Archiv štítku: kultura

Náprstkovo muzeum ožije Tibetem (24. 6. 2017, 13–18 hod)

Národní muzeum zve velké i malé návštěvníky na nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, kde se v sobotu 24. 6. 2017 od 13 do 18 hodin bude konat další festival z cyklu Barevné nádvoří, který je tentokrát zavede na „střechu světa“, do Tibetu. Návštěvníci se mohou těšit na taneční představení, ukázky jantrajógy a alikvotního zpěvu, cyklus přednášek, workshopy, výtvarné dílny pro děti i ochutnávky tibetských gastronomických specialit a tradičního čaje. Vstup na festival je zdarma.

Pokračování textu Náprstkovo muzeum ožije Tibetem (24. 6. 2017, 13–18 hod)

Týden Astrid Lindgrenové představí neznámý život slavné spisovatelky

Skandinávský dům pořádá minipřehlídku s názvem Týden Astrid Lindgrenové, která připomene nejznámější díla této slavné švédské spisovatelky, ale zaměří se také na méně známé okolnosti jejího života a tvorby. Festival se uskuteční v období od 1. do 8. června v Praze a ve dnech 29. a 31. 5. také v Brně.

Týden Astrid Lindgrenové

Pokračování textu Týden Astrid Lindgrenové představí neznámý život slavné spisovatelky

Muzeum Antonína Dvořáka znovuotevírá novou výstavou a koncertem

Po rozsáhlém restaurování freskové výmalby se ve čtvrtek 4. května 2017 otevírá Muzeum Antonína Dvořáka vernisáží výstavy Antonín Dvořák a zbožnost. Výstava představuje skladatele jako člověka hluboce věřícího, prezentuje Dvořákovo duchovní dílo a také se zabývá jeho vztahem ke konkrétním kostelům. Veřejná vernisáž bude zahájena v 18.00 hod. koncertem z výběru Dvořákových skladeb v podání barytonisty Andreje Beneše a za doprovodu klavíristy Tomáše Víšky. V rámci Mezinárodního dne muzeí se uskuteční komentované prohlídky výstavy s kurátory muzea či prohlídka s restaurátorem fresek.

Pokračování textu Muzeum Antonína Dvořáka znovuotevírá novou výstavou a koncertem

Výstava: Příběh Tibetu

Tibet a jeho kultura láká i fascinuje. Současná situace budí emotivní diskuze a mnohdy se stává i součástí politických témat. Příběh Tibetu však je tisíce let dlouhý, pestrý a zajímavý a ne všichni ho detailně znají. Málokdo též ví, že ve sbírkách Národního muzea je uložena unikátní kolekce sbírkových předmětů, z nichž některé nebyly více jak padesát let vystavovány, naposledy na výstavě Neznámý Tibet v Náprstkově muzeu v roce 1956. Náprstkovo muzeum tedy při představování zajímavých zemí a koutů světa v rámci cyklu „Okno do světa“ nemohlo téma Tibetu opominout. Návštěvníci mají možnost zhlédnout jedinečné předměty z obsáhlých sbírek muzea, které doposud nebyly vystaveny a nahlédnout tak do historie Tibetu a tibetské kultury od poloviny prvního tisíciletí n. l. až po současnost. Návštěvníci si tak poprvé prohlédnou zlacenou plastiku bohyně Táry, nádherné chrámové malby, bronzové plastiky či rituální hudební nástroje. Součástí výstavy bude i fotografická panelová výstava na nádvoří muzea představující fotografie kameramana Josefa Vaniše pocházející z jeho cesty po Tibetu v letech 1954–1955. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky výstavy a bohatý doprovodný program. Výstava potrvá do 30. července 2017.

Tibet, střecha světa
Foto: NM

Pokračování textu Výstava: Příběh Tibetu

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Šest večerů za Karla IV. Národní muzeum připomene na různých místech Prahy poslední cestu slavného císaře

I Národní muzeum se zapojuje do oslav 700. výročí narození Karla IV. Od 30. listopadu zpřístupní v Českém muzeu hudby novou výstavu s názvem Když císař umírá, která návštěvníkům přiblíží nejen osobnost a vliv císaře Karla IV., ale především jim umožní nahlédnout do světa tehdejší karolinské společnosti. V rámci otevření výstavy se v historických částech Prahy uskuteční také šest jedinečných kulturních událostí, které poukazují na památná místa, kde se zastavil smuteční průvod s ostatky Karla IV. Zájemce čekají v atraktivních pražských lokalitách zajímavé koncerty, diskuze, workshopy, dětské programy nebo vzpomínkový svíčkový průvod za císaře.

Karel IV.

Renesanční zámek Kratochvíle po obnově nabízí výstavy a kulturu

Státní zámek Kratochvíle je renesanční klenot zasazený do působivého rámce jihočeské přírody, klidné místo naplněné radostí, vzpomínka na prosluněný italský venkov, říká Vojtěch Troup, kastelán státního zámku Kratochvíle.

Zámek Kratochvíle

V posledních letech prošel tento malebný jihočeský zámek „renesancí renesance“, celkovou obnovou zahrnující stavební úpravy, vybudování expozice podle rožmberských inventářů i naplnění kulturním obsahem, který oživuje ducha doby, v níž William Shakespeare i Miguel de Cervantes psali své nesmrtelné příběhy.

Pokoj Jana Zrinského

V roce 2015 zvolil Národní památkový ústav zámek Kratochvíle centrem projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, který představí aristokratická sídla a význam jejich majitelů v historii i proměnu sídel v moderních dějinách, hlavně v posledních 25 letech. Řada památek proto v rámci projektu připravuje výstavy porovnávající stav, v němž se nacházely před lety, s dneškem, kasteláni plánují komentované prohlídky, při nichž vysvětlí, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, a podělí se i o vzpomínky. Příznivcům památek to umožní nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků.

Zámek Kratochvíle představí v rámci zmíněného projektu pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými v posledních letech památka prošla. Na stavební obnovu „vily“ navázalo restaurování ohromující malířské a štukové výzdoby, pak následovala nová instalace interiérů zámku podle inventářů posledních Rožmberků (tedy knih, do nichž se zapisovalo hodnotnější zámecké vybavení) a vytvoření prohlídkových tras. Dalším krokem bylo naplnění zámeckého kalendáře kulturními akcemi, které jsou pečlivě vybírány tak, aby odpovídaly duchu renesance a přitom respektovaly jeho klidnou, intimní atmosféru.

V roce 2015 nabídne Kratochvíle návštěvníkům několik výstav, například fotografickou expozici Tančírna na fotkách i v barvě, věnovanou hudebně-tanečním večerům pořádaným na nádvoří a v zámecké zahradě. Výstava rekapitulující minulé ročníky Tančírny potrvá do 24. května. Tančírna, která se letos uskuteční již popáté, tentokrát s podtitulem „fotografická, černobílá až barevná“, přijde na řadu v sobotu 25. července mezi 20. hodinou a půlnocí; hrát bude swingový orchestr ZatrestBand.

Hudba bude na Kratochvíli znít často: 6. června zde například návštěvníky potěší závěrečný koncert žáků Základní umělecké školy Vodňany a 18. července uslyší hudební vystoupení Ondřeje Smeykala, který hraje na didgeridoo. Další múza – básnická – se ujme nadvlády nad Kratochvílí 12. září při pátém setkání českých a slovenských básníků s názvem Děkujeme za vaše básně v zahradě zámku. Na programu budou autorská čtení nejnovějších děl, vydaných v průběhu loňského a letošního roku. Výrazné zastoupení bude mít i umění divadelní – Ochotnický spolek Tyl Netolice se představí s komediemi Pro nic za nic a Sluha dvou pánů a své publikum si jistě najde i pohádka při oslavě Mezinárodního dne dětí 31. května. Druhou polovinu léta opanuje na Kratochvíli opět výstava, uspořádaná speciálně pro téma Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura: na dokumentačních a historických fotografiích zrekapituluje projekt Renesance renesance.

V noci

Vrcholem sezony bude Hradozámecká noc v sobotu 29. srpna. Zámek i zahradu Kratochvíle zakusí návštěvníci všemi smysly – ochutnají a ucítí ji na dobovém jarmarku, uslyší hudbu v podání špičkových interpretů, dotknou se věků sídlících v zámeckých zdech a na závěr spatří renesanční ohňostroj. (Více informací o kulturních akcích pořádaných na státním zámku Kratochvíle naleznete v příloze a průběžně také na webu www.zamek-kratochvile.eu/kulturni-program/).

Podle kastelána zámku Vojtěcha Troupa podává Kratochvíle „svědectví o velkorysosti, dobrém vkusu i citlivosti Viléma z Rožmberka, kdysi předního velmože českého království a vladaře na jihu Čech“. Právě Vilém z Rožmberka byl iniciátorem stavby zámku, který neměl v Čechách druhé poloviny 16. století obdoby a jenž představuje jeden z klenotů stavitelského a dekoračního umění doby renesance. Architektonickým řešením i řízením stavby pověřil Vilém původem severoitalského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna, který rozvrhl areál do velkého obdélníku s ohradní zdí a vodním příkopem. Zámecká budova byla asymetricky usazena do okrasné zahrady, jejíž součástí byla i hospodářská část, na níž se pěstovaly aromatické bylinky pro zámeckou kuchyni, ale také melouny, cibule, mrkev, pohanka či konopí. Zahrada je dodnes jedním z velkých lákadel zámku a věnuje se jí také brožurka Objevovavání renesanční zahrady zámku Kratochvíle, určená hlavně dětem. Stáhnout si ji můžete na www.zamek-kratochvile.eu/didakticky-program-objevovani-renesancni-zahrady-zamku-kratochvile/.

Výzdobu interiérů zadal Vilém z Rožmberka malíři Georgu Widmanovi z Braunschweigu a mistrovi štuku Antoniu Melanovi. Klenbu velkého vstupního sálu v přízemí zdobí malované lovecké výjevy a zvířata z tehdy oblíbených knih TierbuchJagdbuch; na klenbách v patře jsou postavy ze starozákonní legendy o Samsonovi a Dalile či hrdinové řeckých bájí a ve vladařově pokoji také zvířecí a rostlinné motivy, rybky a raci jako připomínka rybníků typických pro jihočeskou krajinu. Malby doplňuje štuková výzdoba Antonia Melany. V tzv. Zlatém sále, nejokázalejší a nejhonosnější místností zámku sloužící k přijímání hostů a pořádání hudebních produkcí, ovládá zlacená štuková výzdoba celý prostor. Host měl být – a dodnes je – při vstupu ohromen bohatstvím, uměnímilovností a vkusem majitele, jeho mocí a společenským postavením.

Při prohlídkách a komentovaných přednáškách upozorňují průvodci na výjimečné umělecké hodnoty zámku, kastelán Vojtěch Troup ukazuje léta skryté poklady, které se při obnově objevily pod vrstvami nátěrů či hlíny, a vzpomíná, jak si návštěvníci zámku odnášeli ve vlasech vápno i zlato, když si přišli zámek prohlédnout v době probíhajících restaurátorských prací.

Zámek Kratochvíle má v dubnu otevřeno každý víkend, v květnu denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 16.30 hodin; v červnu a v červenci bude otevřeno denně kromě pondělí o hodinu déle. Více informací a aktuality lze najít na webu www.zamek-kratochvile.eu/.

Přehled akcí na státním zámku Kratochvíle v sezoně 2015

do 24. května – volně přístupná výstava Tančírna na fotkách i v barvě ve vstupní věži: fotografie pořízené na Tančírnách Kratochvíle v letech 2011–2014 doplní několik obrazů z terapeutické dílny Domova sv. Linharta v Chelčicích

16. května, 16 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie a požehnání nově instalovaného oltáře Klanění tří králů

31. května – oslava Mezinárodního dne dětí otevřením výstavy loutek a rekvizit z představení divadla Continuo ve vstupní věži; během dne divadelní představení pohádky v zahradě zámku (kejklíř Vojta Vrtek nebo Divadlo Víti Marčíka); tvořivá dílna v zámecké zahradě (výroba okruží, korunek a vějířů z papíru, navlékání korálků…)

6. června – závěrečný koncert žáků Základní umělecké školy Vodňany

20. června, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

24. června (termín není zatím definitivní) – Zahrada znovuzrozená: beseda o zahradě zámku Kratochvíle s jejími tvůrci, doc., ing. arch. Otakarem Kučou, ing. Ivanem Staňou a zahradníkem Pavlem Strnadem

29. a 30. června, 1. a 2. července – Kinematograf bratří Čadíků v zámecké zahradě: čtyři filmové večery, beseda s režisérem Petrem Weiglem, tvůrcem filmu natáčeného na Kratochvíli, úvodní slova k filmům animované tvorby

25.–28. června, 3.–6. července – Pro nic za nic: celkem osm představení Nestroyovy frašky v podání Ochotnického spolku Tyl Netolice

9.–12. července – Sluha dvou pánů: celkem 4 představení Goldoniho komedie v podání Ochotnického divadelního spolku Tyl Netolice

18. července, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

18. července – hudební vystoupení Ondřeje Smeykala, hráče na didgeridoo

25. července – Tančírna Kratochvíle 2015: tradiční tanečně hudební večer se swingovým orchestrem ZatrestBand, tentokrát s podtitulem „fotografická, černobílá až barevná“

1. srpna, 16.30 hod. – projekt Renesance renesance v dokumentačních a historických fotografiích; výstava ve vstupní věži, ve velkém loveckém sále nebo ve výstavním pavilonu Markéta

15. srpna, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

29. srpna – Hradozámecká noc:  taneční vystoupení žáků baletního oboru ZUŠ Vodňany; oficiální zahájení Hradozámecké noci; volná prohlídka renesančních interiérů zámku (průvodci budou odpovídat na dotazy), v jednotlivých pokojích budou fotografie zachycující stav místnosti před restaurátorskou obnovou, která byla zakončena v roce 2011; inscenace v prostoru zámecké zahrady osvětlené ohni a svíčkami; vystoupení skupiny Ritornello v závěru večera, který vyvrcholí renesančním ohňostrojem

5. a 6. září – Dny evropského dědictví: reciproční vstupenka a GRAND prohlídka za cenu hlavní

6. září – poutní mše v kostele Narození Panny Marie a celodenní jarmark v zámecké zahradě s doprovodným programem (vystoupení zájmových kroužků netolických dětí a divadelních ochotnických spolků z Netolic a Strunkovic); program v rámci Dnů evropského dědictví

12. září – Děkujeme za vaše básně: páté setkání českých a slovenských básníků v zahradě zámku; autorská čtení nejnovějších děl, čtení z básnických sbírek vydaných loni a letos

Zdroj: TZ NPÚ

Výstava: Svědectví terezínských zdí (1. 4. – 16. 5. 2015)

Projekt fotografa Richarda Homoly se zaměřuje na zachycení stop, vzkazů a jiných nápisů rytých během válečných let vězni ghetta do terezínských zdí, jež se dochovaly do dnešní doby.

Terezín

Nápisy, které se dochovaly do dnešní doby, jsou ohroženy různými opravami a přestavbami. Práce je realizována technikou velkoformátové černobílé fotografie, tj. formát negativu 18 × 24 cm a 20 × 25 cm, která ve své technické i výtvarné kvalitě dává vyniknout příběhu, jenž je obsažen v těchto artefaktech. Vznikl tak jedinečný fotografický soubor čítající asi 300 negativů, část jsou nálezy osobního charakteru, část se týká organizační struktury ghetta a zbytek jsou doplňující výtvarné práce charakterizující Terezín v jeho specifické podobě.

Kurátor: Petr Kliment

Místo konání:

Rytířská 31
110 00 Praha 1
Česká republika

Datum:

Od:  1.4.2015
Do:  16.5.2015 

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce

Výstava: Perutě – Ladislav Sitenský (20. 3. – 24. 4. 2015)

Výstava k 70. výročí konce 2. světové války a 75. výročí vzniku československých perutí RAF představuje unikátní fotografie významného českého fotografa Ladislava Sitenského.

Ladislav Sitenský

Foto: valka.cz

Na černobílých snímcích z prostředí československých perutí Britského královského letectva během 2. světové války jsou zachyceni letci, mechanici i jejich okřídlené stroje často v protisvětle pro Sitenského tak typickém. Expozice provází diváky od nástupu pilotů po kapitulaci Francie na loď do Británie, po jednotlivých letištích i londýnském leteckém inspektorátu, dokumentuje oslavy konce války v Londýně i návrat přeživších do vlasti, která se jim za jejich hrdinské činy brzy krutě odmění. Výstava vznikla ve spolupráci s vnučkou Ladislava Sitenského Adélou Kándlovou, která k jeho tvorbě dodala: „Během svého života vystřídal celkem 65 fotoaparátů (z toho 4 prototypy zkonstruované podle jeho představ) a 80 přídavných objektivů. Nafotografoval s nimi kolem půl milionu snímků. Uveřejnil téměř každý desátý snímek, který exponoval. Vydal 15 samostatných publikací a v desítkách dalších byly jeho fotografie zastoupeny. Uspořádal 47 samostatných výstav a účastnil se desítek dalších u nás i v zahraničí.“

Ladislav Sitenský se narodil 7. srpna 1919 a fotografii se začal věnovat ve čtrnácti letech. Za svůj život pořídil asi půl milionu snímků. Uspořádal na dvě desítky samostatných výstav doma i v zahraničí, vystavoval například v Británii či USA, a vydal přibližně stejný počet fotografických publikací. „S jeho odchodem je uzavřena jedna z významných kapitol české a československé fotografie,“ domnívá se Stanislav Pokorný z Asociace profesionálních fotografů.Kromě reportážních fotografií bojů na západní frontě za druhé světové války jsou dalšími stěžejními tématy jeho tvorby krajina a Praha, bohatá je i jeho tvorba portrétní. Jeho největší láskou však vždycky byly hory, sníh a mraky.Sitenský byl držitelem mnoha vysokých vojenských vyznamenání a prestižních uměleckých ocenění. V říjnu 2007 mu prezident Václav Klaus udělil Medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Jméno Sitenského nese planetka číslo 5998, kterou objevil v září 1986 na Kleti přední český astronom Antonín Mrkos. (Zdroj: CT24)

Výstavu můžete vidět v Českém centru (Praha, Rytířská ulice) v termínu 20. 3. – 24. 4. 2015.

Zdroj: https://www.evensi.com/perute-vystava-ladislava-sitenskeho-ceske-centrum-praha/146103852

Česká republika vyšle do boje o titul Evropské dědictví Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci

Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci se letos budou za Českou republiku ucházet o nový titul Evropské unie, označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Jedna z těchto památek by tak mohla patřit mezi několik málo pamětihodností, tedy míst se symbolickou hodnotou pro Evropu, jež titul v roce 2015 získají.

Označení Evropské dědictví má ocenit a upozornit na přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, které sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při budování EU či pomáhají evropským občanům poznávat historii Evropy a EU a společné kulturní dědictví založené na společných hodnotách, jako jsou demokracie a lidská práva. „Cílem označení Evropské dědictví není jen ochrana pamětihodností, ale především propagace jejich evropského rozměru, zpřístupnění a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které význam dané pamětihodnosti v evropských dějinách a integraci dokážou sdělit veřejnosti,“ vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu a zároveň předsedkyně české národní poroty. Loosovy interiéry v Plzni mají podle ní hodnotu nejen ve vztahu k osobnosti a práci světově významného architekta, ale také jako součást životních příběhů židovských rodin, jež tyto apartmány nebo domy vlastnily, neboť připomínají holocaust, jednu z nejtragičtějších událostí v moderní historii Evropy. Mezi silné stránky olomouckého kandidáta patří podle poroty zase bohatá historie místa, daná polohou v areálu olomouckého hradu, ale hlavně jedinečnost jeho sbírek, vyprávějících příběh o téměř tisícileté duchovní kultuře olomoucké arcidiecéze (již v roce 2009 získaly cenu za kulturní dědictví Europa Nostra).

Výběr pamětihodností, které ponesou označení Evropské dědictví, probíhá ve dvou fázích. Nejprve národní poroty, v ČR složené z 5 odborníků různých kulturních institucí (jmenovaných ministrem kultury), provedou předvýběr; maximálně dva vybrané uchazeče pak národní koordinátor vyšle do celoevropského kola do Bruselu. Třináct nezávislých odborníků, jmenovaných Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů, provede konečný výběr; označení Evropské dědictví však mohou udělit nejvýše jedné pamětihodnosti z každého členského státu.

Do českého národního kola se přihlásilo 6 uchazečů, kromě Loosových interiérů a Arcidiecézního muzea v Olomouci ještě kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, státní hrad Karlštejn, kostel sv. Františka a sv. Viktora v Ostravě-Hrušově a Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami; národní porota složená ze zástupců ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Národního filmového archivu, Památníku národního písemnictví a Národního ústavu lidové kultury z nich vybrala právě kandidáty z Plzně a Olomouce.

V případě, že některý z českých kandidátů uspěje, bude minimálně dva roky jediným nositelem tohoto označení v republice. Další kolo udílení označení Evropské dědictví se bude konat v roce 2017.

Zdroj: TZ NPÚ

Hrady a zámky jsou připraveny na Velkou hradozámeckou inventuru, experti na výročí památkové ochrany řady našich měst a vesnic

Letošní sezona Národního památkového ústavu (NPÚ) bude nabitá. Hrady a zámky návštěvníci poznají důkladněji s projektem Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, odborníci připomenou, jak se cenná historická města a vesnice proměnily díky ochraně památkové péče, a v novém kabátě – po opravách financovaných z programu IOP – přivítají návštěvníky hned tři přední české památky. Kromě toho „ožijí“ některé významné osobnosti první poloviny 19. století i empírové stavby a malebný jihočeský zámek Kratochvíle oslní renesancí renesance.

Národní památkový ústav spravuje více než sto hradů, zámků, klášterních areálů, venkovských staveb a technických památek, které zpřístupňuje návštěvníkům. Vedle toho má jeho přibližně 450 odborných pracovníků ze 14 krajských pracovišť na starost péči o 40 tisíc zapsaných kulturních a národních kulturních památek a přes 600 plošně památkově chráněných území. V roce 2015 budou mít lidé možnost poznat, zažít a ocenit výsledky celého spektra činností NPÚ.

Akce pro návštěvníky hradů, zámků a ostatních památek

„Pro letošní pátý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů jsme pro návštěvníky památek připravili program nazvaný Velká hradozámecká inventura. Zaměřuje se na aristokratická sídla a význam jejich majitelů v historii, ale také na proměnu sídel v moderních dějinách, hlavně v posledních 25 letech. Příznivcům památek to umožní nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků, pochopit principy fungování provozu památek a hlavně poznat zákulisí a důvody jejich proměn“, slibuje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Projekt Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura je reakcí na skutečnost, že Národní památkový ústav spravuje prvotřídní soubor státních hradů a zámků, má v této své činnosti dlouholeté zkušenosti i vynikající praktické výsledky a zároveň zájem prezentovat je stále častěji a důkladněji veřejnosti. Řada památek proto připravuje výstavy porovnávající jejich stav před lety s dneškem, kasteláni plánují komentované prohlídky míst, která se za poslední roky nejvíce změnila, a s návštěvníky se podělí i o vzpomínky, co vše to obnášelo. Vysvětlí, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, jak se ze sbírek (tzv. mobiliárních fondů) vybírají cennosti, které bude možné na prohlídkových trasách vidět. První akcí Velké hradozámecké inventury je výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, která probíhá do 15. března v Jízdárně Pražského hradu a na niž se už přišlo podívat 57 tisíc lidí.

Jihočeský státní zámek Kratochvíle, který bude v tomto roce centrem projektu, představí pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými zámek v posledních letech prochází. Jde o stavební a restaurátorskou obnovu „vily“, vytvoření zbrusu nové prohlídkové trasy rekonstruované podle inventářů posledních Rožmberků (tedy knih, do nichž se zapisovalo hodnotnější zámecké vybavení) i o nabídku kulturních akcí, jež zámku vdechují život, obnovují ducha renesance a přitom respektují atmosféru danou už jménem památky – Kratochvíle. Kastelán zámku Vojtěch Troup při komentovaných prohlídkách upozorní na léta skryté poklady, objevené pod vrstvami nátěrů či hlíny, a zavzpomíná, jak si návštěvníci zámku odnášeli ve vlasech vápno i zlato, když si přišli zámek prohlédnout v době probíhajících restaurátorských prací. Atmosféru a genia loci Kratochvíle, vybudované před více než 400 lety právě pro „rozmarné zastavení ve shonu života“, poznají nejintenzivněji návštěvníci kulturních akcí – koncertů, slavností a především Hradozámecké noci v sobotu 29. srpna. V průběhu této vrcholné události sezony zakusí návštěvníci Kratochvíle všemi smysly – ochutnají a ucítí ji na dobovém jarmarku, uslyší hudbu v podání špičkových interpretů, dotknou se věků sídlících v zámeckých zdech a na samý závěr spatří renesanční ohňostroj. Také další hrady a zámky však na Hradozámeckou noc chystají bohatý program včetně speciálních prohlídek, programů pro děti, divadelních představení či hudebních produkcí za svitu ohňů.

Novinky na hradech a zámcích

Na některých památkách se letos otevřou a představí nové prohlídkové trasy i probíhající či právě dokončené obnovy, opravy a výsledky restaurátorských kúr. Především však budou veřejnosti představeny výsledky velkolepé obnovy tří špičkových památek – barokního hospitálu Kuks, areálu zámku Veltrusy a zámku Valtice –, financované s podporou evropských dotací prostřednictvím projektu Integrovaného operačního programu (IOP).

Jako první se o víkendu 28.–29. března otevřou brány národní kulturní památky Hospitál Kuks. Po dvaceti měsících uzavření nabídne tato národní kulturní památka návštěvníkům hned několik novinek – renovované nádvoří, bylinkovou zahradu či novou expozici muzea farmacie, ale hlavně obnovené interiéry památky včetně prvotřídního a v evropském kontextu jedinečného cyklu nedávno objevených, odkrytých a restaurovaných nástěnných maleb Tanců smrti, zobrazujících rovnost lidí v posledních okamžicích života. K ukončení obnovy areálu se v pondělí 23. března uskuteční na místě samostatná tisková konference.

V sobotu 13. června bude pestrým programem oslaveno otevření edukačního centra a dokončení vzorové obnovy významné části areálu zámku Veltrusy, probíhající od roku 2010 pod názvem Veltrusy – Schola naturalis: revitalizace zámku Veltrusy a centrum Evropské úmluvy o krajině. Obnovení řady historických budov v areálu a části zámku a parku do podoby, jakou měly v době, kdy patřily rodu Chotků, je spojeno s činností edukačního centra zaměřeného na historické zahrady, parky i krajinu.

Posledním velkým projektem financovaným z integrovaného operačního programu, který NPÚ letos dokončí, je Národní centrum divadla a tance na zámku Valtice. Při slavnostním otevření Jízdárny 25. června zazní závěrečný koncert festivalu Concentus moraviae Hudba na dvoře Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Písně, které kdysi zněly k potěše mocných absolutistických vládců Francie, přednese Magdalena Kožená. V sobotu 12. září pak budou oslavy dokončení projektu Národní centrum divadla a tance ve Valticích pokračovat otevřením obnoveného zámeckého divadla vybaveného moderní technikou a replikou barokní jevištní mašinerie. Vznikne unikátní divadelní scéna, která bude poskytovat možnost rekonstrukce dobových představení a na rozdíl od autentických zámeckých divadel nebude limitována památkovou ochranou.

První návštěvníky přivítají letos na většině hradů, zámků a dalších památkových objektech na začátku dubna – ve středu 1. dubna či první dubnový víkend. Něco však budou mít návštěvníci možnost spatřit poprvé po dlouhé době, či dokonce poprvé v historii. Již v polovině března se po dlouhých letech do kláštera Kladruby vrátí Santiniho mariánská koruna z hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sejmuta byla koncem 70. let 20. století a její návrat po restaurování symbolicky zahájí celoroční oslavy 900. výročí založení kláštera. Od 1. května zde bude možné poprvé v historii navštívit a obdivovat jižní klášterní zahradu, užívanou pro pěstování zeleniny do klášterní kuchyně. Uniformy, čepice, klobouky a další autentické oděvy a dochované zámecké textilie představí letos poprvé státní hrad a zámek Horšovský Týn, který jimi od 1. dubna obohatí prohlídkovou trasu nazvanou Hrad. Od 1. července pak tento zámek opět otevře svou nejbohatší trasu, jejíž součástí je nejen zámecká kuchyně a zázemí z roku 1927, ale také servisy skla a porcelánu pro šedesát osob, měděné nádobí a formy na pečení, ubrusy, ubrousky a povlaky či autentická příruční pekárna a úřednická jídelna. Raritou je původní kuchyňský kachlový sporák, který v roce 1945 přestěhovali do tehdejší zotavovny na hrad Velhartice a až letos se vrátil zpět na Horšovský Týn. Státní hrad Grabštejn bude mít od 4. dubna nový prohlídkový okruh se sochou svaté Barbory. Státní zámek Manětín se zase v nové sezoně pochlubí objevenými a odhalenými malbami na zdech schodišťové haly, které spolu s restaurovanými malbami na stropě navracejí tomuto prostoru po stovce let bývalou krásu; vstupní hala se tak opět stala impozantním místem, jakým byla, když tudy vstupovali hosté do zámeckých interiérů za dob rodiny Lažanských.

Výročí událostí, které lámaly dobu, a další speciální zážitky

V roce 2015 bude Národní památkový ústav také připomínat několik významných výročí; uplynulo dvě stě let od Vídeňského kongresu, několikaměsíčního setkání diplomatů a politiků, jejichž hlavním úkolem bylo po právě ukončených napoleonských válkách nastolit mír a zajistit Evropě i světu dlouhodobou politickou stabilitu. Především zámky, ale také klášter Plasy připraví k tématu Metternich, Napoleon a život v empíru akce a programy k připomenutí této rozjitřené doby a jejích předních osobností (knížete Metternicha a jeho rodu, Napoleona Bonaparta a jeho syna Orlíka, vévody Zákupského, kněžny Zaháňské a dalších), ale také empíru jako módního stylu vévodícího tehdejší architektonické tvorbě, vybavení interiérů, nábytku i módě.

Šest století letos uplynulo od další významné události, která v důsledku změnila dějiny Evropy – od kostnického koncilu a upálení mistra Jana Husa 6. července 1415. Národní památkový ústav bude pod názvem Památka Jana Husa připomínat život, myšlenky a dílo mistra Jana Husa, jeho životní cestu a kulturu i každodenní život té doby přednáškami, divadlem, koncerty i duchovními programy hlavně na hradech Krakovec, Lipnice a Landštejn a v Sázavském klášteře.

V červnu budou vybrané památky hostit už tradičně hudební festival Concentus Moraviae: 3. června zazní na zámku Boskovice koncert k poctě šlechtických rodů, 5. června oslaví prvním koncertem 450. výročí zahájení stavby zámek Náměšť nad Oslavou, 7. června přivítá hudebníky pooprvé zámek Lysice, 8. června hrad Pernštejn a 9. června zámek Lednice. Oči potěší výstava historických květinových vazeb z rukou floristů Národního památkového ústavu, uspořádaná ve dnech 12.–14. 6. na zámku Slavkov u Brna. Vyvrcholením festivalu bude už zmíněný koncert spojený se slavnostním otevřením renovované Jízdárny zámku Valtice, nazvaný Hudba na dvoře Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Přední česká mezzosopranistka Magdalena Kožená přednese skladby Michela Lamberta, Marina Maraise a dalších za doprovodu souboru Le Concert d’Astrée vedeného věhlasnou dirigentkou Emmanuelle Haïm..

Letní sezonu opanuje především na památkách západních Čech 9 týdnů baroka, festival s heslem „…zažít baroko všemi smysly…“. Návštěvníci zámku Kozel, klášterů Kladruby a Plasy či zámku Manětín budou mít – díky spolupráci NPÚ a projektu Plzeň 2015: Evropské hlavní město kultury – po devět letních týdnů možnost okusit atmosféru baroka prostřednictvím vůní, chutí, hudby a tance v autentickém prostředí barokních památek.

Ze souboru celkem 33 neobjevených památek letos NPÚ představí zatím co do počtu návštěvníků méně doceněné krásy hradů Grabštejn, Litice a Krakovec, klášterů Plasy a Kladruby, zámků Horšovský Týn, Náměšť nad Oslavou, Vizovice, Duchcov a Benešov nad Ploučnicí a přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Památky, na které davy ještě nestojí dlouhé fronty, mají velkou výhodu – návštěvníci si v nich mohou atmosféru staletí vychutnat ve větším klidu a pohodě.

I v letošním roce bude pokračovat program pro věrné návštěvníky nazvaný Klíč k památkám, k němuž se připojilo 130 hradů, zámků, klášterů, historických pivovarů a dalších památek státních, městských i soukromých. Princip programu je podobný jako v minulých letech – za pět vstupenek návštěvníci získají šestý vstup zdarma. Vstupy jsou zaznamenávány razítky do návštěvnického pasu, který si lze vyzvednout v pokladnách památek a jenž platí do konce roku 2015. Odesláním orazítkované kartičky se návštěvníci mohou zapojit do soutěže o zajímavé ceny.

Památková péče každý den kolem nás

Nejen hradům zámkům a ostatním státním památkám však letos bude NPÚ věnovat pozornost. V roce 2015 totiž uplyne 20 let od vyhlášení plošné památkové ochrany řady historických měst a vesnic, tedy od rozhodnutí, které umožnilo památkářům věnovat péči městským a vesnickým sídlům jako celkům. Dvacáté výročí tohoto rozhodnutí je pro Národní památkový ústav příležitostí oslavit institut plošné ochrany sídel, který v současnosti znamená možnost pečovat o hodnoty a krásy historického jádra 295 měst a 274 vesnic a zachovat je v dobrém stavu pro nás i pro následující generace; je to také důvod, proč se mohla stát vyhledávanými cíli návštěvníků z tuzemska i zahraničí. Národní památkový ústav chce při této příležitosti projektem Města a vesnice v náruči památkové péče: 20 let plošné ochrany připomenout proměnu, jíž konkrétní sídla za dobu památkové ochrany prošla, a ukázat na nich výsledky a smysluplnost soustavné památkové péče věnované historickým městům či vesnicím jako celkům, ať už prohlášeným za městské památkové rezervace (vedle Prahy jsou to např. Tábor, Český Krumlov, Kutná Hora, Litoměřice, Jičín, Telč, Znojmo), vesnické památkové rezervace (např. Dobrovíz, Bošín, Komárov, Zubrnice, Křižánky), městské památkové zóny (např. Beroun, Stříbro, Karlovy Vary, Zlín) nebo vesnické památkové zóny (třeba Střehom, Ounuz, Modrý důl či Karlova Studánka). K tématu připraví jednotlivá územní odborná pracoviště NPÚ, sídlící v krajích, výstavy, komentovaných prohlídky a procházky, přednášky a besedy, programy pro děti a řadu článků do odborných i populárních médií.

V rámci cyklu O památkách trochu jinak se letos dostane do centra zájmu Cihla a její matka hlína, tradiční stavební materiály používané různým způsobem a v různých podobách dlouhá staletí, v případě hlíny už od pravěku. Národní památkový ústav proto letos představí veřejnosti hlínu a cihlu jako svébytné stavební materiály, včetně specifických stavebně řemeslných postupů jejich zpracování a uplatnění, jehož různorodost a variabilitu dokládají četné dochované historické stavby. Jednotlivá pracoviště NPÚ se připojují přednáškami, výstavami, workshopy či komentovanými prohlídkami.

Druhým rokem bude letos vyhlášena Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro (česky Dědictví pro budoucnost), jejímž udělením Národní památkový ústav upozorňuje na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče a především oceňuje ty, kteří se o ochranu památek přičiňují. Úspěšné počiny realizované v roce 2014 budou letos oceněny ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování (za příkladné a zdařilé restaurování kulturní památky či její části), objev, nález roku (významný objev na památce, objev do té doby neznámého objektu, předmětu kulturní hodnoty, archeologický objev, autorské určení díla apod.), prezentace hodnot (výstava, nová instalace, publikace, mediální odborná prezentace apod.), záchrana památky (záchrana součásti kulturního dědictví na poslední chvíli, nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.). Podobně jako v loňském roce může udělit generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková cenu významné osobnosti v oblasti památkové péče. Novinkou oproti loňskému prvnímu ročníku je ocenění veřejnosti, které si odnese nominovaný z kterékoli kategorie na základě hlasování veřejnosti.

Které památky byly krajskými pracovišti NPÚ do celostátního kola nominovány, bude zřejmé na začátku května. Vyhlášení je plánováno na září letošního roku.

Zdroj: TZ NPÚ