Okřídlený lev na Klárově zůstane, hurá!

Památníku našim letcům v RAF na Klárově jsem věnoval krátkou poznámku nedávno. V době, kdy to vypadlo, že památkáři budou chtít okřídleného lva odstranit. Nyní je naštěstí všechno jinak, podle informací Českých novin (tedy ČTK) Ministerstvo kultury schválilo setrvání sochy okřídleného lva na pražském Klárově a zrušilo rozhodnutí magistrátu nařizující jeho odstranění. ČTK o tom informovala mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. Národní památkový ústav rozhodl, že pomník, který radnice umístila bez povolení památkářů, památkou rezervaci nenarušuje.

Památník na Klárově, okřídlený lev

Foto: wikipedie.cz

Já osobně jsem byl jasně proti odstraňování památníku, bylo by to plivnutí na památku našich hrdinů a i na britské poděkování za jejich oběti. Jsem rád, že to nakonec dobře dopadlo a nebudu se muset k památníku přivazovat…

Zázrak v roce 1914, vojáci přerušili válku a slavili společně Vánoce

Vlastně dost dobře nechápu, proč mě baví číst o válčení. Je to hlavně o smrti a utrpení mnoha lidí, většinou nevinných. Hledáme si mezi miliony mrtvých hrdiny, kteří nějak vyčnívali a které známe jménem. Často se proslavili tím, že zabili víc lidí než ostatní – třeba stíhací nebo tanková esa, velitele ponorek nebo slavné generály.

Vánoce 1914 na západní frontě

Zdroj fotky: klubzdravazada.cz

Nějaký hezký a dojemný příběh aby člověk pohledal. Takové příběhy ale naštěstí existují, jedním z těch známých je takzvaný vánoční zázrak, který se odehrál na západní frontě první světové války v roce 1914.

Na Štědrý den tohoto roku se na frontě, kde proti sobě byli zakopáni Němci a Francouzi, Angličany a Belgičany, skutečně stal zázrak, který se už nikdy neopakoval. Bavoráci si po setmění ozdobili stromečky svíčkami a postavili je na zákopy. Ano, čtete dobře, onen vánoční zázrak se stal hlavně díky Němcům, byli to oni, kteří přestali myslet na válku a zabíjení a chtěli si alespoň na pár hodin zavzpomínat na opravdovou oslavu Vánoc.

Němci se v zákopech nespokojili jenom s rozvícenými stromečky, ale začali zpívat kolegy a křičeli na svoje protivníky v zákopech naproti, aby nestříleli, že ani oni nebudou… Němci se nakonec rozhodli vyjít před zákopy do země nikoho a po chvíli se ze svých úkrytů začali soukat i spojenci. Nejdříve Britové, pak i Francouzi a Belgičané. Překonání nedůvěry muselo být těžké, šlo o život a mohla to být léčka.

Velitelé se nakonec domluvili a sjednali příměří. Vojáci společně zpívali vánoční koledy, uklízeli mrtvá těla z předchozích bojů a ukazovali si navzájem fotky svých blízkých. Měnili si dárky, sloužila se provizorní společná mše a došlo i na utkání v kopané. Improvizované příměří trvalo někde tři dny, jinde až do Nového roku. Bylo ukončeno násilně, velení armád se toto bratříčkování s nepřítelem pochopitelně nelíbilo. Během dalších tří válečných Vánoc se nic podobného nestalo. Zpráva o tom, co se o Vánocích v roce 1914 dělo na frontě se ale díky vojákům, kteří o tom napsali domů, šířila bleskovou rychlostí po celém světě a už v té době bylo toto přerušení války nazváno zázrakem. Oprávněně, protože to opravdu zázrak byl.

Čerpal jsem ze speciálu Xantypy “První světová válka”, který se dá stále ještě sehnat a vřele ho doporučuji, je to skvělý zdroj informací o životě za první světové války.

O vánočním zázraku psal i Technet.

Českoslovenští a čeští prezidenti pod drobnohledem grafologů

O vědě zvané grafologie si samozřejmě můžete myslet, co chcete. Je to jedna z mnoha možností zkoumání lidské osobnosti, a to podle rukopisu dotyčného (více najdete na asociačním webu grafologů).

Rukopis dr. Emil Háchy

Rukopis dr. Emila Háchy, zdroj fotky: grafolog.cz

Náhodou jsem na webu objevil místo, kde jsou shromážděny nejenom podpisy a ukázky rukopisů našich prezidentů, ale i grafologické a psychologické rozbory jejich osobností. Určitě to stojí za prohlédnutí, ale zajímalo by mě, jestli by grafologové stejně popsali autory rukopisů, kdyby je neznali jako známé postavy naší politiky…

Na jednotlivé analýzy rukopisů našich prezidentů se můžete podívat tady.

Jiří Šulc má rozepsanou novou knihu, bude i o Třech králích

Knihy Jiřího Šulce mám moc rád. Když vyšla první z nich, Dva proti říši (o operaci Anthropoid, tedy atentátu na Heydricha), modlil jsem se, aby se autor nezasekl a psal dál. Romány na základě skutečných historických událostí se skutečnými postavami mám prostě rád. Koupil jsem si (nebo dostal) všechny další knížky Jiřího Šulce, některé se mi líbily víc, některé méně.

Jiří Šulc

Foto: idnes.cz

Záleželo na tom, čemu se která kniha věnovala. Ale kvalita obecně zůstala. Několik let znamenaly Vánoce novou knížku do sbírky, teď dvouletá přišla pauza. Nelenil jsem a poslal jsem Jiřímu Šulcovi e-mail, jestli něco nechystá a zda nemá náhodou autorskou pauzu. Zde je odpověď:

Vážený pane Handle,

děkuji za Váš zájem. Na obě Vaše otázky mohu odpovědět kladně – ano, pracuji na nové knize, ovšem platí také ano, mám teď pauzu. Před dvěma lety, když vyšli “Zrádci”, jsem začal pracovat na jejich volném pokračování (viz níže), ale když se mi vzápětí narodila dcera, psaní jsem nejprve pomalu, posléze stále rychleji odsouval – až jsem musel cca před rokem připustit, že má-li být ta příští knížka dobrá, musím se jí náležitě věnovat; a protože čas na řádné psaní skutečně nebyl (dcerka má pořád úplně jinou představu o tom, co bych měl dělat ve svém volném čase 🙂 ), sebekriticky jsem psaní přerušil.

Ale ta další knížka je pořád rozepsaná, a určitě bych se k ní moc rád vrátil – měla by se zabývat aktivitami Moravcova agenta A-54 v době jeho působení v Protektorátu, a tedy zákonitě by měla pokrývat i činnost odbojové skupiny “Tří králů” (Balabán-Mašín-Morávek), kteří jej měli v Praze “na starosti” po dobu Moravcova exilu… Takže mi můžete držet palce, ať se mi to dopsat podaří. Ten příběh si určitě zaslouží být vyprávěn znovu a znovu – myslím, že jich v minulosti tolik nemáme.

Díky také za tip na Váš blog. Přiznám se, že jsem jej neznal, a tak na něj v budoucnu rád “zabrousím”. Jak píši výše, času je málo, ale zajímavých myšlenek také, a ty se u Vás najít určitě dají. Takže díky.

Přeji pěkné svátky, a do nového roku hodně zdraví, štěstí a úspěchů.

S pozdravem,

Jiří Šulc

Doufám, že se nové knížky brzy dočkáme, i když samozřejmě chápu z vlastní zkušenosti, že narození dcery trochu přehodí priority pro trávení volného času. Jiří Šulc totiž není profesionální spisovatel, psaní je pro něho jenom koníček.

Jaké hodinky nosili piloti RAF za druhé světové války?

Piloti a navigátoři RAF za druhé světové války hodinky fasovali, byly vlastně jedním z jejich pracovních nástrojů. Začátkem války (v roce 1941) šlo o americké hodinky Waltham, konkrétně typ A11 podle značení USAAF, označovaný v RAF jako Mk VIII. Dalším americkým výrobcem hodinek pro RAF byla firma Bulova (1942).

Longines hodinky

V roce 1943 přišla na řadu švýcarská firma Longines, dodnes fungující a známá značka. Longinesy (viz fotky), se mi líbí nejvíc. Občas se tento model dá koupit, cena samozřejmě závisí na stavu, ale obecně se částky pohybují v desítkách tisíc.

Longines hodinky

V roce 1944 byly letcům RAF vydávány hodinky od firmy International Watch Co. Některé zdroje uvádějí, že mezi letci RAF byly rozšířené i hodinky Omega, to bylo ovšem podle všeho až po válce. Upozorňuji, že jde o hodinky, které piloti fasovali, určitě měla většina z nich i svoje hodinky jiných značek.

Fotky: http://www.cjbalm.com/auto-aero/aitem202.htm

Čerpal jsem z Google Answers: http://answers.google.com/answers/threadview?id=507772

Kolik československých obětí měla druhá světová válka?

Když jsem zde nedávno psal o tom, jaké oběti za druhé světové války zaznamenali Poláci při odbojových akcích, mohlo to možná vyznít tak, že chci hanět naše odbojáře a hrdiny. Rozhodně to tak není, našich odbojářů si vážím a obdivuji je. Chtěl jsem jenom upozornit na to, jak se nacistické okupaci postavili Poláci a že jejich odboj byl masivní a přinesl obrovské oběti. S trochou nadsázky jsem napsal, že pokud by někdo mohl Čechy označit za zbabělce, tak jsou to Poláci. Naši odbojáři samozřejmě zbabělci nebyli.

Uniforma gen. Eliáše

Uniforma gen. Eliáše, VHÚ Armádní muzeum na Žižkově

Teď bych chtěl upozornit na to, jaké oběti měli za druhé světové války Čechoslováci. Čísla si vypůjčím ze článku Češi hlavy neklonili, měli statisíce hrdinů, ukazuje se 65 let po válce, upozornil mě na něj na Twitteru věrný čtenář @merencin. Údaje jsou z VHÚ.

Počty padlých v letech 1939 až 1945

Počet Čechoslováků v boji
Východní fronta – 32 000
Západní fronta – 12 000
Střední východ – 1 000
Domácí odboj – 100 000 (partyzáni a členové odboje)

Oběti z řad Čechoslováků
Celkem padlo, bylo popraveno nebo zavražděno 350 000 lidí
Východní fronta – 5 620
Západní fronta a Afrika – 1 200
Partyzáni – 9 000
Slovenské národní povstání – 18 000
Oběti poprav – 8 500
Koncentrační tábory a holokaust – 307 680

V kostře staré 4 500 let byla objevena rakovina

Kostra muže ze Sibiře, stará 4 500 let, vykázala znaky rakoviny plic nebo prostaty. Rakovina se šířila kostmi nemocného muže a podle vědců jde o jeden z nejstarších (ne-li vůbec nejstarší) doložený výskyt rakoviny v lidské historii.

Kostra rakovina

Foto: Angela Lieverse, University of Saskatchewan, The Canadian Press

Muž žil v mladší době bronzové, zemřel ve věku 35 – 45 let. U jiných o trochu starších kosterních nálezů nebyla rakovina definitivně potvrzena. Je tak vyvracen názor, že rakovina je záležitostí moderní doby. Příčinou rakoviny mohlo být v případě tohoto lovce inhalování kouře při vytápění uzavřeného obydlí – tedy přírodní karcinogeny.

Komentované prohlídky Muzea hlavního města Prahy – Rudolfínští mistři a Holešovice-Bubny

18. 12. 2014 v 16 hodin
Komentovaná prohlídka výstavy Rudolfínští mistři – díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek s autorkou výstavy PhDr. Eliškou Fučíkovou, CSc.

Objednávejte se, prosím, předem na e-mailové adrese behenska@muzeumprahy.cz nebo na telefonním čísle 221 012 940.
Vstupné na komentovanou prohlídku výstavy 30,- Kč

Sraz ve vestibulu hlavní budovy muzea.

Termíny pro rok 2015:
22. 1. 2015, 19. 2. 2015, 19. 3. 2015 vždy od 17 hodin


 

Muzeum Hlavního města Prahy


28. 1. 2015, 25. 2. 2015, 25. 3. 2015 vždy od 17hodin

Komentovaná prohlídka výstavy Holešovice-Bubny / V objetí Vltavy s autorem výstavy PhDr. Janem Jungmannem

Další výstava z cyklu Pražská historická předměstí představí tentokrát Holešovice a Bubny, které byly k Praze připojeny před 130 lety. Prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů se návštěvník seznámí se životem v této čtvrti a s jejími zmizelými uličkami. Pozornost je také věnována zdejšímu průmyslu, železniční a lodní dopravě, kulturním událostem i sportu.

Sraz ve vestibulu hlavní budovy muzea.

Vstupné na komentovanou prohlídku výstavy 30,- Kč.

Zdroj: TZ MHMP

 

Kvíz: Poznáte 3 česká stíhací esa?

Poznáte na fotografiích tři řekněme méně známá česká stíhací esa? Rozluštění najdete na konci článku. Rozhodně to není nic jednoduchého, pokud uhodnete více než jedno eso, máte můj obdiv.

1.

001_esakviz

Tento stíhač prošel RAF i československým stíhacím plukem v SSSR. Na této fotce je ještě v uniformě československého předválečného letectva. Proslavil se siláckým kouskem, když dokázal přistát se silně poškozeným křídlem svého letadla – let vyrovnával díky svým ocelovým svalům. Na většině fotek je zachycen s širokým úsměvem a rozevlátými gesty.

(foto: history.virtualfighters.cz)

2.

002_ESA_kviz

Tento stíhač zářil ve Francii, po útěku do Anglie se dostal do Bitvy o Británii v místních perutích, byl sestřelen a ozvalo se i zranění z Francie. S operativním létáním musel přestat. Jako zalétávací pilot se znovu těžce zranil, skoro nepřežil pád se špatně otevřeným padákem. Konec války prožil po nemocnicích a stal se válečným invalidou. Po komunistickém puči opět emigroval a zemřel 24. října 1989.

(foto: valka.cz)

3.

003_kviz_esa

15. března 1939 se doma sice teprve učil být pilotem, ale chuť odletět před okupanty do Polska měl. Velitel mu to stejně jako jeho kamarádům zakázal. Jeho začátky v Anglii nebyly slavné, než se stal esem, několikrát rozbil svůj stroj na kusy. Zničil dva Hurricany a musel se jít znova učit létat. Po doškolení však začal zářit, v Hurricanu 1. perutě podnikal odvážné sweepy nad území obsazená nepřítelem. Zemřel neznámo kde, jeho tělo vydalo moře až po několika týdnech po zmizení v roce 1942, identifikovali ho pdole jeho osobní zbraně. Pohřben byl vedle svojí manželky, která náhle zemřela čtvrt roku před ním.

(foto: topsid.com)


 

 

 

Rozluštění:

1. Leopold Šrom, 2. Václav Cukr, 3. Josef Dygrýn – Ligotický

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…