Archiv štítku: Sovětský svaz

Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině

Jaké jiné oblasti než východní Evropě se může ve své novince věnovat Anne Applebaumová, historička a novinářka proslulá skvělou knihou o Gulagu, že? Rudý hladomor popisuje dění na Ukrajině mezi světovými válkami, jedná se zejména o roky 1931-1933, tedy období, kdy v Sovětském svazu (hlavně na Ukrajině) zemřely hlady miliony lidí. Anne Applebaumová tradičně využívá nejen oficiální zdroje a archivy, ale cituje také běžné Ukrajince a jejich vzpomínky na dobu, kdy zemi sužoval hlad a teror.

Anne Applebaumová: Rudý hladomor

Pokračování textu Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině

17. listopad 1939

K Sovětskému svazu se Češi po vzniku protektorátu 15. 3. 1939 doslova upnuli ve formě manifestovaného očekávání mocenského zákroku velkého slovanského bratra. „Němci ven – Stalin sem“, znělo na manifestacích v březnu 1939 v Jihlavě, podobně v květnu v Brně, kdy čeští obyvatelé brněnského předměstí Židenic dokonce vyhlíželi na místním nádraží 15. 7. 1939 s kyticemi v rukách příjezd vlaku se Stalinem a Benešem. V mnoha letácích byla Rudá armáda oslavována jako osvoboditelka. Naděje v SSSR byla spojována s tradiční obrozeneckou všeslovanskou ideologií, která obyvatelstvu splývala s pocity nedůvěry vůči Západu a k jeho demokratickému systému. Z druhé republiky je znám návrh generálů Rudolfa Medka a Bohuslava Ečera na vytvoření federace se SSSR, která by sloučila oba státy k politice zahraniční, tedy zajistila mezinárodně československý stát, ale nedotkla by se uspořádání vnitřního.

Pokračování textu 17. listopad 1939

Kniha: Obnova národů

Timothy Snyder je velmi známý a respektovaný americký historik a spisovatel. Některé jeho knihy jsou celosvětovými bestsellery a i u nás si čtenář na první dobrou vybaví spíš než novinku Obnova národů jeho dílo Krvavé země. Snyder je specialistou na dějiny východní Evropy a právě prostřednictvím Obnovy národů tuto svojí pověst vrchovatě naplňuje.

Timothy Snyder - Obnova národů

Pokračování textu Kniha: Obnova národů

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Přednáška: Kolektivizace v Sovětském svazu (8. 9. 2016 od 18:00)

Ve čtvrtek 8. září od 18:00 proběhne přednáška historika Libora Svobody Kolektivizace v Sovětském svazu. Bude se věnovat dějinám sovětského venkova od bolševického převratu v roce 1917 do poloviny 30. let – od doby tzv. válečného komunismu, poválečných hladomorů, období NEP až po kolektivizaci a všechny jevy, které ji doprovázely (masové represe, vystěhovávání, hladomor, popravy)…

Kde: Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7

Pozvánka přednáška Kolektivizace v Sovětském svazu

Zdroj: TZ ÚSTR

Paní Olgu Iofe prostě musím obdivovat

V úterý 23. srpna proběhla na půdě Knihovny Václava Havla beseda (pozvánku jste mohli najít tady) s ruskou disidentkou Olgou Iofe. Tato velmi zajímavá osobnost je další z řady odpůrců sovětského režimu, kteří přijali pozvání do Prahy a setkali se s veřejností při neformální otevřené besedě. Vloni jsem měl možnost poslouchat neméně zajímavého hosta, Michase Kukobaku.

Úvodem je třeba napsat, že tyto akce jsou absolutně perfektní a mně osobně pomáhají bojovat s předsudky, které vůči občanům Ruska nebo bývalého Sovětského svazu chovám. Je úžasné vidět člověka, který je skromný, chová vůči Čechům respekt, nechvástá se činy jakkoliv obdivuhodnými a moderátorka z něj musí všechno podstatné téměř páčit. Možná vám slovo disident může znít trochu jako nadávka, ale disidenti typu paní Iofe jsou zvláštní druh a nad jejich činy a morálním kreditem mnohdy zůstává rozum stát.

Olga Iofe v Knihovně Václava Havla

Pokračování textu Paní Olgu Iofe prostě musím obdivovat

Beseda s Olgou Iofe (23. 8. 2016 od 19:00)

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se v Praze představili například Ilja Rips, Aldis Cilinskis nebo Michas Kukobaka.

Pozvánka - Příběh Olgy Iofe

Pokračování textu Beseda s Olgou Iofe (23. 8. 2016 od 19:00)

Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech

Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.

Paměť a dějiny 1/2016

Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech

Komu patrí Krym?

V roku 1954 Nikita Chruščov odstúpil Krym, ktorý bol dovtedy súčasťou SFSR. Je veľmi zložité zhodnotiť, čo bol skutočný impulz, aby sa tak stalo. Prečo Chruščov, rok 1954. Ako vieme, v 50. rokoch kulminovala Studená vojna, ktorej mrazivý konflikt sa stupňoval už od roku 1945. V roku 1950 vypukla vojna v Kórei, trvajúca do roku 1953, ktorý bol prelomový nie len pre ukončenie spomínanej vojny, ale najmä pre smrť Josifa Stalina 5.3. 1953. To prinieslo mocenský boj o pozíciu najvyššieho vodcu ZSSR, teda generálneho tajomníka KSSZ, z ktorého víťazne vyšiel práve Nikita Chruščov. Jeho nástupom sa začalo obdobie destalinizácie, teda eliminácia kultu jeho nepochybne silnejšieho predchodcu. Ak si odmyslíme Stalinov represívny režim a sústredíme sa čisto na vodcovské schopnosti, Chruščov bol nepochybne slabší politik, predovšetkým v udržiavaní moci Sovietskeho zväzu na medzinárodnej scéne. Všetko prebiehalo na pozadí stále trvajúcej Studenej vojny. Uvoľňovanie režimu sa okamžite prejavilo na intenzite režimov celého Sovietskeho bloku. Štrajk robotníkov vo východnom Berlíne, „ voľnejší“ prístup Antonína Zápotockého k robotníkom a ich vstupu do JRD, rehabilitácia obetí stalinizmu. A práve s obeťami Stalina môže podľa niektorých zdrojov súvisieť samotné pripojenie Krymu. Chruščov si tak vraj chcel vykúpiť vinu spáchanú na Ukrajincoch v 30. a 40. rokoch, kedy Ukrajinu postihol umelo vyvolaný hladomor. Chruščov sa ako prvý tajomník KS Ukrajiny na represiách priamo podieľal. Pre získanie komplexného obrazu je však potrebné hľadať ďalšie dôvody, prečo sa tak stalo.

Pokračování textu Komu patrí Krym?

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz