani skutečný kupec. Sámo, nebo chcete li Samo, byl nomád, příslušník vládnoucí starobulharské dynastie Dulo, která dokonce odvozovala svůj původ až od Attily a který byl jistě od mládí vychováván a připravován k boji. Jako takový určitě dobře znal válečnou taktiku Avarů a to bylo jedním z důvodů, proč je porážel.

Ale proč byl Sámo právě zde a ne někde na Ukrajině? To samozřejmě přesně s jistotou nikdo dnes neví. Jedním z možných vysvětlení může být toto: V začátcích své kariéry to asi neměl Samo, jako údajně mladší bratr kagana Kubrata, jednoduché.

V prostoru, který ovládal Kubrat se svými syny, nebylo zřejmě zprvu pro Sáma místo. Teprve mnohem později na základě svých činů získal Sámo uznání a respekt i u svého bratra. Tak už to občas mezi bratry bývá. Sámo tedy zprvu hledal své štěstí jinde, na západ od Velkého Bulharska. V té době, když cestoval mezi západními Slovany, neměl Sámo asi žádné své území, kde by vládl, ani svou hordu. Měl zřejmě jen svou družinu a touhu najít si své místo ve světě podle svých představ. Při těchto svých průzkumných cestách bylo asi pro něho vhodnější, aby cestoval nenápadně, inkognito, třeba jako kupec se skupinou dalších kupců, přičemž hledal vhodnou příležitost pro realizaci svých přání … a ta se naskytla.

Ale je to pouhá ničím nedoložená spekulace. Třeba Sámo k Vinidům původně přicestoval opravdu jen proto, aby jim prodával hrnce, náušnice a náhrdelníky. Kdo ví.

Po Sámově smrti se dříve jím ovládané rozsáhlé území rozpadlo na malé územní celky, ovládané pravděpodobně Sámovými potomky, z nichž vznikly velmi pozvolna, v průběhu cca 150 až 200 let, velké a známé státy starých Slovanů, Velkomoravská říše a stará Rus.

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz