Archiv štítku: brno

Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.)

U příležitosti Mezinárodního dne archivů se veřejnosti otevřou dne 8. června 2017 budovy ABS. V rámci komentovaných prohlídek (které začínají na pražských pracovištích v 11, 12, 13, 14, 15 a 16 hod. a v Brně – Kanicích v 10 a 16 hod.) můžete navštívit pro veřejnost jindy nepřístupná místa, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení spojená například s osudy účastníků III. odboje. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám pracovníci z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity.

Pozvánka na Den otevřených dvěří ABS a ÚSTR

Termín: Od 08. 06. 2017, 11:00 do 08. 06. 2017, 17:00 Místo konání: ABS – Branické nám. 2, Praha 4, ABS – Na Struze 3, Praha 1, ABS – Brno-Kanice

Pokračování textu Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.)

Týden Astrid Lindgrenové představí neznámý život slavné spisovatelky

Skandinávský dům pořádá minipřehlídku s názvem Týden Astrid Lindgrenové, která připomene nejznámější díla této slavné švédské spisovatelky, ale zaměří se také na méně známé okolnosti jejího života a tvorby. Festival se uskuteční v období od 1. do 8. června v Praze a ve dnech 29. a 31. 5. také v Brně.

Týden Astrid Lindgrenové

Pokračování textu Týden Astrid Lindgrenové představí neznámý život slavné spisovatelky

Národní muzeum výjimečně zapůjčuje jeden ze svých nejvzácnějších předmětů – výlitek mozkovny neandertálce

Depozitář antropologického oddělení Národního muzea opustil jeden z nejvýznamnějších a nejvzácnějších sbírkových předmětů světového významu – travertinový výlitek mozkovny neandertálského člověka. Za přísných bezpečnostních opatření byl tento světový unikát převezen do Brna. Výlitek, běžně uchovávaný v trezoru, je zcela mimořádně zapůjčen na výstavu v Moravském zemském muzeu – Pavilonu Anthropos. Po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea se výlitek stane stěžejním předmětem nových archeologických expozic.

Mozkovna neandrtálce

Pokračování textu Národní muzeum výjimečně zapůjčuje jeden ze svých nejvzácnějších předmětů – výlitek mozkovny neandertálce

Výstava: Václav Havel. Politika a svědomí v Brně (3.8. – 18.9. 2016)

Nedožité osmdesátiny Václava Havla připomíná výstava, která bude od 3. srpna do 18. září přístupná v brněnském krytu 10-Z v centru města. Připravil ji Ústav pro studium totalitních režimů ČR ve spolupráci s Českými centry a Knihovnou Václava Havla.

Na šestadvaceti panelech najde návštěvník výstavy slavné i méně známé myšlenky z Havlových textů či veřejných projevů. Citáty doprovázejí fotografie: čistě havlovské i aktualizační, které mají podtrhnout naléhavost výzev.

Václav Havel
Václav Havel, foto: ÚSTR

Pokračování textu Výstava: Václav Havel. Politika a svědomí v Brně (3.8. – 18.9. 2016)

Beseda s tvůrci komiksu „Karel IV. Pán světa“ a Jazem (9. 6. 2016, Brno)

Opráski sčeskí historje nejsou jediný komiks, ve kterém vystupuje Karel IV. Mladším čtenářům jej představí nová kniha „Karel IV. Pán světa“. Autoři Zdeněk Ležák, Jonáš Ledecký a Matyáš Namai v ní Karla IV. ztvárnili jako komiksového superhrdinu. Karel neměl lehké dětství, prožil dobrodružné mládí plné bitev, nakonec se stal králem Českého království i císařem Svaté říše římské.

jazkarek

Pokračování textu Beseda s tvůrci komiksu „Karel IV. Pán světa“ a Jazem (9. 6. 2016, Brno)

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

TIP: Encyklopedie dějin města Brna

Náhodou jsem narazil na perfektní web – Encyklopedii dějin města Brna. Jde o interaktivní (tedy prolinkovaný) seznam osobností, ulic (zaujme třeba přehled pojmenovaní určité ulice v čase), objektů a událostí. Tím pádem umožní uživateli hledat různé dějinné souvislosti. Pokud vás Brno zajímá, určitě jde o cenný zdroj informací, který může pomoci při plánování výletu. Novinky z encyklopedie můžete odebírat na Twitteru.

Vlastníte rodinné památky připomínající první světovou válku? Nechte je zdigitalizovat!

Máte na půdě schované fotografie, dopisy, deníky a další předměty po vašich předcích, které se váží k první světové válce? Nechcete, aby se jednou ztratily a upadly v zapomnění? Přineste je na jeden ze sbírkových dní v Praze či Brně. Pracovníci Národního muzea a Národního filmového archivu pořídí jejich digitální podobu a zachovají je tak pro příští generace.

Sbírkové dny Europeana 1914–1918, foto Národní muzeum
Sbírkové dny Europeana 1914–1918, foto Národní muzeum

Digitalizované předměty budou zveřejněny v online archivu www.europeana1914-1918.eu a na portálu www.esbirky.cz. Vaše poklady si můžete ihned odnést domů, nebo je můžete věnovat do sbírek Národního muzea či Národního filmového archivu.

Pokračování textu Vlastníte rodinné památky připomínající první světovou válku? Nechte je zdigitalizovat!

Výstava: Wergelandův odkaz: Život Židů v Norsku 1851-1945 (19. 1. 2015 – 27. 3. 2016)

Unikátní výstava přiblíží život norských Židů prostřednictvím vzácných fotografií a dokumentů. Židé se mohli do Norska stěhovat až po roce 1851, většina jich přišla ze střední a východní Evropy. Když norský parlament zrušil v nové ústavě v roce 1851 zákaz vstupu Židů do království, vyvrcholily tím snahy vědce, básníka, filosofa a pedagoga Henrika Wergelanda. Právě on bojoval proti antisemitismu a usiloval o zrušení tzv. „židovského ustanovení“ v ústavě. Toho se sice nedožil, ale díky jeho snahám se mohli Židé začít stěhovat do Norska a začít tam nový život. Jak vypadal, ukáže výstava na Špilberku.

Pokračování textu Výstava: Wergelandův odkaz: Život Židů v Norsku 1851-1945 (19. 1. 2015 – 27. 3. 2016)

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají den otevřených dveří (19. 6. 2015)

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají Den otevřených dveří!

Pozvánka - ÚSTR a ABS - Den otevřených dveří 19. 6. 2015

kdy:     pátek 19. června 2015

kde:     v budovách ABS – Na Struze 3, Praha 1 a Brno–Kanice

v budově ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3

web:    http://www.ustrcr.cz/cs/den-otevrenych-dveri-abs-a-ustr


 

Program

ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3

14–17 hod.

Komentované prohlídky:

Ve 14, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00. Prohlídka začíná v badatelně ABS v přízemí.

Stanoviště:

Badatelna ABS

Archiv bezpečnostních složek spravuje přes 17 000 bm archiválií, které se vztahují k období obou totalit. Díky ojediněle otevřené legislativě mají žadatelé v ČR neomezený přístup k dokumentům vzniklým činností bezpečnostních složek komunistického režimu, a náš archiv tak patří mezi badatelsky nejvyužívanější. Ve třech jeho badatelnách se ročně zaregistruje průměrně 1700 badatelů, kteří vykonají zhruba 4500 návštěv. Archiváři stručně seznámí zájemce s náplní své práce a představí publikace ABS, k nahlédnutí budou připraveny nejen ukázky zajímavých archiválií, ale také filmy z provenience SNB.

Knihovna Jána Langoše

Knihovna spravuje a zpřístupňuje úzce profilovaný fond, který zahrnuje české i zahraniční publikace, tiskoviny, dokumenty a elektronické zdroje zaměřené na historii totalitních režimů na území České republiky a ve světě. Knihovna zahájila svou činnost v roce 2008. Své jméno nese po významném československém a slovenském politikovi a zakladateli Ústavu pamäti národa v Bratislavě JÁNU LANGOŠOVI (1946–2006).

Lustrační pracoviště ABS

Ředitelna

Digitalizace

Oddělení digitalizace převádí původní dokumenty do digitální podoby, v níž mohou být uchovávány pro digitální budoucnost i snadněji zpřístupněny odborným badatelům či veřejnosti. Vedle papírových předloh, které se skenují na knižních skenerech, je oddělení schopno digitalizovat fotografie, mikrofilmy, mikrofiše, magnetofonové kazety a další typy materiálu. Na oddělení se zpracovávají jak archiválie z Archivu bezpečnostních složek, tak jiné dokumenty průběžně získávané Ústavem, jako je například archiv českého či slovenského vysílání Rádia Vatikán v Římě. Za dobu své existence naskenovali pracovníci ÚSTRu více než 30 milionů jednotlivých stran dokumentů.

Vzdělávání – Dějepis v 21. století

Vzdělávání tvoří podstatnou část činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Jádro činnosti spočívá v seminářích pro učitele a vývoji nových vzdělávacích aplikací a forem. Aktivity oddělení jsou inspirovány zahraničními didaktickými koncepty, zaměřujeme se na práci s medialitou historického poznání. Pilíř metodického přístupu tvoří využití filmu ve výuce dějepisu, lektoři a lektorky ale rozvíjejí i další způsoby zpřítomňování minulosti ve škole, například prostřednictvím historických pramenů. Nedílnou součástí metodiky oddělení je i podpora projektového vyučování na školách.

Virtuální prohlídka Gulagu a Čechoslováci v gulagu

Virtuální prohlídka Gulagu je výsledek šestiletého mapování opuštěných sovětských pracovních táborů na Sibiři. Bude spojena s prezentací badatelského výzkumu ÚSTR „Čechoslováci v Gulagu“, který dokumentuje represe proti československým občanům v Sovětském svazu.

Paměť národa

Portál Paměť národa, který Ústav buduje společně s Českým rozhlasem a neziskovou organizací Post Bellum a dalšími partnery z ČR i ze zahraničí, patří dnes mezi největší veřejně přístupné sbírky pamětnických vzpomínek. Během Dne otevřených dveří Vám krátce představíme aktuální výsledky naší práce – především pak ukázky audiovizuální dokumentace.

K dispozici budou publikace ÚSTR a především všechny zájemce zveme na závěrečný filmový večer s hudebním doprovodem, který proběhne od 18.30 v garáži ÚSTR na adrese Siwiecova 2, Praha 3 a kterým bude provázet František Stárek Čuňas.


ABS – Na Struze 3, Praha 1

10–14 hod.

V pátek 19. června 2015 se pro Vás od 10 do 15 hodin otevře budova ABS Na Struze 3, Praha 1. V badatelně si návštěvníci budou moci prolistovat zajímavé archiválie a zhlédnout krátké filmy z provenience SNB. Pro zájemce budou k dispozici také publikace z produkce naší instituce.

V každou celou hodinu (v 10, 11, 12, 13 a 14 hodin) se můžete těšit na komentované prohlídky, během nichž navštívíte jinak pro veřejnost nepřístupná místa budovy, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity a pozvou na Den otevřených dveří této partnerské instituce, který se koná ve stejný den od 14:00 v Siwiecově 2, Praha 3.

Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne archivů, jehož motto zní: Archiv – křižovatka mezi minulostí a přítomností.


 

ABS – Brno-Kanice

10, 11 a 13 hod.

V pátek 19. června 2015 bude také zpřístupněno pracoviště ABS v Kanicích u Brna. Objekt archivu se sice nachází v katastru obce Kanice, avšak přístupný z této obce není. Je možné se k němu dostat od brněnského vlakového nádraží tramvají č. 2, směr Stará Osada („Brno-Židenice, Stará Osada“). Zde je třeba přestoupit na autobus č. 201 a vystoupit na zastávce „Brno, Líšeň, Na spáleništi“ (zastávka je na znamení). Odtud na druhé straně silnice vede účelová komunikace, po níž se za 10-12 minut dojde k budově archivu.

Zájemci si vyslechnou úvodní slovo o historii a současnosti pracoviště ABS Kanice, budou moci zhlédnout vybrané dokumentární filmy s bezpečnostní tématikou a za doprovodu pracovníků ABS si prohlédnou depozitáře a reprezentativní druhy archiválií.

Prohlídky archivu budou zahájeny v 10, 11 a 13 hodin. Autobus linky č. 201 odjíždí ze Staré Osady z nástupiště č. 7 v 9:15, 10:15 a 12:15 hodin.

Upozornění: Z kapacitních důvodů je třeba, aby se zájemci o prohlídku objektu ABS v Kanicích předem zaregistrovali na určitou hodinu prostřednictvím e-mailu na adresách: iva.kvapilova@abscr.cz  nebo jiri.mikulka@abscr.cz

Zdroj: TZ

Brněnská vila Stiassni se otevírá návštěvníkům

Po komplexní tříleté obnově se v Brně slavnostně otevírá vila Stiassni, významné dílo meziválečné moderní architektury, známé jako „vládní vila“. Slavnostním otevřením vily, které proběhne v neděli 14. prosince, zároveň zahájí činnost Metodické centrum moderní architektury v Brně, které v areálu vily Stiassni vzniká a jež umožní odborníkům, studentům i dalším zájemcům hlouběji poznávat architekturu 20. století a pečovat o ni.

vila Stiassni

Vilu, kterou vybudoval židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni, navrhl architekt Ernst Wiesner, jedna z nejvýznamnějších osobností generace zakladatelů brněnské moderní architektury. První návrhy pocházejí z roku 1927, stavba byla dokončena v roce 1929. Vilu obklopuje důmyslně koncipovaná zahrada se vstupním domkem, v němž bydlel řidič, domkem zahradníka, bazénem a tenisovým kurtem.

Celý areál vily Stiassni byl jako prvotřídní příklad brněnské meziválečné architektury zapsán  v roce 1982 na seznam nemovitých kulturních památek. Do správy Národního památkového ústavu přešel v roce 2009 – již se záměrem zřídit zde centrum pro výzkum a dokumentaci moderní architektury. Na projekt Centrum obnovy památek architektury 20. století (COPA) byla podána žádost o dotaci z integrovaného operačního programu a 30. června 2010 podepsali ministr kultury Václav Riedlbauch a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková rozhodnutí o poskytnutí dotace, jejíž výše činila nakonec celkem 179 203 478 korun. Tyto prostředky pocházely jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak částečně ze státního rozpočtu; Národní památkový ústav se podílel částkou více než dvanáct milionů korun ze svého rozpočtu. Projekt na obnovu vily Stiassni vypracovala společnost Project building, s. r. o., zatímco nový přednáškový objekt navrhla společnost Archteam, s. r. o. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Unistav, a. s. Specializované odborné práce na památkové obnově vily provedla stavební společnost Archatt, s. r. o.

„Vzorová obnova vily a jejího areálu byla zahájena v polovině roku 2012. Cílem projektu však byla nejen stavební obnova, ale také vytvoření centra památek moderní architektury, které by bylo místem setkávání odborníků s širokou veřejností a ověřování stavebních postupů specifických pro architekturu dvacátého století,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Při vzorové obnově vily se tým odborníků NPÚ musel vypořádat s řadou technických i koncepčních otázek a rozhodnout, které novější prvky a konstrukce, přidané v průběhu času k původní podobě vily, mohou být zachovány, a které je nutné odstranit, protože nejsou v souladu se základní myšlenkou architekta stavby. Při rekonstrukci v roce 1961 byla například přičleněna k domu původně otevřená loggie, která poskytovala zázemí pro sportovní a oddychové aktivity v bazénu a na tenisovém kurtu. Vznikl tak velmi příjemný a hosty hojně využívaný nový obytný prostor. Komise expertů rozhodla o odstranění této úpravy hlavně proto, že otevřená loggie byla stejně jako prosvětlená schodiště a rafinovaná kování pro Wiesnerovy stavby charakteristická. Další otázkou bylo, zda již poněkolikáté opravovat původní bazén, nebo jej vybudovat znovu. Po detailním průzkumu pomocí sond, laboratorních šetření a statické analýzy se ukázalo, že ani za pomoci moderních technologií nelze bazén opravit; proto byl odstraněn a na jeho místě vznikla přesná kopie.

Návštěvníci, kteří znali podobu vily před rekonstrukcí, si mohou pamatovat koupelny obložené zeleným a růžovým kubánským mramorem. Na fotografiích z alb Hermine Stiassni však koupelny vypadaly jinak. V tomto případě byl zvolen kompromis. Tam, kde bylo možné opravit vodovodní rozvody a kanalizační stoupačky bez poškození mramoru, zůstala zachována podoba z 80. let, jinde byl koupelnám vrácen původní vzhled – i díky tomu, že inženýr Otava, který prováděl v 80. letech rekonstrukci, zachránil a uschoval původní umyvadla a armatury.

Staronovou tvář získala také zahrada; hustý neudržovaný porost, který ještě před nedávnem vilu obklopoval v důsledku nedostatečné údržby, vystřídala úprava kopírující podobu zachycenou na leteckých snímcích z 50. let a dobových fotografiích, jíž dominují průhledy na vilu.

Důležité informace k těmto i řadě dalších úprav i dispozici vily přinesl podrobný a během celé stavby prováděný stavebně-historický průzkum a odkrývání původních stavebních detailů; zajímavým příkladem je nález dřevěných špalíků, které jasně vymezily osazení původního ribstolu v jedné z koupelen Stiassni. Určení barevnosti stěn se zase opřelo o důsledný stratigrafický průzkum. Důležitým zdrojem informací se staly také amatérské fotografie a akvarely paní Hermine Stiassni, jimiž dokumentovala interiér i exteriéry objektu. Díky nim bylo možné zjistit, jak byl v domě rozmístěn nábytek, kde visely o obrazy či jakou barvu měly pěšiny v zahradě, které proto byly obnoveny z písků lomu v Lomničce u Tišnova.

Manželé Alfred a Hermine Stiassných žili ve vile do roku 1938, kdy i se svou dcerou Susanne z obavy před blížící se okupací odjeli do USA. Za války ji zkonfiskovalo gestapo a sídlila v ní banka, na jaře 1945 ji částečně zdevastovali ruští vojáci, ale už v květnu 1945 v ní pobýval prezident Edvard Beneš, proto se jí začalo říkat „vládní vila“. Po válce připadla konfiskací československému státu, který ji využíval k reprezentačním účelům.

Celý areál prošel za dobu své existence několika rekonstrukcemi, z nichž nejzásadnější proběhla v 80. letech 20. století. Jejím zadáním bylo přizpůsobit objekt i areál pro pobyt prominentních hostů. V téže době rovněž přibyl ubytovací dům v horní části areálu, přestavěný na vzdělávací centrum. I současná etapa obnovy přinesla areálu nový objekt – moderní budovu s plně vybaveným přednáškovým sálem, který již Metodické centrum moderní architektury v Brně využilo k pořádání své první odborné konference s názvem Obnova vily Stiassni.

Od slavnostního otevření vily 14. 12. 2014 budou její prostory zpřístupněny veřejnosti. V pracovních dnech bude areál sloužit studijním a badatelským účelům, přístupná bude knihovna a depozitáře. V pátek, v sobotu a v neděli budou ve vile probíhat komentované prohlídky – podobně jako na další více než stovce památek ve správě NPÚ, tedy hradech, zámcích, klášterech atd. Vila Stiassni však bude mít jako jedna z mála otevřeno i v zimní sezoně.

Zdroj: TZ NPÚ