Národní památkový ústav v rámci oslav vzniku republiky a připomínky 100 let od ukončení první světové války připravil výstavu Pomníky Velké války. Představí výběr pomníků a jejich osudů na území Čech, Moravy a Slezska, a to jak pomníky z prostředí českého, tak ty, které vznikaly na území osídleném především německy mluvícím obyvatelstvem. Zájemci si ji mohou prohlédnout v Krkonošském muzeu v Jilemnici od 9. do 25. listopadu.
Pomník Obětem 1. světové války v Domažlicích, foto: NPÚ
Výstavou Architektura ve službách první republiky v Praze vrcholí série regionálních výstav Národního památkového ústavu, probíhající v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Návštěvníkům nabídne stovku nejzajímavějších staveb z meziválečného období v deseti různých typech architektury.
Naše země v letošním roce slaví hned několik významných výročí. Jedním z nich je i výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy ze srpna roku 1968. Události z této doby se rozhodlo Národní muzeum připomenout dvěma novými výstavami v Národním památníku na Vítkově s názvem Neznámá hrdinka od rozhlasu a L. Bielik / Srpen 1968.
Jak vypadá barokní architektura, můžeme v Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava ALAMODE / ANEB / JAK UDĚLAT DOJEM. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů.
Pod pojmem tramping si asi každý představí něco trochu jiného. Výstava v Národopisném muzeu Národního muzea s názvem Století trampingu představuje návštěvníkům trampské hnutí z různých úhlů pohledu a poukazuje nejen na jeho historii a současnost, ale také na to, jak trampové ovlivnili podobu české populární kultury, umění a sportu.
Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě.
Výstava Mumie světa je skvělou atrakcí pro fanoušky historie a záhad. Velmi atraktivní téma je přitom zpracováno poctivě a citlivě, bez snahy o senzaci. Důraz je kladen na to, aby si návštěvník odnesl co nejvíce poznatků z nejrůznějších období lidských dějin a uvědomil si, že mumie, to není jen starověký Egypt a balzamovaná těla faraonů a kněží. Pokud se na hodinu až dvě (podle toho, jak pečlivě budete číst popisky exponátů nebo poslouchat audioprůvodce) ponoříte do světa mumií a budete pozorně vnímat exponáty i atmosféru, dozvíte se mnoho zajímavostí, o kterých jste před návštěvou výstavy neměli ani tušení.
Na Bratislavském hradě byla dne 26. dubna slavnostně otevřena unikátní výstava s názvem Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, kterou zahájili prezident Slovenské republiky Andrej Kiska a premiéři obou zemí Peter Pellegrini a Andrej Babiš. Na ploše o rozloze zhruba 1400 m² mapuje život Čechů i Slováků ve společném státě, ukazuje úspěchy a radostné momenty, ale též krize a těžké chvíle vzájemného soužití.
Jak vypadaly mapy v období renesance a jak se během staletí proměnila území různých zemí? To odhaluje výběr historických map z Lobkowiczké sbírky, který bude vystaven v Galerii Klementinum. Jedná se o sbírku hořínsko-mělnické větve rodu Lobkowiczů, kterou v roce 1928 odkoupil stát a nyní je uložena v oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Zpracování se mapy dočkaly až na počátku 50. let, ovšem po roce 1957 byla sbírka uzavřena a nového zpřístupnění a digitalizace se dočkala na přelomu 20. a 21. století.
Národní muzeum a Spolek sběratelů a přátel exlibris společně připravili v Národním památníku na Vítkově výstavu s názvem Ta kniha patří mně! Historie českého exlibris do roku 1945. Výstava návštěvníky seznamuje s bohatou historií českého exlibris, která sahá až do doby vlády Jiřího z Poděbrad (1420–1471). Úvodní část zachycuje historická exlibris pocházející z knihoven šlechticů, např. Petra Voka z Rožmberka či Kryštofa z Nostic, až k nově graficky pojatému exlibris od Josefa Mánesa z roku 1868. Hlavní část výstavy je věnována modernímu českému exlibris, jeho vzniku a rozvoji v souvislosti se sběratelstvím a principům jednotlivých grafických technik. Výstava bude ke zhlédnutí do 9. září 2018.
