Archiv štítku: Paměť a dějiny

Paměť a dějiny 1/2017: Konfiskace majetku, česká šlechta a akce „Pavouk“

První letošní číslo revue Paměť a dějiny přináší velmi zajímavé texty nejen o majetkových změnách během a po druhé světové válce. Některé z nich se týkají šlechty v tomto nelehkém období, příjemným a zajímavým osvěžením je rozhovor Zdeňka Hazdry s Františkem Kinským.

Paměť a dějiny 1/2017

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2017: Konfiskace majetku, česká šlechta a akce „Pavouk“

Paměť a dějiny 4/2016: Charta 77 z mnoha pohledů, Magor ve vězení a hospodářské delikty

V posledním čísle revue Paměť a dějiny toho z pochopitelného důvodu kulatého výročí vzniku Charty 77 najdeme nejvíce právě k této tématice. I po čtyřiceti letech toho mají badatelé hodně na práci…

Paměť a dějiny 4/2016

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2016: Charta 77 z mnoha pohledů, Magor ve vězení a hospodářské delikty

Paměť a dějiny 3/2016: Boža Modrý, komunistické procesy se šmelináři a příběh oběti únorového převratu

V aktuálním čísle revue Paměť a dějiny najdete hned na prvních stránkách text Romana Johna nazvaný „Tenhle zápas nemohl vyhrát“. Jde o připomenutí nedožitých stých narozenin hokejového brankáře Bohumila Modrého. Populární sportovec byl hvězdou třicátých a čtyřicátých let minulého století a v jeho životopise se autor samozřejmě zabýval hlavně pozdějším obdobím, kdy se Boža Modrý dostal do spárů komunistů a skončil ve vezení, které mu nakonec zničilo zdraví a zavinilo jeho předčasný odchod.

Paměť a dějiny 3_2016

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2016: Boža Modrý, komunistické procesy se šmelináři a příběh oběti únorového převratu

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Paměť a dějiny 2/2016: Co se opravdu dělo v kryptě, Češi jako dozorci holokaustu a kdo byl vlastně Nižňanský

Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny má všeříkající motto – Válka skončila, násilí pokračuje. Většina článků se věnuje událostem odehrávajícím se během druhé světové války, některé z nich mají samozřejmě přesah téměř až do současnosti. Neznámé příběhy známých lidí, případně neznámé příběhy neznámých lidí, jsou hlavní náplní opět velmi zajímavého čísla.

Paměť a dějiny 2/2016

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2016: Co se opravdu dělo v kryptě, Češi jako dozorci holokaustu a kdo byl vlastně Nižňanský

Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech

Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.

Paměť a dějiny 1/2016

Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech

Paměť a dějiny 4/2015: O spolupráci s StB, analýza personálního složení odboru pro boj s vnitřním nepřítelem

Poslední loňské číslo čtvrtletníku Paměť a dějiny se skoro monotematicky zabývá spoluprací s tajnou předlistopadovou policií, se Státní bezpečností. Prověření autoři se věnují dodnes palčivému tématu velmi pečlivě a přečtení klíčových materiálů z tohoto čísla zájemcům poskytne zajímavý přehled dějí a reálií z let 1945 – 1989.

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2015: O spolupráci s StB, analýza personálního složení odboru pro boj s vnitřním nepřítelem

Paměť a dějiny 3/2015: O cestování na západ a výjezdních doložkách, korespondence rodin Palacha a Zajíce

Třetí letošní vydání revue Paměť a dějiny je stejně jako všechna předchozí čísla nabitá skvělými studiemi, tentokrát na téma trochu současnější historie.

Paměť a dějiny 3/2015

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2015: O cestování na západ a výjezdních doložkách, korespondence rodin Palacha a Zajíce

Ctirad Mašín by oslavil 85 let

Na facebookovém profilu časopisu Paměť a dějiny je připomenuto 85. výročí narození Ctirada Mašína. Narodil se 11. srpna 1930 v Olomouci jako prvorozený syn Josefa a Zdeny Mašínových. O jednadvacet let později se společně se svým bratrem Josefem a dalšími přáteli postavil na odpor totalitnímu režimu. Zemřel v Clevelandu 13. srpna 2011.

Ctirad Mašín ve vojenském
Ctirad Mašín ve vojenském

Dospívání chlapců Mašínových a jejich motivaci pro vystoupení proti komunistickému režimu popsali Petr Blažek a Jaroslav Čvančara v článku, který vyšel v časopise Paměť a dějiny (č. 3/2013). Dostupný je také v elektronické formě (pdf) na webové stránce ÚSTR.

Paměť a dějiny 2/2015: Sovětizace střední Evropy, neznámá fakta o Josefu Gabčíkovi a příběhy bojovníků proti totalitě

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je jako vždy plné zajímavých článků a studií. Ústředním tématem je konec druhé světové války a sovětizace střední Evropy ve stejnojmenné studii Václava Vebera. Autor popisuje přípravy na poválečné ovládnutí východní Evropy a následující dění v Polsku, Maďarsku a krátce i v Českolovensku, Německu a Rakousku. Jde zejména o kroky, kterými Sověti pomáhali svým zpřáteleným komunistickým stranám. Doposud neznámou mi byla poválečná situace v Polsku, kde asi 100 000 lidí (partyzánů a bývalých bojovníků Zemské armády (Armia Krajowa)) povstalo se zbraní v ruce proti novému komunistickému režimu, podporovanému a zřízenému Sověty. Proti povstalcům kromě jiných stálo i 300 000 vojáků Rudé armády, 200 000 polských vojáků a příslušníci politické policie. Příslušníci domácího odporu byli popravováni a deportováni na Sibiř.

Paměť a dějiny 2/2015

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2015: Sovětizace střední Evropy, neznámá fakta o Josefu Gabčíkovi a příběhy bojovníků proti totalitě