Archiv štítku: Česko

Jak správně nosit českou trikoloru?

Nedávno zde bylo zmíněno správné vodorovné i svislé vyvěšování české vlajky a na žádost jednoho z čtenářů se nyní krátce podíváme na českou trikolóru a její používání. Českými státními barvami jsou bílá, červená a modrá – v tomto pořadí je jejich zobrazení je nazýváno trikolóra (obecně jde o stuhu nebo vlajku, skládající se ze tří barev). Trikolóra zachovává oficiální pořadí státních barev, bílý pruh má vždy nahoře nebo vlevo z pohledu pozorovatele.

Česká trikolora

Foto: ubrusylevne.net

Historickými barvami českého soustátí vždy byly a jsou červená a bílá. Po roce 1918 však docházelo ke střetu s barvami sousedního Rakouska a Polska. Došlo tedy k připojení modré barvy. V době druhé světové války byla na území Protektorátu používána vlajka s horizontálními pruhy bílým, červeným a modrým.

Zdroj: http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/cr/symboly-cr/trikolora/

Organizátoři představili program na letošní Bahna, budou 20. června

V úterý 2. června se v hotelu Legie v Praze konala tisková konference ke Dni pozemního vojska – Bahna 2015. Zúčastnili se jí zástupce velitele pozemních sil Armády České republiky brigádní generál Ladislav Jung, člen správní rady Nadace pozemního vojska AČR, ředitel Muzea na demarkační linii František Koch a příslušníci organizačního štábu.

Plakát Bahna 2015

V průběhu konference představili program 26. ročníku velmi populární akce Bahna 2015. Ta se uskuteční v sobotu 20. června od 9.00 do 17.00 hodin v prostoru vojenského cvičiště Bahna u Strašic ve Vojenském újezdu Brdy.

„Den pozemního vojska je už tradiční příležitostí, jak představit široké veřejnosti činnosti a odbornosti vojenských profesionálů. Budeme zde prezentovat připravenost k obraně teritoria České republiky a jejích občanů. Bahna nejsou pouze prezentační akcí pro veřejnost, ale pravidelnou součástí výcviku jednotek pozemních i vzdušných sil,“ uvedl generál Jung a doplnil, že pozemní síly české armády letos pokračují v přípravě 4. a 7. brigádního úkolového uskupení, ve výcviku jednotek vyčleněných do Sil rychlé reakce NATO a zahraničních uskupení.

Celé 4. brigádní úkolové uskupení je zařazeno do zdrojového rámce Sil rychlé reakce NATO se schopností plnit úkoly v plném spektru operací podle článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně členských států Aliance.

Na Bahnech vystoupí přes tisíc vojáků a dvě stě přátel vojenské historie

Ostatně právě v tomto duchu je také připravována hlavní dynamická ukázka AČR. Ta v sobě zahrnuje obrannou operaci praporního úkolového uskupení k zamezení postupu nepřítele. Celkem se Dne pozemního vojska – Bahna 2015 zúčastní na 1 049 vojáků se 325 kusy techniky, a to včetně letecké.

František Koch k letošnímu svátku příznivců vojenské pozemní techniky řekl:

“Stejně jako každý rok i letos jsme se zaměřili na kulatá data naší novodobé historie. Své místo v ukázkách bude mít proto opět připomenutí sta let od vzniku československých legií, vzpomeneme boje našich dědů na frontách 1. světové války. Dominantní ukázkou potom bude ta, která po stránce vojensko-historické, připomene 70. výročí od konce 2. světové války v Evropě. Připravili jsme ukázky, které popisují boje jak amerických jednotek v západní části Čech, tak také poslední bojová vystoupení vojáků Rudé armády a 1. československého armádního sboru. Zcela určitě bude zajímavé připomenutí faktu, že v Rokycanech byl zatčen K. H. Frank. Na ukázkách by se mělo aktivně podílet asi dvě stě přátel vojenské historie – nadšenců, bez nichž by to nešlo. Příznivci vojenské historické techniky i té soudobé armádní si určitě na 26. ročníku Dne pozemního vojska přijdou na své.“

Zdroj: http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/organizatori-predstavili-program-na-letosni-bahna-110953/

Vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí je opět otevřena pro veřejnost

Úřad vlády ČR otevírá brány budov, které má ve správě, pro veřejnost i v roce 2015. Od 30. května do konce října letošního roku budou mít lidé možnost prohlédnout si každý poslední víkend v měsíci letní sídlo Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Prohlídky probíhají od 10 do 16 hodin v organizovaných skupinách za doprovodu průvodce. Délka prohlídky je 50 minut.

Benešova vila

Pro velký zájem vám doporučujeme si čas prohlídky rezervovat na telefonním čísle 224 002 189 (po-pá: 9.00 – 15.00).

Dny otevřených dveří v roce 2015:

30. – 31. května
27. – 28. června
25. – 26. července
29. – 30. srpna
26. – 27. září
24. – 25. října

Vila, jenž je od roku 1975 ve správě Úřadu vlády ČR a je jedinou mimopražskou rezidencí premiéra České republiky, prošla v posledních letech rozsáhlou obnovou. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře získala původní podobu z let, kdy ji obývali manželé Benešovi. Od roku 2009, kdy byla poprvé zpřístupněna veřejnosti, ji navštívilo více než dvacet tisíc zájemců.

Benešova vila, interiér - kredenc

Návštěvníci si mohou prohlédnout exteriér vily, jejíž fasáda se navrátila do původního barevného pojetí s typickými zelenými okenicemi. Příchozí se mohou těšit na oblíbené prezidentovo zákoutí, které se nachází v přízemní hale, dále na jídelnu a pracovnu, jež se spolu s ložnicí nachází v prvním patře. Interiér je vybaven starožitnostmi a dobovým nábytkem, kterým svůj dům vybavili manželé Benešovi.

Součástí komentované prohlídky je též procházka přilehlým parkem, jenž je jednou z mála zachovaných zahrad z 30. let 20. století na našem území. Trasa je zakončena u hrobky manželů Benešových. Osobní i politický život Edvarda Beneše je přehledně zdokumentován v expozici Husitského muzea v Táboře, která se nachází v Památníku Edvarda Beneše v dolní části zahrady.

Adresa:

Dr. E. Beneše 201,
390 01 Sezimovo Ústí I.

Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ocekavane-udalosti/28–kvetna-2015-otevreni-vily-hany-a-edvarda-benesovych-v-sezimove-usti-130758/, fotky Wikipedia

Jak správně vyvěsit českou vlajku?

Vyvěšování státní vlajky České republiky se řídí striktními pravidly, která jsou definována zákonem. Zákon samozřejmě stanovuje i přesnou podobu vlajky, její používání atd.

Pokud vlajku vyvěšujeme vodorovně, obvykle se nechybuje – modrý klín je vlevo u žerdi a červený pruh dole. Pamatuji si k tomu jednoduchou mnemotechnickou pomůcku – krev teče dolů, proto je červená dole.

Česká vlajka - vyvěšování svisle

Foto: Wikimedia

Ale co když je vlajka vyvěšována svisle? V té chvíli se problém objeví častěji. Vlajka se totiž neotáčí o 90 stupňů po směru hodinových ručiček ze stavu “vlajka je vodorovně s klínem vpravo”. Správné vyvěšení svisle je následující – modrý klín nahoře, bílá vlevo a červená vpravo. Nedávno se to řešilo na českém Twitteru a v diskuzi se objevilo i několik snadno zapamatovatelných pomůcek. Tak třeba – “červený pruh patří doprava, protože Rusko je na mapě na východě, tedy vpravo” a nebo “je to podle abecedy bílá, červená”. Teď už si to nespleteme, že?

Renesanční zámek Kratochvíle po obnově nabízí výstavy a kulturu

Státní zámek Kratochvíle je renesanční klenot zasazený do působivého rámce jihočeské přírody, klidné místo naplněné radostí, vzpomínka na prosluněný italský venkov, říká Vojtěch Troup, kastelán státního zámku Kratochvíle.

Zámek Kratochvíle

V posledních letech prošel tento malebný jihočeský zámek „renesancí renesance“, celkovou obnovou zahrnující stavební úpravy, vybudování expozice podle rožmberských inventářů i naplnění kulturním obsahem, který oživuje ducha doby, v níž William Shakespeare i Miguel de Cervantes psali své nesmrtelné příběhy.

Pokoj Jana Zrinského

V roce 2015 zvolil Národní památkový ústav zámek Kratochvíle centrem projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, který představí aristokratická sídla a význam jejich majitelů v historii i proměnu sídel v moderních dějinách, hlavně v posledních 25 letech. Řada památek proto v rámci projektu připravuje výstavy porovnávající stav, v němž se nacházely před lety, s dneškem, kasteláni plánují komentované prohlídky, při nichž vysvětlí, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, a podělí se i o vzpomínky. Příznivcům památek to umožní nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků.

Zámek Kratochvíle představí v rámci zmíněného projektu pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými v posledních letech památka prošla. Na stavební obnovu „vily“ navázalo restaurování ohromující malířské a štukové výzdoby, pak následovala nová instalace interiérů zámku podle inventářů posledních Rožmberků (tedy knih, do nichž se zapisovalo hodnotnější zámecké vybavení) a vytvoření prohlídkových tras. Dalším krokem bylo naplnění zámeckého kalendáře kulturními akcemi, které jsou pečlivě vybírány tak, aby odpovídaly duchu renesance a přitom respektovaly jeho klidnou, intimní atmosféru.

V roce 2015 nabídne Kratochvíle návštěvníkům několik výstav, například fotografickou expozici Tančírna na fotkách i v barvě, věnovanou hudebně-tanečním večerům pořádaným na nádvoří a v zámecké zahradě. Výstava rekapitulující minulé ročníky Tančírny potrvá do 24. května. Tančírna, která se letos uskuteční již popáté, tentokrát s podtitulem „fotografická, černobílá až barevná“, přijde na řadu v sobotu 25. července mezi 20. hodinou a půlnocí; hrát bude swingový orchestr ZatrestBand.

Hudba bude na Kratochvíli znít často: 6. června zde například návštěvníky potěší závěrečný koncert žáků Základní umělecké školy Vodňany a 18. července uslyší hudební vystoupení Ondřeje Smeykala, který hraje na didgeridoo. Další múza – básnická – se ujme nadvlády nad Kratochvílí 12. září při pátém setkání českých a slovenských básníků s názvem Děkujeme za vaše básně v zahradě zámku. Na programu budou autorská čtení nejnovějších děl, vydaných v průběhu loňského a letošního roku. Výrazné zastoupení bude mít i umění divadelní – Ochotnický spolek Tyl Netolice se představí s komediemi Pro nic za nic a Sluha dvou pánů a své publikum si jistě najde i pohádka při oslavě Mezinárodního dne dětí 31. května. Druhou polovinu léta opanuje na Kratochvíli opět výstava, uspořádaná speciálně pro téma Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura: na dokumentačních a historických fotografiích zrekapituluje projekt Renesance renesance.

V noci

Vrcholem sezony bude Hradozámecká noc v sobotu 29. srpna. Zámek i zahradu Kratochvíle zakusí návštěvníci všemi smysly – ochutnají a ucítí ji na dobovém jarmarku, uslyší hudbu v podání špičkových interpretů, dotknou se věků sídlících v zámeckých zdech a na závěr spatří renesanční ohňostroj. (Více informací o kulturních akcích pořádaných na státním zámku Kratochvíle naleznete v příloze a průběžně také na webu www.zamek-kratochvile.eu/kulturni-program/).

Podle kastelána zámku Vojtěcha Troupa podává Kratochvíle „svědectví o velkorysosti, dobrém vkusu i citlivosti Viléma z Rožmberka, kdysi předního velmože českého království a vladaře na jihu Čech“. Právě Vilém z Rožmberka byl iniciátorem stavby zámku, který neměl v Čechách druhé poloviny 16. století obdoby a jenž představuje jeden z klenotů stavitelského a dekoračního umění doby renesance. Architektonickým řešením i řízením stavby pověřil Vilém původem severoitalského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna, který rozvrhl areál do velkého obdélníku s ohradní zdí a vodním příkopem. Zámecká budova byla asymetricky usazena do okrasné zahrady, jejíž součástí byla i hospodářská část, na níž se pěstovaly aromatické bylinky pro zámeckou kuchyni, ale také melouny, cibule, mrkev, pohanka či konopí. Zahrada je dodnes jedním z velkých lákadel zámku a věnuje se jí také brožurka Objevovavání renesanční zahrady zámku Kratochvíle, určená hlavně dětem. Stáhnout si ji můžete na www.zamek-kratochvile.eu/didakticky-program-objevovani-renesancni-zahrady-zamku-kratochvile/.

Výzdobu interiérů zadal Vilém z Rožmberka malíři Georgu Widmanovi z Braunschweigu a mistrovi štuku Antoniu Melanovi. Klenbu velkého vstupního sálu v přízemí zdobí malované lovecké výjevy a zvířata z tehdy oblíbených knih TierbuchJagdbuch; na klenbách v patře jsou postavy ze starozákonní legendy o Samsonovi a Dalile či hrdinové řeckých bájí a ve vladařově pokoji také zvířecí a rostlinné motivy, rybky a raci jako připomínka rybníků typických pro jihočeskou krajinu. Malby doplňuje štuková výzdoba Antonia Melany. V tzv. Zlatém sále, nejokázalejší a nejhonosnější místností zámku sloužící k přijímání hostů a pořádání hudebních produkcí, ovládá zlacená štuková výzdoba celý prostor. Host měl být – a dodnes je – při vstupu ohromen bohatstvím, uměnímilovností a vkusem majitele, jeho mocí a společenským postavením.

Při prohlídkách a komentovaných přednáškách upozorňují průvodci na výjimečné umělecké hodnoty zámku, kastelán Vojtěch Troup ukazuje léta skryté poklady, které se při obnově objevily pod vrstvami nátěrů či hlíny, a vzpomíná, jak si návštěvníci zámku odnášeli ve vlasech vápno i zlato, když si přišli zámek prohlédnout v době probíhajících restaurátorských prací.

Zámek Kratochvíle má v dubnu otevřeno každý víkend, v květnu denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 16.30 hodin; v červnu a v červenci bude otevřeno denně kromě pondělí o hodinu déle. Více informací a aktuality lze najít na webu www.zamek-kratochvile.eu/.

Přehled akcí na státním zámku Kratochvíle v sezoně 2015

do 24. května – volně přístupná výstava Tančírna na fotkách i v barvě ve vstupní věži: fotografie pořízené na Tančírnách Kratochvíle v letech 2011–2014 doplní několik obrazů z terapeutické dílny Domova sv. Linharta v Chelčicích

16. května, 16 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie a požehnání nově instalovaného oltáře Klanění tří králů

31. května – oslava Mezinárodního dne dětí otevřením výstavy loutek a rekvizit z představení divadla Continuo ve vstupní věži; během dne divadelní představení pohádky v zahradě zámku (kejklíř Vojta Vrtek nebo Divadlo Víti Marčíka); tvořivá dílna v zámecké zahradě (výroba okruží, korunek a vějířů z papíru, navlékání korálků…)

6. června – závěrečný koncert žáků Základní umělecké školy Vodňany

20. června, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

24. června (termín není zatím definitivní) – Zahrada znovuzrozená: beseda o zahradě zámku Kratochvíle s jejími tvůrci, doc., ing. arch. Otakarem Kučou, ing. Ivanem Staňou a zahradníkem Pavlem Strnadem

29. a 30. června, 1. a 2. července – Kinematograf bratří Čadíků v zámecké zahradě: čtyři filmové večery, beseda s režisérem Petrem Weiglem, tvůrcem filmu natáčeného na Kratochvíli, úvodní slova k filmům animované tvorby

25.–28. června, 3.–6. července – Pro nic za nic: celkem osm představení Nestroyovy frašky v podání Ochotnického spolku Tyl Netolice

9.–12. července – Sluha dvou pánů: celkem 4 představení Goldoniho komedie v podání Ochotnického divadelního spolku Tyl Netolice

18. července, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

18. července – hudební vystoupení Ondřeje Smeykala, hráče na didgeridoo

25. července – Tančírna Kratochvíle 2015: tradiční tanečně hudební večer se swingovým orchestrem ZatrestBand, tentokrát s podtitulem „fotografická, černobílá až barevná“

1. srpna, 16.30 hod. – projekt Renesance renesance v dokumentačních a historických fotografiích; výstava ve vstupní věži, ve velkém loveckém sále nebo ve výstavním pavilonu Markéta

15. srpna, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

29. srpna – Hradozámecká noc:  taneční vystoupení žáků baletního oboru ZUŠ Vodňany; oficiální zahájení Hradozámecké noci; volná prohlídka renesančních interiérů zámku (průvodci budou odpovídat na dotazy), v jednotlivých pokojích budou fotografie zachycující stav místnosti před restaurátorskou obnovou, která byla zakončena v roce 2011; inscenace v prostoru zámecké zahrady osvětlené ohni a svíčkami; vystoupení skupiny Ritornello v závěru večera, který vyvrcholí renesančním ohňostrojem

5. a 6. září – Dny evropského dědictví: reciproční vstupenka a GRAND prohlídka za cenu hlavní

6. září – poutní mše v kostele Narození Panny Marie a celodenní jarmark v zámecké zahradě s doprovodným programem (vystoupení zájmových kroužků netolických dětí a divadelních ochotnických spolků z Netolic a Strunkovic); program v rámci Dnů evropského dědictví

12. září – Děkujeme za vaše básně: páté setkání českých a slovenských básníků v zahradě zámku; autorská čtení nejnovějších děl, čtení z básnických sbírek vydaných loni a letos

Zdroj: TZ NPÚ

Audiokniha: Gottland

Audiokniha Gottand je výběrem z bestselleru polského spisovatele Mariusze Sczygiela. Tento novinář a spisovatel nabízí čtenářům (a vlastně i posluchačům) nezaujatý pohled na zajímavé osobnosti československých a českých dějin. Seznámíme se s neznámými a nepříliš lichotivými fakty o rodině Baťových či se podrobně ponoříme do akce Státní bezpečnosti, který dokonale zničila podvrženými nahrávkami spisovateli Janu Procházkovi.

Gottland

Tato audioniha má pouze jednu chybu – neobsahuje komplet celou knížku, který před pár lety vedla žebříčky prodejnosti. Ale je nutno dodat, že to podstatné v nahrávce nechybí. Více jak čtyři hodiny zajímavého povídání, které načetly poměrně neznámé hlasy, vás zaujme natolik, že si tuto exkurzi do našich dějin rádi dáte na jeden zátah.

Na této audioknize je cenný hlavně pohled polského autora, nezaujatý a do jisté míry kritický. I když se autor do naší povahy pouští kriticky, je znát, že má Čechy rád a je na ně dobrým odborníkem.

Vsadím se, že mnozí ze čtenářů aposluchačů se o naší národní povaze a historii dozvědí dost nového – například osudy rodiny Baťů jsou popsány poutavě a obsahují zajímavé méně známé detaily. Sczygiel je koneckonců autorem, který se našimi dějinami s národní povahou dlouhodobě a podrobně zabývá.

Jak jsem již napsal, pohled zvenčí je pro našince k nezaplacení a pokud se dozvíme, jak nás vnímá člověk s dobrým teoretickým a praktickým základem, můžeme mu být jenom vděční. Mohlo by se zdát, že nás autor uráží a dělá si z naší historie legraci, ale opak je pravdou. Upozorňuje na to, na co by si místní autor pouázat nedovolil. Český spisovatel by se jistě bál negativních reakcí čtenářů a do ožehavých témat by se stoprocentně nepouštěl s takovou vervou.

Knihu, která dostala mnoho ocenění, se do zvukové podoby podařilo převést bezchybně. Je poutavá (já sám jsem nebyl schopen přestat poslouchat) a plná zajímavých informací, které jistě obohatí debaty o historii. Rád bych poukázal na jednu důležitou věc – autor si fakta v knize jistě nevycucal z prstu, sám píše o tom, že v archivech a při rozhovorech s pamětníky trávil mnoho času.

Já osobně jsem si zamiloval část o sochaři, který postavil Stalinův pomník a o autorovi braku, který se jakoby zázrakem změnil v úspěšného autora knih vyznačujících se socialistickým realismem. Tyto dvě osobnosti, stejně jako spisovatel Procházka, byly pro mě novými a velmi zajímavými postavami našich dějin.

Gottland je na pomezí beletrie a literatury faktu v tom nejlepším slova smyslu. Baví a vzdělává, což se o audioknize s klidem nepovede prohlásit pokaždé. Gottland je prostě hit.

Text prodejce audioknihy:

Témata, z nichž některá patří k “neuralgickým” bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy. 
Kniha vypráví o ikonách českého kolektivního vědomí, fenoménech nedávné české historie (rodina Baťů, Lída Baarová, Jan Procházka, Marta Kubišová, Jaroslava Moserová), ale také o osudech postav, které nebyly zatím hlouběji zpracovány ani samými Čechy (sochař Otakar Švec, který projektoval největšího Stalina na Zemi; Karel Fabián, spisovatel, který po únoru 1948 odmítl svou minulost a orwellovským způsobem vymazal a nahradil sám sebe; neteř Franze Kafky, která nechce hovořit o svém strýci). 
V roce 2007 byla kniha oceněna Cenou varšavských knihkupců a autor za ni byl rovněž nominován na nejprestižnější polskou literární Cenu Niké. V roce 2009 autor obdržel Cenu Gratias Agit 2009 za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a v Bruselu mu byla udělena také Evropská knižní cena v kategorii beletrie. 

Obsah:
Ani krok bez Bati
Palác Lucerna
Důkaz lásky
Oběť lásky
Paní Neimitace
Miláček
Veselé Vánoce!
Lovec tragédií
Kafkárna
Proměna

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Kolik obětí měl v Československu komunismus?

Některé věci by měly být opakovány pořád dokola, dokud se nám nedostanou pod kůži. Třeba, že komunismus byl i u nás zločinecký režim, který přímo zabil stovky lidí a mnoha stovkám tisíc lidí zničil život. Pokud nevíte, kolik obětí to vlastně bylo, tak si přečtete mrazivé statistiky…

Bilanci těchto politických represí není možné určit zcela přesně. Komunistická moc dbala na to, aby zametla co nejvíce stop. Údaje, které uvádíme, jsou na spodním okraji číslené hranice. 

Popraveno z politických důvodů cca. 280 osob

Zastřeleno na hranicích cca. 374 osob

Zemřelo ve vězeních a lágrech cca. 4 500 – 7 000 osob

 Z politických důvodů odsouzeno v ČSR cca. 250 000 osob

Emigrovalo cca. 200 000 – 300 000 osob

Zdroj: Černá kniha komunismu via http://maryska.blog.idnes.cz/c/210361/Ciselna-bilance-obeti-komunismu.html

Podrobněji se o vyčíslení počtu obětí komunismu dočtete i zde:

http://www.policie.cz/clanek/obeti-komunistickeho-rezimu.aspx

http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistický_režim_v_Československu#Ob.C4.9Bti

I vaši rodiče a prarodiče byli součástí historie. Zeptejte se jich.

Myslíte si, že dějiny jsou něčím neživým, o čem se dozvídáme pouze prostřednictvím knih a článků historiků? Pak jste tedy na velkém omylu, nedílnou součástí historie jsme my všichni, naši předci. I oni mají občas co vyprávět, byli přece přímými svědky dějin a důležitých událostí.

Zkoušeli jste se někdy zeptat rodičů nebo prarodičů, co zajímavého zažili? Pokud ne, puste se do toho, dost možná budete překvapeni.

Já osobně jsem se poměrně šťastnou náhodou dozvěděl, že moje maminka se narodila za dost dramatických okolností. V občance má datum narození 14. února 1945. Ten den se nedá vůbec označit za šťastný, tenkrát spojenci omylem bombardovali Prahu, mysleli si, že pouští bomby na Drážďany, ale spletli se. Moje máma se narodila právě ve chvíli, kdy probíhalo bombardování – poprvé nespatřila světlo světa v porodnici nebo doma, ale v protileteckém krytu. Nakonec včechno dobře dopadlo.

A můj děda? I on měl co vyprávět. Byl nuceně nasazen v Breslau, během jednoho z mnoha bombardování průmyslového centra spojenci se mu podařilo utéct a za poměrně dramatických okolností se dostal až domů, kde se mnoho měsíců skrýval. Babička si užila výslechy na Gestapu, které se ale nedaly označit za tvrdé. Byla totiž těhotná a gestapáci s ní podle toho zacházeli. I když dostávali jedno anonymní udání za druhým, že je děda doma a kdesi se přes den schovává, moc to neřešili. Celá tato větev mojí rodiny se dočkala konce války bez větší úhony. Děda si po válce nezadal s komunisty a podle toho bylo pak s jeho rodinou zacházeno. Máma to měla těžké ve škole a o tom, že by se stala zdravotní sestrou, jak chtěla, nemohlo být ani řeči.

A táta? Ten zase může vyprávět o undergroundu, navštěvoval koncerty zakázaných kapel, pamatuje legendární výstupy Plastic People of The Universe. Říká, že hudba to byla strašná, skoro se nedala poslouchat. Ale atmosféra byla prostě nenahraditelná.

Tohle je krátký příběh mých předků, v jiných větví mojí rodiny se dělo také mnoho zajímavého, ale neměl jsem to štěstí, že bych do oněch událostí nějak více pronikl.

Neváhejte, a zeptejte se rodičů a prarodičů, co zajímavého zažili. Možná budete mile překvapeni a jejich vyprávění si nic nezadá s knihami historiků. Pokud se dozvíte něco zajímavého (a já si jsem jistý, že to tak bude), neváhejte a pošlete mi (na e-mail jan.handl@historieblog.cz) příběh vaší rodiny. Rád ho zveřejním.

Audiokniha: Panovníci českých zemí

Audiokniha Panovníci českých zemí je v Audiotéce zařazena do sekce pohádek. Hodí se ale spíše do škatulky historické a populárně naučné. O co vlastně jde? Vladimír Brabec čte krátké medailonky o našich panovnících, a to od Sáma až po Masaryka.

Panovníci českých zemí

Kdybych měl říci, komu by se tato kniha mohla líbit nejvíce, jistě bych jmenoval žáky a studenty zabývající se dějepisem. O každé postavě z našich dějin se totiž posluchač dozví to, na co se ho při zkoušení může zeptat učitel. Tedy kdy král vládl, čím se zapsal do dějin a pár dalších zajímavostí.

Audiokniha trvá dvě hodiny a dá se poslechnout na jeden zátah. Určitě bych doporučil například pro studenta třední školy před zkoušením v hodině dějepisu poslechnout si příslušné kapitoly. Mnohou souvislostí se v tomto omezeném formátu posluchač nedozví, ale informace mu jistě pohloubí znalosti a vylepší orientaci na ose českých panovníků.

Chválit Vladimíra Brabce je nošením dříví do lesa. Je jedním slovem skvělý, jeho hlas a projev se k dějinám prostě tak nějak hodí, a to bez debaty. Pokud si tedy chcete trošku srovnat nepořádek mezi českými králi (já osobně jsem ho měl opravdu velký), Vladimír Brabec je perfektním průvodcem. Nenuceně a zajímavě proplouvá staletími a uspořádává naše dějiny – stručně, jednoduše a přehledně.

Pokud se vám z mojí recenze zdá tato audiokniha až příliš jednoduchá a určená zejména dětem a studentům, nenechte se prosím mýlit. I já jsem se skvěle bavil a dvě hodiny strávené s českými panovníky prostě musím označit do dobře investovaný čas.

Pro zajímavost, zde jsou panovníci, zmínění v audioknize:

1. Sámo
2. Svatopluk
3. Kníže Václav
4. Boleslav I. Ukrutný
5. Boleslav II. Pobožný
6. Jaromír a Oldřich
7. Břetislav I.
8. Vratislav II.
9. Přemysl Otakar I.
10. Václav I.
11. Přemysl Otakar II.
12. Václav II.
13. Jan Lucemburský
14. Karel IV.
15. Václav IV.
16. Zikmund Lucemburský
17. Jiří z Poděbrad
18. Ferdinand I. Habsburský
19. Rudolf II.
20. Ferdinand II.
21. Marie Terezie
22. Josef II.
23. František II.
24. František Josef I.
25. Tomáš Garrigue Masaryk