2. srpen je dnem, kdy si připomínáme památku padlých Romů, kteří zahynuli v noci na 3. srpna 1944 v koncentračních táborech. Na Náměstí Míru v Praze proběhne v neděli 2.8. 2020 od 19 hodin druhý ročník komponovaného pietního večer k uctění památky obětí tzv. Porajmos, romského holocaustu. Součástí programu vzpomínkové akce bude scénické vyprávění příběhu přeživšího pamětníka v podání herečky a zpěvačky Pavly Matiové. Na akci vystoupí také významné hudební osobnosti romské kultury, jakými jsou například zpěváci Milan Kroka a Roman Zorba Horváth nebo zpěvačka Simona Šenkiová.
Kniha novináře Ondřeje Kundry Vendulka, útěk za svobodou vypráví příběh dvou lidí, s jejichž osudy dějiny pořádně zamávaly. Jde o Hanu Vendulku Voglovou, která se shodou náhod těsně před cestou do Terezína stala modelem pro později ikonickou fotografii Jana Lukase.
V Deníku.cz se píše: „Heydrich předsedal konferenci ve Wannsee, na které dohodl usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyhlazovacích táborech smrti.“ Článek je podepsán redakcí a autor(-ři) zcela určitě před jeho zveřejněním rešeršoval(-i). Tento jediný výrok je přímo ukázkovou kvintesencí, jak česká historiografie překrucuje dějiny.
Polský katolík Jan Karski (1914-2000) patří k zapomenutým hrdinům, k těm, o jejichž činech se příliš nemluví. Během druhé světové války se snažil ze všech sil upozornit spojence na to, jaká zvěrstva se dějí v nacistických vyhlazovacích táborech na území Polska. Pro tento úkol nasadil svůj život a později veškeré schopnosti.
Jan Karski v roce 1943 během své mise v USA informoval politiky o zvěrstvech, která páchají nacisté v Polsku, foto: Holocaust Memorial Museum, svolil Jan Karski
Hannah Arendtová byla židovskou filozofkou a za pozornost stojí jistě celé její dílo, ovšem příznivce historie druhé světové války a zejména ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc o holokaustu, by měla nejvíc zaujmout kniha Eichmann v Jeruzaleme. Nejde ani tak o reportáž ze soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, probíhajícím počátkem šedesátých let minulého století, jako o velmi komplexní pohled na mašinérii vyvražďování Židů během druhé světové války.
Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA avizovalo vydání knihy Sarah Helmové Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy již ke konci roku 2015. Dvouleté čekání a těšení se vyplatilo, před pár dny jsem dostal k recenzi tuto novinku z historické edice Dobrovského a mohl se pustit do čtení. Anne Applebaumová své konkurentce v oblasti historické literatury faktu vysekla velmi cennou poklonu, když její dílo nazvala “ohromujícím kusem historické práce”. S tímto hodnocením je nutné souhlasit, jde o skvělou knihu, do detailu zkoumající život vězeňkyň v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück.
Autor: En:User:Poeticbent (new original map) partly inspired by WW2-Holocaust-Europe.png by User:Dna-Dennis – Vlastní dílo. Composite map derived from a variety of readily available sources which may or may not include: http://www.wajszczuk.v.pl/z/wysiedleni/mapa02.jpg http://klaser.strefa.pl/zp/polska/mapy/on.gif http://portalhistoryczny.org/img/hist/pb2204.jpg http://www.dydaktycznepomoce.com/files/wojna%20obronna.jpg WW2-Holocaust-Europe.png, File:Polska okupacja 1944.png, Holocaust in Poland from Nazi policy by Christopher R. Browning, File:Generalne_gubernatorstwo_1945.png Ghettos in Poland (1939-1941) map, U.S. Holocaust Memorial Museum, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5986800
Včera byl v Amsterdamu vydražen originální rukopis s textem básně Anny Frankové. Nový majitel za něho zaplatil 140 000 eur, tedy asi 3,8 milionu Kč.
foto: cnn.com
Osmiřádkový text, který Anna z poloviny opsala z jedné nizozemské knihy básní, poslala přítelkyni Christiane van Maarsenové v březnu 1942. Tehdy jí bylo 12 let. Krátce poté se Franková začala skrývat se svou židovskou rodinou před nacisty v Amsterodamu, píší České noviny. Další podrobnosti si přečtěte na webu CNN.
Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny má všeříkající motto – Válka skončila, násilí pokračuje. Většina článků se věnuje událostem odehrávajícím se během druhé světové války, některé z nich mají samozřejmě přesah téměř až do současnosti. Neznámé příběhy známých lidí, případně neznámé příběhy neznámých lidí, jsou hlavní náplní opět velmi zajímavého čísla.
Richard Glazar napsal knihu Treblinka, slovo jak z dětské říkanky těsně po válce, v době, kdy se svět vzpamatovával z nejkrvavější války v historii. Války, jejíž oběti neumírali jenom při bitvách, ale i při vraždění v koncentračních táborech. Jeho vzpomínky zahrnují dětství, cestu do vyhlazovacího tábora Treblinka, zázračný útěk a přečkání války při nucené práci v Německu. Tyto memoáry podle mého názoru nemůže překonat žádný vymyšlený příběh. Krutý osud zavedl Richarda Glazara do pekla, nechal ho zázračně přežít a vše sepsat. Po válce ovšem o jeho dílo nebyl zájem, vydání se dočkalo až po pádu železné opony.
