Proč mám rád Havla a nejsem havlista?

Václav Havel byl pro mě od začátku roztomilý popleta, a to v dobrém slova smyslu. Člověk, který nevypadá ani se nechová jako politik – myslím ty komunistické politiky, kteří byli vlastně všichni stejní, šedí a vycházeli z dělnických poměrů.

Václav Havel

Foto: vaclavhavel.cz

Prvně jsem ho zaznamenal v listopadu 1989, předtím jsem o něm slyšel, ale to bylo tak všechno. Přišel mi od začátku hrozně sympatický a ani jsem vlastně nevěděl proč. To mi došlo až později, když jsem si ho mohl srovnat s dalšími exempláři nastupující nové garnitury. Byl svůj, nehnal se po moci a po majetku, byl úspěšný dramatik (ano, jeho hry dávala i divadla v cizině), byl tak nějak roztomile roztržitý, nebál se jednat s hlavami mnohem významnějších států, než bylo Československo.

Hezky mluvil, jeho hesla se mi líbila a vlastně po celou dobu jeho prezidentování (a i později) jsem mu držel palce. Měl jsem ho (a mám) rád. V cizině ho znají všichni, jeho a Jágra. V Americe ho strašně žrali, byl pro ně novodobým hrdinou v boji proti totalitě a jedním z mála, kdo vyhrál, navíc sametově.

O jeho zásluhách na pádu komunistického režimu by se dalo polemizovat, ale byl to on, kdo dal všechny dohromady a postavil se do čela revoluce. Upřímně řečeno si neumím představit, že by jeho roli uchopil někdo lépe. A vlastně ani nevím kdo by se toho mohl chopit.

Havel byl originál, sympaťák, vůdce, který se učil za pochodu. Vyčítám mu ale dost věcí. Hlavně to, že držel ochranou ruku nad bolševiky, kteří ho vlastně zvolili za prezidenta. Jeho mandát mu nebyl propůjčem občany, ale partou dosluhujících dědků, kteří pro něj v parlamentu zvedli ruku, stejně jako před tím mnohokrát hlasovali proti našemu národu.

Havel přesto byl prezidentem občanů, měli ho rádi a byli na něj pyšný. Cizina nám Havla záviděla a závidí, stal se symbolem pádu železné opony, novodobým hrdinou a spasitelem. Co na tom, že měl rád ženy a neodmítal alkohol? Takoví jsme přece my všichni, ne? Byl prostě jeden z nás.

Za havlistu se ale s dovolením nepočítám, i když jsem měl a mám Havla moc rád. Havel byl totiž politik a já nemůžu bezmezně obdivovat politika. Obecně jsou to totiž paraziti, kteří neslouží lidu, ale sami sobě. Dělí se na dvě základní skupiny – jedny zajímá moc a druhé peníze. Vlastně je tu jedna další skupina – tu zajímá obojí.

Jsi havlista – také z toho cítíte něco jako nadávku, navíc se silným nádechem opovržení? Nejste sami, má to jistý silný negativní nádech. Docela by mě zajímalo, jestli existuje nějaká oficiální definice výrazu havlista, případně pravdoláskař. Možná bych se do ní i vešel, nevím…

Já havlista nejsem, jak jsem psal, neumím bezmezně obdivovat politiky (i když Havel vlastně ani politik nebyl, můžete namítat), ale Václava Havla si vážím. Měl svoje mouchy, ale byl to jeden z Čechů, který dalece přesáhl hranice naší země a může za to, že se o nás ví. A třeba jenom za to mu patří dík.

V Británii se můžete proletět zrenovovaným Spitfirem

Je to sen každého kluka i chlapa, proletět se originálním Spitfirem. Teď si někteří šťastlivci mohou tento sen splnit. V Británii začala fungovat nová atrakce – dvoumístný Spitfire, opravený stroj, který prošel boji v druhé světové válce, sloužil u kanadské perutě a účastnil se například sweepů nad Holandskem.

Dvoumístný Spitfire

Cena samozřejmě odpovídá nákladům, které byly k opravě letadla vynaloženy, činí 2 750 liber za půl hodiny létání.

Zdroj: http://www.express.co.uk/news/history/549825/Spitfire-World-War-Two-fighter-plane-converted-two-seater

Audiokniha: Na křídlech RAF

Audiokniha Na křídlech RAF není zvukovým zpracováním žádného beletristického díla, ale jde o soubor dobových záznamů československého vysílání BBC z Londýna. O to je tohle dílko zajímavější. Nabízí například záznamy hlasů ministra Masaryka a mnohých československých válečných letců.

Audiokniha Na křídlech RAF

Ti se rádi vysílání účastnili a tak trochu spoléhali na to, že jejich hlas navzdory rušičkám v Protektorátu zachytí příbuzní doma. Můžeme slyšet povídání o válečných akcích pohledem jejich přímých aktérů.

Více než hodina záznamů velmi cenných a zajímavých reportáží ukazuje, že naši letci byli chlapi jako všichni ostatní, dokázali si dělat legraci i ze smrti. Popisovali, že nejtěžší chvíle zažívali po ztrátě svých kamarádů a v jedné reportáži zazněla informace o tom, že Britové si na Čechoslovácích ze všeho nejvíc váží věrnosti. Právě věrnost republice se prolíná všemi částmi audioknihy.

Je zajímavé slyšet hlasy osobností našeho západního odboje. Třeba letecké eso Karel Kuttelwascher by se u mikrofonu mohl s klidem život, těžko bychom podle poslechu odhadli, že nejde o rozhlasového profesionála.

Je škoda, že se podobných dokumentárních audioknih neobjevuje více. Jde o materiály, které si zaslouží být živé, mimo archivy. Koncept dokumentárních audioknih, tedy sebraných záznamů z vysílání či archivů, by si zasloužil pozornost posluchačů i vydavatelů. Tyto audioknihy totiž poskytují skvělý pohled do minulosti trochu jiným způsobem, než beletristickým zpracováním událostí, které jsou ozdobou našich vojenských dějin.

Obsah:

Úvod, šraml čs. letců v Británii
Jan Masaryk, zahájení vysílání z Londýna (1939)
Vyprávěná historie 1. čs stíhací perutě v Anglii (1940)
Slib čs válečných letců (1940)
Vyprávění o životě čs vojáků v Anglii (1940)
Bitva na poli válečné propagandy (1940)
Vztahy s Angličany, vzpomínky na domov (1940)
Písnička čs letců (1941)
Generál Karel Janoušek k výročí první čs perutě RAF rekapituluje osudy letců, kteří uprchli z protektorátu (1941)
Zkušenosti stíhacího pilota (1942)
Stroje ve válce – zvukový obraz letounů Spitfire (1943)
Úkoly pozemního personálu (1942)
Rozhovor s hrdinou (1942)
Letec Karel Kuttelwascher po návratu z USA (1944)
Popis bojové operace nad Francií (1943)
Třetí výročí čs bombardovací peruti (1943)
Vyprávění posádek bombardérů o náletech na Berlín (1944)
Návrat 1500 letců z Británie do Československa (1945)
Slavnostní přehlídka letectva a pochod Prahou (1945)

Bohumil Kubišta. Jediný malíř, který potopil ponorku

Bohumil Kubišta, Kavárna, 1910. Foto: Galerie moderního umění v Hradci Králové

Umělců bojujících v první světové válce bylo víc. V řadách kanadské armády se do zákopů ve Francii dostal spisovatel Raymond Chandler (1888–1959), zranění a dva roky pobytu v německém zajateckém táboru zase potkaly herce Maurice Chevaliera (1888–1972).

Český sochař Otto Gutfreund (1889–1927) vstoupil do francouzské cizinecké legie, později požádal o začlenění do regulérní armády nebo legií československých, v čemž mu jednak nebylo vyhověno a jednak byl uvězněn. Emil Filla (1882–1953) zase za války pobýval v Holandsku a působil zde v českém odboji, tzv. Maffii.

Pokračování textu Bohumil Kubišta. Jediný malíř, který potopil ponorku

Pražské “V upomínku zapsal …” z doby okolo roku 1900

Doba 50 let po epoše zvané ´Národní obrození´, po obrození zvané správně česky ´Národní vzkříšení´. Lid obecný již mluví česky i v Praze, nejen na venkově, ovšem čeština je to pravidelná, nijak moc podobná češtině původní. A jak taková obecná čeština konce zlatých časů vypadala? Nevím. Ale mohu vám ukázat, co si lidé psali do památníčků.

Příspěvky z památníčku jsou zapsány doslova, včetně chyb a pokud možno je zachováno i rozmístění slov, symbolů a řádků na stránce a další specifika psaného projevu.

Obálka památníku, cca1895
Obálka památníku, cca 1895

 

1.) roku 1899

  • Až spukřelý snad tento
  • List po řadu roků budeš
  • číst tu nechť si srdce
  • spomene s lystem tím
  • máš srdce mé.
  • .
  • ……………………….jméno+příjmení
  • ……………………..Praha I., 27/2 ´99

Jak jsem koupil, tak prodávám. Pro odlišení ukázek od mých komentářů jsou ukázky značeny tečkou na začátku řádku.

 

2.) roku 1899

  • Jsili češkou prosím za-to,
  • předku slovutný hlas slyš.
  • Česky jazyk cti co zlato,
  • Česky mluv a česki piš.
  • .
  • ……………………..jméno+příjmení
  • ………………………..18 24/2 99

Český jazyk cti a česki piš! :-)))

 

3.) roku 1913

  • Kdo není schopen oběti
  • ten lásky hoden neni
  • a špatný kněz kdo sebe víc
  • než svoji oběť cení.
  • .
  • ……..jméno
  • ………………..19 24/3 13

Prakticky současná čeština.

 

4.) roku 1896

  • Zbožná mysl. láska k vlasti,
  • pracovitosť s pilností,
  • připraví Ti mnohé slasti,
  • potěší Tě v starosti.
  • .
  • V Praze 18 20/3 96
  • …………………………………………………..jm.+příjmení
  • ………………………………………………………..ředitel
Scan listu památníku
Josef Brož, ředitel

Ke schopnostem, potřebným k výkonu funkce ředitele zřejmě patřilo i kaligrafické písmo. Nebo snad reprezentativní provedení za úplatu?

 

5.) roku 1896

  • Zůstaň přímou, když vůkol tebe pokrytectví se rodí.
  • Zůstaň dobrou, když hříšníci kol tebe zlé jen plodí.
  • .
  • Praha dne 5.června 1896
  • ………………………………………………jméno+příjmení
  • …………………………………..kooperátor u sv. Haštala
scan z památníku
Jaroslav Půst, kooperátor u sv. Haštala

Nevíte někdo, jaké povinnosti s sebou neslo být kooperátorem u sv. Haštala? Každopádně je to čeština hodně podobná dnešní.

 

6.) roku 1896

  • Co, dítě drahé, tobě při rozchodu
  • bych v duši, v srdce chtěla vrýt,
  • tak hluboce, jak pramene proud živý
  • je v lůně horské skály poukryt.
  • .
  • O jedno nade vše: “Že česká země
  • ta velebivá, ta slavná naše máť,
  • že prací svou, svým nadšením a vzletem
  • jí máme lásku svoji dokázať.
  • .
  • Praha dne 6.června 1896
  • ………………………………………..jméno+příjmení
  • ………………………………………….učitelka
  • Anna Honsová, učitelka
    Anna Honsová, učitelka

    Už to, že tehdy chtěli učitelé svým žákům něco vrývat do srdce a duše, je nezvyklé. Ovšem to, co jim tam chtěla vrýt tato paní učitelka, to je pro dnešní obyvatele ČR jen těžko srozumitelné.

 

7.) roku 1896

  • Šlechetné city jsou nejkrásnější jistinou,
  • která se zúrokuje ne lichým kovem, ale spokojeností,
  • jež jedinou jest a pravou podmínkou blaha.
  • .
  • V Praze dne 6.června 1896
  • ……………………………………..jméno+příjmení
Anna Dvořáková
Anna Dvořáková

Už tehdy se snažili češi tlumočit Bibli, světskými slovy, do světské češtiny.

 

8.) roku 1903

  • ……………………………………..19 I/II 03
  • .
  • Co v nekonečném nebi svítí hvězd
  • jež všecky v nocích tichou září planou,
  • v mé duši tolik upomínek jest
  • na bytost jednu drahou zbožnovanou
  • o pověz, bytosť onu drahou znáš-li,
  • jež tak mi život celý, štěstím krášlí?
  • .
  • V upomínku na zlaté mládí
  • ………………………….jméno+příjmení
František Janoušek
František Janoušek

Co dodat, slzička.

 

9.) roku 1896

  • Poznáš-li přátel a jich upřimnosti
  • těch přiviň k sobě pouty kovovými !
  • Praha, 8.června 1896
  • ………………………………………j.+příjmení

Co dodat.

 

10.) roku 1896

  • Po světě chodí andělíček a krásné dary rozsívá,
  • jest-li ho dítko modlitbičkou z večera, z rána prosívá.
  • .
  • O žádej též pro celé žití, by Tobě v srdce květy vsel,
  • to ctnosti nehynoucí krásy, jež svět by Tobě záviděl.
  • .
  • 9.června 1896………………………………..jméno+příjmení
Marie Roubínková
Marie Roubínková

Chtěli-lí tehdy mít v srdci květy nehynoucí krásy, museli o to pravidelně prosit.

 

11.) cca 1900

  • Pracuj každý s chutí úsilovnou
  • na národu roli dědičné,
  • cesty mohou býti rozličné,
  • jenom vůli mějme všickni rovnou !
  • .
  • ……………………….jméno+příjmení
Jana Honsová
Jana Honsová

Ortodoxní klasika.

 

12.) roku 1899

  • ………………………………V Praze, dne 13./7. 1899
  • ………….Upomínka
  • Jazyk Tvůj, ten svatý ducha meč,
  • ten klenot srdcí, krve naší řeč
  • i naší půdy, živý dech ten boží,
  • jímž z hlíny mrtvé národ probuzen,
  • zdaž ústy našimi se slavně množí
  • a nezníli snížen, ochuzen ?
  • .
  • ……………………………..jméno+příjmení
Zdenka Šmidtová
Zdenka Šmidtová

Zdaž ústy našimi se slavně množí? Nevím, řekl bych, že spíš placatí.

 

13.) roku 1900

  • Věř v dobro, miluj je a vždy je konej !
  • .
  • Praha 21.1.1900
  • …………………………………..j.+příjmení

Věř v dobro, miluj je a vždy je konej.

 

14.) roku 1900

  • Životem dvoji vede cesta:
  • K štěstí a k ctnosti.
  • Hledáš štěstí? mineš se ctností !
  • Hledej ctnost a najdeš i štěstí !
  • .
  • V Praze 19/4 1900
  • ……………………………jméno+příjmení

Pozdě, tohle jsem měl vědět, když jsem se narodil. 🙁                      Prakticky současná čeština.

 

 15.) roku 1900

  • Ruka Páně veď Tě stále,
  • šťastnou dráhou života,
  • růže štěstí, blažeností,
  • nechť Ti stále vykvétá.
  • .
  • V úpomínku vepsala.
  • .
  • …………………..jméno+příjmení
  • .
  • V Praze, dne 22.listopadu 1900.

 

16.) roku 1900

  • ………………………………19 25./11. 00.
  • Kde se palmy zelenají,
  • vonna větérkové hrají,
  • kde okrášlen starý kámen,
  • růžemi a brěčťanem    ;
  • tam stracený světa ráj
  • než kdo cnostmi se honosí
  • ten v svém srdci ráje nosí
  • tomu květe večný máj.
  • .
  • V Praze……………………..jméno+příjmení.

 

17.) roku 1900

  • …………Upomínka.
  • Nad jarní hory v plné kráse,
  • jak ranní slunce vychází,
  • tak ať Ti vzejde věčné štěstí,
  • a životem tě provází.
  • .
  • V Praze dne 19 27./11. 00
  • …………………………….jméno+příjmení.

Psáno v roce 1900, dnešní češtinou. Bylo by zajímavé, zjistit něco o autorovi těchto veršů a prostředí, ve kterém žil.

 

18.) roku 1901

  • Vytrvej jen v dobrém díle,
  • nechť i těžkým zdá se,
  • píle kde se druží k síle,
  • snadno obtíž přemáhá se.
  • .
  • ………………………Na památku
  • .
  • …………………………………………jméno+příjmení
  • .
  • V starožitné Praze 19 26./3 01.

 

19.) roku 1902

  • Jsou tajné boly v světě,
  • jež Ti nic nepoví,
  • když žalost srdce hněte
  • cizí se nedozví……..
  • ba často líc se rděje
  • a usmíva se ret,
  • co však se v srdci děje,
  • to nikdy nezví svět……..___
  • .
  • ………………………………jméno+příjmení
  • .
  • Praha 7/II 1902

 

20.) cca 1900

  • Všechno se ku konci svému
  • na   tom   světě   sklání;
  • cnost jen Bohu zasvěcená
  • ………věčné má trvání .
  • .
  • ……………………………………..j.+příjmení.

 

21.) roku 1901

  • Vždy jasné mysli buďte,
  • Vaše duše hajej v slasti jen
  • Noc dej Vám sladké sny
  • a nové štěstí každý den.
  • …V Úpomínku vepsala
  • ……………….jméno+příjmení
  • .
  • V Hořením Cetně   7 řijna 1901.

 

22.) cca 1900

  • ……………Upomínka.
  • jak v jitřním poupěti
  • …plá krůpěj rosy,
  • jak prsten v objetí,
  • ….svou perlu nosí,
  • jak nebe hvězdy jas
  • a křišťál horská sluj:
  • tak chová v každý čas
  • mé srdce obraz obraz tvůj.
  • .
  • …….Vepsala
  • .
  • ………………………………….j.+příjmení

Dnešní a spisovná čeština.

 

23.) roku 1901

  • ……………………………………………………..V Praze 19 1/4 01
  • .
  • Ať Tě zde již v živobytí,
  • přítelkyně vítá ráj,
  • radosť v cestu sype kvítí
  • jako z jara v luhy máj.
  • .
  • ………Až bude v paměti Tvé
  • ………jméno mé smazáno,
  • ………na památku nechať je
  • ………aspoň zde napsáno.
  • .
  • K vzpomínce na šťastné mládí vepsala
  • ……………………………………………………….jméno+příjmení

 

24.) roku 1902

  •  …Památník zpomínek
  • jest zahradou, jež jediný nám
  • ………………………věrný zůstane
  • listy v památníku růže jsou
  • nám světem v cestu nastlané.
  • .
  • Když vše milé kryje nám již rov
  • a nedbá víc, kdo druhdy nás
  • ……………………………….měl rád
  • jdem v památník jak na hřbitov
  • na mohylách snít, neb si
  • ……………………………..zaplakat.
  • .
  • V Matičce Praze
  • …19 14/11 02
  • .
  • ……………………jméno+příjmení

 

25.) roku 1901

  • Né jen slova na památku
  • v kníze této chtíti měj-te,
  • ale také v srdci lásku
  • pro přítele zachovej-te.
  • .
  • V upomínku vepsal a vkreslil
  • .
  • ……………………….příjmení+jméno
  • V Hořením Cetně, dne 15.září 1901.
  • ….absolvent státní průmyslové školy
  • …………………………..v
  • ………………………..Plzni
Matouš Josef
Matouš Josef

 

26.) roku 1903

  • …………………………………………….19 12/4. 03.
  • Buď šťastná dívko vžíti svém,
  • neměj chvíle teskné,
  • ať v oku tvém se nikdy slzy nezaleskne.
  • Ať nikdy nepoznáš
  • jak klam a zráda boli
  • buď šťastná dívko se svým budoucím
  • jenž srdce tvé si zvoli
  • .
  • v Praze
  • ………………………jméno+…….příjmení

 

27.)  roku 1901

  •  Nač hledat štěstí s pospěchem
  • jež nelze najít ve světě,
  • jest štěstí v srdci poupětem
  • jen chtěj a ono rozkvete.
  • .
  • ……………………………..j.+příjmení
  • .
  • V Praze dne 11. března 1901.
M. Hrubá
M. Hrubá

 

28.) roku 1901

  • 19 28./5. 01
  • Ba, lehko psáti v památník,
  • když stále spolu dlíme,
  • však budeš-li též vzpomínat,
  • ,až se rozloučíme ?
  • .
  • Věnuje
  • .
  • …………………jméno+příjmení
  • Praha
Otilie Nováková
Otilie Nováková

Čárka oddělující věty vycházející na konec řádku zopakovaná na začátku řádku dalšího? Nijak vyjímečný způsob zápisu.

 

29.) roku 1902

  • …….Za krůpěj lásky osudu buď
  • ……………………………vděčná,
  • ne láska Tvá, ale vzpomínka ať
  • ………………………….jest věčná…..Nechť v štěstí, nechť v lkaní,
  • ……………………………….se loučíš s lásky snem, vždy srdce tvoje
  • ………………………………………………………………………….bude,
  • A kdybys vyrvat chtěla, hrobním kamenem.
  • tu lásku dumám svým, tu srdce
  • ………………………………….tvoje
  • v ňadrech zbude, a vzpomínka
  • ………………………………….s ním.
  • ………………………………………………..jméno+příjmení
  • Praha dne 18. měs. listopadu leta Páně   1902.

´Dumy své´ – prostě patříme ke Slovanům, přestože toto slovo již vymizelo. Ostatní čeština hodně blízká dnešní.

 

30.) roku 1905

  •  Život, život – černá propasť,
  • ale můžete přezní jíti
  • a se smát nechť hřmí a bouří
  • pod Váma tam vlnobití
  • .
  • Láska podá Vám ruku
  • povede Vás přes ní hravě
  • a ty bouřné vlny budou
  • v sluch Váš zníti kolébavě………
  • .
  • V Praze dne 5.února 1905.
  • ………………………..V upomínku vepsala
  • ……………………………………………………jméno+příjmení
Milada Veselá
Milada Veselá

Láska podá Vám ruku… V Rusku revoluce 1905, škoda, že se nedrželi těchto slov.

 

31.) roku 1903

  • ………………………………………………………..V Praze dne 18/4 1903
  • ……………….V upomínku !
  • .
  • Mnohý Tobě ruku stiskne
  • obdařítě usněvem
  • a přec ne lásku ba zrádu
  • chovat bude v srdci svém
  • mnohý bude věrným druhem Tvým
  • milá přítelkyně, ale za kratickou dobu
  • osud zas Tě rozdělí;
  • ………………….Nejvěrnější srdce Tobě, v rodičích sám Tvůrce dal
  • ………………….nikdo na světě není, jenž bytě víc miloval,
  • ………………….a cti jej miluj v srdci chovej,
  • ………………….jak nejdražší poklad
  • ………………….moudrá jejich naučení
  • ………………….celý život pamatuj.
  • .
  • ……….Vedle ních své učitele
  • ……….vsrdci chovej hluboce
  • ……….a tvůj život, blahé jednou
  • ……….vlasti vydá ovoce.
  • .
  • ……………………………………….V hubokou vzpomínku vpsal,
  • ………………………………………………jméno+příjmení.
Antonín Dupal
Antonín Dupal

Zdá se, že úvahy o Bohu jako Tvůrci či inteligentním Tvůrci, nejsou nejnovějším produktem naší doby.

 

32.) roku 1898

  • Víš-li, kam prchá zlaté, lidské mládí ?
  • K moři, pokraj světa – hlavičku tam chladí,
  • chladí si tam nohy od tisíců kroků,
  • smutně ruku tiskne ku levému boku…
  • Zpívalo-li druhdy, mlkne žalem, teskne,
  • v oku se mu rosa místo jisker leskne.
  • Naříká a želí, hlavu v ruce skládá  —
  • škoda je vás, škoda, krásná léta mladá !
  • .
  • V Praze, 23./1. 98.
  • ………………………………………………………..jméno+příjmení

Věnceslava Bulířová

Věnceslava Bulířová

Víš-li, kam prchá zlaté, lidské mládí?                                              K moři, pokraj světa – hlavičku tam chladí.

 

33.) roku 1900

  •                     Boha vzývej
  •                             a
  •                      ruky přikládej !
  • .
  • V Podolí dne 26/11. 1900.
  • ………………………………………….Vepsala
  • …………………………………………………..jméno+p.
Mařka Š.
Mařka Š.

 

34.) konec

zadní obálka
zadní obálka

Toť vše. Mám z toho pocit, že Češi dostali první republiku za propagování ctnosti/cnosti.

Bylo zvykem uvádět nejdřív křestní jméno a za něj příjmení

Mně je blízké připojování ti a tě k slovům, která je předcházejí, což je zde opakující se jev. Asi nebyl nijak ustálen slovník českých slov, jejich tvary i znění se různí, jen jedno slovo je vždy stejné, přestože často používané – srdce. Dva příspěvky jsou psány češtinou, která je naprosto shodná s češtinou současnou, většina ostatních češtinou, kterou zná moje generace z TV a školy jako obrozenou, obrozeneckou.nebo sokolskou. Jeden z příspěvků jehož čeština je dnešní, je zapsán učitelkou, tehdejší školní čeština asi byla hodně podobná dnešní obecné češtině.

Pokud není Bůh nebo víra zmíněna výslovně, alespoň z upomínek víra pisatele vyplývá.

Proč jsou příspěvky jen z doby od 1895 do 1906 nevím, osobu, které patřil památníček neznám.

 

35.) přídavek – jména používaná v Praze okolo roku 1900

Pro zajímavost uvádím jména autorů příspěvků, v abecedním pořadí.

a) nejdřív jméno, pak příjmení

Věnceslava Bulířová, František Doskočil, Ida Doskočilová, Antonín Dupal, Anna Dvořáková, Anna Honsová, Jana Honsová, Johana Hulíková, František Janoušek, Marie Koželuhová, Jana Kunertová, Annastásie Máslová, Emilie Matoušová, Otilie Nováková, Jaroslav Půst, Marie Roubínková, Marie Soukupová, Zdenka Šmidtová, Olga Tadrová, Amalie Vaňková, Anča Vaňková, Josefa Vaňková, Milada Veselá, Marie Warausová,

b) jméno ve zkratce, pak příjmení

Jos. Brož, M. Hrubá, Z. Neslezová, Z. Řezníčková, P. Šmídova, K. Šuranová,

c) jméno, pak zkratka příjmení

Mařka Š.,

d) nejdřív příjmení, pak jméno

Matouš Josef,

e) jen jméno

Jiří.

 

36.)

V Bechyni dne 4.1.2015

Jiří Bouška

 

 

Jak se štěpilo lidstvo 6. – vznik současných evropských národů

Také si kladete otázku, proč jsou sousední národy jiné než my? Nebo otázku, proč k nám utíkají lidé z jiných oblastí?

Zde je drobounká část odpovědi, mluvící o tom, jak to vzniklo, převzatá z knihy Dějiny světa v souvislostech napsané Imanuelem Geissem a vydané nakladatelstvím Ivo Železný v roce 2002.

Tabulka popisuje skutečnosti, charakteristické pro vznik jednotlivých moderních evropských národů, netýká se tedy celého lidstva. Přesto ji zde uvádím, protože z ní lze čerpat návod, čeho si všímat u jednotlivých moderních národů světa nebo návod, jak odlišit národ od nářeční skupiny nebo od jednotlivých kultur. Nebo jak rozpoznat národ uvnitř kultury jej přesahující.

Všimněte si též, že vznik všech v tabulce uvedených moderních evropských národů doprovázelo jako hlavní náboženství křesťanství.

rozštěpení lidstva pro blog - vznik moderních evropských národů

Prostá kopie stránek z knihy.

Blog pojednává o historii, přispívám tedy tabulkou popisující vznik moderních evropských národů, tedy pomůckou, pomáhající při rozeznávání, určování a popisování národů. Ať už geograficky nebo v čase.

Protože tabulka podléhá subjektu autora a není nejnovější, uvítám připomínky k věcné správnosti z hlediska názoru na věc i vývoje nahlížení na problematiku od dob jejího vzniku.

Zdroj: Imanuel Geiss – Dějiny světa v souvislostech, Nakladatelství Ivo Železný, 2002

Jak se štěpilo lidstvo 5. – světová náboženství

Také si kladete otázku, proč jsou sousední národy jiné než my? Nebo otázku, proč k nám utíkají lidé z jiných oblastí?

Zde je drobounká část odpovědi, mluvící o tom, jak to vzniklo, převzatá z knihy Dějiny světa v souvislostech napsané Imanuelem Geissem a vydané nakladatelstvím Ivo Železný v roce 2002.

Docela zajímavé je, že prakticky všechny varianty a nuance náboženství, které vznikly v průběhu dějin, si udržely do dnešních dnů větší či menší množství věřících, kteří je praktikují.

Mne osobně zaujalo, že islám tvoří v průběhu své existence minimální množství nuancí a variant. Mohlo by to nasvědčovat i tomu, že od doby jeho vzniku obecné poznání lidstva neprodělalo významné kvalitativní změny.

Diagram ukazuje jednu zajímavou souvislost, kterou si obvykle neuvědomujeme, přestože má vliv na náš dnešní každodenní život. Reformní křesťanské církve se neúčastní procesu zvaného Vaticanum II.

Proč autor věnoval jen malý prostor popisu pravoslaví nevím.

rozštěpení lidstva pro blog - světová náboženství

Prostá kopie stránek z knihy.

Blog pojednává o historii, přispívám tedy vývojovým diagramem existence náboženství, vzniklých v průběhu štěpení lidstva, tedy pomůckou, pomáhající při systemizaci.

Protože vývojový diagram podléhá subjektu autora a není nejnovější, uvítám připomínky k věcné správnosti z hlediska názoru na věc i vývoje nahlížení na problematiku od dob vzniku diagramu.

Zdroj: Imanuel Geiss – Dějiny světa v souvislostech, Nakladatelství Ivo Železný, 2002

Základy háknkrajcu dle ZDŠ

ZDŠ, 70. léta – kde je hmyz, tam je voda i vyšší živočichové, kteří se jím živí.

V dobách, kdy lidé žili ve skupinách, které se na jednom místě zdržovaly jen dokud nevyčerpaly jeho zásobu potravy a poté se přesunuly o region dál, byla hojná přítomnost hmyzu důležitým poznávacím znamením pro určování, kde se dočasně usadit. Je poměrně pravděpodobné, že právě tehdy vznikla symbolika haknkrajcu. Protože není nutné, často ani možné, putovat stále dál a dál, lidstvo už mělo takovou úroveň, aby si uvědomovalo, alespoň v případě těch schopnějších, že zásoby zvěře se přirozeně obnovují.

Jenže jak to udělat, aby neplýtvali silami a časem při hledání vhodných míst pro tábořiště? Ok, označím-li si vyjedené, ale výskytu zvěře přátelské místo značkou, budu příště vědět, když více či méně náhodou půjdu kolem, že mám obhlédnout, jestli už se potrava opět rozmnožila.

Jakou značku zvoliti? Rovné čáry se tesají či řežou lépe než oblé, že. Čáry vedle sebe či do kříže často vznikají přírodními vlivy. Háknkrajc je tedy prakticky první nejjednodušší použitelný obrazec, navíc má osm čar okolo středu, podobně jako mnohý hmyz nohou okolo těla.

Kapište to?

Ale je to jen teorie. Stejně trochu pravděpodobná jako ta, která tvrdí prakticky to samé, jen že značka není symbolem přítomnosti hmyzu ale je symbolem přítomnosti přímo zvěře, s jejími čtyřmi nohami s klouby symbolizovanými oním zalomením do háku.

Mimochodem, je prý též poměrně pravděpodobné, že právě v těch dobách vzniklo používání symbolů pěti či šesticípých hvězd, jako označení míst, kde se má velká skupina rozdělit na menší, protože hrozí nebezpečí útoku. Každou po pěti či šesti bojeschopných mužích a tolika slabých členech skupiny, kolik jich dokážou tito bojeschopní uchránit, rozestoupí-li se kolem nich dokola na dotyk ruky.Tedy původně po šesti bojeschopných, ale pak se zjistilo, že výhodnější je po pěti bojeschopných. Pět bijců sice nemá tolik síly jako 6, ale čím víc skupinek, tím větší možnost na jednu tygra nalákat, jak býka na rudý hadr, a těmi ostatními mu zaútočit do zad.

Tolik o základech haknkrajcu na ZDŠ v době normalizace a Kurta Waldheima.

Jo, a prý to vzniklo na území dnešní Indie.

Zdroje: školní osnovy ZDŠ cca 1975

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…