Archiv štítku: kultura

Česká republika vyšle do boje o titul Evropské dědictví Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci

Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci se letos budou za Českou republiku ucházet o nový titul Evropské unie, označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Jedna z těchto památek by tak mohla patřit mezi několik málo pamětihodností, tedy míst se symbolickou hodnotou pro Evropu, jež titul v roce 2015 získají.

Označení Evropské dědictví má ocenit a upozornit na přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, které sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při budování EU či pomáhají evropským občanům poznávat historii Evropy a EU a společné kulturní dědictví založené na společných hodnotách, jako jsou demokracie a lidská práva. „Cílem označení Evropské dědictví není jen ochrana pamětihodností, ale především propagace jejich evropského rozměru, zpřístupnění a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které význam dané pamětihodnosti v evropských dějinách a integraci dokážou sdělit veřejnosti,“ vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu a zároveň předsedkyně české národní poroty. Loosovy interiéry v Plzni mají podle ní hodnotu nejen ve vztahu k osobnosti a práci světově významného architekta, ale také jako součást životních příběhů židovských rodin, jež tyto apartmány nebo domy vlastnily, neboť připomínají holocaust, jednu z nejtragičtějších událostí v moderní historii Evropy. Mezi silné stránky olomouckého kandidáta patří podle poroty zase bohatá historie místa, daná polohou v areálu olomouckého hradu, ale hlavně jedinečnost jeho sbírek, vyprávějících příběh o téměř tisícileté duchovní kultuře olomoucké arcidiecéze (již v roce 2009 získaly cenu za kulturní dědictví Europa Nostra).

Výběr pamětihodností, které ponesou označení Evropské dědictví, probíhá ve dvou fázích. Nejprve národní poroty, v ČR složené z 5 odborníků různých kulturních institucí (jmenovaných ministrem kultury), provedou předvýběr; maximálně dva vybrané uchazeče pak národní koordinátor vyšle do celoevropského kola do Bruselu. Třináct nezávislých odborníků, jmenovaných Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů, provede konečný výběr; označení Evropské dědictví však mohou udělit nejvýše jedné pamětihodnosti z každého členského státu.

Do českého národního kola se přihlásilo 6 uchazečů, kromě Loosových interiérů a Arcidiecézního muzea v Olomouci ještě kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, státní hrad Karlštejn, kostel sv. Františka a sv. Viktora v Ostravě-Hrušově a Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami; národní porota složená ze zástupců ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Národního filmového archivu, Památníku národního písemnictví a Národního ústavu lidové kultury z nich vybrala právě kandidáty z Plzně a Olomouce.

V případě, že některý z českých kandidátů uspěje, bude minimálně dva roky jediným nositelem tohoto označení v republice. Další kolo udílení označení Evropské dědictví se bude konat v roce 2017.

Zdroj: TZ NPÚ

Hrady a zámky jsou připraveny na Velkou hradozámeckou inventuru, experti na výročí památkové ochrany řady našich měst a vesnic

Letošní sezona Národního památkového ústavu (NPÚ) bude nabitá. Hrady a zámky návštěvníci poznají důkladněji s projektem Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, odborníci připomenou, jak se cenná historická města a vesnice proměnily díky ochraně památkové péče, a v novém kabátě – po opravách financovaných z programu IOP – přivítají návštěvníky hned tři přední české památky. Kromě toho „ožijí“ některé významné osobnosti první poloviny 19. století i empírové stavby a malebný jihočeský zámek Kratochvíle oslní renesancí renesance.

Národní památkový ústav spravuje více než sto hradů, zámků, klášterních areálů, venkovských staveb a technických památek, které zpřístupňuje návštěvníkům. Vedle toho má jeho přibližně 450 odborných pracovníků ze 14 krajských pracovišť na starost péči o 40 tisíc zapsaných kulturních a národních kulturních památek a přes 600 plošně památkově chráněných území. V roce 2015 budou mít lidé možnost poznat, zažít a ocenit výsledky celého spektra činností NPÚ.

Akce pro návštěvníky hradů, zámků a ostatních památek

„Pro letošní pátý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů jsme pro návštěvníky památek připravili program nazvaný Velká hradozámecká inventura. Zaměřuje se na aristokratická sídla a význam jejich majitelů v historii, ale také na proměnu sídel v moderních dějinách, hlavně v posledních 25 letech. Příznivcům památek to umožní nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků, pochopit principy fungování provozu památek a hlavně poznat zákulisí a důvody jejich proměn“, slibuje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Projekt Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura je reakcí na skutečnost, že Národní památkový ústav spravuje prvotřídní soubor státních hradů a zámků, má v této své činnosti dlouholeté zkušenosti i vynikající praktické výsledky a zároveň zájem prezentovat je stále častěji a důkladněji veřejnosti. Řada památek proto připravuje výstavy porovnávající jejich stav před lety s dneškem, kasteláni plánují komentované prohlídky míst, která se za poslední roky nejvíce změnila, a s návštěvníky se podělí i o vzpomínky, co vše to obnášelo. Vysvětlí, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, jak se ze sbírek (tzv. mobiliárních fondů) vybírají cennosti, které bude možné na prohlídkových trasách vidět. První akcí Velké hradozámecké inventury je výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, která probíhá do 15. března v Jízdárně Pražského hradu a na niž se už přišlo podívat 57 tisíc lidí.

Jihočeský státní zámek Kratochvíle, který bude v tomto roce centrem projektu, představí pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými zámek v posledních letech prochází. Jde o stavební a restaurátorskou obnovu „vily“, vytvoření zbrusu nové prohlídkové trasy rekonstruované podle inventářů posledních Rožmberků (tedy knih, do nichž se zapisovalo hodnotnější zámecké vybavení) i o nabídku kulturních akcí, jež zámku vdechují život, obnovují ducha renesance a přitom respektují atmosféru danou už jménem památky – Kratochvíle. Kastelán zámku Vojtěch Troup při komentovaných prohlídkách upozorní na léta skryté poklady, objevené pod vrstvami nátěrů či hlíny, a zavzpomíná, jak si návštěvníci zámku odnášeli ve vlasech vápno i zlato, když si přišli zámek prohlédnout v době probíhajících restaurátorských prací. Atmosféru a genia loci Kratochvíle, vybudované před více než 400 lety právě pro „rozmarné zastavení ve shonu života“, poznají nejintenzivněji návštěvníci kulturních akcí – koncertů, slavností a především Hradozámecké noci v sobotu 29. srpna. V průběhu této vrcholné události sezony zakusí návštěvníci Kratochvíle všemi smysly – ochutnají a ucítí ji na dobovém jarmarku, uslyší hudbu v podání špičkových interpretů, dotknou se věků sídlících v zámeckých zdech a na samý závěr spatří renesanční ohňostroj. Také další hrady a zámky však na Hradozámeckou noc chystají bohatý program včetně speciálních prohlídek, programů pro děti, divadelních představení či hudebních produkcí za svitu ohňů.

Novinky na hradech a zámcích

Na některých památkách se letos otevřou a představí nové prohlídkové trasy i probíhající či právě dokončené obnovy, opravy a výsledky restaurátorských kúr. Především však budou veřejnosti představeny výsledky velkolepé obnovy tří špičkových památek – barokního hospitálu Kuks, areálu zámku Veltrusy a zámku Valtice –, financované s podporou evropských dotací prostřednictvím projektu Integrovaného operačního programu (IOP).

Jako první se o víkendu 28.–29. března otevřou brány národní kulturní památky Hospitál Kuks. Po dvaceti měsících uzavření nabídne tato národní kulturní památka návštěvníkům hned několik novinek – renovované nádvoří, bylinkovou zahradu či novou expozici muzea farmacie, ale hlavně obnovené interiéry památky včetně prvotřídního a v evropském kontextu jedinečného cyklu nedávno objevených, odkrytých a restaurovaných nástěnných maleb Tanců smrti, zobrazujících rovnost lidí v posledních okamžicích života. K ukončení obnovy areálu se v pondělí 23. března uskuteční na místě samostatná tisková konference.

V sobotu 13. června bude pestrým programem oslaveno otevření edukačního centra a dokončení vzorové obnovy významné části areálu zámku Veltrusy, probíhající od roku 2010 pod názvem Veltrusy – Schola naturalis: revitalizace zámku Veltrusy a centrum Evropské úmluvy o krajině. Obnovení řady historických budov v areálu a části zámku a parku do podoby, jakou měly v době, kdy patřily rodu Chotků, je spojeno s činností edukačního centra zaměřeného na historické zahrady, parky i krajinu.

Posledním velkým projektem financovaným z integrovaného operačního programu, který NPÚ letos dokončí, je Národní centrum divadla a tance na zámku Valtice. Při slavnostním otevření Jízdárny 25. června zazní závěrečný koncert festivalu Concentus moraviae Hudba na dvoře Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Písně, které kdysi zněly k potěše mocných absolutistických vládců Francie, přednese Magdalena Kožená. V sobotu 12. září pak budou oslavy dokončení projektu Národní centrum divadla a tance ve Valticích pokračovat otevřením obnoveného zámeckého divadla vybaveného moderní technikou a replikou barokní jevištní mašinerie. Vznikne unikátní divadelní scéna, která bude poskytovat možnost rekonstrukce dobových představení a na rozdíl od autentických zámeckých divadel nebude limitována památkovou ochranou.

První návštěvníky přivítají letos na většině hradů, zámků a dalších památkových objektech na začátku dubna – ve středu 1. dubna či první dubnový víkend. Něco však budou mít návštěvníci možnost spatřit poprvé po dlouhé době, či dokonce poprvé v historii. Již v polovině března se po dlouhých letech do kláštera Kladruby vrátí Santiniho mariánská koruna z hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sejmuta byla koncem 70. let 20. století a její návrat po restaurování symbolicky zahájí celoroční oslavy 900. výročí založení kláštera. Od 1. května zde bude možné poprvé v historii navštívit a obdivovat jižní klášterní zahradu, užívanou pro pěstování zeleniny do klášterní kuchyně. Uniformy, čepice, klobouky a další autentické oděvy a dochované zámecké textilie představí letos poprvé státní hrad a zámek Horšovský Týn, který jimi od 1. dubna obohatí prohlídkovou trasu nazvanou Hrad. Od 1. července pak tento zámek opět otevře svou nejbohatší trasu, jejíž součástí je nejen zámecká kuchyně a zázemí z roku 1927, ale také servisy skla a porcelánu pro šedesát osob, měděné nádobí a formy na pečení, ubrusy, ubrousky a povlaky či autentická příruční pekárna a úřednická jídelna. Raritou je původní kuchyňský kachlový sporák, který v roce 1945 přestěhovali do tehdejší zotavovny na hrad Velhartice a až letos se vrátil zpět na Horšovský Týn. Státní hrad Grabštejn bude mít od 4. dubna nový prohlídkový okruh se sochou svaté Barbory. Státní zámek Manětín se zase v nové sezoně pochlubí objevenými a odhalenými malbami na zdech schodišťové haly, které spolu s restaurovanými malbami na stropě navracejí tomuto prostoru po stovce let bývalou krásu; vstupní hala se tak opět stala impozantním místem, jakým byla, když tudy vstupovali hosté do zámeckých interiérů za dob rodiny Lažanských.

Výročí událostí, které lámaly dobu, a další speciální zážitky

V roce 2015 bude Národní památkový ústav také připomínat několik významných výročí; uplynulo dvě stě let od Vídeňského kongresu, několikaměsíčního setkání diplomatů a politiků, jejichž hlavním úkolem bylo po právě ukončených napoleonských válkách nastolit mír a zajistit Evropě i světu dlouhodobou politickou stabilitu. Především zámky, ale také klášter Plasy připraví k tématu Metternich, Napoleon a život v empíru akce a programy k připomenutí této rozjitřené doby a jejích předních osobností (knížete Metternicha a jeho rodu, Napoleona Bonaparta a jeho syna Orlíka, vévody Zákupského, kněžny Zaháňské a dalších), ale také empíru jako módního stylu vévodícího tehdejší architektonické tvorbě, vybavení interiérů, nábytku i módě.

Šest století letos uplynulo od další významné události, která v důsledku změnila dějiny Evropy – od kostnického koncilu a upálení mistra Jana Husa 6. července 1415. Národní památkový ústav bude pod názvem Památka Jana Husa připomínat život, myšlenky a dílo mistra Jana Husa, jeho životní cestu a kulturu i každodenní život té doby přednáškami, divadlem, koncerty i duchovními programy hlavně na hradech Krakovec, Lipnice a Landštejn a v Sázavském klášteře.

V červnu budou vybrané památky hostit už tradičně hudební festival Concentus Moraviae: 3. června zazní na zámku Boskovice koncert k poctě šlechtických rodů, 5. června oslaví prvním koncertem 450. výročí zahájení stavby zámek Náměšť nad Oslavou, 7. června přivítá hudebníky pooprvé zámek Lysice, 8. června hrad Pernštejn a 9. června zámek Lednice. Oči potěší výstava historických květinových vazeb z rukou floristů Národního památkového ústavu, uspořádaná ve dnech 12.–14. 6. na zámku Slavkov u Brna. Vyvrcholením festivalu bude už zmíněný koncert spojený se slavnostním otevřením renovované Jízdárny zámku Valtice, nazvaný Hudba na dvoře Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Přední česká mezzosopranistka Magdalena Kožená přednese skladby Michela Lamberta, Marina Maraise a dalších za doprovodu souboru Le Concert d’Astrée vedeného věhlasnou dirigentkou Emmanuelle Haïm..

Letní sezonu opanuje především na památkách západních Čech 9 týdnů baroka, festival s heslem „…zažít baroko všemi smysly…“. Návštěvníci zámku Kozel, klášterů Kladruby a Plasy či zámku Manětín budou mít – díky spolupráci NPÚ a projektu Plzeň 2015: Evropské hlavní město kultury – po devět letních týdnů možnost okusit atmosféru baroka prostřednictvím vůní, chutí, hudby a tance v autentickém prostředí barokních památek.

Ze souboru celkem 33 neobjevených památek letos NPÚ představí zatím co do počtu návštěvníků méně doceněné krásy hradů Grabštejn, Litice a Krakovec, klášterů Plasy a Kladruby, zámků Horšovský Týn, Náměšť nad Oslavou, Vizovice, Duchcov a Benešov nad Ploučnicí a přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Památky, na které davy ještě nestojí dlouhé fronty, mají velkou výhodu – návštěvníci si v nich mohou atmosféru staletí vychutnat ve větším klidu a pohodě.

I v letošním roce bude pokračovat program pro věrné návštěvníky nazvaný Klíč k památkám, k němuž se připojilo 130 hradů, zámků, klášterů, historických pivovarů a dalších památek státních, městských i soukromých. Princip programu je podobný jako v minulých letech – za pět vstupenek návštěvníci získají šestý vstup zdarma. Vstupy jsou zaznamenávány razítky do návštěvnického pasu, který si lze vyzvednout v pokladnách památek a jenž platí do konce roku 2015. Odesláním orazítkované kartičky se návštěvníci mohou zapojit do soutěže o zajímavé ceny.

Památková péče každý den kolem nás

Nejen hradům zámkům a ostatním státním památkám však letos bude NPÚ věnovat pozornost. V roce 2015 totiž uplyne 20 let od vyhlášení plošné památkové ochrany řady historických měst a vesnic, tedy od rozhodnutí, které umožnilo památkářům věnovat péči městským a vesnickým sídlům jako celkům. Dvacáté výročí tohoto rozhodnutí je pro Národní památkový ústav příležitostí oslavit institut plošné ochrany sídel, který v současnosti znamená možnost pečovat o hodnoty a krásy historického jádra 295 měst a 274 vesnic a zachovat je v dobrém stavu pro nás i pro následující generace; je to také důvod, proč se mohla stát vyhledávanými cíli návštěvníků z tuzemska i zahraničí. Národní památkový ústav chce při této příležitosti projektem Města a vesnice v náruči památkové péče: 20 let plošné ochrany připomenout proměnu, jíž konkrétní sídla za dobu památkové ochrany prošla, a ukázat na nich výsledky a smysluplnost soustavné památkové péče věnované historickým městům či vesnicím jako celkům, ať už prohlášeným za městské památkové rezervace (vedle Prahy jsou to např. Tábor, Český Krumlov, Kutná Hora, Litoměřice, Jičín, Telč, Znojmo), vesnické památkové rezervace (např. Dobrovíz, Bošín, Komárov, Zubrnice, Křižánky), městské památkové zóny (např. Beroun, Stříbro, Karlovy Vary, Zlín) nebo vesnické památkové zóny (třeba Střehom, Ounuz, Modrý důl či Karlova Studánka). K tématu připraví jednotlivá územní odborná pracoviště NPÚ, sídlící v krajích, výstavy, komentovaných prohlídky a procházky, přednášky a besedy, programy pro děti a řadu článků do odborných i populárních médií.

V rámci cyklu O památkách trochu jinak se letos dostane do centra zájmu Cihla a její matka hlína, tradiční stavební materiály používané různým způsobem a v různých podobách dlouhá staletí, v případě hlíny už od pravěku. Národní památkový ústav proto letos představí veřejnosti hlínu a cihlu jako svébytné stavební materiály, včetně specifických stavebně řemeslných postupů jejich zpracování a uplatnění, jehož různorodost a variabilitu dokládají četné dochované historické stavby. Jednotlivá pracoviště NPÚ se připojují přednáškami, výstavami, workshopy či komentovanými prohlídkami.

Druhým rokem bude letos vyhlášena Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro (česky Dědictví pro budoucnost), jejímž udělením Národní památkový ústav upozorňuje na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče a především oceňuje ty, kteří se o ochranu památek přičiňují. Úspěšné počiny realizované v roce 2014 budou letos oceněny ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování (za příkladné a zdařilé restaurování kulturní památky či její části), objev, nález roku (významný objev na památce, objev do té doby neznámého objektu, předmětu kulturní hodnoty, archeologický objev, autorské určení díla apod.), prezentace hodnot (výstava, nová instalace, publikace, mediální odborná prezentace apod.), záchrana památky (záchrana součásti kulturního dědictví na poslední chvíli, nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.). Podobně jako v loňském roce může udělit generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková cenu významné osobnosti v oblasti památkové péče. Novinkou oproti loňskému prvnímu ročníku je ocenění veřejnosti, které si odnese nominovaný z kterékoli kategorie na základě hlasování veřejnosti.

Které památky byly krajskými pracovišti NPÚ do celostátního kola nominovány, bude zřejmé na začátku května. Vyhlášení je plánováno na září letošního roku.

Zdroj: TZ NPÚ

TV tip: Jaký umíráček zazní těm, kdož zemřou na jatkách?

V roce stého výročí zahájení I. světové války připravila tv stanice BBC ve spolupráci s polskými kolegy pětidílnou minisérii Passing Bells (umíráček či zvony loučení).

Pokud čekáte potoky krve, střety pacifistických vojínů se zupáckými poddůstojníky a důstojníky, “vysokou hru patriotů” a podobně, nedočkáte se. Středem pozornosti je intimní příběh. Vlastně dva – mladého Angličana Thomase (Paddy Gibson) a Němce Michaela (Jack Lowden). To, co se zdá zprvu jako výhoda, se však ukáže jako problém.

Drama bez drama

Ti dva sedmnáctiletí se ani jednou nesetkají se šikanou, všichni vojáci jsou kamarádi. Nikdo takřka nepochybuje o tom, že by rozkazy mohly být špatné a že se vrhají na jatka. Vojáci umírají bezkrevně, a to často doslova. Nevolám po potocích krve a povalujících se končetinách a vyhřezlých vnitřnostech, ale taková válka přece bývá a obejít se takřka bez toho dělá z dramatické situace plakátek.

Passing Bells/Foto: BBC One

Místo toho divák čeká, kdy se hlavní hrdinové z opačných stran (kteří oba narukují dobrovolně, nadšeně a lžou o svém věku, aby mohli do boje) setkají. Protože to je nabíledni, jakkoli se to může zdát nepravděpodobné.

150 minut jde tak nějak příliš po srsti, ačkoli se seriál všemožně snaží být ponurý a dramatický. Zobrazení bojových scén jinak, než na plné pecky, prostě dnes nemůže fungovat. Taková je doba a na méně citlivé duše a cyniky to jinak nezabírá. Čítanková ukázka nedokáže běsi a děsy zprostředkovat, bez hlasité bolesti je válečné drama méně uvěřitelné.

Bod zlomu Somma?

A přes všechno, co dosud padlo, jsou některé okamžiky mrazivé. Předpokládá to ovšem alespoň povšechnou znalost průběhu války. Když seržant burcuje před bitvou mužstvo se slovy, že teď přijde onen průlom, že teď Němec uvidí, zač je toho loket a uzaře svůj motivační proslov slovy “…zde, na Sommě”, padne divákovi čelist, protože ví, že za pár měsíců se spojenci posunou asi o tři kilometry a sbírat budou půl milionu mrtvých. Protože ví, že se ocitl uprostřed britského traumatu, srovnatelného s tím, čím je Verdun pro Francouze nebo Kosovo Pole pro Srby.

Několik takových okamžiků jsem si “užil”, netuším ale, kolik z nás je tak citlivých duší. Každopádně pro milovníky “intimního osvětlení” je tento seriál zjevně určený a určitě si takový divák přijde na své.

Svou sílu má, když matka jednoho z hrdinů prohlásí, že nedokáže na ulici potkávat sousedky, protože se cítí provinile, že její syn ještě žije a jeich nikoli. Když rodiče i vojáci přemítají, co napsat v dopise a nakonec lžou obě strany, protože pravda (hlad, smrt, stesk, bída, šílenství) přece nikomu nepomůže.

Když polská ošetřovatelka líčí, že zatímco ona patří k britské straně, její otec bojuje na straně Spolku. “My Poláci bojujme na jakékoli straně”, s tím, že bez ohledu na válčící stranu doufá v nezávislost Polska, pochopíme, že nešlo jen krvavé bitvy, ale i osudy celých národů.

Buď jak buď, ty dvě a půl hodiny nebyly úplně ztraceným časem, BBC umí své filmy točit. Možná jsem jen očekával víc, než jen “pomalý” příběh z učebnice či čítanky. Ale i za ten krátký čas postřehnete, jak se z nadšených puberťáků hrajících si na vojáky stanou strhané zničené okoralé bytosti, kterým válka víc vzala než dala. Dejte i přes mé výhrady šanci Passing Bells, pojmenované po prvním verši básně vojáka Wilfreda Owena, který zemřel 4. listopadu 1918, týden před koncem války. Snad vás jako mě nebude iritovat, že i poslední pruský vesničan či vojín hovoří dokonalou BBC english.

The Passing Bells (TV seriál)

BBC One
Válečný / Drama
Velká Británie / Polsko, 2014, 5×30 min