Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.
Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.
Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2016: Rok 1956 v rudé Evropě, protikomunistický odboj ve Žlebech →
V roku 1954 Nikita Chruščov odstúpil Krym, ktorý bol dovtedy súčasťou SFSR. Je veľmi zložité zhodnotiť, čo bol skutočný impulz, aby sa tak stalo. Prečo Chruščov, rok 1954. Ako vieme, v 50. rokoch kulminovala Studená vojna, ktorej mrazivý konflikt sa stupňoval už od roku 1945. V roku 1950 vypukla vojna v Kórei, trvajúca do roku 1953, ktorý bol prelomový nie len pre ukončenie spomínanej vojny, ale najmä pre smrť Josifa Stalina 5.3. 1953. To prinieslo mocenský boj o pozíciu najvyššieho vodcu ZSSR, teda generálneho tajomníka KSSZ, z ktorého víťazne vyšiel práve Nikita Chruščov. Jeho nástupom sa začalo obdobie destalinizácie, teda eliminácia kultu jeho nepochybne silnejšieho predchodcu. Ak si odmyslíme Stalinov represívny režim a sústredíme sa čisto na vodcovské schopnosti, Chruščov bol nepochybne slabší politik, predovšetkým v udržiavaní moci Sovietskeho zväzu na medzinárodnej scéne. Všetko prebiehalo na pozadí stále trvajúcej Studenej vojny. Uvoľňovanie režimu sa okamžite prejavilo na intenzite režimov celého Sovietskeho bloku. Štrajk robotníkov vo východnom Berlíne, „ voľnejší“ prístup Antonína Zápotockého k robotníkom a ich vstupu do JRD, rehabilitácia obetí stalinizmu. A práve s obeťami Stalina môže podľa niektorých zdrojov súvisieť samotné pripojenie Krymu. Chruščov si tak vraj chcel vykúpiť vinu spáchanú na Ukrajincoch v 30. a 40. rokoch, kedy Ukrajinu postihol umelo vyvolaný hladomor. Chruščov sa ako prvý tajomník KS Ukrajiny na represiách priamo podieľal. Pre získanie komplexného obrazu je však potrebné hľadať ďalšie dôvody, prečo sa tak stalo.
Pokračování textu Komu patrí Krym? →
Svoje rozsáhlé mezery v problematice historie Ruska, konkrétně období minulého století, jsem se rozhodl napravit četbou knihy Gulag: Historie od známé autorky Anne Applebaumové. Tato novinářka a autorka knih zabývající se východní Evropou poměrně systematicky za Gulag získala v roce 2004 Pulitzerovu cenu, těžko si tedy můžeme předestavit lepšího průvodce obdobím od konce první světové války do pádu železné opony. Kniha se sice zabývá hlavně tábory nucených prací, ale poskytuje i poměrně detailní popis politické situace v Sovětském svazu a života lidí, kteří měli to štěstí, že v táborech neskončili.
Pokračování textu Kniha: Gulag – Historie →
Josef V. Stalin (1878-1953) byl diktátor Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) a to od roku 1929 do roku 1953. Za Stalina byl Sovětský svaz změněn ze zemědělské společnosti v průmyslovou a vojenskou velmoc. To vše se událo za brutálního teroru tohoto diktátora, jeho vláda stála život miliony občanů jeho vlastní říše. Narodil se do chudoby, stal se revolucionářem, chtěl změnit svět. Poměrně známým faktem je jeho kriminální minulost. Poté, co bolševický vůdce Vladimír I. Lenin (1870 – 1924) zemřel, Stalin překonal své soupeře v boji o řízení strany. Jakmile se dostal k moci, kolektivizoval zemědělství a potenciální nepřátele posílal do táborů nucených prací nebo rovnou nechával zavraždit. Stalin byl během druhé světové války se Spojenými státy a Británií ve spojeneckém vztahu (1939-1945), ale potom se napjaté vztahy se západem staly základem studené války (1946-1991). Po jeho smrti zahájili Sověti proces destalinizace.
Pokračování textu Stalin – masový vrah s 20 miliony obětí →
Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…
