Archiv štítku: 1968

Vzpomínka na 21. srpen 1968 v Rumburku

Poté, co jsem se během připomínání výročí “21. srpna 1968” snažil na Twitteru upozorňovat média, že v noci z 20. srpna na 21. srpna na naše území nevkročily 2 divize východoněmeckých vojáků (ale zůstaly za hranicí a naše území se dostalo možná pár průzkumníků), ozval se mi pan Vladimír Janáček kvůli dobové vzpomínce své maminky na tyto události v Rumburku. Mezi místními se povídá, že první dva dny okupace za hranicemi (Rumburk je od nich doslova pár metrů) operovaly němečtí vojáci v uniformách, připomínajících tehdy ještě dobře známé uniformy Werhrmachtu. Poté prý Němce nahradili Rusové.

Dobrý den, jmenuji se Janáčková a dějinami 20. století se zabývám od svých třinácti let.Ten důvod je jednoduchý, dobře jsem znala pana dr. Sprigera z Rumburku, to byl primář terezínského ghetta, vynikající chirurg. To on se sešel s Janem Masarykem nedlouho před jeho smrtí. Hodně vyprávěl, původně jsem chtěla dělat archeologii, ale na gymplu mi nešla matika :-). A tak to nějak začalo. Rumburk v roce 1968 byl pouze průjezdem. Z těch nejvyšších pater domů při hlavní trase lidi házeli, co jim přišlo pod ruce. Ale proč zmínka o panu Springerovi – jeho malá dcera stála s maminkou ráno u chodníku a tank vypustil olej či co a ty šaty měla schované, leč pokud možno vyprané. Můj tatínek mi ještě ukazoval vyježděné pásy, skutečně byly mnoho dlouhých let vidět, říkal, že jely přes zelenou hranici, ale znám mnoho pamětníků z té doby, sama jsem zpracovávala odsun Němců z okresu Varnsdorf. Mějte se moc hezky, s pozdravem Blanka  Janáčková, Varnsdorf.

Pokud máte nějaké další informace či dokonce fotografie k působení německých vojáků v srpnových dnech roku 1968 na našem území, ozvěte se prosím.

Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí

Národní památkový ústav při obnově budovy Národního muzea vždy považoval za prioritu jak monumentální a celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí, tak i připomenutí událostí 21. srpna 1968, jichž se stavba stala neodmyslitelným symbolem. Vzhledem k započaté mediální diskusi nad otázkou barevnosti obnovené fasády pokládá NPÚ za potřebné seznámit veřejnost s následujícími odbornými fakty.

Detail sloupu před zahájením čištění
Detail sloupu před zahájením čištění, foto: NPÚ

Pokračování textu Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí

Kniha: 1968 Kořeny tragédie

Vladimír Čermák ve své knize 1968 Kořeny tragédie shrnul dění okolo Pražského jara a pouze krátce a chronologicky v jedné z kapitol. Mnohem zajímavější částí jsou jeho analýzy situace prostřednictvím pamětí důležitých osobností historie a celosvětových politických událostí. Název Kořeny tragédie byl vybrán perfektně, autor skutečně jde ke kořenům, sleduje souvislosti a hlavně se věnuje tomu, jak byly události tehdy a i později oficiálně vysvětlovány lidem. Popisuje takzvané “psychologické operace”, tedy ovlivňování lidí a jejich mínění.

Vladimír Čermák: 1968 Kořeny tragédie

Pokračování textu Kniha: 1968 Kořeny tragédie

Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.

Paměť a dějiny 2/2018

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Seminář: Přelomový rok 1968 na Západě i na Východě (15. 5. 2018 v 17:00)

V úterý 15. května v 17 hodin pokračuje série seminářů pro veřejnost přednáškou Martina Valenty 1968. Přelomový rok na Západě i na Východě. Prezentace nabídne srovnání roku 1968 na Západě a v Československu. Rozvedena budou témata jako: Existoval společný jmenovatel tehdejších událostí na Západě a v Československu? Jaké kulturní a celospolečenské změny přineslo hnutí 1968 na Západě? Reflektovalo tehdejší západní levicové hnutí reformní snahy KSČ? Jaké typy paměti a identity se váží k roku 1968 na Západě a u nás? Mají relevanci i dnes? Příběh roku 1968 bude sledován v mezinárodních souvislostech a z perspektivy jeho mnohavrstevné dynamiky.

Přednáška proběhne v úterý 15. května v 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1.

Seminář Přelomový rok 1968

Zdroj: TZ ÚSTR

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž
Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž

Pokračování textu Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento

V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.

Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea
Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea, foto: NM

Pokračování textu Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento

Na Facebooku Paměti národa je unikátní fotogalerie ze srpna 1968

K blížícímu se výročí okupace sdílí sdružení Paměť národa na svém Facebooku snímky ze srpna roku 1968. O fotky se podělili pamětníci. Některé snímky se staly symboly doby, mnohé zůstaly uloženy bez větší pozornosti v rodinných albech a teprve nyní jsou veřejně publikovány.

srpen 1968
srpen 1968, foto: FB Paměť národa