Historik a novinář Robert Harris svou románovou novinkou Mnichov jistě potěšil mnoho svých českých příznivců nejenom proto, že pojednává o Mnichovské konferenci, tedy o tématu, které je u nás stále živé a velmi citlivě vnímané. Harris je známý hlavně díky své skvělé knize Otčina, odehrávající se v Německu po skončení války, kterou Hitler neprohrál. Ale zpátky k Mnichovu – způsob, jakým autor čtenářům přibližuje dění v osudovém týdnu, kdy došlo k popisu dohody, je velmi příjemný.
Nevím, co si mám počít s vývody pana A. Frieda, který dezinterpretuje stanovisko britské vlády k Mnichovské smlouvě z dopisu britského ministra zahraničí A. Edena svému československému kolegovi J. Masarykovi z 5. 8. 1942 a čtenáře, který si nedá práci pořádně si přečíst anglický text, tak bezostyšně vodí za nos, protože v něm britská vláda neprohlásila Mnichovskou dohodu, tedy co 30. 9. 1938 podepsala, za neplatnou, jen ji pokládala Němci (od 15. 3. 1939) za zničenou, což je podstatný a obrovský rozdíl.
Pokračování textu Polemika: Ještě jednou k oduznání Mnichovské dohody
Úvodem.
30. 9. 1938, záznam zpravodaje ministra zahraničních věcí Huberta Masaříka o pobytu československé delegace v Mnichově a o předání textu mnichovské dohody:
„K textu dohody: Léger odpověděl, že se ČTYŘI STÁTNÍCI JIŽ DOHODLI a že NAŠI ODPOVĚĎ NEOČEKÁVAJÍ a ŽE TO POVAŽUJÍ ZA PŘIJATÉ. Podotkl, že náš důstojník musí odjet do Berlína k vyřešení evakuace území. Situace se stávala tíživou, a Francouzem, nám bylo brutálně vysvětleno, že je to rozsudek bez odvolání a bez možnosti oprav. “ Československé delegaci byl výsledek oznámen a musela se podrobit, jelikož Anglie i Francie odmítla v případě nevole Československa garantovat jeho hranice. K výsledkům Mnichovské konference dodává prof. Nálevka: „Hitler získal požadované území, ale nebyl spokojen, jelikož měl pocit, že byl připraven o válečné vítězství.“
Zkusme si představit variantu, kdyby se tehdejší československá vláda v čele s panem prezidentem Benešem odmítla podřídit Československu vnucenému diktátu, nikoliv jen ze strany nacistického Německa, ale, a to především, i „spřátelených“ evropských velmocí.
Pokračování textu Úvaha: Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“
U příležitosti 100. výročí vzniku Československa bude poprvé v historii v České republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály klíčovou roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel. Historická budova Národního muzea se částečně otevře veřejnosti už 28. října tohoto roku a právě zde bude možné originály spatřit.
Pokračování textu Mnichovská dohoda bude k vidění od 28. října
Poprvé v historii bude v České a Slovenské republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály zásadní roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel. Národnímu muzeu a Slovenskému národnímu muzeu se za pomoci Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva kultury SR podařilo získat souhlas Spolkové republiky Německo, Spojených států amerických a Francie se zapůjčením originálů Mnichovské dohody, Pittsburské dohody, československých ratifikací smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, Vídeňské arbitráže a tzv. Protokolu Hácha – Hitler. Jedná se o mimořádný diplomatický úspěch. Všechny dokumenty budou prezentovány v Bratislavě i v Praze na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě, kterou připravují národní muzea obou zemí u příležitosti 100. výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků.
Pokračování textu Výstava: Mnichovská dohoda, Protokol Hácha – Hitler a další unikáty