Státy se udržují idejemi, na kterých vznikly. Základní ideou vzniku našeho novodobého státu byla především touha našich předků po existenci samostatného českého státu v jeho historických hranicích, státu ve kterém by se mluvilo česky od Aše až po Mosty u Jablůnkova. Takto posuzováno, Otcové Zakladatelé našeho novodobého státu, uspěli a tuto skutečnost, která se před sto lety zdála téměř nemožnou, dnes nezmění ani občasné poštěkávání jejich staronových odpůrců. Za to, že dnes svůj stát máme, jim patří neskonalý dík.
Proto tento rok slavíme sto let od vzniku našeho státu. Je, a bude jistě na toto téma ještě spousta oslavných ód a možná i hlubokomyslných úvah pro a proti.
Když se řekne Balfourova deklarace, většinou si každý představí Balfourovu deklaraci z roku 1917, která vyjadřuje postoj britské vlády v otázce vytvoření židovské domoviny na území, které po první světové válce ztratila Osmanská říše. Jenže tehdejší britský ministr zahraničí napsal těch deklarací víc. Některé čtenáře možná překvapí, že existuje také. Balfourova deklarace z 9. srpna 1918, která se týká Československa.
Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.
Na Bratislavském hradě byla dne 26. dubna slavnostně otevřena unikátní výstava s názvem Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, kterou zahájili prezident Slovenské republiky Andrej Kiska a premiéři obou zemí Peter Pellegrini a Andrej Babiš. Na ploše o rozloze zhruba 1400 m² mapuje život Čechů i Slováků ve společném státě, ukazuje úspěchy a radostné momenty, ale též krize a těžké chvíle vzájemného soužití.
Letošní předposlední číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny se věnuje hlavně menšinám v komunistickém Československu a nabízí nezvykle mnoho obrazového materiálu. Kromě obrazů malovaných Romy i fotografie moravských Chorvatů a reprodukce z knihy Budujeme pohraničí.
Zástupci předních kulturních institucí České a Slovenské republiky se dne 26. září 2016 u příležitosti společného zasedání vlád České a Slovenské republiky sešli v Bratislavě, aby uzavřeli memorandum o spolupráci při přípravě akcí připomínající 100. výročí založení společného státu Čechů a Slováků v duchu společného prohlášení předsedů vlád České a Slovenské republiky ze dne 12. května 2015. V rámci oslav tohoto významného jubilea připraví Slovenské národné múzeum, Slovenská národná galéria v Bratislave, Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum a Vojenský historický ústav Praha sérii výstav, které připomenou, jak projekt Československa ovlivnil tehdejší životní osudy obou národů s ohledem na konkrétní historické události. Hlavním bodem oslav bude společná Česko- slovenská / Slovensko-česká výstava, která se bude v roce 2018 konat v Bratislavě a Praze.
Nejenom pro české fanoušky leteckých konfliktů má izraelská válka za nezávislost v roce 1948 velmi pikantní příchuť, a to hned z několika důvodů. Izrael totiž jako čerstvě založený stát proti spojeným arabským silám obstál, a to za nemalé materiální výpomoci Československa.
Avia S-199 v izraelských barvách, foto: pierrekosmidis.blogspot.cz
Ústav pro studium totalitních režimů by rád rozšířil diskuzi nad srpnem 68 o nový úhel pohledu: jak je možné zprostředkovat československou zkušenost s komunismem zahraničnímu publiku? Jak zasadit výuku například právě o pražském jaru a událostech srpna 1968 do širšího evropského kontextu, jak komunikovat s publikem, které tyto události nezná a jak pro tato témata využít inovativní didaktické trendy?
Tyto otázky se snaží zodpovědět projekt ÚSTR zaměřený na zahraniční zájemce o historické dění na území socialistického Československa – edukativní portál Socialism Realised. Life in Communist Czechoslovakia 1948-1989, který najdete zde www.socialismrealised.eu Socialism Realised je inspirací i pro výuku o roce 1968, kdy nabízí analytický přístup a studium historických dokumentů, ale také současných filmů a vzpomínek pamětníků. Portál je ve zkušebním provozu, ÚSTR jej oficiálně představí v novém školním roce.
Tento rok si připomínáme výročí sedmdesáti let od konání prvních svobodných poválečných voleb. Tyto volby se staly na dlouhou dobu posledními svobodnými volbami a podle řady historiků otevřely cestu k převzetí moci komunisty v roce 1948.
Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
Host: Hosté: Pavel Křemen, režisér dokumentárního filmu LSD made in ČSSR, a Miloš Vojtěchovský, psycholog podílející se v 60. letech na výzkumu LSD v ČSSR
Moderátor: historik Petr Blažek
Jak se komunistické Československo stalo světovou velmocí ve výrobě LSD? Jak je možné, že hluboko za železnou oponou, v prostředí totalitního státu, probíhaly svobodné experimenty s halucinogeny, kterých se zúčastnily tisíce lidí? Dokumentární pátrání po českých stopách silného halucinogenu, který pod názvem Lysergamid vyráběla továrna Spofa. Na semináři bude promítnut film o těchto tématech LSD made in ČSSR, který byl nominován na nejlepší dokumentární televizní film nebo seriál v soutěži Český lev 2015.
Zdroj: TZ ÚSTR
Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…
