Případ Leopolda Hilsnera jako ilustrace doby, antisemitismu a stereotypů. Přednáška představí dobový kontext s přesahem do 20. století. Jak vznikají, živí se a fungují mediální stereotypy? Věnovat se bude také problému a nebezpečí nacionalismu. Kde jsou hranice nacionalismu a vlastenectví? Zaměří se i na schémata ovlivňování veřejného prostoru. Přednáška je pořádána v rámci doprovodného programu k výstavě Fenomén Masaryk a doprovodné výstavy Hilsneriáda. Masaryk jako disident uvnitř davu.
Moderní medicína se zlepšuje každým dnem, přináší nové léčebné metody, účinnější léky a v neposlední řadě i propracovanější protetiku. Jsme však opravdu o tolik chytřejší než naši předkové a jsou skutečně všechny moderní vynálezy novinkami?
Jaké poklady ukrývá antická sbírka Národního muzea? To posluchačům odhalí Helena Svobodová. Cyklus přednášek antické vzdělanosti představí vybrané antické sbírky světového významu a prostřednictvím jejich exponátů posluchače seznámí s dějinami antického světa, s vývojem antického umění i samotné klasické archeologie a sběratelství antických památek.
Ve čtvrtek 12. ledna od 17 hodin můžete navštívit ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3, přednášku historika Matěje Bílého Československo a Varšavská smlouva.
České veřejnosti se v souvislosti s organizací Varšavské smlouvy vybavuje především potlačení pražského jara armádami pěti členských států paktu v srpnu 1968, případně mediálně atraktivní témata, například dislokace sovětských jaderných střel na území členských států aliance či z kontextu studené války často vytrhnuté plány na vojenskou ofenzívu do západní Evropy. Poměr Československa vůči Varšavské smlouvě byl přitom výrazně komplexnější a dynamičtější. Uvedená aliance nezasahovala pouze do vývoje studené války – byla nepochybně důležitou součástí mocenské reality tehdejší sovětské zájmové sféry v Evropě. Jejím prostřednictvím mnohdy docházelo k ovlivňování významných procesů odehrávajících se v tzv. východním bloku. Přednáška Matěje Bílého proto osvětlí základní trendy, které mezi lety 1955-1991 formovaly československé postoje vůči politickým a vojenským strukturám Moskvou ovládané aliance.
„Pro nás pracuje celá Evropa“. Dokumentace nacistické nucené práce ve fotoarchivu Sudetenländische Treibstoffwerke AG
Mostecký region měl za druhé světové války nejvyšší počet nuceně nasazených na území dnešní ČR. Aby německá armáda nebyla závislá na dovozu ropy, začalo se v roce 1939 v Záluží, mezi Mostem a Litvínovem, se stavbou obří chemické továrny na výrobu syntetického benzínu zkapalňováním hnědého uhlí. Stavba chemické továrny v Záluží u Mostu od začátku trpěla nedostatkem pracovních sil: část českého obyvatelstva po připojení Sudet k Říši byla vyhnána nebo uprchla a na práci museli být nabíráni nuceně nasazení pracovníci z ciziny. V květnu 1942 pracovalo na stavbě přes 30 000 lidí přibližně ze 30 zemí. Mezi nimi bylo 7000 válečných zajatců, 6000 civilistů ze zahraničí a přes 6000 Čechů, kteří pocházeli většinou z přilehlých oblastí Protektorátu. Podnik tak musel zaměstnávat tlumočníky, kteří řešili jazykové problémy na stavbě i v táborech.
Termín konání: 24. listopadu 2016 od 17 hodin
Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
Ve čtvrtek 8. září od 18:00 proběhne přednáška historika Libora Svobody Kolektivizace v Sovětském svazu. Bude se věnovat dějinám sovětského venkova od bolševického převratu v roce 1917 do poloviny 30. let – od doby tzv. válečného komunismu, poválečných hladomorů, období NEP až po kolektivizaci a všechny jevy, které ji doprovázely (masové represe, vystěhovávání, hladomor, popravy)…
Kde: Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7
Ve čtvrtek 2. června se od 17 hodin v Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3) uskuteční přednáška historika Stanislava Kokošky nazvaná Pracovně výchovné tábory v Protektorátu Čechy a Morava.
Důležitou součást nacistického systému nucené práce představovaly pracovně výchovné tábory. V Protektorátu Čechy a Morava byly zřízeny na základě vládního nařízení č. 404 ze 7. prosince 1942 o zajištění stability mezd a platů a pracovní morálky.
Tábory podléhaly generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie a sloužily k potrestání lidí, kteří uprchli z nuceného nasazení v Říši nebo odmítali přesčasovou práci, neplnili stanovené normy a dopouštěli se neomluvených absencí.
Knihovna Národního muzea a Matice česká, sekce Společnosti Národního muzea připravily jarní přednáškový cyklus s názvem Karel IV. a ženy v jeho přízni.
Ve čtvrtek 11. února od 17 hodin, pořádá Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 seminář Jediný výstřel únorového puče II. Aktuální výsledky výzkumu studentských nepokojů v letech 1945–1948. Pokračování stejnojmenného semináře z února 2014 se tentokrát zaměří na širší problematiku studentských protikomunistických vystoupení v období 1945–1948. Seminář připomene studentskou demonstraci 11. prosince 1945 v Praze, střetnutí vysokoškolských studentů a dělníků Zbrojovky 6. února 1946 v Brně a samozřejmě i průběh únorového puče a studentského odporu dne 25. února 1948.
