Archiv štítku: okupace 1968

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž
Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž

Pokračování textu Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Paní Olgu Iofe prostě musím obdivovat

V úterý 23. srpna proběhla na půdě Knihovny Václava Havla beseda (pozvánku jste mohli najít tady) s ruskou disidentkou Olgou Iofe. Tato velmi zajímavá osobnost je další z řady odpůrců sovětského režimu, kteří přijali pozvání do Prahy a setkali se s veřejností při neformální otevřené besedě. Vloni jsem měl možnost poslouchat neméně zajímavého hosta, Michase Kukobaku.

Úvodem je třeba napsat, že tyto akce jsou absolutně perfektní a mně osobně pomáhají bojovat s předsudky, které vůči občanům Ruska nebo bývalého Sovětského svazu chovám. Je úžasné vidět člověka, který je skromný, chová vůči Čechům respekt, nechvástá se činy jakkoliv obdivuhodnými a moderátorka z něj musí všechno podstatné téměř páčit. Možná vám slovo disident může znít trochu jako nadávka, ale disidenti typu paní Iofe jsou zvláštní druh a nad jejich činy a morálním kreditem mnohdy zůstává rozum stát.

Olga Iofe v Knihovně Václava Havla

Pokračování textu Paní Olgu Iofe prostě musím obdivovat

Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento

V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.

Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea
Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea, foto: NM

Pokračování textu Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento