Archiv štítku: okupace

Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento

V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.

Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea
Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea, foto: NM

Pokračování textu Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento

Na Facebooku Paměti národa je unikátní fotogalerie ze srpna 1968

K blížícímu se výročí okupace sdílí sdružení Paměť národa na svém Facebooku snímky ze srpna roku 1968. O fotky se podělili pamětníci. Některé snímky se staly symboly doby, mnohé zůstaly uloženy bez větší pozornosti v rodinných albech a teprve nyní jsou veřejně publikovány.

srpen 1968
srpen 1968, foto: FB Paměť národa

Jak učit cizince o srpnu 68? ÚSTR brzy představí nový edukativní projekt Socialism Realised

Ústav pro studium totalitních režimů by rád rozšířil diskuzi nad srpnem 68 o nový úhel pohledu: jak je možné zprostředkovat československou zkušenost s komunismem zahraničnímu publiku? Jak zasadit výuku například právě o pražském jaru a událostech srpna 1968 do širšího evropského kontextu, jak komunikovat s publikem, které tyto události nezná a jak pro tato témata využít inovativní didaktické trendy?

Projekt Socialism Realised

Tyto otázky se snaží zodpovědět projekt ÚSTR zaměřený na zahraniční zájemce o historické dění na území socialistického Československa – edukativní portál Socialism Realised. Life in Communist Czechoslovakia 1948-1989, který najdete zde www.socialismrealised.eu

Socialism Realised je inspirací i pro výuku o roce 1968, kdy nabízí analytický přístup a studium historických dokumentů, ale také současných filmů a vzpomínek pamětníků. Portál je ve zkušebním provozu, ÚSTR jej oficiálně představí v novém školním roce.

Zdroj: TZ ÚSTR

Beseda s Olgou Iofe (23. 8. 2016 od 19:00)

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se v Praze představili například Ilja Rips, Aldis Cilinskis nebo Michas Kukobaka.

Pozvánka - Příběh Olgy Iofe

Pokračování textu Beseda s Olgou Iofe (23. 8. 2016 od 19:00)

Do Národního muzea dorazilo 31 návrhů na architektonické řešení Památníku Jana Palacha

Národní muzeum v pátek 15. ledna 2016 ve 12.00 hodin, den před 47. výročím upálení Jana Palacha, přijalo poslední soutěžní návrhy na architektonické řešení Památníku Jana Palacha ve Všetatech. K tomuto datu se sešlo celkem 31 návrhů. Přijaté a oceněné návrhy budou představeny veřejnosti na speciální výstavě v Nové budově Národního muzea. Odpoledne ministr kultury ČR Daniel Herman a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš uctili památku Jana Palacha před Historickou budovou Národního muzea.

Dům Jana Palacha
Dům Jana Palacha, zdroj: NM

Pokračování textu Do Národního muzea dorazilo 31 návrhů na architektonické řešení Památníku Jana Palacha

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Výstava: Ve znamení tří deklarací v Lomnici u Tišnova (5. 9. – 20. 9. 2015)

Putovní výstavní projekt přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem. Hlavní pozornost je věnována představitelům šlechtických rodů, kteří stáli u vzniku deklarací proklamujících podporu českému státu a národu. Stranou pozornosti nezůstávají ani otázky související s kolaborací šlechty na jedné straně a jejím zapojením do protinacistického odboje a s tím souvisejícími postihy na straně druhé. Autory projektu jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra.

foto02

Pokračování textu Výstava: Ve znamení tří deklarací v Lomnici u Tišnova (5. 9. – 20. 9. 2015)

Prezentace českého vydání knihy Ryszard Siwiec 1909–1968 (8. 9. 2015 v 17:00)

Ústav pro studium totalitních režimů pořádá v úterý 8. září 2015 prezentaci publikace o Ryszardu Siwiecovi, který se před 47 lety ve Varšavě zapálil na protest proti účasti jednotek Polské lidové armády na srpnové okupaci ČSR. Kniha historika Petra Blažka bude prezentována po pietním aktu u pomníku Ryszarda Siwce před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3), který proběhne v 17 hodin.

Pozvánka kniha Ryszard Siwiec

Zdroj: TZ ÚSTR

I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968

Na fasádě Historické budovy Národního muzea zůstanou i po její generální rekonstrukci stopy po střelách, které před 47 lety vznikly při ostřelování této dominanty Václavského náměstí vojsky Varšavské smlouvy. Útok na muzeum, ke kterému došlo 21. srpna 1968, způsobil těžké škody na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Na první pohled viditelné opravné plomby, které nebyly záměrně retušovány, i nadále zůstanou na dvou poškozených sloupech v průčelí muzejní budovy a tuto událost bude připomínat také pamětní deska.

Rekonstrukce Národního muzea

Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své stopy na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na ni střelbou zaútočili sovětští vojáci, čímž těžce poškodili omítku, pískovcové sloupy, sochařskou výzdobu i interiéry budovy. Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu a plomby ve starém ztmavlém hořickém pískovci zůstaly dodnes patrné.

Pokračování textu I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968

Kniha: Pětačtyřicátý

Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní-dějiny.cz připravil ku příležitosti sedmdesátého výročí skončení druhé světové války knihu (nebo přesněji řečeno odborný materiál pro výuku o konci druhé světové války na našem území) Pětačtyřicátý.

Pětačtyřicátý

Jde o publikaci z nové metodické řady Moderní dějiny a má pomoci učitelům dějepisu s docela ožehavou tématikou konce války, revoluce, osvobození a následného vypořádání se s Němci. Tento monotématický materiál nabízí komplexní pohled na problematiku z několika úhlů pohledu.

Na úvod je čtenář vybaven daty a fakty v přehledu základní chronologie. Dozví se tedy, kdy a kde co se v období od března do října 1945. Následují texty známých a erudovaných historiků. Například Jiřího Pernese o přechodu mezi vlivy nacistickými a sovětskými nebo Tomáš Jakla o Pražském povstání. Zavedené mýty o Československu v roce 1945 boří a vysvětluje Vít Smetana, následují tématické eseje, neméně zajímavé.

Sekce Konec války a nové Československo obsahuje metodické rady pro učitele, tedy rady, jak zajímavě toto téma s žáky probrat a jak je zapojit “do hry”. Zde jsou popsána praktická cvičení, která mají žáci plnit formou úkolů. Závěr války v Československu je osvěžen citáty a úryvky ze všech zúčastněných stran, například úryvky z rozhlasových výzev, pohled Vlasova, německých velitelů i generála Eisenhowera. Obsáhleji je zmíněna i problematika únosů českoslovenkých občanů do SSSR, tedy aktuálně hodně propíraná řádění sovětských komand NKVD, která šla po nepohodlných lidech hned po osvobození a bez souhlasu či vědomí domácích autorit. Zmiňováno je i chování Čechů k Němcům po skončení války, tedy dlouho tabuizovaná věc, násilí páchané takzvanými Revolučními gardami a tak dále…

Zajímavým úkolem pro žáky je analýza dobové fotografie. Autoři se ptají kdo na ní je, zda je to fotografie dokumentární či aranžovaná, zda je možné ji považovat za historický pramen.  Na druhé stránce je fotografie neořízlá, s mrvolou na zemi, působící úplně jinak. Žáci a studenti se tak na vlastní kůži mohou přesvědčit, jak snadné je “manipulovat” s výkladem událostí. Neméně zajímavou sekcí je popis Pražského povstání pomocí vzpomínek účastníků více či méně angažovaných a úkoly z nich pro žáky vyplývající. Tento materiál prostě učí žáky a studenty myslet a analyzovat.

Poslední částí materiálu je soubor dobových pramenů, jsou tam vyhlášky, fotografie, zápisy z kronik, novinové titulky, mapky a například i vybrané pasáže z Benešových dekretů či ukázky protiamerické propagandy.

Tato publikace o konci války na našem území čtenáře velmi šikovně uvede do problematiky a upozorní ho na důležité “drobnosti”, o kterých se nejen ve školách doposud asi moc nemluvilo. Otázkou je, zda budou mít vyučující ve školách chuť a čast trávit více hodin výuky touto jednou velmi krátkou (byť moc důležitou a pro osud naší země klíčovou) epizodou našich dějin. “Pětačtyřicátý” je totiž materiál, který by bylo škoda prosvištět za jednu hodinu…

Díky za poskytnutí materiálu k recenzi patří Občanskému sdružení PANT.