Na území Biomedical Campusu v anglickém Cambridge byla nalezena kostra koně – tři metry pod zemí a se zlomenou nohou.
Archeologové prohlásili, že jde o velmi neobvyklý nález, protože jde o téměř kompletní kostru a událost, se kterou tento nález souvisel, musela být velmi zajímavá.
Skelet, který je asi 2000 let starý, byl nalezen před třemi týdny při přípravných pracích na místě stavby nového hotelu a konferenčního centra.
Alison Dickens, šéf archeologického odděleni univerzity v Cambridge, řekl, že úplná analýza nebyla doposud provedena, ale počáteční vyšetřování specialistou na zvířecí kosti ukázalo, že kůň byl asi jeden a půl metru vysoký.
Nejen v Londýně bylo nalezeno hromadné pohřebiště obětí morové epidemie. V Paříži bylo nedávno nalezeno ve společném hrobě 200 obětí moru.
Místo nálezu bylo dříve nemocnicí, která fungovala od 12. až do 17. století. Odborníci se ale domnívali, že mrtvoly byly přesunuty v 18. století do pařížských katakomby, ve kterých jsou kosti dohromady šesti milionů lidí přenedených z městských hřbitovů před dvěma sty roky.
Archeologové nález objevili vyloženě náhodou, bylo pozváni k ohledání místa před stavbou supermarketu Monoprix. Na stavbě pak nečekaně našli hromadný hrob, o kterém předtím neměl nikdo ani tušení.
Arabové (přesněji řečeno Maorové) drancovali Španělsko v roce 711, norští Vikingové přišli do Španělska v následujícím století. Plenili, kromě jiných například ve městě Sevilla. Možná, že maorské mince nalezené na štítu vikingského náčelníka byly ukradené ve Španělsku někdy kolem roku 844. Nebo Vikingové přišli k mincím při svých obchodních cestách k Volze?
Severští válečníci se totiž na svých lodích dostávali do Konstantinopole právě přes ruské řeky. Dostali mince někde cestou jako platbu za otroky, kožešiny nebo mroží kly?
Každopádně nález v Trondheimu hovoří jasně. Norský válečník si odněkud přivezl arabské mince, měl je schované ve svém štítu, který navíc vykazoval známky boje, byl poškozený ranami mečem. Jesli mince pocházejí ze Španělska nebo z Konstantinopole, se už asi nikdy nedozvíme. Nález ale ukazuje, jak zcestovalí a mocní Vikingové ve své době byli.
Včera se ozval pan Milan Richter, který identifikoval dalšího legionáře z fotky, kterou poslal pan Rusnák. Jde prý o jeho pradědečka.
“Pán ve druhé řadě zdola, pátý z leva. Je to můj praděda Alois Svítek. Narodil se ve Zbrašíně, žil ve Hřivicích na Lounsku. Do zajetí se dostal někdy v roce 1915 u Rocvna. Pokud máte, autore, zájem o víc informací, ozvěte se na mail, nějak Vás spojím se svým tátou. On poslední dobou této tématice propadl a má asi nejucelenější soubor informací o Orlíku, jaký jsem kdy viděl, to víte, člověk se v důchodu rád zabaví.”
Jde o druhého legionáře, kterého pomohl náš blog identifikovat. Prvním byl Josef Pavlík, pradědeček dalšího z čtenářů pana Petra Korbela. Pokud byste i vy na fotce našli svého předka, ozvěte se prosím v komentáři nebo e-mailem, spojím vás s majitelem fotografie.
Před nějakou dobou jsem tu zveřejnil prosbu o pomoc při identifikaci legionářů vyfocených u obrněného vlaku Orlík. Dnes se mi ozval pan Petr Korbel, na fotce poznal svého pradědečka Josefa Pavlíka.
“O koho se jedná je zřejmé z přiložených fotografií (na celkové fotografii je Josef Pavlík označen žlutou šipkou). Josef Pavlík byl zemědělcem ze Sopřeče na Přeloučsku a do zajetí se dostal ve velmi mladém věku jako civilní doprovod zrekvírovaných koní zřejmě v době Brusilovovy ofenzívy. O své legionářské minulosti prakticky nemluvil. Zřejmě to co tam viděl na něj bylo asi moc. Měl jsem možnost vidět jeho jméno v jakémsi seznamu legionářů, kde u něj byla poznámka, že není legionářem ve smyslu nějakého zákona. Nebyl byste schopen mi toto vysvětlit?”
Tolik Petr Korbel. Já bohužel s tímto neporadím, ale pokud by věděl víc někdo ze čtenářů, nechť se prosím ozve. Panu Korbelovi moc děkuji, prvního legionáře máme tedy identifikovaného. Pokud byste i vy našli na fotce svého předka, ozvěte se!
Při slavném nálezu relikviáře sv. Maura v roce 1985 byl pod podlahou kaple hradu Bečov objeven ještě jeden poklad – 133 lahví prvotřídního vína, koňaku a šampaňského. Další tři lahve našli archeologové NPÚ v roce 2011. Až nyní se však podařilo význam nálezu ohodnotit – má hodnotu minimálně 20 milionů korun.
