Archiv štítku: Edvard Beneš

Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády

Aby soukromníci ve Velké Británii v čele s Edvardem Benešem byli uznáni za československou exilovou vládu a prezidenta, bylo nutné před světem předstírat kontinuitu první Československé republiky, že nezanikla, a že oni jsou jejími reprezentanty. Umělá právní konstrukce jimi nazvaná teorie kontinuity praví, že právní kroky československého státu a jeho politiků, později protektorátu a Slovenské republiky, byly počínajíc 30. 9. 1938 vynuceny a tudíž jsou od počátku in toto neplatné. Což je v rozporu s pravdou, protože ne všechny kroky vlád na území ČSR po tomto datu byly Německem vynuceny a nakonec i protektorátní vláda dokázala prosadit dost svých záměrů. V teorii kontinuity jde hlavně o tvrzení, že Edvard Beneš navzdory své abdikaci 5. 10. 1938 ni­kdy nepřestal být prezidentem Československé republiky. Beneš ale abdikoval dobrovolně, byť pod tlakem československé generality a politiků.

Edvard Beneš
Edvard Beneš, foto Wikipedia

Pokračování textu Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády

Benešova vila v Sezimově Ústí nabídne návštěvníkům pravidelné prohlídky

Doposud si mohli návštěvníci prohlédnout tuto významnou budovu jen v několika málo dnech v roce. To se ovšem změní již v dubnu tohoto roku díky memorandu, jehož podpisem se Národní muzeum zavázalo pomáhat Úřadu vlády v pravidelném zpřístupnění objektu jeho návštěvníkům, a to včetně vzdělávacích programů a komentovaných prohlídek.

Pokračování textu Benešova vila v Sezimově Ústí nabídne návštěvníkům pravidelné prohlídky

Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Edvard Beneš je poměrně rozporuplnou osobností, která vzbuzuje dost emocí i dnes, po mnoha desetiletích od doby, kdy byl československým presidentem a diplomatem, ve středu meziválečného, druhoválečného a poválečného dění v Evropě. Antoine Mares ve své knize Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem nabízí nadhled francouzského historika, který zná velmi dobře dějiny Československa a střední Evropy. Tento Benešův životopis je podrobný a věnuje se zejména a skoro výhradně jeho politické a diplomatické kariéře. Nečekejte pikantnosti ze soukromí, tomu se kniha věnuje jen velmi málo a předpokládám, že to není ani tak tím, že by se mu autor chtěl vyhýbat, ale prostě proto, že na Benešově soukromí toho není zdaleka tolik zajímavého, jako na jeho profesní dráze.

Antoine Mares: Edvard Beneš - Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Pokračování textu Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Dokument: Benešovy dekrety

Tak zvané Benešovy dekrety je souhrnný (a částečně kritizovaný) název pro dekrety, podepsané prezidentem republiky Edvardem Benešem, přijímané československou vládou v exilu a v prvních měsících po návratu do Československa.

Mezi 21. červencem 1940 (v Londýně) a 27. říjnem 1945 (v Praze) vyšlo celkem 143 dekretů, v tom 17 ústavních dekretů (podle jiných údajů 141 dekretů). Na dobu tzv. prozatimního zřízení ČSR (tedy na dobu v exilu) připadá 45 dekretů (v tom 11 ústavních dekretů), od dubna 1945 do října 1945 bylo vydáno dalších 98 dekretů (v tom 6 ústavních dekretů).

Všechny tyto dekrety presidenta byly ratihabovány (tedy dodatečně vyhlášeny za platný zákon) Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Toto se netýkalo několika dekretů povahy jmenování osob do různých funkcí, které nebyly číslovány a kterých se ratihabice netýkala. (Wikizdroje)

Edvard Beneš, dekret - podpis
Prezident republiky dr. Edvard Beneš podepisuje jeden z dekretů, foto: bojovnici.cz

Pokračování textu Dokument: Benešovy dekrety

Vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí je opět otevřena pro veřejnost

Úřad vlády ČR otevírá brány budov, které má ve správě, pro veřejnost i v roce 2015. Od 30. května do konce října letošního roku budou mít lidé možnost prohlédnout si každý poslední víkend v měsíci letní sídlo Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Prohlídky probíhají od 10 do 16 hodin v organizovaných skupinách za doprovodu průvodce. Délka prohlídky je 50 minut.

Benešova vila

Pro velký zájem vám doporučujeme si čas prohlídky rezervovat na telefonním čísle 224 002 189 (po-pá: 9.00 – 15.00).

Dny otevřených dveří v roce 2015:

30. – 31. května
27. – 28. června
25. – 26. července
29. – 30. srpna
26. – 27. září
24. – 25. října

Vila, jenž je od roku 1975 ve správě Úřadu vlády ČR a je jedinou mimopražskou rezidencí premiéra České republiky, prošla v posledních letech rozsáhlou obnovou. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře získala původní podobu z let, kdy ji obývali manželé Benešovi. Od roku 2009, kdy byla poprvé zpřístupněna veřejnosti, ji navštívilo více než dvacet tisíc zájemců.

Benešova vila, interiér - kredenc

Návštěvníci si mohou prohlédnout exteriér vily, jejíž fasáda se navrátila do původního barevného pojetí s typickými zelenými okenicemi. Příchozí se mohou těšit na oblíbené prezidentovo zákoutí, které se nachází v přízemní hale, dále na jídelnu a pracovnu, jež se spolu s ložnicí nachází v prvním patře. Interiér je vybaven starožitnostmi a dobovým nábytkem, kterým svůj dům vybavili manželé Benešovi.

Součástí komentované prohlídky je též procházka přilehlým parkem, jenž je jednou z mála zachovaných zahrad z 30. let 20. století na našem území. Trasa je zakončena u hrobky manželů Benešových. Osobní i politický život Edvarda Beneše je přehledně zdokumentován v expozici Husitského muzea v Táboře, která se nachází v Památníku Edvarda Beneše v dolní části zahrady.

Adresa:

Dr. E. Beneše 201,
390 01 Sezimovo Ústí I.

Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ocekavane-udalosti/28–kvetna-2015-otevreni-vily-hany-a-edvarda-benesovych-v-sezimove-usti-130758/, fotky Wikipedia