Templáři se asi nikdy nezbaví nálepky tajemného sdružení, které shromažďovalo obrovské majetky, ovládalo Evropy dvanáctého až čtrnáctého století a praktikovalo podivné rituály, které se příčily nejen tehdejšímu přístupu ke křesťanství. Historik Dan Jones se v knize Rytíři Templu vyhýbá spekulacím a k tématu přistupuje vědecky, čerpá z dobových záznamů a čtenáře zásobuje faktografií, zasazenou do kontextu tehdejší Evropy a Blízkého východu.
První etapa expozice v domě U Zlatého prstenu je otevřena od prosince 2016, kdy vznikla v rámci oslav sedmistého výročí narození Karla IV. Zaměřuje se na urbanismus pražského území a jeho proměny ve 14. století, s akcentem položeným na dobu panování Karla IV. Karlovy představy i vlastní realitu přibližují unikátní virtuální i hmotově provedené modely městské zástavby i jednotlivých staveb, které vychází z aktuálních vědeckých poznatků. Velká pozornost je věnována nově Karlem založenému Novému Městu v kontextu ostatních pražských částí. Podobu města i život jeho obyvatel v době lucemburské přibližují i vystavené originální předměty ze sbírek Muzea hlavního města Prahy a dalších institucí.
Pokračování textu Výstava: Praha Karla IV. – středověké město (od 2. 12. 2017)
Historici Damien Kempf a Maria L. Gilbertová z British Library objevili v jednom ze středověkých rukopisů obrázek postavy, připomínající Yodu ze Star Wars. Zjištění samozřejmě přispívá k popularizaci středověkých materiálů u mladší, o historii se příliš nezajímající generace.
Právě včas, tedy před 600. výročím upálení Jana Husa, se na knižním trhu objevila zajímavá novinka. Jde o dětskou populárně naučnou knihu Ve jménu Husa (s podtitulem Zrození kalicha), poměrně netradiční dílo o Janu Husovi, jeho předchůdcích a následovnících a o dění ve 14. a 15. století v českých zemích vůbec.
Pokračování textu Kniha: Ve jménu Husa
Dnes máme pátek třináctého, všichni víme, že je tento den obecně považován za nešťastný. Víte ale proč, odkud tato pověra pochází? Osvětlí nám to jako v mnoha případech Wikipedia.
Na Velký pátek byl ukřižován Ježíš Kristus a při Poslední večeři sedělo u stolu třináct lidí a ten třináctý z nich byl Jidáš, který Krista zradil.
Židé považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M, což je první písmeno ve slově Mavet, které znamená “smrt.”
Zcela reálný základ má tato pověra v pátku 13. října 1307. Právě tento den začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů, po kterém následovalo mučení a smrt mnoha z těchto rytířů a následný zánik řádu. Od tohoto dne následovníci templářů považovali pátek třináctého za ďábelský a nešťastný den.
V některých zemích, například ve Španělsku a Latinské Americe, je za nešťastný den považováno úterý třináctého.
Nešťastný pátek třináctého se tedy zakládá na hned několika nepříjemných zkušenostech lidstva. Nedivme se tedy, že když se nám v tento den něco nepříjemného přihodí, svádíme to na to zpropadené datum…
Náhodou jsem narazil na článek “Surgery in the 14th century“. Překládat “surgery” jako chirurgii je asi dost nepřesné, nicméně další slovo než je operace mě nenapadá. Jde prostě o středověkou podobu manuálních léčebných zákroků na lidském těle.
