Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny se skoro celé věnuje KSČ, jelikož si letos připomínáme stoleté výročí jejího vzniku. Hned v prvním velmi zajímavém textu Michal Stehlík upozorňuje na kauzu, které provázela pobyt Antonína Zápotockého v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ
Říkají vám něco jména Antonín Plichta, Ladislav Malý, Antonín Mityska nebo Václav Drbola? Ne? Přesto jejich osud budete do jisté míry znát, i když značně překroucený díky dvěma dílům seriálu 30 případů majora Zemana. Odhlédněme od komunistické propagandy, co se dělo v Babicích se totiž můžeme dočíst v naučné literatuře, konkrétně v knize Babické vraždy 1951 autora Michala Stehlíka.
Případ Leopolda Hilsnera jako ilustrace doby, antisemitismu a stereotypů. Přednáška představí dobový kontext s přesahem do 20. století. Jak vznikají, živí se a fungují mediální stereotypy? Věnovat se bude také problému a nebezpečí nacionalismu. Kde jsou hranice nacionalismu a vlastenectví? Zaměří se i na schémata ovlivňování veřejného prostoru. Přednáška je pořádána v rámci doprovodného programu k výstavě Fenomén Masaryk a doprovodné výstavy Hilsneriáda. Masaryk jako disident uvnitř davu.
Přednášející: Michal Stehlík, Martin Sekera
Termín konání: 25.10. 2017 od 18:00, vstup zdarma
Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1
Zdroj: TZ NM
