Ian Kershaw je známý a historik, jehož knih vynikají propracovaností a čtivostí. Novinka Do pekel a zpět: Evropa 1914 – 1949 je přesně taková, jde o dílo shrnující období první poloviny dvacátého století (tedy obě světové války) v Evropě. Pokud si jí přečtete, máte šanci získal ucelený pohled na velmi smutné období evropských dějin.
Pokračování textu Kniha: Do pekel a zpět: Evropa 1914 – 1949
Nejenom pro české fanoušky leteckých konfliktů má izraelská válka za nezávislost v roce 1948 velmi pikantní příchuť, a to hned z několika důvodů. Izrael totiž jako čerstvě založený stát proti spojeným arabským silám obstál, a to za nemalé materiální výpomoci Československa.
Pokračování textu Ironie dějin: Nacistická letadla s Davidovou hvězdou
Milí studenti a učitelé, PANT opět po roce vyhlásil v září 2016 již desátý ročník mezinárodní dějepisné soutěže pro studenty středních škol EUSTORY. Cílem soutěže je probudit u studentů středních škol zájem o historii prostřednictvím jejich vlastního bádání a sepisování, letos na téma „Místo, osobnost či událost, které utvářely historii“.
Pokračování textu EUSTORY: Soutěž pro středoškolské studenty
Ústav pro studium totalitních režimů by rád rozšířil diskuzi nad srpnem 68 o nový úhel pohledu: jak je možné zprostředkovat československou zkušenost s komunismem zahraničnímu publiku? Jak zasadit výuku například právě o pražském jaru a událostech srpna 1968 do širšího evropského kontextu, jak komunikovat s publikem, které tyto události nezná a jak pro tato témata využít inovativní didaktické trendy?
Tyto otázky se snaží zodpovědět projekt ÚSTR zaměřený na zahraniční zájemce o historické dění na území socialistického Československa – edukativní portál Socialism Realised. Life in Communist Czechoslovakia 1948-1989, který najdete zde www.socialismrealised.eu
Socialism Realised je inspirací i pro výuku o roce 1968, kdy nabízí analytický přístup a studium historických dokumentů, ale také současných filmů a vzpomínek pamětníků. Portál je ve zkušebním provozu, ÚSTR jej oficiálně představí v novém školním roce.
Zdroj: TZ ÚSTR
Náhodou jsem narazil na perfektní web – Encyklopedii dějin města Brna. Jde o interaktivní (tedy prolinkovaný) seznam osobností, ulic (zaujme třeba přehled pojmenovaní určité ulice v čase), objektů a událostí. Tím pádem umožní uživateli hledat různé dějinné souvislosti. Pokud vás Brno zajímá, určitě jde o cenný zdroj informací, který může pomoci při plánování výletu. Novinky z encyklopedie můžete odebírat na Twitteru.
Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.
Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.
Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech
Poslední loňské číslo čtvrtletníku Paměť a dějiny se skoro monotematicky zabývá spoluprací s tajnou předlistopadovou policií, se Státní bezpečností. Prověření autoři se věnují dodnes palčivému tématu velmi pečlivě a přečtení klíčových materiálů z tohoto čísla zájemcům poskytne zajímavý přehled dějí a reálií z let 1945 – 1989.
Třetí letošní vydání revue Paměť a dějiny je stejně jako všechna předchozí čísla nabitá skvělými studiemi, tentokrát na téma trochu současnější historie.
Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je jako vždy plné zajímavých článků a studií. Ústředním tématem je konec druhé světové války a sovětizace střední Evropy ve stejnojmenné studii Václava Vebera. Autor popisuje přípravy na poválečné ovládnutí východní Evropy a následující dění v Polsku, Maďarsku a krátce i v Českolovensku, Německu a Rakousku. Jde zejména o kroky, kterými Sověti pomáhali svým zpřáteleným komunistickým stranám. Doposud neznámou mi byla poválečná situace v Polsku, kde asi 100 000 lidí (partyzánů a bývalých bojovníků Zemské armády (Armia Krajowa)) povstalo se zbraní v ruce proti novému komunistickému režimu, podporovanému a zřízenému Sověty. Proti povstalcům kromě jiných stálo i 300 000 vojáků Rudé armády, 200 000 polských vojáků a příslušníci politické policie. Příslušníci domácího odporu byli popravováni a deportováni na Sibiř.
Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní-dějiny.cz připravil ku příležitosti sedmdesátého výročí skončení druhé světové války knihu (nebo přesněji řečeno odborný materiál pro výuku o konci druhé světové války na našem území) Pětačtyřicátý.
Jde o publikaci z nové metodické řady Moderní dějiny a má pomoci učitelům dějepisu s docela ožehavou tématikou konce války, revoluce, osvobození a následného vypořádání se s Němci. Tento monotématický materiál nabízí komplexní pohled na problematiku z několika úhlů pohledu.
Na úvod je čtenář vybaven daty a fakty v přehledu základní chronologie. Dozví se tedy, kdy a kde co se v období od března do října 1945. Následují texty známých a erudovaných historiků. Například Jiřího Pernese o přechodu mezi vlivy nacistickými a sovětskými nebo Tomáš Jakla o Pražském povstání. Zavedené mýty o Československu v roce 1945 boří a vysvětluje Vít Smetana, následují tématické eseje, neméně zajímavé.
Sekce Konec války a nové Československo obsahuje metodické rady pro učitele, tedy rady, jak zajímavě toto téma s žáky probrat a jak je zapojit “do hry”. Zde jsou popsána praktická cvičení, která mají žáci plnit formou úkolů. Závěr války v Československu je osvěžen citáty a úryvky ze všech zúčastněných stran, například úryvky z rozhlasových výzev, pohled Vlasova, německých velitelů i generála Eisenhowera. Obsáhleji je zmíněna i problematika únosů českoslovenkých občanů do SSSR, tedy aktuálně hodně propíraná řádění sovětských komand NKVD, která šla po nepohodlných lidech hned po osvobození a bez souhlasu či vědomí domácích autorit. Zmiňováno je i chování Čechů k Němcům po skončení války, tedy dlouho tabuizovaná věc, násilí páchané takzvanými Revolučními gardami a tak dále…
Zajímavým úkolem pro žáky je analýza dobové fotografie. Autoři se ptají kdo na ní je, zda je to fotografie dokumentární či aranžovaná, zda je možné ji považovat za historický pramen. Na druhé stránce je fotografie neořízlá, s mrvolou na zemi, působící úplně jinak. Žáci a studenti se tak na vlastní kůži mohou přesvědčit, jak snadné je “manipulovat” s výkladem událostí. Neméně zajímavou sekcí je popis Pražského povstání pomocí vzpomínek účastníků více či méně angažovaných a úkoly z nich pro žáky vyplývající. Tento materiál prostě učí žáky a studenty myslet a analyzovat.
Poslední částí materiálu je soubor dobových pramenů, jsou tam vyhlášky, fotografie, zápisy z kronik, novinové titulky, mapky a například i vybrané pasáže z Benešových dekretů či ukázky protiamerické propagandy.
Tato publikace o konci války na našem území čtenáře velmi šikovně uvede do problematiky a upozorní ho na důležité “drobnosti”, o kterých se nejen ve školách doposud asi moc nemluvilo. Otázkou je, zda budou mít vyučující ve školách chuť a čast trávit více hodin výuky touto jednou velmi krátkou (byť moc důležitou a pro osud naší země klíčovou) epizodou našich dějin. “Pětačtyřicátý” je totiž materiál, který by bylo škoda prosvištět za jednu hodinu…
Díky za poskytnutí materiálu k recenzi patří Občanskému sdružení PANT.