Archiv štítku: NÁRODNÍ MUZEUM

Výstava: Na Vítkově jsou představovány Slavné pohřby (22. 5. 2015 – 31. 3. 2016)

Národní muzeum otevřelo v pátek 22. května 2015 v Národním památníku na Vítkově další výstavu z cyklu Smrt. Nová výstava s názvem Slavné pohřby netradičním způsobem představí nejen důležité osobnosti českých dějin od 19. do 21. století, ale také společenské tradice a klíčové historické momenty. Návštěvníkům přiblíží pohřební ceremoniály té doby a jejich význam. Atmosféru podtrhnou i jedinečné exponáty, jakými je například brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka nebo posmrtná maska prezidenta Tomáše G. Masaryka.

Výstava Slavné pohřby

Národní muzeum pokračuje v nevšedním výstavním cyklu Smrt a v Národním památníku na Vítkově otevírá výstavu, která návštěvníkům zprostředkuje atmosféru významných pohřbů.

„Výstavním cyklem Smrt jsme chtěli více přiblížit toto ve společnosti ne moc oblíbené, ale důležité téma. Domnívám se, že se nám to díky našim výstavám představujícím smrt v umění, rituálech či koloběhu přírody daří. Výstava Slavné pohřby tak přináší další pohled na motiv smrti a prostřednictvím slavnostních pohřebních ceremoniálů připomene tentokrát velikány našich dějin i přelomové historické momenty,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pohřební ceremoniál jako historický obraz společnosti

Smrt a rituály spojené s odchodem z tohoto světa provází lidstvo už od pradávna. V průběhu staletí se začala tvořit celá řada symbolických obřadů, kterými se pozůstalí chtěli s mrtvými důstojně rozloučit. „Postupem času se vytvářely různé společenské vrstvy a průběh pohřbů i jejich výbava se začala značně lišit,“ dodává komisař výstavy Ivan Malý. Výsada tzv. slavných pohřbů se vztahovala pouze na vládnoucí politické a církevní osobnosti, kdy měřítkem byla moc a bohatství. Až s národním obrozením se této pocty začíná dostávat i významným postavám společenského života bez ohledu na jejich původ či majetek. Důležitým impulsem se staly zásluhy a význam dotyčného. Na pozadí velkých pohřbů výstava návštěvníky seznámí nejen s klíčovými osobnostmi našich dějin, ale také se souvisejícími historickými okolnostmi.

Výstava Slavné pohřby je rozdělena do několika částí a provede dobou od druhé poloviny 19. až do počátku 21. století. Zpodobnění významných a slavných pohřbů představuje sondu do samotné společnosti té které doby a jejích hodnot. Při procházení interiérem výstavy budou návštěvníci vtaženi do historické skutečnosti, reálií a atmosféry samotných pohřbů velkých českých osobností, jakými byl Miroslav Tyrš, František Ladislav Rieger, Alois Rašín, Tomáš G. Masaryk, Jan Palach či Václav Havel.

Velké smuteční ceremonie přiblíží dobová úmrtní oznámení, kondolence, smuteční věnce nebo posmrtné masky. Vystaveny budou například i brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka a posmrtný odlitek ruky Julia Zeyera. Významné momenty dějin dokreslují i kazety s prstí z koncentračních táborů Terezín nebo Osvětim, které připomínají množství obětí, jimž se důstojného pohřbu nedostalo. Celou atmosféru dotváří dobové fotografie a filmové a hudební záznamy.

Symbolické je umístění výstavy v Národním památníku na Vítkově, který byl vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů a představuje i místo posledního odpočinku neznámých vojínů od Dukly a od Zborova. Památník také neblaze proslul vybudováním veřejně přístupného mauzolea Klementa Gottwalda. Tuto propagandu ve spojení s kultem osobnosti zemřelého státníka a degradaci Národního památníku na Vítkově připomíná nejen samotná výstava, ale i stálá expozice v podzemních prostorách bývalého mauzolea s názvem Laboratoř moci.

Národní památník na Vítkově je otevřen denně od středy do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, vstupné do objektu je 120 Kč/plné, 80 Kč/snížené, 200 Kč/rodinné.

Zdroj: TZ NM

Palackého mozek po šedesáti letech stěhují. Jaký bude jeho další osud?

Mozek Františka Palackého, který byl ukrytý ve stěně slavnostní síně Panteonu Historické budovy Národního muzea téměř šedesát let, se kvůli rekonstrukci budovy na čas stěhuje do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici. Jaký bude jeho další osud? Má být pohřben společně s tělem Otce národa v rodinné hrobce v Lobkovicích nebo se má po dokončení rekonstrukce Historické budovy Národního muzea vrátit zpět na symbolické místo do Panteonu? Národní muzeum by rádo znalo názor veřejnosti.

František Palacký - mozek

V pátek 15. května 2015 převezlo Národní muzeum mozek Františka Palackého z Panteonu Historické budovy Národního muzea do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici, kde jeden z nejpřednějších představitelů českého politického života 19. století několik let žil a také zemřel. V těchto prostorách spravuje Národní muzeum unikátní expozici, která ukazuje původní zařízení bytu včetně ložnice historika Františka Palackého. Zde bude preparát uložen ve speciální schráně po dobu rozsáhlé rekonstrukce Historické budovy Národního muzea.

Do rozhodování o tom, jak naložit s mozkem takto výrazné osobnosti našich dějin, bychom rádi zapojili i českou veřejnost. Již nyní víme, že se názory lidí liší. Jedni jsou pro uchování tohoto unikátního preparátu pro další generace a jeho vrácení zpět na symbolické místo v Panteonu Historické budovy Národního muzea, jiní se přiklánějí k uložení mozku společně s tělem slavného učence do rodinné hrobky. Vyhlášením speciální ankety na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum 3000 chceme mezi lidmi rozpoutat diskuzi nejen o osudu Palackého mozku, ale i o významu tohoto slavného učence,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Otec národa František Palacký

František Palacký (1798-1876) patří dodnes mezi nejznámější české historiky a nejpřednější postavy českého politického života 19. století. Jeho rozsáhlé Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě představují jednu z nejvýznamnějších českých historických prací.

Svou významnou roli sehrál František Palacký i v začátcích Národního muzea. Jeho organizační schopnosti, rozhled, pracovitost a ušlechtilé osobní vlastnosti mu získaly vůdčí postavení mezi představiteli českého národního hnutí i úctu u šlechtických představitelů muzea. Velký význam pro muzeum i veškerý vědecký život v Čechách mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Za své zásluhy je označován jako Otec národa.

Pohřbu Františka Palackého se zúčastnily desetitisíce lidí!

František Palacký zemřel 26. května 1876. Jeho smrt, jakkoliv ji mohl předznamenat vysoký věk a v posledních měsících jeho života i nepříliš dobrý zdravotní stav, se bolestně dotkla široké veřejnosti v Českých zemích. Nekrology se objevily v nesčetném množství tiskovin, které u nás v té době vycházely. Pohřeb Františka Palackého se stal akcí celonárodního významu, které se masově účastnily desetitisíce lidí a na kterou se sjížděli zástupci spolků a místních samospráv z celé země. Balzamované tělo Františka Palackého bylo před tím, než začal samotný pohřeb, vystaveno od 28. do 30. května 1876 ve Staroměstské radnici. Podle tisku se jen 29. května u rakve vystřídalo 40 000 osob! Pohřeb proběhl 31. května 1876 a jeho atmosféra a emocionální naladění všech přihlížejících byly něčím do té doby nevídaným. Pohřební průvod prošel velkolepě vyzdobenou Prahou a směřoval do Lobkovic, kde bylo tělo Palackého uloženo do rodinné hrobky. Téměř 300 smutečních stužek z pohřebních věnců přenechala rodina Národnímu muzeu jako artefakt připomínající tento významný den.

O uchování mozku Františka Palackého rozhodla v roce 1876 kulturní a politická elita národa

Myšlenka, že by se měl Palackého mozek po jeho smrti z pietních důvodů uchovat, vzešla pravděpodobně z okruhu jeho přátel z prostředí muzea nebo Akademie, tedy z okruhu kulturní a politické elity národa. Uchovat tu část Palackého těla, ve které de facto „vznikla“ myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého Palackého se současností a budoucností celého národa. O symbolickém významu Palackého těla svědčí i skutečnost, že kromě obvyklé posmrtné masky mu byl sejmut i odlitek ruky, protože se jednalo o ruku „která psala dějiny českého národa“. Samotná pitva Palackého hlavy proběhla v noci před slavným pohřbem. Při ní byl vyjmut mozek, který byl ihned po pohřbu odevzdán muzeu a vydán k chemicko-fyziologickému zkoumání.

Do Panteonu Historické budovy Národního muzea byl mozek uložen v roce 1958

V roce 1899 rozhodovala speciálně zřízená komise, zda vyhovět žádosti profesora J. V. Rohona a zapůjčit mozek k vědeckému bádání, nebo jej ponechat pouze k pietním účelům. I vzhledem k tomu, že byl rodinou dán souhlas, bylo profesoru Rohonovi vyhověno preparát dále zkoumat. Po dlouhá léta se pak s preparátem nic nedělo a tento stav trval až do 30. srpna 1958. Ten den se v Panteonu sešli tehdejší ředitel Národního muzea Vladimír Denkstein, jeho náměstek Karel Tuček a přednostka historicko-archeologického oddělení Zoroslava Drobná. Za jejich přítomnosti byl preparát mozku ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou z glycerolu a 5% formaldehydu uschován do černě mořené dřevěné skříňky a vložen do stěny Panteonu.

Zdroj: TZ NM

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl stížnost firem Strabag a Instalace Praha na vyloučení z tendru na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea

Dne 11. března 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v plném rozsahu zamítl stížnost firem Strabag a Instalace Praha, které si stěžovaly na vyloučení z tendru na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Antimonopolní úřad jednoznačně potvrdil, že Národní muzeum nepochybilo a postupovalo v souladu se zákonem.

Jedná se tak již o čtvrtou stížnost uchazečů v průběhu výběrového řízení na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea, která byla nedůvodná. Všechny tyto neúspěšné stížnosti však protahují dobu zahájení rekonstrukce Historické budovy Národního muzea a tedy i dobu, kdy je pro českou veřejnost uzavřená. Budova je v havarijním stavu a rekonstrukci nutně potřebuje.

Národní muzeum je nyní připraveno uzavřít smlouvu s vítězným Sdružením M-P-I Národní muzeum (Metrostav, Průmstav, IMOS Brno), začátkem května 2015 předat staveniště a bezodkladně zahájit rekonstrukci, aby její stavební část mohla být dokončena v roce 2018. Neúspěšný uchazeč má ještě v zákonném termínu 15 dnů možnost podat proti rozhodnutí rozklad k předsedovi antimonopolního úřadu. Národní muzeum však doufá, že tak významná rakouská firma jako je Strabag, vzhledem k jednoznačnosti prvoinstančního rozhodnutí, k věci přistoupí s odpovědností a nebude dále blokovat a zdržovat zahájení rekonstrukce Národního muzea.

Zdroj: TZ NM

Národní muzeum spouští dobrovolnický program

Národní muzeum spouští program dobrovolnictví a nabízí tak příležitost zájemcům z řad veřejnosti podílet se na životě a běhu největší muzejní instituce v České republice. Své místo si v muzeu může najít opravdu každý – student hledající odbornou praxi, senior mající zájem o uplatnění v kultuře či někdo, kdo hledá smysluplné a naplňující využití svého volného času. V rámci programu se mohou dobrovolníci zapojit do rozmanité škály činností – od odborné práce, jako je například zpracování sbírkových fondů či asistence při přípravě programů pro veřejnost, až po pomoc s administrativou.

Programy dobrovolnictví jsou v České republice etablovány v oblasti sociální péče či vzdělávání, méně často v oblasti kulturních institucí. Právě oblast péče o kulturní dědictví přitom představuje mimořádnou šanci na jedinečnou pracovní zkušenost. Rozbíhající se dobrovolnický program Národního muzea proto nabízí příležitost zájemcům z řad veřejnosti zařadit se do týmu odborníků a pracovníků muzea a podílet se na životě a rozvoji této instituce.

V rámci programu, který v Národním muzeu od února tohoto roku funguje, mají zájemci šanci zapojit se dle svého zaměření a časových možností do rozmanité škály činností. Práce dobrovolníků tak může například přispět k efektivnějšímu zpracování sbírkových fondů a jejich digitalizaci. Stejně tak se mohou zapojit do přípravy doprovodných programů a dalších akcí pro veřejnost.

Národní muzeum nabízí příležitost poznat muzeum „zevnitř“ nejenom studentům, kteří hledají odbornou praxi nad rámec povinností stanovených školou, ale každému, kdo se chce uplatnit v kultuře a hledá smysluplné a naplňující využití svého volného času. Odměnou dobrovolníkům je právě tato příležitost i šance seznámit se se zajímavou činností, kterou práce jednotlivých oddělení obnáší, poznat nové lidi i věci. Tento krok otevírá muzeum aktivitám široké veřejnosti a zároveň si od něj i muzeum samotné slibuje zkvalitnění svého chodu i nabídky služeb. Aktuální informace týkající se programu a nabízených dobrovolnických pozicí získají zájemci jednoduše na stránkách Národního muzea – http://www.nm.cz/Volna-mista-Narodni-muzeum/Dobrovolnicky-program/

Zdroj: TZ NM