Archiv štítku: Paměť a dějiny

Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny je celkem pochopitelně z velké části věnováno třicetiletému výročí pádu komunismu v Československu. V ústředním textu, nazvaném Jiná revoluce, se Adéla Gjuričová zaměřila na to, co se těsně po 17. listopadu 1989 odehrávalo v tehdejších státních institucích, tedy na ÚV KSČ, ve Federálním shromáždění atd. To, co se dělo na ulicích a na vysokých školách je poměrně notoricky známé, vývoj uvnitř strany nikoliv. V tomto textu jsem poprvé narazil na osobnost Antona Blažeje, mluvčího vzbouřených komunistů, který během schůze 29. listopadu vystoupil se zásadním a vůči straně kritickým projevem.

Paměť a dějiny 3/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Paměť a dějiny 2/2019: Věra Sosnarová, Herbert Lom a emigrace přes Jugoslávii

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny čtenářům překládá prázdninové téma o Jugoslávii jako tranzitní zemi pro československé emigranty, a to hned ve dvou textech. Ondřej Vojtěchovský a Jan Pelikán se ve svém článku zabývají normalizací a vztahy Československa a Jugoslávie, ze kterých plynuly možnosti pro emigraci československých turistů z Jugoslávie do Itálie. Autoři pečlivě vysvětlují pojmy a reálie, které společně se statistikami pomohou čtenářům utvořit ucelený obrázek o problematice. Igor Tchoukarine potom ve svém textu píše o turistice v Jugoslávii a o tom, za jakých podmínek se tam našinec mohl dostat.

Paměť a dějiny 2/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2019: Věra Sosnarová, Herbert Lom a emigrace přes Jugoslávii

Paměť a dějiny 1/2019: Jaroš, Batlička a českoslovenští vojáci v Polsku

Letošní první číslo revue Paměť a dějiny přináší zajímavý mix témat a dokumentů, příznivci historie si opět přijdou na své. I když na obálce je motorizovaný pluk SS projíždějící po Václavském náměstí (datovaný na 4. října 1939), texty většinou nejsou věnované březnové okupaci, ale častěji tomu, co jí následovalo.

Paměť a dějiny 1/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2019: Jaroš, Batlička a českoslovenští vojáci v Polsku

Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Obálka posledního čísla ročníku 2018 revue Paměť a dějiny napovídá, že tématem většiny textů je protikomunistický odboj. Nepřestává mě udivovat, kolik ilegálních skupin na přelomu 40. a 50. let minulého století existovalo a co všechno odbojáři plánovali a prováděli. Tito lidé nebyli nečinné oběti režimu, ale naopak aktivně vystupovali, mnohdy se zbraní v ruce.

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Paměť a dějiny 3/2018: Výklad Gulagu v současném Rusku, Žytomyrská poprava a Vorkuta

Hlavním tématem letošního třetího čísla revue Paměť a dějiny je Rusko. Hned v úvodním textu se Tomáš Sniegoň věnuje tomu, jak současní Rusové vnímají období stalinského teroru a dobu gulagů. Popisuje, jak onu dobu vykládají oficiální místa, kde a jak jsou připomínány miliony obětí režimu. Ze studie plyne, že současný ruský stát stále postrádá nějakou oficiální a jednotnou politiku připomínání zločinů páchaných za komunistické éry. Kritický pohled se stále příliš nenosí, a to přesto, že prezident Putin prý nedávno podpořil vybudování nového památníku obětem stalinské éry v Moskvě.

Paměť a dějiny 3/2018

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2018: Výklad Gulagu v současném Rusku, Žytomyrská poprava a Vorkuta

Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.

Paměť a dějiny 2/2018

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Paměť a dějiny 4/2017: Helmut Kohl v předrevolučním Československu, Lidové milice v únoru 1948 a osud Gustava Bubníka

Poslední číslo roku 2017 revue Paměť a dějiny je z pochopitelných důvodů z velké části věnováno událostem roku 1948. Hned první text se tomuto vymezení výrazně vymyká, ale věnuje se dalšímu, asi mnohem méně sledovanému výročí.

Paměť a dějiny 4/2017

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2017: Helmut Kohl v předrevolučním Československu, Lidové milice v únoru 1948 a osud Gustava Bubníka

Paměť a dějiny 3/2017: Romové za komunismu, Praha v nulté hodině a rozhovor se Zorjanem Popaďjukem

Letošní předposlední číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny se věnuje hlavně menšinám v komunistickém Československu a nabízí nezvykle mnoho obrazového materiálu. Kromě obrazů malovaných Romy i fotografie moravských Chorvatů a reprodukce z knihy Budujeme pohraničí.

Paměť a dejiny 2017/3

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2017: Romové za komunismu, Praha v nulté hodině a rozhovor se Zorjanem Popaďjukem

Paměť a dějiny 2/2017: Umění v Ravensbrücku, Štít národa a ilegální Oddíl Blesk

Druhé letošní číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny mi tentokrát dorazilo do poštovní schránky nečekaně a o to větší radost jsem z něj měl. Vzal jsem si ho totiž na dovolenou a za pár hodin bylo kompletně přečtené. Texty věnující se totalitním režimům se jako obvykle věnovaly nacismu a komunismu tak půl napůl.

Paměť a dějiny 2/2017

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2017: Umění v Ravensbrücku, Štít národa a ilegální Oddíl Blesk

Paměť a dějiny 1/2017: Konfiskace majetku, česká šlechta a akce “Pavouk”

První letošní číslo revue Paměť a dějiny přináší velmi zajímavé texty nejen o majetkových změnách během a po druhé světové válce. Některé z nich se týkají šlechty v tomto nelehkém období, příjemným a zajímavým osvěžením je rozhovor Zdeňka Hazdry s Františkem Kinským.

Paměť a dějiny 1/2017

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2017: Konfiskace majetku, česká šlechta a akce “Pavouk”