Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete od 21. září tohoto roku až do dubna 2020.
Kolegové z lab.SNG (což je digitální platforma Slovenské národní galerie) mě upozornili na web http://senxskutocnost.sng.sk. Jde o projekt připravený k výstavě “Sen x skutočnosť Umenie & propaganda 1939 – 1945”. Výstava samotná v Bratislavě sice už skončila, ale web funguje dál a stojí za pozornost.
O co jde? Ve čtyřech kapitolách si můžete prostřednictvím fotek, videí, audia, textů a medailonků osobností projít kontroverzní období slovenských dějin. Ano, tušíte správně, jde o Slovenský stát. Máte-li chvilku času, pusťte se do studia, nechybí pracovní listy pro studenty a fanoušky historie.
Největší putovní výstava kosmonautiky na světě – Cosmos Discovery – měla svoji premiéru 12. září v Incheba Expo Bratislava. Slavnostní otevření výstavy si nenechal ujít plukovník Michal Fulier, člen posádky záložního letu Sojuz TM-29 od 20. 2. do 28. 2. 1999 na orbitální stanici MIR. Ten jako jediný Slovák spolu s prvním slovenským kosmonautem Ivanem Bellou absolvoval dvouletý výcvik pro kosmonauty.
Pokračování textu V Bratislavě byla otevřena výstava o objevování vesmíru Cosmos Discovery
Sedemdesiate a osemdesiate roky boli v znamení pokračujúceho záujmu podniku o svojich zamestnancov. Koncom 70-tych rokov a začiatkom 80- tych rokov sa viacerým rodinám zdvihla životná úroveň. Prejavilo sa to aj v populačnom raste. Považská Bystrica zaznamenala v tomto období najväčší prírastok obyvateľstva. V roku 1970 mala 14 529 obyvateľov , v roku 1980 zaznamenala už 30 444. Počet obyvateľov mesta sa teda za pomerne krátky čas zdvojnásobil. Následne sa vzrástol aj počet domov z 1213 na 1315. Kým v 70. rokoch tvorili väčšinu obydlí prízemné domčeky, v osemdesiatych rokoch prevažujú nové viacposchodové panelové domy.
Pokračování textu Považské strojárne a sociálny, kultúrny a športový vývoj v 70. – 80. rokoch
Unikáty tří největších českých muzeí hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic z Národního muzea, Věstonická venuše z Moravského zemského muzea a železné meteority z Opavy-Kylešovic ze Slezského zemského muzea opustily své depozitáře a za přísných bezpečnostních opatření cestovaly za hranice České republiky.
Všechny tři exponáty se staly součástí výstavy Unikáty českých a slovenských múzeí, kterou hostí Slovenské národní muzeum, a která navazuje na loňský mimořádný projekt Unikáty zemských muzeí, konaný postupně v Opavě, v Praze a v Brně.
Výstavu na Bratislavském hradě navíc obohatí další archeologický skvost – Zlatý náramek ze Zohoru z doby římské ze Slovenského národního muzea. Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout od 12. května do 14. června 2015. Poté se světově proslulé předměty, které jsou vystavovány zcela výjimečně, opět vrátí do svých depozitářů.
Kamenná hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic
Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic patří mezi ikony Národního muzea. Téměř 25 cm vysoká kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami, vytvořenými mimo oblasti klasických civilizací. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.
Věstonická venuše
Věstonická venuše, pouze 11,5 cm vysoká keramická soška nahé ženy ze sbírek Moravského zemského muzea, patří mezi nejvzácnější plastiky na světě. Nalezl ji tým známého archeologa Karla Absolona r. 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště, rozlomenou na dva díly. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.
Meteority z Opavy-Kylešovic
Železné meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích starého přibližně 18 tisíc let zapůjčilo ze svých sbírek Slezské zemské muzeum. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže.
Zlatý náramek z doby římské
Unikátní šperk pochází z knížecího hrobu patřícímu příslušníkovi germánské elity v Zohoru na západním Slovensku. Jedná se o místo, které se nacházelo těsně za římskou hranicí na jantarové stezce. Jde o jeden z vrcholných výrobků přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu.
Záštitu nad touto jedinečnou výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman a ministr kultury Slovenské republiky Marek Maďarič.
Zdroj: TZ NM