Archiv štítku: protektorát

Paměť a dějiny 2/2017: Umění v Ravensbrücku, Štít národa a ilegální Oddíl Blesk

Druhé letošní číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny mi tentokrát dorazilo do poštovní schránky nečekaně a o to větší radost jsem z něj měl. Vzal jsem si ho totiž na dovolenou a za pár hodin bylo kompletně přečtené. Texty věnující se totalitním režimům se jako obvykle věnovaly nacismu a komunismu tak půl napůl.

Paměť a dějiny 2/2017

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2017: Umění v Ravensbrücku, Štít národa a ilegální Oddíl Blesk

Poznámky k filmu Anthropoid

Konečně se mi poštěstilo vidět film Anthropoid. Těšil jsem se a i přes poměrně kritické ohlasy těch, kteří ho viděli dřív, jsem se nemohl dočkat. Věděl jsem, že jde o snímek plný historických chyb a nepřesností, proto jsem nečekal věrný popis událostí, tak jak se podle archivů opravdu staly. Tento text není recenzí, spíš jenom krátkým souhrnem poznámek a myšlenek, které mě po shlédnutí filmu proběhly hlavou. A ano, jde o text kritický a do určité míry rozzlobený.

Anthropoid

Pokračování textu Poznámky k filmu Anthropoid

Přednáška: Pro nás pracuje celá Evropa (24. 11. 2016 od 17:00)

„Pro nás pracuje celá Evropa“. Dokumentace nacistické nucené práce ve fotoarchivu Sudetenländische Treibstoffwerke AG

Mostecký region měl za druhé světové války nejvyšší počet nuceně nasazených na území dnešní ČR. Aby německá armáda nebyla závislá na dovozu ropy, začalo se v roce 1939 v Záluží, mezi Mostem a Litvínovem, se stavbou obří chemické továrny na výrobu syntetického benzínu zkapalňováním hnědého uhlí. Stavba chemické továrny v Záluží u Mostu od začátku trpěla nedostatkem pracovních sil: část českého obyvatelstva po připojení Sudet k Říši byla vyhnána nebo uprchla a na práci museli být nabíráni nuceně nasazení pracovníci z ciziny. V květnu 1942 pracovalo na stavbě přes 30 000 lidí přibližně ze 30 zemí. Mezi nimi bylo 7000 válečných zajatců, 6000 civilistů ze zahraničí a přes 6000 Čechů, kteří pocházeli většinou z přilehlých oblastí Protektorátu. Podnik tak musel zaměstnávat tlumočníky, kteří řešili jazykové problémy na stavbě i v táborech.

Pozvánka: pracuje pro nás celá Evropa

  • Termín konání: 24. listopadu 2016 od 17 hodin
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
  • Přednášející: Alfons Adam, Ph.D.

Zdroj: TZ ÚSTR

Gabčík, Kubiš, Valčík, Opálka, Bublík, Hrubý, Švarc…

Jména uvedená v titulku byste měli znát. Tedy alespoň některá. Jde o parašutisty, kteří 18. června 1942 podlehli přesile ve svém posledním boji v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje. Gabčík s Kubišem jsou ti, kdo 27. května 1942 smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ostatní, méně známí výsadkáři, byli na území Protektorátu vysazeni v rámci ostatních misí, měli podporovat odboj, předávat zprávy exilové vládě v Londýně a vůbec ukazovat, že se Češi nesmířili s okupací Německem.

Krypta v kostele svatých Cyrila a Metoděje

Pokračování textu Gabčík, Kubiš, Valčík, Opálka, Bublík, Hrubý, Švarc…

Seminář: Pracovně výchovné tábory v Protektorátu Čechy a Morava (2. 6. 2016 od 17:00)

Ve čtvrtek 2. června se od 17 hodin v Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3) uskuteční přednáška historika Stanislava Kokošky nazvaná Pracovně výchovné tábory v Protektorátu Čechy a Morava.

Důležitou součást nacistického systému nucené práce představovaly pracovně výchovné tábory. V Protektorátu Čechy a Morava byly zřízeny na základě vládního nařízení č. 404 ze 7. prosince 1942 o zajištění stability mezd a platů a pracovní morálky.

Tábory podléhaly generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie a sloužily k potrestání lidí, kteří uprchli z nuceného nasazení v Říši nebo odmítali přesčasovou práci, neplnili stanovené normy a dopouštěli se neomluvených absencí.

Zdroj: TZ ÚSTR

Kniha: Svědek z cely smrti

Stanislav Motl je známý hlavně díky svým skvělým televizním reportážím a asi nebudu sám, kdo ho počítá mezi takzvané „lovce nacistů“. Rozhodl jsem se, že si ho proklepnu i jako spisovatele, respektive autora literatury faktu. Moje volba padla na dílo Svědek z cely smrti, protože při bližším zkoumání anotací všech Motlových knih mi přišlo tematicky nejvíce zajímavé.

Stanislav Motl - Svědek z cely smrti

Pokračování textu Kniha: Svědek z cely smrti

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Udání, které místo na Gestapu skončilo u obviněných

Za války stačilo málo, aby vás někdo udal gestapu za obyčejné malichernosti, většinou z pomsty nebo závisti. Toto udání napsala kolaborantka Františka Cibulková ze Zlaté Koruny. Odeslala jej přes místní četnickou stanici, kde se naštěstí dostalo do rukou vrchnímu strážmistrovi Karlu Mackovi, který udání zaslal místo gestapu udané rodině a jeho připsaná poznámka nepotřebuje komentář.

Udání gestapu

Zdroj: facebook.com

Setkání: Silver A v paměti tří generací ( 8. 1. 2016 od 15.30, Pardubice)

Památník Lidice, ČSBS, ČsOL a Ing. Jana Bobošíková za podpory Pardubického kraje si Vás dovolují srdečně pozvat na 8. slavnostní setkání věnované výsadku Silver A, pardubickému odboji a tragédii v Ležákách pod názvem Silver A v paměti tří generací konané pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana.

Pokračování textu Setkání: Silver A v paměti tří generací ( 8. 1. 2016 od 15.30, Pardubice)

Dokument: Poslední dopis Josefa Mašína

Na výstavě V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren jsou důležitou součástí expozice artefakty související s osobnostni protektorátního odboje. Vystaven je i moták s posledním dopisem Josefa Mašína (jednoho ze Tří králů) se vzkazem dětem, sepsaný a uschovaný v cele před popravou v roce 1942.

Drahé moje děti!

posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka platí jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste ještě dosud malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte.

Bojoval jsem za Vaší drahou vlast a národ proti odvěkým naším nepřátelům – Němcům, kteří naší vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí.

….

Chlapci, mám ještě jedno přání. Jeden z Vás se ujme rodného statku. Ovšem, není to žádná podmínka. Nebudete-li mít chuti, nemusíte. Tím končím, mé nejdražší děti! Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni.

Váš milující otec. Vlasti zdar!

Zdroj: http://www.totalita.cz/odbsk/odbsk_masin.php

Chcete vidět umělé oko K. H. Franka a další protektorátní artefakty?

Když jsem zde nedávno upozorňoval na novu výstavu V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren, probíhající v prostorách žižkovského Armádního muzea, věděl jsem, že se na ní musím co nejdřív zajít podívat. Podařilo se mi to poměrně brzy, zde je tedy pár fotek a poznámek z mojí návštěvy expozice.

Měl jsem štěstí, protože tu hodinu, kterou jsem na výstavě byl, se nedostavila žádná školní výprava, takže jsem si expozici prošel sám, bez jakéhokoliv vyrušování. Kromě pracovníků muzea jsem nepotkal živou duši.

Výstava představuje jak „běžný“ život v Protektorátu – tedy oblékání, potravinové lístky, zábavu mládeže a tak dále, tak i prostředí odboje a příběhy hrdinů, kteří byli vězněni a popraveni.

Vyhláška o zřízení Protektorátu

Nejznámějšími ze sedmi představovaných uvězněných jsou Josef Mašín a gen. Alois Eliáš. V jejich celách je připomínají cenné památky (Mašínův moták se s posledním vzkazem rodině a generálova vycházková hůl) a audionahrávky. I příběhy dalších vězněných, například „západního“ parašutisty a dívky, která s rodinou pomáhala atentátníkům z operace Anthropoid, stojí za pozornost.

V každé místnosti je vždy průvodní tabule s popiskem na vybrané téma. Je možné číst si o protektorátní mládeži nebo o nacistech, kteří stáli za represemi proti českému národu. Exemplární popravy a represivní aparát jsou popsány detailně, zajímavým údajem je minimálně 8 000 českých občanů popravených za protektorátních dob. Jsou zde zmíněny příběhy odbojářů, například Jana Smudka. Ten krátce po obsazení ČSR na Kladně zabil něměckého četníka a pak se složitě dostával do československé zahraniční armády.

Probírána je i zbrojní výroba v Protektorátu, ukázán je motor pro německá letadla Bückler vyráběný ve Zlíně. Další artefakty demonstrují bombardování Protektorátu spojeneckými letadly, zajímavý je kryt kabiny americké stíhačky Mustang nebo padák jednoho ze sestřelených amerických pilotů – konkrétně šlo o hloubkaře, který koncem války útočil na kbelské letiště.

Kryt kabiny americké stíhačky Mustang

Nechybějí informace o Českém národním povstání (první akce probíhaly už 1. května v Přerově, místní si mylně mysleli, že Německo po Hitlerově sebevraždě kapitulovalo) a Pražském povstání, kterému je věnováno hodně prostoru. Návštěvníci mohou vidět několik autentických upravovaných zbraní používaných povstalci, helmy, osobní věci.

Jak je zmíněno v titulku, jedna z vitrín je věnována K. H. Frankovi. je možné vidět jeho pas z roku 1944, uniformu, ve které byl po válce popraven nebo jeho oční protézu.

Oční protéza K. H. Franka

Artefakty doplnují stručné a výstižné titulky a mnoho dobových, často méně známých fotografií. Ta hodina, kterou na výstavě strávíte, není ztraceným časem. Návštěvník se dozví mnoho zajímavostí a uvidí věci, které jsou jindy v soukromých sbírkách nebo v Severočeském muzeu v Liberci. A i tato výstava, stejně jako všechny ostatní pořádané v Armádním muzeu, je zdarma.