Archiv štítku: NÁRODNÍ MUZEUM

Výstava: Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman

Národní muzeum si v letošním roce připomíná devadesáté výročí narození a páté výročí úmrtí českého novináře, hudebního publicisty a disidenta Ivana Medka (1925–2010). V Národním památníku na Vítkově mají návštěvníci až do konce roku 2015 možnost zhlédnout menší výstavu s názvem Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman, představující tuto významnou osobnost ve fotografiích, doplněných několika osobními dokumenty a předměty. Otevřením výstavy Národní muzeum navazuje na další projekty, mapující význačné historické události a postavy 20. století.

Ivan Medek

Pokračování textu Výstava: Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman

Konference: Život ve stínu šibenice (10. 9. 2015)

  • Termín: 10. září 2015
  • Místo konání: Národní památník na Vítkově, Prezidentský salonek
  • Organizátoři: Národní muzeum, Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum českého a slovenského exilu

Řada obyvatel českých zemí a Československa byla perzekvována jak v období protektorátu, tak po roce 1948. Jednalo se nejenom o elity (inteligenci, vědce, umělce, členy církví), ale i o „obyčejné“ osoby (zemědělce, dělníky apod.), které se postavily proti fašistickému či komunistickému režimu, nebo byly pro ně hrozbou. Jejich osudům, ale i mechanismům perzekucí a různým formám vyloučení ze společnosti se bude věnovat odborná konference, která navazuje na stejnojmennou výstavu konanou v Brně.

Pozvánka Ve stínu šibenice

Pokračování textu Konference: Život ve stínu šibenice (10. 9. 2015)

I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968

Na fasádě Historické budovy Národního muzea zůstanou i po její generální rekonstrukci stopy po střelách, které před 47 lety vznikly při ostřelování této dominanty Václavského náměstí vojsky Varšavské smlouvy. Útok na muzeum, ke kterému došlo 21. srpna 1968, způsobil těžké škody na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Na první pohled viditelné opravné plomby, které nebyly záměrně retušovány, i nadále zůstanou na dvou poškozených sloupech v průčelí muzejní budovy a tuto událost bude připomínat také pamětní deska.

Rekonstrukce Národního muzea

Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své stopy na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na ni střelbou zaútočili sovětští vojáci, čímž těžce poškodili omítku, pískovcové sloupy, sochařskou výzdobu i interiéry budovy. Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu a plomby ve starém ztmavlém hořickém pískovci zůstaly dodnes patrné.

Pokračování textu I po rekonstrukci Národního muzea zůstanou na jeho fasádě viditelné stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968

Národní muzeum představuje své největší poklady ve vestibulu metra

Od dnešního dne naleznou obyvatelé i návštěvníci Prahy ve vstupním vestibulu stanice metra Muzeum celkem 13 výstavních vitrín, ve kterých Národní muzeum představuje své objekty, výstavy a další zajímavosti. Především se však v jednotlivých vitrínách seznámí s desítkou nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, mezi které nepochybně patří hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, kostra plejtváka myšoka nebo vzácný Jenský kodex.

Hříšní mniši se v lázni oddávají rozkoši. Iluminace z Jenského kodexu
Hříšní mniši se v lázni oddávají rozkoši. Iluminace z Jenského kodexu. Foto: Národní muzeum

Pokračování textu Národní muzeum představuje své největší poklady ve vestibulu metra

Unikátní indická miniatura ze sbírek Národního muzea se vrací z mezinárodní výstavy v New Yorku

Národní muzeum zapůjčilo jedinečnou miniaturu z počátku 17. století na prestižní mezinárodní výstavu Sultans of Deccan India, 1500–1700: Opulence and Fancy, kterou uspořádalo ve dnech 20. 4. – 26. 7. 2015 The Metropolitan Museum of Art v New Yorku. Vzácná miniatura, která byla doposud v zahraničí vystavena pouze jednou, představuje bohatě iluminovaný a zlacený list z portrétního alba mughalského císaře Džahángíra. Tento portrét, jenž zobrazuje sultána z Bídžápuru v jižní Indii, byl císaři Džahángírovi zaslán mezi lety 1610–1611. Nyní se miniatura, která při svém prvním vystavení mimo Evropu vzbudila ohromný zájem nejen mezi odborníky, navrací zpět do bezpečí pražského depozitáře.

Jedinečné dílo ze sbírek Národního muzea vzbuzuje velký zájem odborníků na indickou miniaturní malbu, a proto nemohlo chybět na stěžejní výstavě Metropolitního muzea umění v New Yorku, kde právem patřilo mezi přední exponáty. Výstava, na kterou zapůjčila své předměty nejvýznamnější světová muzea, představila poprvé kompletní umění a řemesla dakšinských sultanátů v jižní Indii v období 1500–1700. Sláva těchto sultanátů spočívá ve zcela unikátním uměleckém projevu ve sféře architektury i umění.

Detail miniatury A12182 s vyobrazením sultánových slonů Atíše Chána a Čančaly
Detail miniatury A12182 s vyobrazením sultánových slonů Atíše Chána a Čančaly. foto: Národní muzeum

Pokračování textu Unikátní indická miniatura ze sbírek Národního muzea se vrací z mezinárodní výstavy v New Yorku

Výstava: Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes (24. 7. 2015 – 4. 1. 2016)

K letošnímu kulatému 120. výročí konání Národopisné výstavy českoslovanské pořádané na pražském Výstavišti v roce 1895 uspořádalo Národní muzeum výstavu Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes. Její název odkazuje na další významnou událost konce 19. století, a to na expozici Česká chalupa na Jubilejní výstavě v roce 1891.

Obě tyto akce představovaly ve své době vyvrcholení českého etnografického bádání. Návštěvníci Národopisného muzea – Musaionu tak mohou spatřit mnoho unikátních dobových předmětů včetně šestimetrového dřevěného vyřezávaného kříže s pašijovými výjevy a symboly, který byl součástí právě Národopisné výstavy českoslovanské. Při příležitosti otevření výstavy je na sobotu 25. července připraven také bohatý doprovodný program. Kromě komentovaných prohlídek proběhne akce z cyklu Aspoň na víkend, kde si tentokrát malí i velcí návštěvníci budou moci v centru velkoměsta připomenout, jak se kdysi žilo na venkově a jaké je to trávit léto na chalupě.

Národopisná výstava

Pokračování textu Výstava: Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes (24. 7. 2015 – 4. 1. 2016)

Národní muzeum vyhlašuje největší architektonickou soutěž na své expozice po více než 100 letech

Národní muzeum dne 22. července 2015 vyhlašuje architektonickou soutěž na řešení nových expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu ve své Historické budově, která nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, a přilehlé Nové budově na Václavském náměstí. Spojením dvou významných objektů, kulturně-historicky, architektonicky i prostorově zcela odlišných, vznikne v samém centru Prahy unikátní kulturní komplex otevřený všem. Na prostoru o rozloze více než 16 tis. m² budou moci návštěvníci procházet deset nových muzejních expozic, včetně zcela jedinečného Dětského muzea, Pokladnice Národního muzea nebo interaktivní přírodovědecké expozice Země a život. Národní muzeum hledá architekta, který novým expozicím vtiskne originální tvář, propojí moderní prezentaci muzea 21. století s respektováním tradice a design s architekturou.

Národní muzeum v Praze

„Historická budova Národního muzea již prochází rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí. Nyní Národní muzeum vyhlašuje největší soutěž na své expozice po více než 100 letech, jejímž cílem je nalézt kreativní, odborně a organizačně vyspělou osobnost architekta, která se bude podílet na vzniku unikátního muzejního komplexu v centru Prahy, pomůže nám propojit staré s novým a vybudovat nadčasové expozice, ve kterých se historie stane budoucností,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Národní muzeum prochází velkou změnou – stává se muzeem 21. století, které přináší informace a vjemy novými formami, v propojení architektury a designu. Zároveň je tradičním a přirozeným místem „pozastavení času“.  Nové Národní muzeum spojí oba tyto momenty – moderní prezentaci i respektování tradice. Rekonstrukcí Historické budovy a získáním Nové budovy Národního muzea se nejvýznamnější česká muzejní instituce přiblíží obdobným muzejním komplexům, otevřeným v posledních letech v jiných metropolích Evropy.

Týmy muzejních kurátorů zpracovaly libreta pro jednotlivé expozice

Národní muzeum otevře v nově zrekonstruované Historické budově a k ní podzemní chodbou připojené Nové budově celkem deset nových expozic, které budou návštěvníkům vyprávět příběhy našich i středoevropských dějin, přírody kolem nás i fascinující živočišné říše. Představí historické události, které se odehrály na území dnešní České republiky, vývoj českého a československého státu i národů, jež zde žily. Zaměří se i na vývoj a charakter přírodního prostředí naší republiky, přírody živé a neživé, její jedinečnost i souvislosti. Nebudou chybět ani speciální Dětské muzeum, které bude kombinovat hravost s informací, zábavu s poučením, nebo tzv. Pokladnice Národního muzea – exkluzivní expozice drahých kamenů, šperků, mincí a dalších významných a cenných exponátů. Historická budova Národního muzea je svým způsobem exponátem sama o sobě. Proto bude v maximální míře zachována její podoba. Zároveň přinese v jednom z expozičních témat pohled na dějiny muzea jako takového. Centrálním prostorem zůstane Pantheon Národního muzea, který bude reflektovat zejména vývoj a složité peripetie dějin tohoto místa v posledních dvou staletích. „Nové expozice budou obecně splňovat kritéria využití moderních technologií, přenosu informací a jejich využití. Zároveň je muzeum především místem pro autentický zážitek, setkání s konkrétním sbírkovým předmětem ilustrujícím svět kolem nás. Interaktivita proto nemůže být pouze záležitostí informačních technologií, ale i prožitku z funkčnosti věcí,“ dodává náměstek pro centrální výstavní a sbírkotvornou činnost Michal Stehlík.

Nyní je čas pro tvůrčí práci architektů

Koncept nových expozic připravený v ideově-tematické rovině nyní Národní muzeum předkládá architektům k svobodnému tvůrčímu ztvárnění ve vizuální, prostorové a výtvarné podobě. Národní muzeum hledá řešení nejen smysluplné návaznosti expozic a logického pohybu návštěvníků, ale i fyzického a mentálního propojení obou rozdílných budov tak, aby v centru Prahy vzniklo moderní muzejní centrum.

Soutěž je vyhlášena jako architektonická dvoukolová projektová a veřejná. S přihlédnutím k významu této architektonické soutěže jmenoval generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš jedenáctičlennou porotu a stejný počet jejích náhradníků, v níž zasednou významné osobnosti jak z oblasti paměťových institucí či akademického prostředí, tak i aktivně působící v oboru architektury a výtvarného umění.

Architektonická soutěž o návrh je vyhlášena dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v souladu se soutěžním řádem České komory architektů. Soutěžní podklady jsou vyhotoveny v digitální podobě a jejich závazná podoba je uveřejněna na profilu zadavatele (http://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilNM). Vyhlášení II. kola Národní muzeum předpokládá v průběhu listopadu 2015 a vyhlášení výsledků celé soutěže na začátku roku 2016. Architektonická soutěž bude završena veřejnou výstavou návrhů na jaře roku 2016.

Celková výše investičních prostředků, určených na realizaci expozic, vybavení výstavních prostor a návštěvnického provozu je 483 mil. Kč.

Zdroj: TZ NM

Výstava: Na Vítkově jsou představovány Slavné pohřby (22. 5. 2015 – 31. 3. 2016)

Národní muzeum otevřelo v pátek 22. května 2015 v Národním památníku na Vítkově další výstavu z cyklu Smrt. Nová výstava s názvem Slavné pohřby netradičním způsobem představí nejen důležité osobnosti českých dějin od 19. do 21. století, ale také společenské tradice a klíčové historické momenty. Návštěvníkům přiblíží pohřební ceremoniály té doby a jejich význam. Atmosféru podtrhnou i jedinečné exponáty, jakými je například brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka nebo posmrtná maska prezidenta Tomáše G. Masaryka.

Výstava Slavné pohřby

Národní muzeum pokračuje v nevšedním výstavním cyklu Smrt a v Národním památníku na Vítkově otevírá výstavu, která návštěvníkům zprostředkuje atmosféru významných pohřbů.

„Výstavním cyklem Smrt jsme chtěli více přiblížit toto ve společnosti ne moc oblíbené, ale důležité téma. Domnívám se, že se nám to díky našim výstavám představujícím smrt v umění, rituálech či koloběhu přírody daří. Výstava Slavné pohřby tak přináší další pohled na motiv smrti a prostřednictvím slavnostních pohřebních ceremoniálů připomene tentokrát velikány našich dějin i přelomové historické momenty,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pohřební ceremoniál jako historický obraz společnosti

Smrt a rituály spojené s odchodem z tohoto světa provází lidstvo už od pradávna. V průběhu staletí se začala tvořit celá řada symbolických obřadů, kterými se pozůstalí chtěli s mrtvými důstojně rozloučit. „Postupem času se vytvářely různé společenské vrstvy a průběh pohřbů i jejich výbava se začala značně lišit,“ dodává komisař výstavy Ivan Malý. Výsada tzv. slavných pohřbů se vztahovala pouze na vládnoucí politické a církevní osobnosti, kdy měřítkem byla moc a bohatství. Až s národním obrozením se této pocty začíná dostávat i významným postavám společenského života bez ohledu na jejich původ či majetek. Důležitým impulsem se staly zásluhy a význam dotyčného. Na pozadí velkých pohřbů výstava návštěvníky seznámí nejen s klíčovými osobnostmi našich dějin, ale také se souvisejícími historickými okolnostmi.

Výstava Slavné pohřby je rozdělena do několika částí a provede dobou od druhé poloviny 19. až do počátku 21. století. Zpodobnění významných a slavných pohřbů představuje sondu do samotné společnosti té které doby a jejích hodnot. Při procházení interiérem výstavy budou návštěvníci vtaženi do historické skutečnosti, reálií a atmosféry samotných pohřbů velkých českých osobností, jakými byl Miroslav Tyrš, František Ladislav Rieger, Alois Rašín, Tomáš G. Masaryk, Jan Palach či Václav Havel.

Velké smuteční ceremonie přiblíží dobová úmrtní oznámení, kondolence, smuteční věnce nebo posmrtné masky. Vystaveny budou například i brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka a posmrtný odlitek ruky Julia Zeyera. Významné momenty dějin dokreslují i kazety s prstí z koncentračních táborů Terezín nebo Osvětim, které připomínají množství obětí, jimž se důstojného pohřbu nedostalo. Celou atmosféru dotváří dobové fotografie a filmové a hudební záznamy.

Symbolické je umístění výstavy v Národním památníku na Vítkově, který byl vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů a představuje i místo posledního odpočinku neznámých vojínů od Dukly a od Zborova. Památník také neblaze proslul vybudováním veřejně přístupného mauzolea Klementa Gottwalda. Tuto propagandu ve spojení s kultem osobnosti zemřelého státníka a degradaci Národního památníku na Vítkově připomíná nejen samotná výstava, ale i stálá expozice v podzemních prostorách bývalého mauzolea s názvem Laboratoř moci.

Národní památník na Vítkově je otevřen denně od středy do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, vstupné do objektu je 120 Kč/plné, 80 Kč/snížené, 200 Kč/rodinné.

Zdroj: TZ NM

Palackého mozek po šedesáti letech stěhují. Jaký bude jeho další osud?

Mozek Františka Palackého, který byl ukrytý ve stěně slavnostní síně Panteonu Historické budovy Národního muzea téměř šedesát let, se kvůli rekonstrukci budovy na čas stěhuje do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici. Jaký bude jeho další osud? Má být pohřben společně s tělem Otce národa v rodinné hrobce v Lobkovicích nebo se má po dokončení rekonstrukce Historické budovy Národního muzea vrátit zpět na symbolické místo do Panteonu? Národní muzeum by rádo znalo názor veřejnosti.

František Palacký - mozek

V pátek 15. května 2015 převezlo Národní muzeum mozek Františka Palackého z Panteonu Historické budovy Národního muzea do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici, kde jeden z nejpřednějších představitelů českého politického života 19. století několik let žil a také zemřel. V těchto prostorách spravuje Národní muzeum unikátní expozici, která ukazuje původní zařízení bytu včetně ložnice historika Františka Palackého. Zde bude preparát uložen ve speciální schráně po dobu rozsáhlé rekonstrukce Historické budovy Národního muzea.

Do rozhodování o tom, jak naložit s mozkem takto výrazné osobnosti našich dějin, bychom rádi zapojili i českou veřejnost. Již nyní víme, že se názory lidí liší. Jedni jsou pro uchování tohoto unikátního preparátu pro další generace a jeho vrácení zpět na symbolické místo v Panteonu Historické budovy Národního muzea, jiní se přiklánějí k uložení mozku společně s tělem slavného učence do rodinné hrobky. Vyhlášením speciální ankety na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum 3000 chceme mezi lidmi rozpoutat diskuzi nejen o osudu Palackého mozku, ale i o významu tohoto slavného učence,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Otec národa František Palacký

František Palacký (1798-1876) patří dodnes mezi nejznámější české historiky a nejpřednější postavy českého politického života 19. století. Jeho rozsáhlé Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě představují jednu z nejvýznamnějších českých historických prací.

Svou významnou roli sehrál František Palacký i v začátcích Národního muzea. Jeho organizační schopnosti, rozhled, pracovitost a ušlechtilé osobní vlastnosti mu získaly vůdčí postavení mezi představiteli českého národního hnutí i úctu u šlechtických představitelů muzea. Velký význam pro muzeum i veškerý vědecký život v Čechách mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Za své zásluhy je označován jako Otec národa.

Pohřbu Františka Palackého se zúčastnily desetitisíce lidí!

František Palacký zemřel 26. května 1876. Jeho smrt, jakkoliv ji mohl předznamenat vysoký věk a v posledních měsících jeho života i nepříliš dobrý zdravotní stav, se bolestně dotkla široké veřejnosti v Českých zemích. Nekrology se objevily v nesčetném množství tiskovin, které u nás v té době vycházely. Pohřeb Františka Palackého se stal akcí celonárodního významu, které se masově účastnily desetitisíce lidí a na kterou se sjížděli zástupci spolků a místních samospráv z celé země. Balzamované tělo Františka Palackého bylo před tím, než začal samotný pohřeb, vystaveno od 28. do 30. května 1876 ve Staroměstské radnici. Podle tisku se jen 29. května u rakve vystřídalo 40 000 osob! Pohřeb proběhl 31. května 1876 a jeho atmosféra a emocionální naladění všech přihlížejících byly něčím do té doby nevídaným. Pohřební průvod prošel velkolepě vyzdobenou Prahou a směřoval do Lobkovic, kde bylo tělo Palackého uloženo do rodinné hrobky. Téměř 300 smutečních stužek z pohřebních věnců přenechala rodina Národnímu muzeu jako artefakt připomínající tento významný den.

O uchování mozku Františka Palackého rozhodla v roce 1876 kulturní a politická elita národa

Myšlenka, že by se měl Palackého mozek po jeho smrti z pietních důvodů uchovat, vzešla pravděpodobně z okruhu jeho přátel z prostředí muzea nebo Akademie, tedy z okruhu kulturní a politické elity národa. Uchovat tu část Palackého těla, ve které de facto „vznikla“ myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého Palackého se současností a budoucností celého národa. O symbolickém významu Palackého těla svědčí i skutečnost, že kromě obvyklé posmrtné masky mu byl sejmut i odlitek ruky, protože se jednalo o ruku „která psala dějiny českého národa“. Samotná pitva Palackého hlavy proběhla v noci před slavným pohřbem. Při ní byl vyjmut mozek, který byl ihned po pohřbu odevzdán muzeu a vydán k chemicko-fyziologickému zkoumání.

Do Panteonu Historické budovy Národního muzea byl mozek uložen v roce 1958

V roce 1899 rozhodovala speciálně zřízená komise, zda vyhovět žádosti profesora J. V. Rohona a zapůjčit mozek k vědeckému bádání, nebo jej ponechat pouze k pietním účelům. I vzhledem k tomu, že byl rodinou dán souhlas, bylo profesoru Rohonovi vyhověno preparát dále zkoumat. Po dlouhá léta se pak s preparátem nic nedělo a tento stav trval až do 30. srpna 1958. Ten den se v Panteonu sešli tehdejší ředitel Národního muzea Vladimír Denkstein, jeho náměstek Karel Tuček a přednostka historicko-archeologického oddělení Zoroslava Drobná. Za jejich přítomnosti byl preparát mozku ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou z glycerolu a 5% formaldehydu uschován do černě mořené dřevěné skříňky a vložen do stěny Panteonu.

Zdroj: TZ NM

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl stížnost firem Strabag a Instalace Praha na vyloučení z tendru na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea

Dne 11. března 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v plném rozsahu zamítl stížnost firem Strabag a Instalace Praha, které si stěžovaly na vyloučení z tendru na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Antimonopolní úřad jednoznačně potvrdil, že Národní muzeum nepochybilo a postupovalo v souladu se zákonem.

Jedná se tak již o čtvrtou stížnost uchazečů v průběhu výběrového řízení na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea, která byla nedůvodná. Všechny tyto neúspěšné stížnosti však protahují dobu zahájení rekonstrukce Historické budovy Národního muzea a tedy i dobu, kdy je pro českou veřejnost uzavřená. Budova je v havarijním stavu a rekonstrukci nutně potřebuje.

Národní muzeum je nyní připraveno uzavřít smlouvu s vítězným Sdružením M-P-I Národní muzeum (Metrostav, Průmstav, IMOS Brno), začátkem května 2015 předat staveniště a bezodkladně zahájit rekonstrukci, aby její stavební část mohla být dokončena v roce 2018. Neúspěšný uchazeč má ještě v zákonném termínu 15 dnů možnost podat proti rozhodnutí rozklad k předsedovi antimonopolního úřadu. Národní muzeum však doufá, že tak významná rakouská firma jako je Strabag, vzhledem k jednoznačnosti prvoinstančního rozhodnutí, k věci přistoupí s odpovědností a nebude dále blokovat a zdržovat zahájení rekonstrukce Národního muzea.

Zdroj: TZ NM