Nakladatelství Pavel Dobrovský – Beta překvapilo novým vydáním dvou próz Stefana Zweiga nazvaným Amerigo a Magalhães. Židovský intelektuál pocházející z Rakouska mě dlouho lákal. S jeho myšlenkami, reagujícími na světové dění v prvních desetiletích 20. století, jsem s setkával pravidelně v knihách, článcích a dokumentech. Když jsem dostal nabídku napsat recenzi, neváhal jsem ani chvíli. A to přesto, že jde o pro mě ne až tak klíčové téma zámořských objevů ze začátku 16.století. Udělal jsem dobře, jelikož Zweig kombinuje fakta z kronik se svojí představivostí tak přirozeně, že z textu jeho obdivuhodný intelekt a vědomostní zázemí přímo prýští.
Archiv štítku: recenze
Kniha: Babické vraždy 1951
Říkají vám něco jména Antonín Plichta, Ladislav Malý, Antonín Mityska nebo Václav Drbola? Ne? Přesto jejich osud budete do jisté míry znát, i když značně překroucený díky dvěma dílům seriálu 30 případů majora Zemana. Odhlédněme od komunistické propagandy, co se dělo v Babicích se totiž můžeme dočíst v naučné literatuře, konkrétně v knize Babické vraždy 1951 autora Michala Stehlíka.
Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj
Obálka posledního čísla ročníku 2018 revue Paměť a dějiny napovídá, že tématem většiny textů je protikomunistický odboj. Nepřestává mě udivovat, kolik ilegálních skupin na přelomu 40. a 50. let minulého století existovalo a co všechno odbojáři plánovali a prováděli. Tito lidé nebyli nečinné oběti režimu, ale naopak aktivně vystupovali, mnohdy se zbraní v ruce.
Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině
Jaké jiné oblasti než východní Evropě se může ve své novince věnovat Anne Applebaumová, historička a novinářka proslulá skvělou knihou o Gulagu, že? Rudý hladomor popisuje dění na Ukrajině mezi světovými válkami, jedná se zejména o roky 1931-1933, tedy období, kdy v Sovětském svazu (hlavně na Ukrajině) zemřely hlady miliony lidí. Anne Applebaumová tradičně využívá nejen oficiální zdroje a archivy, ale cituje také běžné Ukrajince a jejich vzpomínky na dobu, kdy zemi sužoval hlad a teror.
Pokračování textu Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině
Kniha: 100 let pádů republiky
Martin Herzán (profil na Wikipedii) si k vydání své knihy 100 let pádů republiky vybral velmi příhodný čas. Výročí vzniku Československa se nám z médií a knih samozřejmě připomíná velmi masivně a někdy si řídím, kdy na mě z ledničky vyskočí někdo v převleku Masaryka a začne mi odříkávat idealizovaný příběh prvního československého prezidenta. Autor knihy 100 let pádů republiky k výročí přistoupil trochu jinak a rozhodl se rozbořit některé z často opakovaných mýtů.
Kniha: Eichmann v Jeruzaleme
Hannah Arendtová byla židovskou filozofkou a za pozornost stojí jistě celé její dílo, ovšem příznivce historie druhé světové války a zejména ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc o holokaustu, by měla nejvíc zaujmout kniha Eichmann v Jeruzaleme. Nejde ani tak o reportáž ze soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, probíhajícím počátkem šedesátých let minulého století, jako o velmi komplexní pohled na mašinérii vyvražďování Židů během druhé světové války.
Paměť a dějiny 3/2018: Výklad Gulagu v současném Rusku, Žytomyrská poprava a Vorkuta
Hlavním tématem letošního třetího čísla revue Paměť a dějiny je Rusko. Hned v úvodním textu se Tomáš Sniegoň věnuje tomu, jak současní Rusové vnímají období stalinského teroru a dobu gulagů. Popisuje, jak onu dobu vykládají oficiální místa, kde a jak jsou připomínány miliony obětí režimu. Ze studie plyne, že současný ruský stát stále postrádá nějakou oficiální a jednotnou politiku připomínání zločinů páchaných za komunistické éry. Kritický pohled se stále příliš nenosí, a to přesto, že prezident Putin prý nedávno podpořil vybudování nového památníku obětem stalinské éry v Moskvě.
Kniha: Obnova národů
Timothy Snyder je velmi známý a respektovaný americký historik a spisovatel. Některé jeho knihy jsou celosvětovými bestsellery a i u nás si čtenář na první dobrou vybaví spíš než novinku Obnova národů jeho dílo Krvavé země. Snyder je specialistou na dějiny východní Evropy a právě prostřednictvím Obnovy národů tuto svojí pověst vrchovatě naplňuje.
Pokračování textu Kniha: Obnova národů
Kniha: 1968 Kořeny tragédie
Vladimír Čermák ve své knize 1968 Kořeny tragédie shrnul dění okolo Pražského jara a pouze krátce a chronologicky v jedné z kapitol. Mnohem zajímavější částí jsou jeho analýzy situace prostřednictvím pamětí důležitých osobností historie a celosvětových politických událostí. Název Kořeny tragédie byl vybrán perfektně, autor skutečně jde ke kořenům, sleduje souvislosti a hlavně se věnuje tomu, jak byly události tehdy a i později oficiálně vysvětlovány lidem. Popisuje takzvané “psychologické operace”, tedy ovlivňování lidí a jejich mínění.
Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu
Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.