Archiv štítku: Československo

Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny je celkem pochopitelně z velké části věnováno třicetiletému výročí pádu komunismu v Československu. V ústředním textu, nazvaném Jiná revoluce, se Adéla Gjuričová zaměřila na to, co se těsně po 17. listopadu 1989 odehrávalo v tehdejších státních institucích, tedy na ÚV KSČ, ve Federálním shromáždění atd. To, co se dělo na ulicích a na vysokých školách je poměrně notoricky známé, vývoj uvnitř strany nikoliv. V tomto textu jsem poprvé narazil na osobnost Antona Blažeje, mluvčího vzbouřených komunistů, který během schůze 29. listopadu vystoupil se zásadním a vůči straně kritickým projevem.

Paměť a dějiny 3/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Komentář: Česká územní nenasytnost

Již na jaře 1939 připravily protektorátní odbojové organizace Politické ústředí (PÚ) a Obrana národa (ON) návrh úpravy budoucích československých hranic, které napříště měly probíhat za hraničními horami. V něm se opět objevuje požadavek koridoru k Jugoslávii rakouským Burgenlandem jako po první světové válce, s tím rozdílem, že by ČSR připadla severní a Jugoslávii jižní polovina koridoru. Maďaři měli být včleněni do „zájmové sféry slovanské“. Zdůvodňovalo se to například jako v týdeníku Nové slovo z 18. 8. 1945 takto: „Slovanské území už za starých časů sahalo od Baltského moře až po Jadran… Společné československo-jugoslávské hranice jsou nutností. Heslem všech Slovanů dnes nechť jest: Od Baltu až po Jadran!“

Pokračování textu Komentář: Česká územní nenasytnost

Poslední měsíce republiky

Po odstoupení území Německu v říjnu 1938 se vkládaly naděje do nové slovanské solidarity, ke které dojde, až německý vliv zachvátí všechny slovanské země a vyvolá mezi nimi odpor. Hlavní silou, která obnoví ČSR v hranicích z roku 1937, bude sovětské Rusko. Na rozdíl od představ Karla Kramáře se již připouštělo, že to bude Rusko bolševické. Zde Padl i návrh na přejmenování republiky na Novoslávii. Zde je patrný vliv panslavistických mýtů ražených buditeli českého národa a je jasné, že Češi začali tímto okamžikem dobrovolně směřovat do budoucího sovětského područí.

Pokračování textu Poslední měsíce republiky

Polemika: Ještě jednou k oduznání Mnichovské dohody

Nevím, co si mám počít s vývody pana A. Frieda, který dezinterpretuje stanovisko britské vlády k Mnichovské smlouvě z dopisu britského ministra zahraničí A. Edena svému československému kolegovi J. Masarykovi z 5. 8. 1942 a čtenáře, který si nedá práci pořádně si přečíst anglický text, tak bezostyšně vodí za nos, protože v něm britská vláda neprohlásila Mnichovskou dohodu, tedy co 30. 9. 1938 podepsala, za neplatnou, jen ji pokládala Němci (od 15. 3. 1939) za zničenou, což je podstatný a obrovský rozdíl.

Pokračování textu Polemika: Ještě jednou k oduznání Mnichovské dohody

Úvaha: Jak to vlastně bylo s odstoupením území Německu v roce 1938

Než přejdeme k okolnostem odstoupení pohraničí, tak co by se stalo, kdyby došlo k vojenskému konfliktu ČSR s Německem. Společností národů by bylo Československo označeno jako agresor, protože v roce 1938 dvakrát mobilizovalo proti Německu (Německo nemobilizovalo ani jednou) a mobilizace se od roku 1892 pokládala za akt agrese, za akt nevypovězené války.

Pokračování textu Úvaha: Jak to vlastně bylo s odstoupením území Německu v roce 1938

Kniha: 100 let pádů republiky

Martin Herzán (profil na Wikipedii) si k vydání své knihy 100 let pádů republiky vybral velmi příhodný čas. Výročí vzniku Československa se nám z médií a knih samozřejmě připomíná velmi masivně a někdy si řídím, kdy na mě z ledničky vyskočí někdo v převleku Masaryka a začne mi odříkávat idealizovaný příběh prvního československého prezidenta. Autor knihy 100 let pádů republiky k výročí přistoupil trochu jinak a rozhodl se rozbořit některé z často opakovaných mýtů.

Martin Herzán: 100 let pádů republiky

Pokračování textu Kniha: 100 let pádů republiky

Úvaha: Z národa lid a z lidu občané

Státy se udržují idejemi, na kterých vznikly. Základní ideou vzniku našeho novodobého státu byla především touha našich předků po existenci samostatného českého státu v jeho historických hranicích, státu ve kterém by se mluvilo česky od Aše až po Mosty u Jablůnkova. Takto posuzováno, Otcové Zakladatelé našeho novodobého státu, uspěli a tuto skutečnost, která se před sto lety zdála téměř nemožnou, dnes nezmění ani občasné poštěkávání jejich staronových odpůrců.  Za to, že dnes svůj stát máme, jim patří neskonalý dík.

Proto tento rok slavíme sto let od vzniku našeho státu. Je, a bude jistě na toto téma  ještě spousta oslavných ód a možná i hlubokomyslných úvah pro a proti.

Pokračování textu Úvaha: Z národa lid a z lidu občané

Úvaha: Balfourova deklarace a vznik Československa

Když se řekne Balfourova deklarace, většinou si každý představí Balfourovu deklaraci z roku 1917, která vyjadřuje postoj britské vlády v otázce vytvoření židovské domoviny na území, které po první světové válce ztratila Osmanská říše. Jenže tehdejší britský ministr zahraničí napsal těch deklarací víc. Některé  čtenáře možná překvapí, že existuje také. Balfourova deklarace z  9. srpna 1918, která se týká Československa.

Pokračování textu Úvaha: Balfourova deklarace a vznik Československa

Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.

Paměť a dějiny 2/2018

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava k 100. výročí založení Československa byla zahájena na Bratislavském hradě

Na Bratislavském hradě byla dne 26. dubna slavnostně otevřena unikátní výstava s názvem Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, kterou zahájili prezident Slovenské republiky Andrej Kiska a premiéři obou zemí Peter Pellegrini a Andrej Babiš. Na ploše o rozloze zhruba 1400 m² mapuje život Čechů i Slováků ve společném státě, ukazuje úspěchy a radostné momenty, ale též krize a těžké chvíle vzájemného soužití.

Pokračování textu Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava k 100. výročí založení Československa byla zahájena na Bratislavském hradě